Svět myslivosti - Ch?adnutí jelenovitých nebylo v ?R prokázáno

Prof. RNDr. J. Lamka, CSc., a MVDr. P. Barták, Ph.D.

?eští chovatelé jelenovitých byli v pr?b?hu r. 2007 vyzváni Státní veterinární správou ?R (SVS) ke spolupráci p?i sledování nákazy, která v evropských podmínkách nebyla doposud prokázána, ale ani systemati?t?ji vyšet?ována. Touto nákazou je tzv. chronické ch?adnutí jelenovitých (CWD). Z výsledk? sledování vyplývá, že naší republice se tato choroba dosud vyhýbá.

CO JE CWD?
Chronické ch?adnutí jelenovitých (Chronic Wasting Disease – CWD) je infek?ní onemocn?ní pocházející ze Severní Ameriky (bylo prokázáno ve více než 12 státech USA a Kanady), nálezy z jiných kontinent? souvisejí s exporty nakažených zví?at z místa jejich p?vodu. V Americe nákaza postihuje jelenovité tamních b?žných rod? (jelen, jelenec, los) chovaných ve volnosti i na farmách. P?í?inou onemocn?ní jsou priony, zp?sobující u dalších druh? zví?at obdobné choroby („nemoc šílených krav“ – BSE u skotu, klusavku ovcí, encefalopatii nork?, ko?ek a exotických p?ežvýkavc?). Choroby jsou díky shodné p?í?in? i podobnému postižení zví?at souhrnn? ozna?ovány jako transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE). Spongiformní jsou nazývány proto, že zm?ny centrálního nervového systému p?ipomínají pod mikroskopem houbovitou strukturu.
Existuje d?vodné podez?ení, že „nemoc šílených krav“ je odpov?dná za onemocn?ní ?lov?ka, tzv. variantní Creutzfeldt-Jakobovu chorobu (vCJD), která byla prokázána u pacient? p?edevším ve Velké Británii, Francii, Irsku a Hong Kongu. Možnost infekce ?lov?ka jinými p?vodci TSE (mimo BSE) nebyla prozatím doložena, je p?edm?tem dalších šet?ení. Z historie je však známa choroba ozna?ovaná jako kuru, která byla popsána u domorodého obyvatelstva kmene Fore z Papui-Nové Guineje, jenž praktikoval rituální kanibalismus pojídáním mozku zem?elých rodinných p?íslušník?. Všechny prionové choroby jsou nelé?itelné.

PROJEVY CWD U JELENOVITÝCH
Zjevnými p?íznaky onemocn?ní jsou postupná ztráta t?lesné hmotnosti a projevy malátnosti, které postihují nakažené zví?e v pr?b?hu n?kolika týdn? až m?síc?. Výsledkem je vychrtlost zví?ete a posléze i jeho úhyn. Zví?ata nosí sklon?nou hlavu, mají strnulý pohled, malátnost m?že být st?ídána projevy normálního chování a ?ilosti. U los? je b?žné silné slin?ní a sk?ípání zub?. Nervové projevy jako vzrušení a nervozita nejsou u jelenovitých b?žné. Míra rozší?ení nákazy v populacích citlivých druh? p?ežvýkavc? (státy Colorado, Wyoming, Wisconsin) m?že dosáhnout až 2,5 %. Zp?soby, jimiž je umožn?no ší?ení prion? mezi voln? žijícími zví?aty, nebyly doposud jednozna?n? zdokumentovány. Vzhledem k vysoké promo?enosti n?kterých oblastí se však p?edpokládá, že k ší?ení nákazy dochází p?ímou cestou (slinami, trusem, mo?í). Nelze ale vylou?it i nep?ímé ší?ení (z matky na plod). Priony se mohou kumulovat v p?d?, kde p?ežívají i více než dva roky. Z n?kterých experimentálních prací vyplývá, že k p?enosu na další zví?e m?že dojít i p?i pastv? prost?ednictvím kontaminované zeminy a bylin (ke kontaminaci došlo vlivem rozkladu d?íve postiženého a uhynulého zví?ete). Vzestup nákazy v chovech n?kterých stát? Kanady si vyžádal radikální snižování stav? jelenovitých na postiženém území jako prevence dalšího ší?ení (více www.ekolist.cz, 5. 2. 2008).

