Polsko je spíše nížinnou krajinou, významná poho?í jsou p?edevším v jižní ?ásti státu kolem státních hranic s ?R a Slovenskem (Krkonoše, Beskydy, Tatry). Nejvyšším bodem je vrchol Rysy v Tatrách (2499 m n. m.), nejnižším místem je deprese Raczki Elblanské kolem ?eky Visly ( 1,8 m).
V zemi žije 38,2 mil. obyvatel, z nichž je 105 tisíc majiteli loveckého lístku (0,2 %).
Polsko je krajinou zem?d?lskou s r?znorodým zastoupením flory. Celková rozloha je 312 685 km, p?i?emž lesy pokrývají p?ibližn? 95 200 km2 území státu, což p?edstavuje lesnatost 29 %. Orná p?da zabírá p?ibližn? 46 % území, pastviny 13 % a ostatní plochy 12 %.
V lesích p?evažují listnaté porosty (58 %), tvo?ené p?edevším dubem (41,5 % celkové plochy les?) a bukem (13,6 %). Smíšené a jehli?naté lesy zaujímají 25,5 % lesní plochy a na 11 % rostou lužní lesy. V jehli?natých porostech tvo?í nejv?tší podíl borovice (10 %), ?isté smrkové lesy zaujímají jen kolem 1,5 % plochy. Smíšené lesy pokrývají necelých 14 % lesní plochy.
    
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
Lovectví má v historii Polska bohatou tradici sahající k za?átk?m polského státu.  Lov byl v Polsku vždy výsadou privilegovaných, první právní dokumenty týkající se lovectví (omezování volnosti lovu zv??e) byly vydány již ve 13. století. V 15. století vyšly zákonné p?edpisy k zachování n?kterých ohrožených druh? zv??e. Velký rozmach myslivosti v Polsku lze zaznamenat na p?elomu 17. a 18. století. V r. 1821 byl vydán první lovecký slovník, jehož název lze voln? p?eložit jako První po?átky lovecké terminologie. Od té doby se za?íná mluvit o mysliveckém hospoda?ení, kultu?e, zvycích a oby?ejích, ale i o ochran? ohrožených druh? zví?at. Dne 20. b?ezna 1899 vyšlo první ?íslo ?asopisu ?owiec Polski, který se významn? podílel na ší?ení myslivecké odbornosti, osv?ty a kultury.
V r. 1923 vzniklo v Polsku sdružení ?inných mysliveckých organizací. Dostalo název Polský svaz mysliveckých sdružení a v dob? mezivále?né bylo jedinou organizací zast?ešující myslivce v Polsku. V r. 1928 byli polští myslivci spoluzakladateli Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zv??e (CIC). Po 2. sv?tové válce vznikl z organizace polských myslivc? Polski Zwi?zek ?owiecki (Polský myslivecký svaz, PZ?). Od r. 1994 je PZ? ?lenem Federace mysliveckých svaz? stát? Evropské unie (FACE).
Nápl? ?innosti PZ? je obdobná jako u ?eskomoravské myslivecké jednoty. Na rozdíl od ní má však významné kompetence v oblasti ?ízení myslivosti. K hlavním úkol?m PZ? pat?í ?ízení mysliveckého hospoda?ení, spolupráce se státní správou v oblasti ochrany a rozvoje populací voln? žijících zví?at a ochrany životního prost?edí, zachování historické hodnoty lovecké kultury,
dozor nad dodržováním myslivecké legislativy, zásad lovecké etiky a morálky, loveckých tradic a zvyklostí, výuka adept?, rozvoj lovecké kynologie a loveckého st?electví, podpora a pomoc p?i zajiš?ování výzkumu zv??e a hospoda?ení s ní atd.
PZ? p?i své ?innosti spolupracuje s organizacemi, s nimiž ho pojí zájmy v oblasti myslivosti: s Polským svazem sportovního st?electví, Sdružením st?eleckých spole?ností Polské republiky, Polským svazem lukost?elc?, Polským svazem chovatel? ?istokrevných ps?, Kynologickým svazem a Mezinárodním sdružením myslivc? p?íhrani?í. Velmi úzkou spolupráci má PZ? s Polskými státními lesy, a to na poli v?dy a výzkumu, ochrany ohrožených druh?, hospoda?ení se zv??í a myslivecké statistiky.
Nejnižší organiza?ní jednotkou PZ?, ale zárove? základním „stavebním kamenem“ mysliveckého hospoda?ení v Polsku, je myslivecké sdružení (Kolo lowieckie, KL). Polská myslivecká statistika uvádí k 21. 3. 2007 existenci 2517 KL p?sobících v 4739 honitbách (Obwody lowieckie) a sdružujících 95 % ?len? PZ?. KL jsou v Polsku ?inná již více než 100 let. Mají právní subjektivitu a jsou ekonomicky zcela samostatná. Pr?m?rný po?et ?len? KL je 42. Ro?ní ?lenský p?ísp?vek ?lena PZ? ?iní 246 zlotých, snížený 135 zl. (p?ibližn? 1850/1020 K?).
Adept myslivosti musí povinn? absolvovat t?ím?sí?ní kurz a jednoro?ní praxi v honitb?. Teprve poté skládá myslivecké zkoušky. Kurz i zkoušky si hradí každý adept sám a p?i vstupu do PZ? musí zaplatit zápisné ve výši 660 zl. (5000 K?). ?len každého KL platí krom? ?lenského p?ísp?vku PZ? každý rok též poplatek KL (o výši rozhoduje výro?ní ?lenská sch?ze).

