Drop velký se v Evrop? vyskytuje ve dvou základních populacích – jihozápadní a st?edoevropské. Zatímco jihozápadní, obývající Pyrenejský poloostrov, je vcelku po?etná a prosperující, st?edoevropská, historicky obývající oblast mezi N?meckem na západ? a Ukrajinou na východ?, Polskem na severu a Albánií na jihu, je kriticky ohrožená. V n?kterých státech již drop zcela vyhynul (nap?. v Polsku, kde kolem r. 1960 žilo ješt? asi 300 pták?), v jiných byl zaznamenán propastný úbytek (nap?. v Ma?arsku z po?tu asi 12 000 jedinc? na 1300 v r. 2004).

DROP VELKÝ, JEHO VÝSKYT A ÚBYTEK V ?R
?R se st?edoevropskému trendu nijak nevyhnula. Zdejší populace dropa velkého nebyla nikdy závratn? po?etná, ale byla dlouhodob? stabilní a až do po?átku 80. let minulého století ?ítala kolem 40 jedinc?. Jádrem jejího areálu bylo Znojemsko, kde dropi obývali tzv. kulturní step – rozlehlé, p?ehledné plochy zem?d?lsky využívané p?dy, jen místy rozd?lené v?trolamy. V hnízdním období se dropi zdržovali p?evážn? v nižších plodinách, kde m?li dostate?ný rozhled (ideáln? v jetelovinách, nízkých obilovinách a ?ep?) a vyhýbali se naopak vysokým porost?m (kuku?ice ?i slune?nice). Velký význam p?edevším z hlediska potravní nabídky vždy m?ly plochy intenzivn? nevyužívané ?i ponechávané ladem, nap?. nezpevn?né polní cesty, zatravn?né pozemky a úhory.
V druhé polovin? 80. let a v 90. letech minulého století však p?išly velké zm?ny. Rozpad trhu s mlékem a hov?zím masem vedl k tomu, že z krajiny v podstat? zcela zmizela vojt?ška, v níž dropi s oblibou hnízdili. Na její místo nastoupily plodiny pro dropa zdaleka ne tak atraktivní –
kuku?ice, slune?nice, sója, svazenka, mák, sv?tlice barví?ská. V r. 1996 bylo rozoráno záložní vojenské letišt?, jediná v?tší souvislá zatravn?ná plocha (75 ha), dropy tradi?n? využívaná jako tokaništ?. Postupn? se snižovala i vým?ra ozimé ?epky, která byla optimální zimní potravou. Intenzivní obd?lávání p?dy s sebou vždy neslo aplikaci vysokých dávek hnojiv a pesticid?. N?které z nich mohou být pro dropy p?ímo ?i nep?ímo toxické, ohrožena jsou p?edevším mlá?ata. D?sledkem používání chemikálií je dále to, že monokultury zem?d?lských plodin jsou zcela sterilní, siln? je potla?en jak výskyt divoce rostoucích rostlinných druh?, které jsou považovány za plevele, tak drobných živo?ich?. V takovém prost?edí nenachází drop velký dostatek potravy, p?edevším živo?išné, která má zásadní význam pro vývoj jeho mlá?at. Aplikace chemikálií je spojena s pohybem zem?d?lské techniky v krajin?. Mohou to být nejen traktory, ale i mnohem rušiv?jší malá letadla. V neposlední ?ad? se na úbytku drop? podepsal i lov. Ten byl ve vymezené dob? povolen do r. 1955, poté byl drop velký za?azen mezi zv?? celoro?n? hájenou. P?esto bylo do r. 1976 zdokumentováno 11 zást?el? a ?ada dalších jist? z?stala utajena.
Kombinace výše uvedených negativních vliv? vyústila v úbytek drop?. V r. 1990 bylo na tradi?ním zimovišti zjišt?no pouze deset pták?, o p?t let pozd?ji již jen šest. Drop velký se v naší krajin? p?estal trvale vyskytovat. Dnes jsou zaznamenávány jen náhodné, p?esto však každoro?ní „zálety“ drop? na naše území. Dosud poslední výskyt drop? na Znojemsku ohlásil sportovec, který pravideln? b?há v oblasti tradi?ního dropího zimovišt?. V ?íjnu 2007 tam zastihl 10–12 pták?, které dob?e zná z d?ív?jších let, protože se v dané oblasti narodil a pamatuje ješt? doby, kdy dropi byli stabilní sou?ástí místní p?írody. V?tšina drop?, kte?í takto navštíví jihomoravské nížiny, se však dlouho nezdrží. Výjimkou byli t?i samci a t?i samice, kte?í na ja?e 2006 zahnízdili v jedné z mén? využívaných bývalých hnízdních oblastí Znojemska. Šlo o první potvrzené hnízd?ní dropa velkého v ?R po dlouhých deseti letech. Vyvedeno bylo jedno mlád?, zdokumentované na fotografii, kterou po?ídil ?len místního mysliveckého sdružení, který dropy po celou hnízdní dobu zpovzdálí sledoval a na úsp?šné hnízd?ní upozornil.
P?vod drop?, kte?í k nám dnes nepravideln? zalétávají, není jednozna?n? prokázaný. Lze však p?edpokládat, že pocházejí z Rakouska, kde je v Burgenlandsku a Dolním Rakousku evidováno šest hnízdních oblastí. Tradi?nímu znojemskému hnízdišti nejbližší je lokalita v západním Weinviertelu (leží ve vzdálenosti p?ibližn? 25 km), kde se po?et drop? v posledních letech neustále zvyšuje. Zatímco v dubnu 1996 tam bylo napo?ítáno 22 jedinc?, v hnízdní dob? r. 1999 jich bylo již 31, na konci dubna 2003 se jich tam zdržovalo 40 (19 samc? a 21 samic) a po?átkem zá?í téhož roku vzrostl jejich po?et díky deseti odrostlým mlá?at?m na 50. Vzhledem k pé?i, která je tomuto druhu v sou?asnosti u našich jižních soused? v?nována, se dá o?ekávat, že tento trend bude pokra?ovat.

