Rovinatá krajina kolem Lublinu je porostlá rozsáhlými borovými lesy, b?žnými stanovišti jsou podmá?ené rojovníkové bory s vlochyní a brusinkou v podrostu. Oblast je jedním ze ?ty? území sou?asného výskytu tet?eva hlušce v Polsku. Smysl konference po?ádané v domovin? tet?eva podle m? nejlépe vyjád?il jeden z ?e?ník?, když se zamýšlel na tím, pro? jsme se sešli: „Je to prosté: protože máme lesní kury rádi!“ Já bych ješt? dodal: protože máme obavu o jejich budoucnost!
V Evrop? je v posledních letech zaznamenáván stálý úbytek tet?evovitých, výjimkou je pouze tet?ívek obecný ve Skandinávii a Rusku. Základními problémy lesních kur? v Polsku (a stejn? tak v celé Evrop?) je fragmentace jejich areálu rozší?ení zp?sobená zm?nami biotop? a struktury lesních porost? a též predátory (zejména liškou). Svou roli sehrávají také nar?stající stavy psíka mývalovitého. Po?etnost ovliv?uje rovn?ž pytláctví, srážky s automobily atd.
Výb?rem následujících p?ísp?vk? z konference bych rád alespo? stru?n? nastínil sou?asné problémy ochrany tet?evovitých ve st?ední a východní Evrop?.

