Lednový fenomén – jedna z možných p?í?in tvorby atypických par?žk??
Pavel Scherer
Mezi mysliveckou ve?ejností se stále vedou ?etné diskuse o atypických par?žcích srnc? a chovné hodnot? srnc?, kte?í nasadí takové par?žky (viz ?lánek „Rovný, nerovný – chovný nebo pr?b?rný?“, Sv?t myslivosti ?. 5/2007). Jednu z možných p?í?in vzniku abnormálních par?žk? se pokusím popsat na p?íkladu srnce z mého chovu. Z mých pozorování vyplývá, že odvozovat chovnou hodnotu srnce podle par?žk? z jediného roku jeho života je p?inejmenším odvážné.
KRÁTCE O SRN?Í ?ÍJI O tom, že srn?í ?íje probíhá v ?ervenci a srpnu (obr. 1a, b), se vyu?uje v hodinách p?írodopisu již na základní škole. Jen málokdo z laické ve?ejnosti však ví o tom, že u srn oplodn?ných v letní ?íji se zapo?atý vývin vají?ka záhy zastaví a zárodek leží voln? v d?loze až do konce podzimu (prosince). Zárodek se po tuto dobu nezv?tšuje a dosahuje velikosti p?ibližn? malého zrnka hrachu. P?estávce ve vývinu zárodku se ?íká utajená (latentní) b?ezost. Kolem prosince pokra?uje již intenzivní vývoj plodu, který probíhá p?ibližn? p?t m?síc? – do kv?tna, kdy v?tšina srn klade srn?ata. Utajená b?ezost tedy trvá asi 4,5 m?síce. U srn neoplozených b?hem letní ?íje (slab? vyvinuté ?iplenky, které kv?li pohlavní nevysp?losti ne?íjely, nebo jiné srny z r?zných d?vod? neoplozené) dochází v pr?b?hu prosince k tzv. náhradní ?íji, b?hem níž mohou být úsp?šn? pokládány. U srn oplozených v náhradní ?íji se za?ne plod vyvíjet bezprost?edn? po kopulaci, tedy již bez fáze utajené b?ezosti, a jejich srn?ata jsou kladena ve stejné dob?, jako kladou srny oplozené v letní ?íji. Náhradní ?íje se zú?ast?ují v?tšinou mladí srnci, ro?ci nebo dvouletí, kte?í ješt? neshodili par?žky. Na podzim jsou sice pohlavní žlázy srnc? již ve stádiu „klidu“, ale srnci ješt? mají zásobu zralých semenných bun?k schopných oplodnit vají?ka srn. Bylo pozorováno, že srnec dokáže úsp?šn? pokládat srnu i t?sn? po shození par?žk?. Tato zjišt?ní mohu potvrdit p?ípadem, kdy m?j letos sedmiletý srnec Joklík chovaný v zajetí ve svých dvou letech pokládal a oplodnil srnu. Tento jev jsem pozoroval 15. prosince a srna následn? p?ivedla 17. kv?tna na sv?t dv? srn?ata (srne?ku a srne?ka). Plody se tedy v jejím t?le vyvíjely p?esn? p?t m?síc?.
