Svět myslivosti - Myslivost u Lesního závodu Židlochovice (I.)

Ing. Ji?í Špunar a ing. David Vaca, Ph.D.

Jižn? od Brna se až po státní hranici s Rakouskem a Slovenskem rozkládá rozsáhlé území obhospoda?ované Lesním závodem Židlochovice, jenž pat?í mezi p?t p?ímo ?ízených lesních závod? Les? ?eské republiky, s. p. Katastrální rozlohou 167 tis. ha pokrývá LZ Židlochovice jižní ?ást Jihomoravského kraje. Výraznou charakteristikou LZ Židlochovice je intenzivní myslivecké hospoda?ení, které má dlouholetou tradici. Pojem „židlochovická myslivost“ zná mnoho lovc? spárkaté a drobné zv??e nejen u nás, ale i v zahrani?í.

Myslivost je u LZ Židlochovice vykonávána na ojedin?lém územním celku tvo?eném ?ty?mi volnými honitbami, šesti oborami a devíti bažantnicemi, což p?edstavuje celkovou honební plochu 27 526 ha. Nedílnou sou?ástí LZ je zámek Židlochovice, který byl postaven na míst? vodní tvrze. Ve 20. letech 18. století byl zámek p?estav?n do tém?? dnešní podoby rakouského klasicismu. V sou?asné dob? pat?í k nejzachovalejším loveckým zámk?m v Evrop?, sídlí v n?m ?editelství LZ a v období lov? poskytuje zázemí loveckým host?m.

HISTORIE MYSLIVOSTI NA ŽIDLOCHOVICKU
První písemná zmínka o židlochovickém panství pochází z r. 1237. Vlastníci panství se pom?rn? ?asto m?nili, na zámku se vyst?ídala ?ada šlechtických rod?. Mezi nejznám?jší pat?ili Žerotínové, Sinzendorffové a p?edevším Habsburkové. V?tšinu les? v jižní ?ásti dnešního LZ spravovali až do r. 1945 Dittriechsteinové a Liechtensteinové. Lesy na Moravskokrumlovsku byly sou?ástí majetku velkostatku Kinských.
Myslivost byla na úrodném a na zv?? bohatém Židlochovicku velmi rozvinutá. Nejstarší bažantnice byly v oblasti zakládány již na sklonku 17. století a v pr?b?hu 18. století. První písemná zmínka týkající se lovu je z r. 1562, z r. 1564 pochází zpráva o obo?e u Židlochovic. Velký rozvoj myslivosti nastal po r. 1697, kdy panství p?ešlo do rukou hrab?te Filipa Ludvíka Sinzendorffa. Ten dal p?estav?t židlochovický zámek, p?em?nit park a velkou pé?i v?noval provozování myslivosti v duchu barokních zvyklostí. Za jeho p?sobení byly vydány instrukce, které m?ly zlepšit prost?edí zv??e a zvýšit její stavy zejména v bažantnicích (vysazování nových porost?, zákaz kosení trávy a pastvy dobytka, ochrana bažantích hnízd, sbírání vajec, komorování koroptví, zakládání nových bažantnic atd.). Z konce 17. století pochází první písemná zmínka o velkodvorské bažantnici poblíž Poho?elic. Zv?? ulovená na panství byla ur?ena p?edevším pro hrab?cí kuchy?, zbytek se prodával. Prost?ednictvím posl? a na povozech byla dodávána hrab?ti Sinzendorffovi do Vídn?, který tam p?sobil jako císa?ský rada. Když se v r. 1723 provád?l odhad ceny panství, bylo v zápise zd?razn?no, že rozsáhlý provoz myslivosti poskytuje tak zna?ný užitek z ulovené zv??e („?ervené“ i ?erné, bažant?, koroptví, hus i kachen, sluk i ostatní zv??e), že se z tržby zaplatí náklady na lesní personál a ješt? zbude ?istý výnos.
Nep?íznivé období pro myslivost p?inášely vále?né konflikty. Nap?. v r. 1743 došlo b?hem prusko-rakouské války k vybití zv??e pruskou armádou. Situace se opakovala za napoleonských válek, p?edevším v letech 1805–1809.
Významný vzestup zaznamenala židlochovická myslivost a bažantnictví p?edevším za doby, kdy panství vlastnili Habsburkové. Ti si po r. 1848 pronajímali všechny honitby sousedící se svými revíry. Spolu s vlastními pozemky tak tvo?ila celková vým?ra honiteb p?ibližn? 12 000 ha. Nejv?tší rozmach myslivosti na Židlochovicku nastal p?edevším za éry arcivévody Bed?icha v letech 1895–1914.
V r. 1919 byla na habsburský velkostatek Židlochovice na základ? výnosu Ministerstva zem?d?lství ?SR uvalena nucená správa. O ?ty?i roky pozd?ji byla vytvo?ena Správa státních les? a statk? v Židlochovicích, která sídlila na židlochovickém zámku a m?la na starosti lesnické a myslivecké hospoda?ení na daném území. Honitby z?staly zachovány a myslivosti byla nadále v?nována velká pozornost. Bažantnice se využívaly k po?ádání státních reprezenta?ních hon?, jichž se zú?ast?ovaly významné osoby politického a spole?enského života (v letech 1936 a 1937 nap?. rumunský král Carol se svým synem princem Michalem).
Další etapa vývoje LZ se za?ala psát po druhé sv?tové válce v souvislosti s konfiskací majetku zabaveného soukromým vlastník?m. Zkonfiskovaná lesní p?da p?ešla pod správu Státních les? a statk? a celková rozloha území obhospoda?ovaného židlochovickou správou les? se zv?tšovala. P?i?len?ní ?ástí n?kdejšího LZ Moravský Krumlov v r. 1971 a LZ B?eclav v r. 1978 p?ineslo další nár?st vým?ry hospodá?ského celku LZ Židlochovice do dnešní podoby. V myslivosti byla v?nována pozornost nejen bažantnictví, ale i spárkaté zv??i –
p?edevším zakládání oborních chov? zpravidla na území n?kdejších historických obor. V 50. letech vznikla obora Pálava (byla zrušena v r. 2000) a po ní obory Bulhary a Klentnice (1966), Soutok (1971), Moravský Krumlov (1985), Termanec (1984) a Císa?ská (2004).
Po transformaci lesního hospodá?ství v r. 1992 z?stal LZ Židlochovice zachován jako jeden z p?ti p?ímo ?ízených LZ nov? vzniklého s. p. Lesy ?eské republiky s d?razem na provozování myslivosti. V sou?asnosti má dvoustup?ovou organiza?ní strukturu – úst?edí a osm polesí (Židlochovice, Velký Dv?r, Mikulov, Diváky, Valtice, Lanžhot, Tvrdonice a Moravský Krumlov) a dv? st?ediska. Veškerou lesní výrobu i myslivecké hospoda?ení LZ zajiš?uje ve své režii.

