Svět myslivosti - Úvodník 5/2008

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení ?tená?i,
po p?e?tení ?lánku o p?í?inách vymizení dropa v ?eské republice, který redakce za?adila na str. 13–15 v tomto ?ísle ?asopisu, nemohu než zavzpomínat na za?átek 90. let minulého století. Tehdy jsem se stal (ani nevím, ?ím jsem si to zasloužil) ?lenem komise, jejímž cílem bylo vypracovat management populací dropa ve st?ední Evrop?. Zpo?átku to vypadalo, že pro záchranu dropa se nemohlo stát nic p?íhodn?jšího než spole?ensko-politické zm?ny v naší republice. Socialistické zem?d?lství vyst?ídalo zem?d?lství soukromé, prý se všemi atributy ekologického hospoda?ení, p?íroda m?la kone?n? „své“ samostatné ministerstvo a zdálo se, že „nic nebude nemožné“. S kolegy jsme se pravideln? setkávali v Rakousku, Ma?arsku, na Slovensku i u nás a výsledek našich jednání na sebe nenechal dlouho ?ekat. Byla zformulována opat?ení vedoucí ke stabilizaci populací dropa v ?R a na Slovensku. Na základ? rakouských zkušeností jsme vypracovali návrh ideální struktury biotopu, návrh modifikace osevních plán? a též návrh kompenzací ztrát pro zem?d?lce, kte?í budou na svých pozemcích hospoda?it tak, aby vytvo?ili co možná nejvhodn?jší podmínky pro p?ežití dropa.

Vše jsme pe?liv? zanesli do map, dali svázat do pohledných vazeb a doru?ili p?íslušným ú?edník?m Ministerstva životního prost?edí (MŽP). Byli jsme pat?i?n? pochváleni a získali p?íslib rychlého jednání, na jehož konci bude dostate?n? bohaté konto ur?ené našim drop?m. Slovenští kolegové navíc nákladem n?kolika milion? korun (tenkrát ješt? „spole?ných“) postavili ve Zlatné na Ostrove na svou dobu zcela výjime?né a moderní za?ízení pro odchov drop?. Jak vše dopadlo, je z?ejmé: žádné peníze, žádní dropi. Jen díky prozíravé ochraná?ské politice rakouské strany se dosud m?žeme velmi vzácn? setkat s dropem i na jižní Morav?. Sta?í ujet jen necelých 30 km jižn?ji od našich hranic a vše se da?í!
Spálíte-li se jednou, zpravidla se snažíte ud?lat vše pro to, aby se to již podruhé neopakovalo. Jako bych toho nem?l dost s dropem, stal jsem se o n?kolik let pozd?ji ?lenem skupiny odborník? organizované MŽP, kte?í m?li na starost vypracovat záchranný program pro tet?eva hlušce a tet?ívka obecného. Scéná? byl tém?? shodný, jen s tím rozdílem, že skupinu tvo?il soubor nesourodých jedinc? prosazujících zájmy r?zných organizací. Samoz?ejm? p?evládaly názory ochrany p?írody. Jak by ne, když oba druhy lesních kur? pat?ily v té dob? na mnoha místech republiky ke druh?m vyhynulým, a tam, kde ješt? žily, k druh?m ohroženým, resp. kriticky ohroženým. Hlasit? se také ozývali zastánci masivního vypoušt?ní um?le odchovaných ku?at nakoupených v r?zných zájmových chovech v N?mecku a Švédsku. Nep?íliš po?etná byla skupina t?ch, kte?í vid?li cestu k zachování obou druh? v naší p?írod? v p?ísné ochran? jejich biotop?, resp. vytvá?ením podmínek pro jejich zv?tšování. P?es názorové rozdíly byl nakonec záchranný program vypracován a mohl být realizován. Jeho financování bylo, na rozdíl od dropa, zajišt?no bohužel nikoliv prost?ednictvím MŽP (jak by se dalo vzhledem ke statutu chrán?ných druh? o?ekávat), ale prost?ednictvím Ministerstva zem?d?lství (protože prý jde o lovnou zv??, celoro?n? chrán?nou, bez ur?ení doby lovu). Výsledkem bylo neuv??itelné plýtvání finan?ními prost?edky na nákup tet?evích ku?at v zahrani?í a jejich vypoušt?ní do nep?ipravených lokalit, ?asto v místech, kde ani tet?evi, ani tet?ívci již celá desetiletí nežijí a z mnoha r?zných d?vod? tam ani žít nemohou. Bohužel podmínky ?erpání tohoto dota?ního titulu byly velmi striktní a vlastn? neumožnily financovat nic, co by tet?evovitým pomohlo k jejich p?ežití nebo ší?ení. Velmi špatné výsledky vedly nejprve k zastavení vypoušt?ní tet?ívk? a posléze i tet?ev?, pozd?ji byla zrušena v?tšina odchoven. Tam, kde se díky vypoušt?ní odchovaných ku?at poda?ilo v lesních plánech dosáhnout ur?itých úprav prosp?šných pro jejich p?ežití, se pomalu vrací vše do starých kolejí.
Už ne jako ?len n?jaké komise, ale jen jako myslivec, jsem získal praktickou zkušenost i se záchranným programem koroptve polní. I v tomto p?ípad? se mi zdá, že po?áte?ní euforii vyst?ídalo probuzení do tvrdé reality.
P?es všechny negativní zkušenosti si po?ád myslím, a p?íklady ze zahrani?í tomu nasv?d?ují, že je v našich silách aktivn? a hlavn? ú?inn? p?isp?t k ochran?, resp. záchran? n?jakého druhu. Jen si nejsem jist, kdy to bude možné i u nás. Je z?ejmé, že alfou a omegou všech záchranných program? jsou finan?ní prost?edky, jejich množství, tematicky i ?asov? ú?elné ?erpání, da?ové úlevy pro sponzory a r?zné mecenáše, transparentní vstupy do vypisovaných projekt? atd. Jist? je tu ješt? vždy p?ipravená EU v podob? r?zných projekt? a opera?ních program?. Ruku na srdce: jak ale budeme zd?vod?ovat požadavek na záchranu dropa, kterému jsme rozorali jediné zimovišt?, tet?ívka, jemuž jsme zalesnili tokaništ?, a tet?eva, jemuž jsme tokaništ? vykáceli? Své národní bohatství bychom si m?li chránit p?edevším sami a svými finan?ními prost?edky a ne se spoléhat jen na peníze ze zahrani?í. Podpis memoranda o ochran? totiž ješt? žádný druh nezachránil!