POLSKO
Dr. Robert Kamienarz (Katedra myslivosti a ochrany lesa Zem?d?lské akademie v Poznani), autor monografie Tet?ívek (Swiebodzin, 2002), ve svém p?ísp?vku shrnul hlavní d?vody zm?n výskytu tet?ívka v Polsku mezi lety 1993–1994 a 2006–2007.  
V r. 1947 se tet?ívek vyskytoval rozptýlen? v celém Polsku. Zlomový byl r. 1976, po n?mž za?aly stavy tet?ívk? dramaticky klesat. V r. 1980 bylo evidováno celkem 17 000 kus?, o p?t let pozd?ji již jen 10 000 kus?. V letech 1993–1994 se tet?ívek vyskytoval ješt? v 5,5 % honiteb. D?vod klesající po?etnosti autor vidí v radikální zm?n? krajiny i jejího využívání, ve zm?nách biotop?, v odvod?ování luk a následné sukcesi lesa. Problém se prohlubuje zánikem porost? bor?vky a intenzifikací hospodá?ství, zejména pastvou. Od 60. let minulého století v Polsku postupn? mizí mozaika les? a luk a trvale stoupají po?ty predátor?. Negativní vliv na stavy tet?ívka sehrává i mnohdy živelná zástavba krajiny. P?estože byl v 80. letech lov tet?ívka v Polsku zcela zastaven, na poklesu jeho populací se to výrazn?ji neprojevilo. Dalším problémem se stává nár?st turistiky a sb?ru lesních plod?. Naopak pozitivn? na biotopy p?sobí ?innost bobra, protože dochází k op?tovnému zavod?ování a podmá?ení luk a les?, což tet?ívk?m vyhovuje.
Doslova alarmující byl p?ísp?vek evropsky uznávané odbornice dr. ing. Doroty Zawadzké (odborná skupina pro lesní kury p?i IUCN) a spoluautorky monografie o tet?evu (Swiebodzin, 2003), která se zabývala dynamikou populace tet?eva hlušce v Augustovském pralese v letech 1911 až 2005. Popisovaná oblast se rozkládá v severovýchodní ?ásti Polska severn? od Bialov?že v blízkosti státní hranice s Litvou.
Po?ty tet?ev? v Polsku byly kolem r. 1900 odhadovány na více než 3000 kus?, v r. 1977 to bylo již mén? než 1000 kus? a v sou?asné dob? stavy pták? nedosahují ani 500 kus?. Pokles po?etnosti se nezastavil. V Polsku dnes „b?ží“ celkem 19 projekt? na ochranu a podporu lesních kur? – deset pro podporu tet?eva, šest pro tet?ívka a t?i pro je?ábka.
Vývoj populace v Augustovské pust? pom?rn? p?esn? vystihuje po?et tokajících kohout? (1911 – 180 kus?, 1978 – 25 kus?, 1997 – 15 kus? a 2005 – 9 kus?). Mezi roky 1978–1997 se populace snížila o 40 %. Ješt? v r. 1997 tokalo na tokaništích pr?m?rn? p?t kohout? (t?i tokaništ?), v r. 2005 to byli již pouze t?i kohouti. Stále ?ast?ji se u pták? projevuje ztráta plachosti, což autorka ozna?uje za jeden ze symptom? vymírání, jehož tempo se stále stup?uje. Autorka ozna?ila danou situaci za reálnou ukázku procesu vymírání hlušce v praxi. Nebudou-li pokra?ovat projekty aktivní ochrany, již b?hem dvou až ?ty? let podle jejího názoru tamní populace tet?eva zcela zanikne.
Obdobná situace je v nedalekém Bialov?žském pralese. Zatímco v r. 1900 tam bylo evidováno p?es 150 tokajících kohout?, v r. 2002 již pouhých 20!
Základem ochrany je zachování vyhovujících biotop?. Odst?el lišek je podporován vyplácením zást?elného, které se podle oblasti pohybuje mezi 50–100 zl./kus (p?ibližn? 350–700 K?).
Mgr. Artur Palucki z Centra ekologické výchovy polského Krkonošského národního parku ve Sklá?ské Poreb? podrobn? popsal ekologii tet?ívka v Západních Sudetech (polská ?ást Krkonoš a Jizerských hor). Typické biotopy tet?ívka jsou v obou poho?ích zcela rozdílné. Zatímco krkonošské populace využívají zejména subalpinské bezlesí, v nižších Jizerských horách s náhorními plošinami si tet?ívci oblíbili zar?stající kalamitní holiny a bezlesá rašeliništ?. V poslední dob? je na polské stran? Jizerských hor zaznamenáván mírný vzestup po?etnosti tet?ívka. Tento trend však nepotvrdil v prezentaci Ochrana a podpora tet?ívka v Jizerských horách za ?eskou stranu autor tohoto ?lánku (podrobnosti viz též Sv?t myslivosti 4/2007).  
Dr. Zbygniev Bonczar (Katedra zoologie a ekologie Zem?d?lské univerzity v Krakov?) se ve svém p?ísp?vku zam??il na areál a po?etnost je?ábka v Polsku. V úvodu trefn? ozna?il je?ábka za ?lena „aristokratické rodiny“ lesních kur?.
Je?ábek obývá rozsáhlý euroasijský areál. V Asii jde p?edevším o lesy boreální, v Evrop? o listnaté opadavé lesy. Výskyt je?ábka v Polsku se soust?e?uje na t?i významné regiony. Na jihu jsou to hlavn? horské lesy (Karpaty, Sudety), na severovýchod? rozsáhlé komplexy nížinných les? (Bielovi?ž, Augustov). Menší oblast výskytu najdeme v lesnaté st?ední ?ásti Polska.
Za pozornost stojí zp?sob zjiš?ování po?etnosti je?ábka v terénu, metody jsou velmi dob?e propracovány. Úsp?šn? se využívá nap?. vábení se s?ítáním v podzimním období, kdy ptáci velmi dob?e reagují na vábni?ku. Praktické ukázky vábení i výroby vábni?ek z kostí pták? se setkaly s obrovským zájmem ú?astník? seminá?e.
V Polsku je nejlépe „zmapována“ karpatská populace je?ábka. Výsledky sledování z let 1986–2004 ur?ují po?etnost 7–9 jedinc? na 100 ha lesa. Celkový odhad po?etnosti je?ábk? v Polsku je p?ibližn? 70 000 kus? v jarním období a 90 000 kus? na podzim. Po dramatickém úbytku druhu koncem 19. století se nyní jeho populace stabilizovala.
Je?ábek je typickým druhem lesa. Klí?ovým postupem pro jeho podporu ?i ochranu je tedy ur?itá „ekologizace“ lesního hospodá?ství, ?emuž v našem pojetí snad nejlépe odpovídá termín „p?írod? blízké lesní hospodá?ství“. Významná je i podpora prostorové skladby les? (mozaikovitost) a zvýšení rozlohy ucelených lesních komplex? (zales?ování nelesních ploch).

