Svět myslivosti - Šumavský jelen z pta?í perspektivy (II.)

Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.

V minulém ?ísle Sv?ta myslivosti, v první ?ásti seriálu o výzkumu migrace jelení zv??e na území Národního parku Šumava, byla ?e? o migra?ních zvycích a domovských okrscích sledovaných samc? jelena lesního na Šumav?. Také byla popsána satelitní telemetrická technologie použitá pro tento výzkumný projekt. V tomto pokra?ování ješt? z?staneme u dat nasbíraných u jelen?. Nebudeme se však zabývat prostorovými daty, ale údaji popisujícími aktivitu a chování zv??e.

Díky systému GPS se dozvídáme o tom, kde pozorovaný jedinec v daný ?as je. Již to je sama o sob? relativn? dostate?ná informace, ale námi používané obojky od n?mecké firmy Vectronic Aerospace toho „umí“ víc. Sou?ástí obojku je i senzor aktivity, který nás každých p?t minut po celou dobu životnosti obojku informuje o tom, co zv?? práv? d?lá. Poznáme, jestli odpo?ívá, jestli se pase nebo jestli se jen n?kam p?emis?uje, p?ípadn? zda ji n?co zradilo a rychle uniká do bezpe?í. To m?žeme použít nap?. k poznání, která území NP jsou p?ednostn? využívána k pastv? a kde tudíž m?žeme ?ekat v?tší tlak zv??e na les.

SENZOR AKTIVITY
Používané telemetrické obojky jsou vybaveny senzorem aktivity, který snímá pohyb obojku, a to dokonce ve dvou osách – pohyb do stran (pravo – levý pohyb) a pohyb v ose jedince, který obojek nese (p?edo – zadní). Aktivita je u t?chto obojk? zaznamenávána pravideln? každých p?t minut po celou dobu životnosti obojku. Zaznamenaná hodnota je pr?m?rnou hodnotou za p?t minut, hodnota je v rozmezí 0–255 (0 – žádná aktivita, 255 – maximální aktivita). Hodnota se zaznamenává pro každou osu pohybu zvláš?. Celkem je tedy za každý rok k dispozici p?ibližn? 100 tisíc údaj? o aktivit? sledovaného jedince pro každou osu, dohromady tedy za životnost obojku asi 400 tisíc hodnot pro každého jedince. Zpracování takových objem? dat je pom?rn? složitá operace. Nejjednodušším zp?sobem zobrazení dat je prosté vynesení hodnot na ?asové ose. Na obr. 1 je ukázka t?chto „surových“ dat. Klí?ovým zobrazením dat je graf aktivity (obr. 2a, b), v n?mž vodorovnou osu tvo?í hodiny dne (0–24) a svislou osu jednotlivé dny v pr?b?hu celého roku. Barvou je v tomto grafu znázorn?na míra aktivity (t?etí rozm?r grafu), p?i?emž tmavší barvy ukazují na vyšší aktivitu, zatímco bílá a sv?tlé barvy na nižší aktivitu sledovaného jedince.

VINCEK VS. RICHARD
Abychom byli konkrétn?jší, podíváme se na data dvou sledovaných jelen?. Navážeme p?i tom na text ve Sv?t? myslivosti ?. 3/2008 a vybereme stejné jeleny – jelena 700 Vincka (obr. 2a) a jelena 949 Richarda (obr. 2b).
Pro Vincka máme k dispozici nep?etržitá data pro tém?? celé dv? sezóny – chybí pouze ?ásti dat z doby pobytu jelena v p?ezimovacích ob?rkách na za?átku a na konci datové série. U Richarda však data bohužel kon?í v prvních dnech ledna 2006, kdy došlo k poruše obojku. Jelen se v této zim? do p?ezimovací ob?rky nevrátil a veškerá data jsou z volnosti.
V pr?b?hu roku grafy u obou jelen? ukazují dva vrcholy aktivity. První v m?síci ?ervnu souvisí pravd?podobn? s intenzivní pastvou, parožením a s enormním množstvím much ve vyšších polohách Šumavy. Druhý odpovídá období ?íje. Je možné vysledovat aktivn?jší pr?b?h ?íje s p?ibývajícím v?kem zví?ete (viz též graf na obr. 3).
Denní rytmus jednozna?n? ukazuje p?evyšující aktivitu zv??e kolem svítání a soumraku, v pr?b?hu dne je zv?? aktivní jen minimáln?.
Graf také názorn? ukazuje vliv délky dne na denní rytmus zv??e v pr?b?hu roku. Velmi nízká aktivita je v zimním období, jednozna?n? je vid?t ostrá zm?na chování v dob?, kdy byla zv?? (Vincek) v p?ezimovací ob?rce – jak na vstupu (polovina listopadu), tak na odchodu z ob?rky (za?átek kv?tna). V p?ezimovací ob?rce se celková aktivita výrazn? sníží a také ztratí svoji pravidelnost.