P?ÍRODNÍ PODMÍNKY A HONITBY
Lesnatost rozsáhlého území ve správ? LZ Židlochovice dosahuje pouze 15 %. Lesy se v zem?d?lsky intenzivn? obd?lávané krajin? zachovaly jen v n?kolika komplexech, na p?dách, které nebylo možné využít zem?d?lsky. Hospodá?sky i rozlohou nejvýzna?n?jším typem lesa jsou lužní lesy podél ?ek Moravy, Dyje, Jihlavky a Svratky. Vým?rou 9700 ha p?edstavují 30 % všech lužních les? ?R. Z lesnického hlediska stojí za zmínku ješt? lesní komplex na vátých píscích mezi B?eclaví a Valticemi se zastoupením borovice lesní, ?erné, dubu ceru a akátu. Pahorkatiny Divácka, Mikulovska a Moravskokrumlovska pokrývá p?edevším listnatý, d?íve pa?ezinový les s p?evahou dubu letního a zimního s p?ím?sí habru a lípy.
Území LZ Židlochovice pat?í k nejteplejším oblastem ?R. Pr?m?rným ro?ním úhrnem srážek kolem 550 mm se ?adí mezi oblasti semiaridní. Nejvyšším bodem spravovaného území je vrchol Pavlovských vrch? (550 m n. m.), nejnižší nadmo?ská výška (150 m) byla nam??ena na soutoku ?ek Moravy a Dyje na hranici ?R, Slovenska a Rakouska.
Volné honitby, jimž budeme v?novat pozornost v tomto ?lánku, se rozkládají na území jihovýchodn? od Židlochovic p?es Lednicko-valtický areál až k Hodonínu (celková honební plocha 19 066 ha, z toho 8514 ha p?ipadá na honitby s bažantnicemi). Jde o v?tší lesní celky, p?evážn? listnatého lesa, zasazené do zem?d?lsky velmi intenzivn? využívané p?írodní krajiny.
Obory zaujímají celkovou plochu 8460 ha.
P?ehled všech honiteb LZ Židlochovice je uveden v p?ipojené tabulce.

