Svět myslivosti - Oborní chovy v Pardubickém kraji (II.)

Ing. Dalibor Pa?es

V únorovém ?ísle Sv?ta myslivosti jsme p?edstavili dev?t ze 16 oborních chov? Pardubického kraje. Popsané obory leží na území okresu Pardubice. Ve zmín?ném kraji ješt? z?staneme, zbývá nám p?edstavit ?ty?i obory z okresu Chrudim, dv? z okresu Svitavy a jednu z okresu Ústí nad Orlicí. Na rozdíl od p?edešlých obor mají všechny vým?ru p?esahující 50 ha, p?i?emž historie dvou z nich sahá až do první poloviny 19. století.

JANOVICE
Obora Janovice je díky své vým??e 622 ha nejv?tším oborním chovem Pardubického kraje. Rozkládá se v okrese Chrudim východn? od silnice z He?manova M?stce do Se?e mezi obcemi Janovice (podle níž dostala jméno), Zbyhn?vice, Citkov, Nerozhovice a Úher?ice.
První zprávy o zám?ru knížete Kinského postavit na velkostatku He?man?v M?stec oboru pocházejí z r. 1830. Z tohoto plánu však do?asn? sešlo, naopak byl v r. 1849 na?ízen odchyt jelení zv??e v tamní oblasti a její odeslání do obory P?estavlky na panství Kostelec nad Orlicí. Se stavbou oborního plotu se za?alo až po r. 1863, uzav?ení se obora o rozloze 598 ha do?kala v r. 1866. Vým?ra se postupn? m?nila: z 815 ha (po p?ipojení ?ásti revíru Podol k obo?e v r. 1883) p?es 560 ha (p?i p?evzetí majetku Kinských státem v r. 1945) až po sou?asných 622 ha.
V letech 1947–62 oboru využíval Výzkumný ústav lesnický, myslivecká stanice He?man?v M?stec, k výzkumu výživy zv??e a jejích chorob a ke sledování vzájemného ovliv?ování populací r?zných druh? zv??e. Od r. 1963 byla obora ve správ? Východo?eských státních les? Hradec Králové, s. p. (V?sL). Po transformaci státních les? v r. 1992 p?ešla pod správu Les? ?eské republiky, s. p. (L?R). V sou?asnosti je režijní honitbou Lesní správy Nasavrky.
Obora se rozkládá v Železných horách v nadmo?ské výšce 350–490 m. V?tšinu vým?ry pokrývají lesní porosty (579 ha) s p?evahou smrku. P?i obnov? lesa je ve významné mí?e vysazován dub, buk a také jírovec, což napomáhá zvýšení úživnosti prost?edí.
V Janovicích je chována mufloní zv?? (normovaný stav 200 ks) a jelení zv?? (normovaný stav 120 ks).
Mufloni byli do obory dovezeni v 70. letech minulého století ze Zaje?in, Broumova a jiných lokalit do odd?lené ?ásti, pozd?ji se rozší?ili po celé obo?e. D?kazem kvality zv??e jsou trofeje získané b?hem poslední lovecké sezóny – nejsiln?jší z nich bylo nam??eno 249,45 b. CIC.
P?vodní jelení zv?? oslabenou spontánním k?ížením se spole?n? chovaným sikou nahradila v r. 1991 kvalitní zv?? z Lesného závodu Rož?ava, k níž v následujících letech p?ibyla zv?? z Orlických hor. Vým?na zv??e prosp?la kvalit? chovu, bodové hodnoty nejsiln?jších trofejí se v sou?asné dob? pohybují kolem 210–215 b. CIC. Rekordní jelen z Janovické obory byl uloven v r. 2005: 210,90 b. CIC.
Samostatný ?lánek o obo?e Janovice vyšel ve Sv?t? myslivosti ?. 1/2004.