B?LORUSKO
Mgr. Ta?ána Pavluš?iková z B?loruské národní akademie v Minsku zhodnotila vývoj po?etnosti tet?eva hlušce v B?lorusku.
V B?lorusku žijí dva poddruhy tet?eva: Tetrao urogallus major a Tetrao urogallus pleskei. První poddruh se vyskytuje v západní ?ásti státu. Za posledních 50–60 let se jeho po?etnost snížila na p?ibližn? 10 % výchozího stavu. V roce 2001–2003 byly stavy T. u. major odhadovány na 1100–1160 kus?, v lo?ském roce již pouze na 900–930 kus?. Hlavní p?í?inou poklesu jsou technické meliorace (až 3,5 mil. ha p?dy) a rozsáhlá t?žba dosp?lých a p?estárlých lesních porost?. Negativní vliv sehrává i sb?r lesních plod? a predáto?i (šelmy a ?erná zv??).
Poddruh T. u. pleskei se vyskytuje v severních, st?edních a východních regionech B?loruska a stavy se obecn? odhadují na 8000–9000 kus?. Jeho po?ty mírn? stoupají.
Státní program podpory hlušce probíhá v areálu T. u. major na ploše 1260 km2. V sou?asné dob? je na tomto území evidováno 257 jedinc?, z toho 117 dosp?lých (64 kohout?, 53 slepic). Slepice pr?m?rn? vodí 5,2 ku?at, bez ku?at je t?etina slepic.

UKRAJINA
Mgr. Saša Krat?uk informoval o vývoji populace tet?eva a tet?ívka v severozápadní oblasti Ukrajiny. V r. 1980 bylo ve sledované oblasti evidováno 4800 tet?ívk?, v r. 2004 již pouze 3700 tet?ívk? a jejich po?etnost nadále klesá.
Hlavní d?vod snižování stavu tet?ívk? vidí autor v zar?stání biotop? bezlesí a zneklid?ování pták? lidmi p?i sb?ru hub a lesních plod?. Druhý jmenovaný faktor souvisí se stoupající cenou lesních plod?. Zna?n? rozší?ené je také pytláctví.
Tet?ev byl ješt? na po?átku 20. století zcela b?žným druhem. Od r. 1980 je však na severozápad? Ukrajiny evidováno již pouze 900 ks. Po?etnost populace se však na této úrovni stabilizovala a výrazn?ji neklesá. Potenciální hrozbu p?edstavuje pro tet?eva nelegální t?žba d?eva v rezervacích, pytláctví a stoupající stavy predátor?, zejména lišek.
Zatímco tet?ívka autor ozna?uje za indikátora procesu sukcese lesa (p?irozená obnova les? na nelesních p?dách), po?etnost tet?eva indikuje stav lesních porost? (v?k, struktura) a úrove? antropogenních vliv? (vliv ?lov?ka).
V sou?asnosti žije na celé Ukrajin? p?ibližn? 15 000 tet?ívk? a 4000 tet?ev?.