HOSPODA?ENÍ SE ZV??Í
Myslivost je podle polské legislativy sou?ástí pé?e o ochranu p?írody. Jejím úkolem je ochrana zv??e a racionální hospoda?ení s jejími stavy. Vrcholným orgánem státní správy je ministerstvo životního prost?edí, p?írodního bohatství a lesnictví, které spolupracuje s ministerstvem zem?d?lství a potraviná?ství, Státní radou pro ochranu p?írody a PZ?. Nižší stupn? státní správy jsou v jednotlivých vojvodstvích.
Polská myslivost rozeznává dva stupn? odborné kvalifikace myslivc?: základní a vyšší (absolvent se stává tzv. selekcionérem). Základní kvalifikace oprav?uje myslivce lovit veškerou zv?? drobnou, ?ernou a holou zv?? ostatních druh? spárkaté zv??e. Trofejovou zv?? spárkatou m?že lovit pouze selekcionér. Podmínkou pro získání kvalifikace selekcionéra je alespo? t?íletá praxe v honitb? KL a absolvování jednoro?ního kurzu zakon?eného zkouškou p?ed zkušební komisí jmenovanou ministerstvem.
Minimální vým?ra honitby v Polsku je 3000 ha. Honitba m?že být výjime?n? i menší, avšak pod podmínkou schválení ministerstvem. Honitby se pronajímají KL na dobu 10 let. Lesní honitby pronajímají státní lesy, polní honitby vojvodství. Nájemné je r?zné, liší se podle charakteru konkrétní honitby (les/pole). V pr?m?ru se pohybuje kolem 0,30–0,80 zl./ha (2,25–6,0 K?/ha).
Hlavními druhy zv??e, s níž se hospoda?í podle ro?ních plán?, jsou v posledních letech p?edevším srnec obecný, jelen lesní, prase divoké, dan?k evropský a muflon, ze zv??e drobné bažant obecný, koroptev polní a kachna divoká (tab.). Plány sestavují uživatelé honiteb a schvaluje je p?íslušný nadlesní po konzultaci se samosprávou. Ro?ní plány vycházejí z dlouhodobých plán?, které schvaluje p?íslušné oblastní ?editelství státních les? po dohod? s vojvodstvím a PZ?.
Stejn? jako v jiných státech Evropy se v Polsku zv?? loví jak na individuálních, tak na spole?ných lovech. Ulovená zv??, která se povinn? plombuje, je vlastnictvím KL. Lovci náleží trofej, na niž se rovn?ž upev?uje plomba. PZ? vydává jednou za ?as (naposledy v r. 2005) katalog loveckých trofejí. Trofejovou kvalitou Polsko v posledních letech spíše zaostává za sousedními státy. Významn?jším úsp?chem jsou zbran? k?oura s bodovou hodnotou 151,0 b. CIC, který však byl uloven již v r. 1930. Za zmínku stojí srn?í trofeje prezentované v r. 2005 na výstav? Natura viva v Lysé nad Labem: 224,68 a 211,08 b. CIC. Z Polska pocházejí též silné trofeje vlka (lebky) a rysa (k?že).
Druhovou pestrost zv??e v polských honitbách zvyšuje los (odhadované stavy v posledních letech kolem 4000 kus?), vlk, rys, zubr, tet?ev a tet?ívek.