SLAVICE
Dalším oborním chovem na Chrudimsku je obora Slavice. Najdeme ji v severní ?ásti ?eskomoravské vrchoviny poblíž Nasavrk a Slati?an. Obora se rozkládá v nadmo?ské výšce 380–450 m.
Základy oplocení byly postaveny již v r. 1760 za Jana Adama Auersperga, držitele majetku. Obora o vým??e 1183 ha však byla dostav?na až kolem r. 1850. Za druhé sv?tové války byla její vým?ra zmenšena na polovinu, v povále?ném období a pozd?ji v 50. letech se objevily návrhy na zrušení obory, ale poda?ilo se je odvrátit. V letech 1965–93 byla obora vyhrazenou honitbou tehdejšího Ministerstva zem?d?lství a vodního a lesního hospodá?ství. Po r. 1993 se n?které pozemky vrátily restituent?m, což m?lo vliv na snížení vým?ry. Po transformaci lesního hospodá?ství p?ipadly Slavice pod LS Nasavrky (L?R). Vedení podniku rozhodlo o pronájmu obory, od r. 2003 je jejím uživatelem jarom??ská spole?nost Karsit, s. r. o.
Sou?asnou vým?ru obory 535 ha tvo?í lesní p?da (442 ha), zem?d?lská p?da (65 ha), vodní (17 ha) a ostatní plochy (11 ha). Lesní porosty jsou p?evážn? smrkové a borové s vtroušenou olší, b?ízou a habrem. Za zmínku stojí dubové solitéry a aleje ve stá?í 300 a více let.
Ve slavické obo?e bylo v minulosti chováno více druh? spárkaté zv??e, prioritní postavení však m?la vždy zv?? jelení. Tak tomu je i v sou?asnosti, kdy je jelen lesní jediným chovaným druhem v obo?e (normovaný stav 80 ks). P?vodní zv?? pocházela z les? ?eskomoravské vyso?iny, k osv?žení krve dopomohla zv?? nap?. z lichtenštejnských les? v rakouském Rabensburgu (1902), z paství na Tachovsku (1913) nebo pozd?ji z honitby LZ Vrchlabí (1976 a 1979). Hovo?í se také o vypušt?ní n?kolika jelen? wapiti neznámého p?vodu. Paroží jelen? ze Slavic je charakteristické bohatostí výsad a kratšími silnými lodyhami. Dosud nejsiln?jší jelen obory byl uloven v r. 1988 (244,13 b. CIC) a ve své dob? p?edstavoval rekord ?R. Trofeje z posledních let potvrzují, že v obo?e je stále velmi kvalitní zv??: 2006 – 239,07 b. CIC, 2007 – 233,11 b. CIC.
Ve vy?len?né ?ásti obory hospoda?í Národní h?eb?ín Kladruby nad Labem. Výb?hy a pastviny slouží k odchovu h?íbat od odstavu do v?ku 3,5 let. Sou?ástí obory je p?írodní památka rybník Boušovka.
Více informací o obo?e bylo publikováno ve Sv?t? myslivosti ?. 11/2002.

STRÁDOV
Obora Strádov byla státní správou uznána v r. 2003. Vznikla vy?len?ním jihozápadní ?ásti slavické obory, kde byla odd?len? chována mufloní zv??. Ob? obory spolu t?sn? sousedí – hranici tvo?í oborní oplocení. Držitelem obory Strádov jsou stejn? jako v p?ípad? Slavic L?R, LS Nasavrky, uživatelem je Karsit, s. r. o.
Na rozdíl od rovinatého terénu slavické obory, protkaného lesními porosty, loukami a rybníky, jsou pro Strádov typické skalnaté svahy a ka?onovité údolí, jímž protéká ?eka Chrudimka. Nadmo?ská výška se pohybuje od 400 do 500 m. V obo?e je uznána P?írodní rezervace Strádovské peklo, nep?ehlédnutelná je z?ícenina hradu Strádov.
S ohledem na p?írodní rezervaci je pro oboru o vým??e 135 ha stanoven normovaný stav 30 kus? mufloní zv??e. Chov je založen na genofondu zaje?ické zv??e. Na osv?žení krve byli v r. 1979 dovezeni mufloni z Litom??icka, v posledních letech také zv?? z obory Karsit ve Velichovkách. Rekord obory je staršího data (1987 – 226,43 b. CIC), v sou?asnosti dosahují toulce nejsiln?jších muflon? bodových hodnot kolem 210 b. CIC.

ÚHER?ICE
Posledním oborním chovem v okrese Chrudim je obora Úher?ice. Jde o oboru mladou, založenou v r. 2003 na p?evážn? zem?d?lské p?d? poblíž obce Úher?ice.
Obora se rozkládá v mírn? ?lenitém terénu v nadmo?ské výšce 320–400 m. Z celkové vým?ry 56 ha tvo?í 44,9 ha louky a 10,2 ha smíšený les; zbytek p?ipadá na vodní a ostatní plochy. Držitelem obory je Honební spole?enstvo Úher?ice, uživatelem Roman Mádlo.
V obo?e je chována zv?? mufloní (cílový stav 24 ks, p?vod z obor Janovice a Pod?ejk), da??í (cílový stav 20 ks, p?vod z chovu Zem?d?lského družstva ?ej?) a sika Dybowského (cílový stav 5 ks, p?vod z obory Opo?no). V r. 2006 byl v obo?e uloven muflon, jehož toulc?m bylo nam??eno 223,15 b. CIC.