ZV?? A MYSLIVOST VE VOLNÝCH HONITBÁCH

Jelení zv??
Jelení zv?? je normována v po?tu 30 kus? pouze v jediné volné honitb?, kterou je honitba Tvrdonice Luh, rozkládající se podél ?eky Moravy od B?eclavi po Hodonín. Jde o populaci lužní jelení zv??e, která se k?íží se zv??í migrující ze Slovenska. Nejsiln?jší trofej jelena z této honitby má bodovou hodnotu 206,30 b. CIC a pochází z r. 1991. V sou?asné dob? se v honitb? loví jeleni s bodovou hodnotou mezi 130 až 190 b. CIC, s p?evážn? tmavým, velmi dob?e perleným a vzhledov? zajímavým parožím. Protože koncentrace jelení zv??e je v této honitb? v dob? ?íje nízká, lov jelen? je velmi obtížný. Celkem se ro?n? uloví kolem 35 kus? p?evážn? holé jelení zv??e.
V posledních letech je ve volných režijních honitbách LZ na B?eclavsku (Háje, Horní les a Dolní les) stále ?ast?ji pozorována zv?? migrující ze Slovenska a Rakouska.

Mufloní zv??
Mufloní zv?? se ve volnosti vyskytuje rovn?ž jen v jediné režijní honitb? LZ, jíž je honitba Diváky, kde jsou mufloni normováni v po?tu 40 kus?. Honitba se rozkládá v kopcovitém terénu teplomilných habrových doubrav na Divácku a její sou?ástí je bažantnice Kurd?jov. Proto je honitba v tabulce uvedena jako bažantnice, nikoliv jako volná honitba.
Zdejší populace mufloní zv??e vznikla prok?ížením zv??e dovezené v r. 1982 z obory Klentnice a z volných honiteb na Jihlavsku. V sou?asné dob? p?edstavuje trofejov? nejsiln?jší voln? žijící mufloní zv?? na sv?t?. Potvrzuje to i bodová hodnota trofeje muflona uloveného v r. 1996 (246,20 b. CIC), která se stala sv?tovým rekordem z volnosti, což stále platí. V r. 2004 byl v honitb? uloven poran?ný ?ty?letý muflon s bodovou hodnotou toulc? 235,30 b. CIC a v ?íjnu 2005 byl v odchytovém za?ízení ohodnocen a následn? vypušt?n zp?t do honitby rovn?ž ?ty?letý muflon s 233,2 b. CIC.
Negativem chovu mufloní zv??e v honitb? Diváky je malá vým?ra této honitby. Mufloní zv?? velmi ?asto p?echází do sousedních honiteb, kde jsou kapitální berani loveni bez dodržení pravidel chovnosti a zpravidla se neobjeví na p?ehlídce trofejí. Proto z honitby Diváky chybí po?etn?jší kolekce špi?kových trofejí.
Pr?b?rná zv?? se z chovu odstra?uje p?i odchytech tém?? celé místní populace. Zv?? projde p?ísnou selekcí a kolem 20 kus? se každoro?n? p?emístí do n?které z režijních obor. Odst?el holé ?i mladé sam?í zv??e se tém?? neprovádí. Cílem LZ Židlochovice je omezit zneklid?ování zv??e a docílit toho, aby se zdržovala v pr?b?hu celého roku ve st?edu honitby u velkého odchytového za?ízení (10 ha).
V honitb? Diváky lze v sou?asnosti ulovit kapitálního berana s bodovou hodnotou trofeje p?esahující 230 b. CIC. Lov je však velmi obtížný a mnohdy kon?í neúsp?šn?. Nejvhodn?jší dobou lovu je období ?íje od poloviny ?íjna do konce listopadu.

Srn?í zv??
Srn?í zv?? má ve všech honitbách LZ Židlochovice tém?? ideální životní podmínky. P?edevším bohaté bylinné a ke?ové patro v?tších ?i menších lesních komplex? s r?zn? velkými loukami a polí?ky poskytuje zv??i vynikající zdroje potravy a kryt. Proto jsou celkové stavy srn?í zv??e v honitbách LZ vyšší – odpovídají p?irozené úživnosti (celkem je v honitbách normováno 1399 kus? srn?í zv??e).
Pr?m?rná bodová hodnota trofejí lovených srnc? se pohybuje okolo 70 až 80 b. CIC. ?asto jde o lovecky velmi cen?né abnormální trofeje. Nejsiln?jší srnci na území LZ se loví v bažantnicích v bezprost?ední blízkosti Židlochovic ?i Velkého Dvora. Každoro?n? se tam uloví od dvou do šesti medailových srnc?. Nejsiln?jší srnec z honiteb LZ byl uloven v r. 1999 v honitb? Vranovický les: 139,13 b. CIC.
Nej?ast?jšími zp?soby lovu jsou ranní a ve?erní ?ekaná na krytých pozorovatelnách a p?enosných posedech. Kouzlo má samoz?ejm? i šoula?ka ranním lesem. Protože v podmínkách LZ Židlochovice p?edstavují lesní porosty p?edevším lužní lesy s bujnou vegetací, loví se v?tšina pr?b?rných a zralých srnc? již od po?átku doby lovu do konce kv?tna a pak až v ?íji. Ro?n? se uloví p?ibližn? 220 srnc? a 500 kus? holé zv??e.