EKONOMIKA POLSKÉ MYSLIVOSTI
Každý rok vynaloží KL zna?né finan?ní prost?edky na myslivecké hospoda?ení. Bylo spo?ítáno, že pr?m?rn? jde celkem o 8,5 mil. zl. (kolem 64 mil. K?) za nájmy honiteb a platby na ochranu lesa p?ed zv??í, 12 mil. zl. (90 mil. K?) na provoz honiteb, 5 mil. zl. (37,5 mil. K?) na úpravy prost?edí, zakládání remízk? a pé?i o životní prost?edí zv??e, 13 mil. zl. (100 mil. K?) na p?ikrmování zv??e v dob? strádání, 6 mil. zl. (45 mil. K?) na provoz myslivecké stráže a 19,5 mil. zl. (tém?? 150 mil. K?) jako náhrady za škody zp?sobené zv??í na lesních a polních kulturách.
Škody p?sobené zv??í na lesních a zem?d?lských kulturách p?edstavují nejv?tší podíl z každoro?ních výdaj? v?tšiny KL. V souladu se zákonem totiž odpov?dnost za škody zp?sobené zv??í nese KL. Výše škody je ur?ována dohodou mezi KL a poškozeným. V p?ípad?, že se strany nedohodnou, je arbitrem ?len Rolnické komory nebo starosta obce, v jejímž obvodu škoda vznikla. Nejv?tší škody p?sobí zv?? ?erná na polních kulturách. Tyto škody p?edstavují v Polsku 90 % všech ?ešených škod zp?sobených zv??í. Škody na lese jdou na vrub p?edevším zv??e jelení. Myslivci se snaží omezit výši škod zakládáním zv??ních polí?ek a odvád?cím p?ikrmováním. ?lenové KL odpracují ro?n? v honitbách kolem t?í milión? brigádnických hodin, což po p?epo?tu p?edstavuje tém?? 25 mil. zl. (200 mil. K?) jako hodnotu práce odvedenou pro myslivost.
V r. 2006 p?edstavovaly p?ímé náklady KL na území celého Polska 116 mil. zl. (870 mil. K?). Po p?i?tení finan?ní hodnoty odpracovaných brigádnických hodin se celková suma náklad? na provoz myslivosti blíží více než 140 mil. zl. (p?es 1 mld. K?). Takovou ?ástku v?nují polští myslivci každoro?n? bu? ve form? finan?ní, nebo v?cné na provoz myslivosti.
KL získávají finan?ní prost?edky pro svou ?innost prodejem zv??iny, po?ádáním poplatkových lov?, z ?lenských p?ísp?vk?, podíl? a dar? a z dotací fond? EU za zem?d?lskou ?innost vedoucí k úprav? životního prost?edí (úprava a sklize? luk, výsadby apod.). V r. 2006 KL v celostátním m??ítku získala p?ibližn? 107,5 mil. zl. (810 mil. K?).
KL, která hospoda?í v honitbách bohatých na zv?? a vy?ídí si koncesi k po?ádání poplatkových lov?, mohou zvát na lov zahrani?ní poplatkové lovce. Prodej poplatkových lov? pro n? zajiš?ují lovecké kancelá?e. V Polsku tuto službu poskytuje n?kolik podnikatelských subjekt?. Polské honitby jsou oblíbenou destinací poplatkových lovc? p?edevším z N?mecka.