PROPOJENÍ POZICE, AKTIVITY A CHOVÁNÍ
Sama data o aktivit? sledovaných jedinc? jsou jist? zajímavá, ale mnohem zajímav?jší je propojit je s údaji pozi?ními, získanými z ?ásti obojku s GPS. Pak již víme nejen to, jak je zv?? zrovna aktivní, ale též kde p?esn? je aktivní (obr. 4). To nám umož?uje již pom?rn? detailn? „nahlédnout do života“ sledovaných jelen?.
Nicmén? i to se nám zdálo málo, pro ú?ely dalších analýz jsme pot?ebovali rozlišit jednotlivé typy chování. K tomuto ú?elu byla použita kalibrace dat aktivity (Lottker et al.). Kalibrace byla provedena p?ímým pozorováním jedince s obojkem v zajetí a posléze srovnáním s daty z obojku. Touto metodou byly pomocí statistiky následn? spolehliv? rozlišeny t?i typy chování – „odpo?inek“, „pastva“ a „rychlý pohyb (b?h)“. Bohužel se nepoda?ilo odlišit typ chování „pastva“ od typu chování „pomalý pohyb“. Rozlišit tyto dva typy chování lze jen tehdy, pokud jako další rozlišovací parametr použijeme vzdálenost, již sledovaný jedinec ušel mezi dv?ma zam??eními pozice. Tyto r?zné typy chování m?žeme také zobrazit spole?n? s prostorovými daty (obr. 5) a pozd?ji použít v analýze využití prost?edí.

VYUŽITÍ PROST?EDÍ
V analýze využití prost?edí jde o to zjistit, jaké typy prost?edí sledovaná zv?? p?ednostn? využívá. Pro každý sledovaný typ prost?edí je vypo?ítán index dostupnosti prost?edí ve vztahu ke skute?nému využívání prost?edí. V sou?asné dob? p?ipravujeme sadu digitálních map, která bude použita pro analýzu: vrstva biotop? NATURA 2000, lesnické mapy, mapy bezlesí, vrstvy obcí, silnic a cest a jejich okolí, digitální model terénu a další. Hlavním problémem je r?znorodost mapových vrstev na území NP Šumava v porovnání s okolními územími (CHKO) nebo i území mimo CHKO. Problémem je rovn?ž nekompatibilita dat mezi ?eskou a bavorskou stranou Šumavy – r?zné koordinátové systémy, r?zné zp?soby mapování lesnických jednotek apod. Tyto detailní mapy budou v nejbližší dob? zpracovány a p?ipraveny k analýze. V sou?asnosti je možná pouze analýza p?i rozlišení obecn?jších typ? prost?edí, nap?. na les vs. bezlesí.
Díky znalosti chování jelena lesního v kterýkoliv moment sledování (z typ? chování ode?tených ze senzor? aktivity) bude možné rozlišit využití prost?edí zv??í nejen celkov?, ale i samostatn? pro jednotlivé typy chování, nap?. pro odpo?inek nebo zejména pro pastvu, ?ímž budou výsledky ješt? lépe aplikovatelné do praxe – na základ? této analýzy bude možné stanovit stupe? ohrožení jednotlivých typ? lesa i jiných typ? prost?edí.