?erná zv??
Prase divoké je ve volných honitbách LZ Židlochovice velmi oblíbeným druhem zv??e poplatkových lovc?. Ro?n? se uloví (v?etn? obor) mezi 700–1000 kusy p?edevším mladé zv??e. Normovaný stav ve volných honitbách je pouze 69 ks, skute?né stavy jsou mnohonásobn? vyšší. Po?etnost ?erné pr?b?žn? nar?stala až do r. 2005, kdy po nezvykle silné a dlouhé zim? p?išly rozsáhlé jarní povodn?, ?ímž došlo k velkému úhynu zv??e a snížení p?ír?stku. Proto bylo v r. 2006 uloveno pouze 373 kus? ?erné zv??e. Po silném semenném roku dubu v r. 2006 a velice mírných zimách 2006/2007 a 2007/2008 dochází op?t ke zvýšení stav? divo?ák? (v r. 2007 se ulovilo 1069 kus?). Podobný trend lze o?ekávat i v letošním roce.
Pom?rn? vysoké stavy ?erné zv??e se LZ snaží využít k intenzivn?jšímu komer?nímu zhodnocení p?i individuálních lovech i nahá?kách. Nahá?ky jsou velmi žádané, pr?m?rný denní vý?ad se pohybuje mezi 5 až 15 kusy ?erné zv??e.
V posledních letech bylo ve volných honitbách LZ uloveno n?kolik medailových k?our?. Nejsiln?jší trofej pochází z r. 2001 a má bodovou hodnotu 120,40 b. CIC.

Da??í zv??
Da??í zv?? není ve volných honitbách LZ Židlochovice normována a z mysliveckého hlediska nemá význam. Pouze v honitbách Diváky a Háje uloví personál LZ ro?n? n?kolik kus? holé zv??e, p?íp. da?k? I. v?kové t?ídy.

PÉ?E O ZV??
Volné honitby a bažantnice lze z pohledu všech druh? spárkaté zv??e ozna?it za velmi úživné. V?tšinu lesních porost? tvo?í lužní lesy s vysokou hladinou spodní vody a bohatým ke?ovým a bylinným podrostem. Ke?ové patro je zastoupeno bezem ?erným, javorem babykou, hlohem a podrostem hlavních d?evin. V bažantnicích jsou pro zvýšení úživnosti vysazovány i pta?í zob, pámelník aj. Bylinné patro tvo?í p?evážn? spole?enstva lužního lesa, dominantním druhem je ?asto kop?iva. Specifická je oblast valtická, kde se na pískovcovém podloží da?í nejlépe borovici lesní a dubu ceru, který každý rok plodí a poskytuje tak spárkaté zv??i bohat? prost?ený st?l. V podrostu pod borovicemi se navíc vytvá?í neprostupný pokryv z maliníku a zejména ostružiníku, který m?že zv?? spásat po celý rok. Rovn?ž teplomilné chlumní doubravy v kopcovitém reliéfu Divácka p?edstavují díky pa?ezovým výmladk?m a bohatému ke?ovému patru vysoce úživná stanovišt? pro spárkatou zv??.
Z celkové vým?ry volných honiteb 19 066 ha tvo?í 7481 ha zem?d?lská p?da (tém?? 40 % plochy všech honiteb). V menším rozsahu jsou uvnit? lesních porost? zastoupeny pastevní plochy o vým??e 0,5–3 ha, které LZ obd?lává ve své režii. Vysévá se na nich p?edevším vojt?ška a speciální jetelotravní sm?sky, které se po n?kolika letech m?ní. Pro zv?? jsou zakládána zv??ní polí?ka s kuku?icí, slune?nicí, krmnou ?epou, kapustou, topinamburem aj. V?tší celky orné p?dy navazující na lesní porosty obhospoda?ují soukromí zem?d?lci a družstva p?stující zejména kuku?ici, pšenici, je?men, vojt?šku, slune?nici, hrách, cibuli, cukrovku aj. Všechny uvedené zem?d?lské plodiny a vysoká p?irozená úživnost lesa zajiš?ují ve vegeta?ním období spárkaté i drobné zv??i pestrou potravní nabídku. K vod? má zv?? celoro?n? p?ístup u vodních tok?, ?etných slepých ?í?ních ramen, nádrží i um?le vytvo?ených napajedel. V posledních letech byly vloženy nemalé finan?ní prost?edky do revitalizací vodních kanál? v lese a lesních t?ní.
V období vegeta?ního klidu je zv?? p?ikrmována jadrným krmivem (kuku?ice, oves, je?men, hrách), krmnou ?epou a kvalitním vojt?škovým senem. K tomuto ú?elu slouží ve všech honitbách krmelce s jeslemi. U srn?í zv??e se osv?d?ila speciální samokrmítka. Zahuš?ují sí? krmelc? a podle pot?eby se dají p?emís?ovat. Zv?? se za?íná p?ikrmovat v?tšinou v ?íjnu a p?ikrmování kon?í zpravidla v b?eznu, kdy se již objevuje zelená pastva.
Samoz?ejmou sou?ástí pé?e o zv?? je celoro?ní p?edkládání kamenné soli do liz? a podávání antiparazitika Cermix v p?edjarním období. V místech výskytu kvalitní populace srn?í zv??e se rovn?ž aplikují vitaminominerální dopl?ky a speciální krmné sm?si (prosinec–únor).