EXKURZE DO LUBLINSKÝCH LES?
Poslední den konference p?ipravily státní lesy z Lublinu pro ú?astníky terénní exkurzi. Všichni p?ítomní se tak mohli seznámit nejen s biotopy tet?eva, ale vid?li též praktické ukázky jeho ochrany.
P?ed 2. sv?tovou válkou byla po?etnost tet?eva v tamní oblasti odhadnuta na 400 kus?. P?estože se tet?ev od r. 1995 neloví, jeho po?ty stále klesají. V sou?asnosti zasahuje oblast výskytu tet?eva na území ?ty? lesních správ (celkem 6500 ha), evidováno je 100–150 pták?. V r. 1999 byl zahájen program „krajské strategie ochrany“, který je finan?n? velmi náro?ný. Celkem již bylo vynaloženo 730 000 zl., což p?edstavuje asi 5850 zl. (p?ibližn? 40 000 K?) na jednoho ptáka.   
Za hlavní vlivy snížení po?etnosti tet?ev? lze op?t ozna?it zejména zm?nu struktury lesa, jeho fragmentaci a stále se snižující podíl velmi starých porost?. Jako zcela nevhodné se ukázalo oplocování lesních kultur proti zv??i drát?ným pletivem. Nízko letící ptáci totiž v?as nezpozorují pletivo oplocenek a dochází k jejich zran?ní, které m?že kon?it i úhynem.
Oblast je bezproblémov? dostupná ve?ejnosti. K nej?ast?jším antropogenním vliv?m (krom? zp?sobu lesnického hospoda?ení) pat?í sb?r lesních plod? (?asto „pr?myslový“), rekrea?ní využití les? (v?etn? jízdy na koních) a silni?ní doprava. Nezanedbatelný, ale problematicky doložitelný, je vliv predátor? (liška, jezevec, psík mývalovitý, kuny).     
Mezi základní zp?soby ochrany a podpory tet?ev? pat?í vyhlašování a ozna?ování ochranných zón (úplný zákaz vstupu), opat?ení ke snížení vlivu predátor? ?i náhrada oplocení z pletiva d?ev?ným plotem. Tet?evovitým se p?edkládají sypké materiály, které mohou využít jako gastrolity, likviduje se introdukovaná st?emcha americká (jejíž p?ítomnost v podrostu pták?m nevyhovuje), budují se p?ehrádky na historických meliora?ních p?íkopech. Po?etnost tet?eví populace je pr?b?žn? monitorována.

A CO U NÁS?
Po?tem i rozsahem projekt? na ochranu lesních kur? m?žeme polským koleg?m závid?t. Na druhou stranu je však otázkou, zda vynaložené úsilí i nemalé finan?ní prost?edky nesou vytoužené ovoce. Zvlášt? situaci kolem tet?eva hlušce m?žeme ozna?it za kritickou a v?tšina ú?astník? konference byla v této otázce více než skeptická.
Dosavadní aktivity v ?R se bohužel soust?edí p?edevším na vypoušt?ní tet?eva ?i tet?ívka z um?lých chov?, p?estože je prokázáno, že tímto zp?sobem nelze populace obnovit ?i udržet. Pokud je mi známo, relevantní program, který se zam??uje na úpravu biotop? p?ed vypušt?ním pták?, u nás v sou?asnosti neexistuje. Vypoušt?ní um?le odchovaných jedinc? jako možná cesta záchrany bylo jist? také proto na konferenci zmín?no pouze okrajov?.
Projekty, které by v ?R umožnily úpravu lesních biotop? v dostate?ném rozsahu a intenzit? (tedy ponechání rozsáhlejších komplex? horských les? výrazn? zestárnout a provést jejich fragmentaci) naráží mnohdy na konzervativní p?ístup vlastník? les? k „ob?tování“ hospodá?ského lesa ve prosp?ch ochrany p?írody. Významnou roli jist? sehrává rozsah a výše p?ípadných finan?ních kompenzací.
Spole?ným cílem myslivc?, lesník? a ochránc? p?írody by m?lo být zachování lesních kur? pro p?íští generace. Jak je vid?t, mnoho ?asu ani možností nezbývá …

Autor pracuje na Krajském ?editelství Les? ?eské republiky, s. p., v Liberci.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo stoosmdesátdva

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)