NADMO?SKÁ VÝŠKA
Poslední ukázka výsledk? je graf (obr. 6), který se netýká p?ímo aktivity, ale zajímav? dopl?uje zobrazovaná data – jde o pr?b?h hodnot nadmo?ských výšek, v nichž se zv?? v pr?b?hu roku vyskytuje. Z grafu lze snadno ode?íst nap?. dobu odchodu zv??e z oblasti zimního výskytu v p?ezimovací ob?rce nebo jejího okolí do h?ebenové ?ásti Šumavy v letním období a také návrat. Rovn?ž je znatelná rozdílná rychlost tohoto nástupu s ohledem na sn?hové podmínky – v r. 2006 byl odchod na h?ebeny výrazn? pomalejší kv?li velkému množství sn?hu na ja?e 2006.
Všechna popsaná data stále ješt? ?eká další zpracování, kone?né výsledky budou postupn? publikovány. Pr?b?h práce na projektu lze sledovat na internetových stránkách http://telemetrie.npsumava.cz, avizovaných již v b?eznovém Sv?t? myslivosti. ?tená??m se omlouvám, že z technických d?vod? byly stránky zprovozn?ny teprve po?átkem b?ezna.
V p?íštím ?ísle ?asopisu bude v?nována pozornost výsledk?m sledování laní.

Autor pracuje na Správ? NP a CHKO Šumava, v odboru zoologie, sekce výzkumu a ochrany p?írody.

Jelení zv?? v Národním parku Eifel – stane se op?t „denní“ zv??í?

Jelení zv??i v Národním parku Eifel, který leží na území stejnojmenné vrchoviny na západ? N?mecka na území spolkových zemí Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc, by m?la být op?t umožn?na aktivita i b?hem dne. Park vyhlášený v r. 2004 se rozkládá na vým??e 11 000 ha na území bývalého vojenského prostoru, po jehož zp?ístupn?ní oblasti ve?ejnosti se jelení zv??, která byla do té doby aktivní po celý den, stala „neviditelnou“. Dne 18. ledna t. r. diskutovali experti o zp?sobu, jak hlavnímu druhu spárkaté zv??e tamní oblasti vrátit jeho denní aktivitu.
Poradit p?ijel také bývalý vedoucí Lesní správy Schönbuch u Tübingenu (Bádensko- Württembersko) Karl-Heinz Ebert. Referoval o tom, jak se mu da?ilo na jeho p?sobišti udržet denní aktivitu jelení zv??e a p?i tom provád?t i její odst?el. Podle n?ho je nutné vyvarovat se letního lovu lan?k a špi?ák? a hlavní podíl zv??e lovit na podzimních nahá?kách se slíd?ním. Ebert zd?raznil, že st?elba do poklidn? se pasoucí tlupy zv??e je ú?inná metoda vedoucí postupn? k tomu, že se zv?? za?ne p?es den skrývat. Proto je t?eba zavád?t v honitb? klidové zóny, v nichž se sledování zv??e a její odst?el povolují jen mimo?ádn?, p?i?emž vše podléhá d?sledné kontrole.
Ebertovy názory podpo?il biolog dr. Michael Petrak, který je zásadn? proti letnímu lovu jelení zv??e. Tento výzkumník kritizoval též zneklid?ování zv??e neukázn?nými návšt?vníky, kte?í se v parku pohybují mimo vyzna?ené cesty. To vede k tomu, že 30–100 % zmlazení buku trpí okusem zv??e ukryté v t?chto porostech.
?editel parku Henning Walter oznámil, že zlepšení situace by m?lo nastat po zm?n? lovecké strategie (využívání nahán?k se slíd?ním a spole?ných ?ekaných v ?íjnu a listopadu) a po zavedení vysokých pokut pro neukázn?né návšt?vníky.

Wild und Hund, 4/2008, PZ