D?T?ICHOV
Okres Svitavy se m?že pochlubit dv?ma oborními chovy da??í zv??e. V?tší z nich je obora D?t?ichov o rozloze 101 ha (uznána státní správou myslivosti v r. 1999), jež leží na p?evážn? zem?d?lských pozemcích poblíž stejnojmenné obce u Opatova. Obora vznikla z p?vodn? farmového chovu založeného koncem 80. let minulého století tehdejším Státním statkem Svitavy. Držitelem a uživatelem obory je ing. Jaroslav Dvo?ák, od n?hož se nepoda?ilo získat podrobn?jší informace o jeho oborním chovu.

RYCHNOV NA MORAV?
Druhý z chov? da??í zv??e na Svitavsku nelze p?ehlédnout p?i cest? z Moravské T?ebové do Lanškrouna. Rozkládá se na zvln?ných svazích Moravskot?ebovské kotliny (nadmo?ská výška 380–440 m) v katastru obce Rychnov na Morav?.
P?es 80 % území obory o celkové vým??e 57 ha pokrývají travní porosty, zbytek tvo?í p?evážn? remízy s náletem buku, dubu, ovocnými stromy a ke?i a z menší ?ásti souvislý jehli?natý les.
S chovem da??í zv??e na tomto území zapo?al koncem r. 1990 tehdejší Státní statek Moravská T?ebová. V r. 2003 byla obora uvedena do souladu se zákonem o myslivosti. Nyn?jším držitelem obory je Honební spole?nost Da??í obora Rychnov na Morav?, uživatelem Zem?d?lská obchodní spole?nost Rychnov na Morav?, s. r. o.
Zv?? byla dovezena z chov? ZD ?ej?, Sedmihorky (dnes obora Rovensko) a také z Banské Bystrice. Trofeje nejsiln?jších da?k? dosahují v sou?asné dob? hodnot kolem 185 b. CIC.

VIDLICE
Jediným oborním chovem okresu Ústí nad Orlicí je obora Vidlice. Leží v podh??í Orlických hor (nadmo?ská výška 480–620 m) severn? od východo?eského Žamberka. Obora byla z?ízena V?sL v 80. letech 20. století p?vodn? pro chov nejlepší mufloní zv??e z vyhlášené oblasti Zaje?iny. V r. 1993 oboru spolu s lesními pozemky v Zaje?inách restituoval rod Parish?, který je od té doby jejím držitelem a uživatelem v jedné osob?.
V?tšinu z celkové vým?ry obory tvo?í lesní porosty s p?evahou smrku. Po?áte?ní vým?ra obory se v letech 1996 a 2003 zvýšila p?ipojením okolních luk a polí, v lo?ském roce bylo rozhodnuto o dalším rozší?ení rozlohy obory na 205 ha.
V dob?, kdy se v Zaje?inách objevilo nakažlivé kulhání muflon? (1997), byl chov mufloní zv??e v obo?e zrušen. Muflony nahradil sika Dybowského, první zv?? byla dovezena v r. 1998 z obor Opo?no a Volský žlab. „Dybowák?m“ se v obo?e da?í, trofej jelena uloveného v r. 2004 p?edstavuje rekord ?R: 428,40 b. CIC. V r. 2004 p?ibyla do obory da??í zv?? z obory Pod?ejk a z chovu v ?ej?i a o dva roky pozd?ji došlo k obnovení chovu muflon?.
Samostatný ?lánek o obo?e vyšel ve Sv?t? myslivosti ?. 2/2006.
Oprava: V minulém ?ísle jsme nesprávn? pojmenovali oboru Sváravu u Labských Chr?ic. Název Chr?ická strá?, který jsme u této obory chybn? uvedli, pat?í obo?e ležící v okrese Kolín poblíž Polních Chr?ic. Tu p?edstavíme v pokra?ování seriálu spole?n? s oborami St?edo?eského kraje. D?kujeme za upozorn?ní jedné z našich ?tená?ek, majitel?m obou obor a všem ?tená??m se omlouváme.
V p?íštím ?ísle: oborní chovy Libereckého kraje.