MOŽNOSTI PODPORY POPULACE DROP? V ?R
Snahy o ochranu dropa velkého v ?R mají dlouhou historii, ale mizivé výsledky. Amatérsky provád?ná záchrana ohrožených sn?šek a vyse?ených mlá?at byla sice chvályhodná, zvrátit trend vymírání naší dropí populace však nemohla. Tolik pot?ebná územní ochrana spojená se zm?nami zem?d?lského obhospoda?ování pozemk? nebyla nikdy realizována. K dnešnímu dni je jedinou plochou, na které se poda?ilo zajistit vhodný režim, již zmín?né bývalé záložní vojenské letišt? o rozloze asi 75 ha v katastrech obcí Borotice a Božice. Letišt? bývalo tradi?ním úto?išt?m drop? – probíhal tam jejich tok, v p?ilehlých zem?d?lských kulturách ptáci nacházeli pest?ejší potravní nabídku a hnízdili. Jedna plocha s vhodným režimem je však málo. Pot?ebná je ?ada opat?ení, která sm??ují ke snížení intenzity hospoda?ení a zvýšení biologické pestrosti. Ponechávání p?dy v klidu, zakládání biopás? ?i úhor?, p?stování meziplodin a vojt?šky, zatrav?ování, omezení používání pesticid? apod. – to vše jsou aktivity, které zvyšují potravní nabídku a mohou vést k vytvo?ení vhodných hnízdiš?. Je to cesta vyzkoušená, obdobným sm?rem se ubírá aktivní pé?e o dropa velkého v ?ad? okolních stát? po?ínaje sousedním Rakouskem. Hlavní p?ekážkou realizace pot?ebných krok? je jejich nákladnost. Po vlastnících pozemk?, v?tšinou velmi úrodných, se chce, aby nep?stovali cen?né plodiny s cílem maximálního výnosu, ale aby p?ešli na extenzivn?jší metody využívání p?dy, p?íp. ji nevyužívali v?bec. To je však bez finan?ních kompenzací nesch?dné. Najít zdroje pro zaplacení kompenzací a navíc pro pokrytí náklad? na realizaci nutných prací se však dlouhodob? neda?í.
Drop velký je kriticky ohroženým druhem naší fauny. Byl pro n?j zpracován záchranný program, který popisuje vývoj jeho populací u nás i v okolních státech, biologii dropa a jeho nároky na prost?edí, pojmenovává ohrožující vlivy a navrhuje opat?ení k jeho záchran?. Ministerstvo životního prost?edí (MŽP) ho bohužel neschválilo, takže na realizaci navržených krok? nelze ?erpat peníze ze Státního fondu životního prost?edí. Jiné zdroje (nap?. z evropských zdroj? dotované projekty LIFE nebo Opera?ní program životní prost?edí) nep?icházejí v úvahu, protože z nich nelze hradit kompenzace a náklady na opakované ?innosti, nap?. na pravidelné kosení. Situace se tedy nem?ní. Drop velký nemá zajišt?nu územní ochranu, krajina je intenzivn? využívaná, prioritou je ekonomické zhodnocení pozemk?.
Co má s tím vším spole?ného podpis memoranda? Co se zm?ní? Je pravdou, že podpis memoranda nikoho k ni?emu nezavazuje. Je to jen deklarace toho, že daný stát to s ochranou dropa velkého myslí vážn?. Že je ochoten p?evzít svou ?ást odpov?dnosti za záchranu st?edoevropské populace tohoto druhu. M?l by to být první krok z mnoha, které povedou ke zlepšení, udržení ?i obnovení jeho populace. Lze jen doufat, že to ze strany MŽP, které drží v rukách hlavní trumfy, není na dlouhou dobu krok poslední.

Autorka pracuje v odboru životního prost?edí Krajského ú?adu Jihomoravského kraje.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo stoosmdesátdva

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)