OCHRANA P?ÍRODY
V Polsku se klade velký d?raz na ochranu p?írody a životního prost?edí. Na území státu je chrán?no tém?? 102 tis. km2, což p?edstavuje 32,1 % jeho rozlohy. Na vybraných územích bylo vyhlášeno celkem 23 národních park?, z nichž lze uvést nap?. známý Bialoviežský národní park (vým?ra 1280 km2), rozkládající se na obou stranách státní hranice mezi Polskem a B?loruskem. Oblast vešla do pov?domí p?edevším díky rozsáhlým prales?m a výskytu zubra.
Polsko se aktivn? zapojilo do sít? Natura 2000. Velmi d?ležitou sou?ástí systému ochrany p?írody je druhová ochrana zví?at, rostlin a hub. Jako p?íkladný úsp?ch ochrany p?írody lze uvést záchranu bobra, zubra, labutí a losa.
Národní parky a p?írodní rezervace nejsou sou?ástí honiteb.

LOVECKÁ KYNOLOGIE
D?ležitou úlohu má v polské myslivosti lovecká kynologie. Poptávka po loveckých psech stoupala úm?rn? s rozvojem myslivosti. V r. 1948 byl založen Kynologický svaz, který ur?uje hlavní cíle rozvoje chovu ps? v Polsku. V sou?asné dob? je pouze 10 % lovecky využívaných ps? ?istokrevných. Kynologické organizace v Polsku proto vyvíjejí intenzivní ?innost v propagaci a prosazování ?istokrevného chovu a v?tšího využívání ?istokrevných ps? v myslivosti. V lovecké praxi se dnes nejvíce využívají zástupci plemen polský honi? (národní plemeno), foxteriér hrubosrstý, bígl, zlatý retrívr, pointer, irský setr, n?mecký krátkosrstý oha? a jezev?íci.

MYSLIVECKÉ PAMÁTKY A KULTURA
V historii vznikla v Polsku ?ada památek spojených s lovectvím a myslivostí. K nejzajímav?jším pat?í zámky Ksiaž, Pš?yna, Kli?kov, ?ocha, lovecký palác ve Vilanov?, zámky v Goraju nebo v Gn?zn?. Dnes slouží jako objekty k po?ádání setkání, seminá??, výstav nebo mezinárodních festival? s mysliveckou tematikou.
Významnou úlohu v život? KL sehrává dodržování mysliveckých tradic a etiky. Ke standardním mysliveckým zvyk?m pat?í stejn? jako v ?R myslivecký pozdrav, myslivecký slib, pasování na myslivce, nástup lovc? p?ed honem, výlož a vý?ad. Velkou roli p?i organizaci lovu mají lovecké signály schválené Vrchní loveckou radou PZ? v r. 1986.
PZ? se snaží prost?ednictvím svých organiza?ních složek udržovat dobré vztahy s profesionálními lesníky, ochranou p?írody i nemysliveckou ve?ejností. V širokém m??ítku se po?ádají osv?tové besedy na základních školách a pro ve?ejnost. Osv?ta p?ináší ovoce v podob? stoupajícího po?tu ob?an? akceptujících myslivce a uznávajících význam jejich práce.

Autor je ?len ?ádu sv. Huberta a zemský mistr pro Polsko.
P?eklad z polštiny, tisková úprava a dopln?ní údaj? MUDr. Tadeáš Ma?lanka, tiskový koordinátor ?sH.
Redak?n? dopln?no s využitím ?lánku P. Hella „Sú?asné po?ské po?ovníctvo“ (Naše po?ovníctvo ?. 7/2005)

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo třicetsedm

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)