ŠET?ENÍ CWD JELENOVITÝCH V PODMÍNKÁCH EVROPY
V r. 2004 vydal Evropský ú?ad pro bezpe?nost potravin (EFSA) doporu?ení týkající se CWD, na n?ž navazuje na?ízení EU ze dne 19. 3. 2007. Toto na?ízení specifikuje podmínky, za kterých má v jednotlivých státech EU prob?hnout šet?ení na CWD u voln? žijících jelenovitých i v jejich hospodá?ských chovech, jeho metodiku a rozsah.
Šet?ení v ?R se týká jelena lesního a jelence b?loocasého. Naše republika m?la povinn? vyšet?it 598 vzork? získaných od voln? žijících populací a 576 vzork? od hospodá?sky chovaných jelenovitých (farmy, zájmové chovy). Biologický materiál (p?esn? ur?ená ?ást centrální nervové soustavy, tzv. obex – obr. 1) m?l být p?ednostn? získáván z uhynulých a postižených zví?at, klinicky nemocných, usmrcených ?i poran?ných zví?at (nap?. sražených dopravními prost?edky aj.). Sb?ru vzork? i laboratornímu vyhodnocení nález? byl vyhrazen rok 2007.

JAK VYŠET?ENÍ CWD PROB?HLO V ?R?
Sb?r biologického materiálu organizovala SVS ?R, laboratorní vyšet?ení prob?hla ve specializovaných laborato?ích státních veterinárních ústav? (Jihlava, Praha, Olomouc). Souhrnné výsledky byly zpracovány v Národní referen?ní laborato?i Jihlava (MVDr. P. Barták, Ph.D., a kol.) a Informa?ním centru SVS ?R. Základní p?ehled o po?tu vyšet?ených vzork? a o nálezech je uveden v tab. 1 a 2. Podrobn?jší informace (po?ty vzork? z jednotlivých typ? chov? – oborní, volné; p?vod vzork? podle kraj?, stá?í a pohlaví zví?at) nejsou k dispozici.

VÝSLEDKY ŠET?ENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ PRO ?R
Veškerá šet?ení uskute?n?ná v r. 2007 v ?R byla provedena pouze u jelena lesního. Ze sm?rného ?ísla vzork? voln? žijící zv??e jich bylo vyšet?eno 91,6 %, ze sm?rného ?ísla pro hospodá?ské chovy bylo vyšet?eno 7,8 %. Žádný ze vzork? nebyl pozitivní na šet?enou nákazu.
Výsledky šet?ení CWD pro ?R splnily o?ekávané p?edpoklady. Odpovídají našim dosavadním zkušenostem a poznatk?m, vyplývajícím z toho, že se tato nákaza na našem území – stejn? jako ve v?tšin? stát? EU – neobjevila, resp. nebyla prokázána. Pro potvrzení celoevropských p?edpoklad? však budou sm?rodatn?jší výsledky z ostatních stát? EU. K datu zpracovávání tohoto p?ísp?vku sice nejsou k dispozici po?ty provedených vyšet?ení a jejich výsledky z jednotlivých stát?, ale odbornou ve?ejností zatím neprob?hla zpráva o p?ípadném pozitivním nálezu. Za nedostatek šet?ení v ?R lze považovat nízký po?et vyšet?ených zví?at p?vodem z hospodá?ských chov? s ohledem na importy jelenovitých do našich farem v posledních p?ibližn? 15 letech (Skotsko, Rakousko, N?mecko). Jestli byla do t?chto stát? d?íve dovážena zví?ata z oblastí s výskytem CWD, lze p?i reexportu již t?žko zjistit. Živá zví?ata není možné podrobit vyšet?ení na CWD, takže teoreticky nelze zavle?ení nákazy do našich chov? zcela vylou?it. S ohledem na dosavadní znalosti o zp?sobech p?enosu nákazy mezi zví?aty (s vyšší koncentrací zví?at stoupá riziko nákazy) však lze p?edpokládat, že ve farmových chovech by se onemocn?ní projevilo nejprve klinicky a neuniklo by pozornosti spíše než u voln? žijící zv??e.