LOV ZV??E A OSTATNÍ AKTIVITY
Plány lovu se stanovují každoro?n? s ohledem na výsledky s?ítání, škody zp?sobené zv??í na lesních a polních kulturách a dopad nep?íznivých klimatických jev? (silné a dlouhé zimy, povodn?) na zv??. Spárkatá zv?? se loví výhradn? individuálním zp?sobem, ?erná i na nahá?kách.
Pr?b?rný odst?el holé zv??e a trofejové zv??e do v?ku dvou let provádí personál podle zásad stanovených mysliveckým odd?lením LZ. Ostatní trofejovou zv?? loví pouze poplatkoví hosté, p?íp. jubilanti z ?ad zam?stnanc? L?R. K uskladn?ní, ošet?ení a prodeji zv??iny slouží t?i sb?rná místa a jeden exportní závod, vše provozované v režii LZ. Ro?ní produkce zv??iny spárkaté zv??e p?edstavuje p?ibližn? 50 tun, u drobné zv??e 50 tisíc bažant?.
Z výše uvedeného je z?ejmé, že myslivost hraje u LZ Židlochovice velmi významnou roli a nemalou m?rou se promítá i do hospodá?ského výsledku. LZ za dobu své existence získal stálou loveckou klientelu z celého sv?ta, která se do židlochovických honiteb pravideln? vrací. Jako p?íklad lze uvést jednu loveckou skupinu z N?mecka, která jezdí lovit bažanty do Židlochovic každoro?n? již p?es ?ty?icet let! Pro uspokojení lovecké klientely je zásadní zajistit profesionální a sou?asn? p?átelský p?ístup veškerého personálu nejen p?i lovu samém, ale též p?i poskytování všech vedlejších služeb. Jde p?edevším o ubytování na zámku v Židlochovicích ?i v loveckých chatách v honitbách, spojené se zajišt?ním stravování v?. p?ípravy kuliná?ských specialit, dopravu klient? z letišt? na místo lovu, zajišt?ní loveckých lístk?, zbrojních pr?vodních list? a pojišt?ní, preparace trofejí v?. jejich zaslání do místa bydlišt? lovce atd. Nesmírn? d?ležité je též dodržování mysliveckých zvyk? a tradic, které zahrani?ní i tuzemští poplatkoví lovci p?ijímají velmi kladn?.
LZ Židlochovice od r. 1996 pravideln? po?ádá všestranné zkoušky oha??, které si svou náro?ností získaly dobré jméno mezi kynologickou ve?ejností z celé ?R. V r. 2006 se LZ s úsp?chem zhostil organizace Memoriálu Richarda Knolla a pro r. 2010 již obdržel oficiální delegaci k po?ádání Memoriálu Karla Podhajského.
1Autor je referent pro myslivost na LZ Židlochovice.
V p?íštím ?ísle vyjdou samostatné ?lánky o ochran? p?írody a mysliveckých památkách u LZ Židlochovice a oborních chovech u LZ Židlochovice (jako sou?ást seriálu Naše obory).

Sou?ástí tohoto ?ísla Sv?ta myslivosti (pouze pro p?edplatitele) je DVD Lovy v Židlochovicích. Obal k DVD lze stáhnout z internetových stránek Sv?ta myslivosti: www.silvarium.cz/svetmyslivosti.