M?ŽE MÍT NÁHRADNÍ ?ÍJE VLIV NA VZNIK ATYPICKÝCH PAR?ŽK?? Pro? píši o srn?í ?íji v souvislosti s tvorbou atypických par?žk?? Protože se domnívám, že náhradní ?íje by mohla mít v n?kterých p?ípadech vliv na parožení. Uvedu konkrétní p?íklad doložený fotografiemi z mého chovu. Na p?ipojených obr. 2a, b, c, d je m?j ?ty?letý srnec Honza, který má par?žky v pokro?ilém r?stu a snaží se pokládat ?íjnou osmim?sí?ní srnu. Datum: 28. 1. 2007. Pravdou je, že teplé podzimní a zimní po?así p?elomu let 2006/2007 si „pohrávalo s hormony“ více obyvatel naší fauny. Také není vylou?ené, že podmínky chovu v zajetí, kdy zv?? nemusí ?elit nep?íznivým pov?trnostním podmínkám, nemá potravní nouzi a nep?sobí na ni další negativní faktory, mohou r?zn? ovliv?ovat stav konkrétního chovaného jedince, v d?sledku ?ehož u n?j m?že dojít k jinému chování, než je tomu u zv??e ve volné p?írod?. P?ipojené záb?ry pokládám za unikátní. Podle veterinárních odborník?, které jsem v této v?ci kontaktoval, je ve volné p?írod? v zásad? nemožné, aby srnec, který má par?žky v jakékoliv fázi r?stu, úsp?šn? oplodnil srnu, a to kv?li chyb?jícím zralým semenným bu?kám. V popisovaném p?ípad? srna skute?n? nebyla oplozena. Honzovy par?žky dorostly toho roku do atypického tvaru. Nabízí se tedy otázka, zda tvorbu atypických par?žk? nemohlo ovlivnit p?ípadné p?ed?asné zvýšení hladiny testosteronu, které u n?j vyvolalo snahu o pokládání mladé srnky. Je možné, že by tato skute?nost mohla p?ed?asn? ukon?it vývoj par?žk? a ty se již nesta?ily dotvo?it do typického tvaru? Mechanické poran?ní par?žk? totiž bylo vylou?eno. Pro? Honza, který každoro?n? nasazuje typické par?žky šesteráka, najednou vyprodukoval abnormální par?žky (obr. 3)? Myslím, že podobných „záhadných“ p?í?in tvorby atypických par?žk?, u nichž je vliv mechanického poškození vylou?en, bude ve volné p?írod? podstatn? více. Jejich vysv?tlení však pravd?podobn? z?stane velkým otazníkem již pro to, že na zv?? a její zdravotní stav p?sobí vždy více r?zných p?í?in a vyhodnotit p?esn? vliv konkrétních faktor? bez možnosti detailního pozorování p?íslušného jedince není možné. JEŠT? K HONZOVÝM PAR?ŽK?M Honza shodil lo?ské par?žky 28. 11. 2007 (obr. 4a, b). Pozoruhodné jsou abnormáln? vyvinuté pu?nice, které oproti p?edchozímu roku, kdy m?ly pr?m?r 36 a 32 mm, zesílily na 40 a 38 mm (obr. 5)! Objem par?žk? ?iní 248 cm3 a nezanedbatelná je i jejich hmotnost, která byla krátce po shození 455 g (obr. 6). Po vysušení ztratily shozy pouhých 26 g, což p?edstavuje úbytek 5,7 % z celkové hmotnosti. Za 14 dní po shození se hmotnost par?žk? ustálila. Jak jsem popsal v p?ísp?vku „Specifická hmotnost parožní hmoty srnc?“ (Sv?t myslivosti ?. 8/2007), t?žké kompaktní par?žky bez vnit?ní porézní d?en? ztrácejí na hmotnosti podstatn? mén? než par?žky nedokonale mineralizované a porézní. Podle mých výpo?t? by Honzovy par?žky z lo?ského roku m?ly bodovou hodnotu 148,5 b. CIC, což je p?ibližn? o 18 b. více, než m?ly par?žky z r. 2006. Jsem velice zv?dav, zda budou letos par?žky tohoto srnce op?t sílit (obr. 7, 8a, b), a zejména mne zajímá, který rok bude rokem jeho parožní kulminace. Kontakt na autora: Beseda o srn?í zv??i V ned?li 6. dubna prob?hne od 11 hodin na brn?nském výstavišti v rámci lesnicko-mysliveckého veletrhu Silva Regina beseda o srn?í zv??i, na které vystoupí jako p?ednášející i Pavel Scherer. Autor populárních ?lánk? o naší nejrozší?en?jší spárkaté zv??i bude po své p?ednášce odpovídat na dotazy z publika. Návšt?vníci besedy budou mít p?íležitost dozv?d?t se více o jeho poznatcích, prohlédnout si vývojové ?ady par?žk? jím chovaných srnc? a zeptat se na vše, co je v souvislosti s problematikou srn?í zv??e zajímá. Redakce
