Od r. 2005 probíhá na území NP Šumava, zejména v jeho západní ?ásti, rozsáhlý v?decký projekt, který se v?nuje sledování pohybu, aktivity a chování voln? žijících kopytník?. Protože po?etnost jejich populací je kontrolována tém?? pln? (u srnce obecného) nebo alespo? ?áste?n? (u jelena lesního) rysem ostrovidem, bylo do projektu za?azeno i studium této jediné velké šumavské šelmy. V následujícím textu však bude ?e? pouze o jelenovi lesním.
Výzkumný projekt realizují zam?stnanci Správy NP Šumava z odboru zoologie sekce v?dy a výzkumu v úzké spolupráci s kolegy z dalších odbor?, jimž tímto d?kuji za pomoc, protože bez nich by nebylo možné tak rozsáhlý výzkum uskute?nit. Financování projektu bylo v letech 2005–2007 zajišt?no z grantu Ministerstva životního prost?edí ?R, v sou?asnosti hledáme další zdroje pro pokra?ování a rozši?ování projektu.
Podobný projekt b?ží v sou?asnosti i v sousedním Národním parku Bavorský les (M. Heurich a kol.). Protože s bavorskými kolegy spolupracujeme a vym??ujeme si získaná data, v n?kterých p?ípadech se bude text odkazovat i ke zv??i ozna?ené na bavorské stran? Šumavy.

POUŽITÁ TECHNOLOGIE
Klí?ovou ?ástí projektu jsou telemetrická sledování zv??e. Telemetrie obecn? je m??ení ?ehokoliv na dálku, v tomto p?ípad? jde o sledování pozice a aktivity zv??e.
Metoda telemetrie byla již ve Sv?t? myslivosti p?edstavena (nap?. Fin?o v ?. 3/2004), nicmén? v popsaných p?ípadech šlo o jednodušší systém založený na sledování zv??e s pomocí VHF rádia (tzv. konven?ní telemetrie). K získání pozice sledovaného jedince je nutná p?ítomnost pozorovatele v terénu, p?i?emž pozorovaný jedinec musí být zam??en alespo? ze dvou míst vícemén? ve stejný ?as. V map? se pak tyto sm?ry protnou a pomocí trigonometrie se vypo?ítá bod výskytu jedince. Výsledkem je relativn? malý po?et nep?íliš p?esných pozic. To však neznamená, že metoda nemá využití – k základnímu sledování migrace a domovských okrsk? dosta?uje.
V našem výzkumu naopak používáme nejmodern?jší technologie, telemetrické obojky jsou vybaveny satelitním systémem GPS, který automaticky v nastaveném taktu zam??uje pozici každého sledovaného jedince s p?esností p?ibližn? 15 m. Protože GPS systém je energeticky relativn? náro?ný, bylo nutné najít kompromis mezi tím, jak ?astá je pot?eba zam??ení a jak dlouho bude fungovat obojek s vysíla?kou zav?šený na krku sledovaného jedince. U jelena lesního, který bez problém? unese relativn? velkou baterii (obojek má hmotnost p?ibližn? 1000 g), jsme zvolili zam??ení každou hodinu, takže máme 24 zam??ení denn? (s výjimkou situací, kdy se sledovaný jedinec pohyboval v hustém lesním porostu, odkud je vysílání signálu problematické). Za kalendá?ní rok máme tedy p?ibližn? 8000 pozic ur?ujících polohu sledovaného jedince. Obojek, který je programovatelný, vydrží v tomto režimu tém?? dva roky. K ?emu pot?ebujeme tak podrobné informace? S p?esnými údaji lze vypo?ítat již více než jen domovský okrsek zv??e – m?žeme nap?. vyhodnotit využití prost?edí a zjistit tak preferované, a tím i p?ípadným okusem nejvíce ohrožené biotopy.

OZNA?ENÁ ZV??
Na ?eské stran? Šumavy bylo zatím ozna?eno obojky s GPS celkem 20 jedinc? jelena lesního – 10 jelen? a 10 laní. V tomto ?lánku se zam??íme na jeleny, výsledky týkající se laní p?edstavíme v n?kterém z p?íštích ?ísel Sv?ta myslivosti.
V sezón? 2005 bylo pro telemetrická pozorování vybráno 10 samc? jelena lesního. Zam??ili jsme se na mladší jedince, v dob? „obojkování“ dvou- až šestileté. Mladší jedinci byli vybráni kv?li sledování zm?n v prostorové aktivit? a chování s nar?stajícím v?kem zv??e.
Protože na území NP Šumava je vybudován systém p?ezimovacích ob?rek (obr. 1), sloužící k ochran? obnovujícího se lesa v zimním a jarním období, byla k imobilizaci jelen? p?ed zav?šením obojk? využita ?ást t?chto ob?rek (bližší informace o imobilizaci v ?lánku A. Jirsy a F. Leška ve Sv?t? myslivosti ?. 2/2008). Jedinci byli vybráni v p?ezimovacích ob?rkách Hejhal (jeden jelen), Zadní Chalupy (dva jeleni), ?ty?ka (?ty?i jeleni), Beranky (dva jeleni) a Františkov (jeden jelen) (obr. 1, tab. 1).

Jeleni byli v r. 2005 vypušt?ni z p?ezimovacích ob?rek na za?átku kv?tna a v pr?b?hu listopadu 2005 až ledna 2006 se do nich vraceli.
Na ja?e 2006 byly ob?rky otev?eny také za?átkem kv?tna.
V zim? 2006/2007 bylo pot?eba u jelen? vym?nit baterie v obojcích, aby se prodloužila životnost vysíla?ek o další dva roky. Vlivem velmi mírné zimy s minimem sn?hu se však bohužel ?ást jelen? do ob?rek nevrátila, takže vým?na baterií v obojcích t?chto jedinc? nebyla možná. Mírná zima ovlivnila i d?ív?jší otvírání ob?rek v r. 2007, a to již v pr?b?hu dubna.
Z deseti samc? jelena lesního vybavených obojkem jsme plnohodnotné výsledky získali zatím jen u sedmi. Jelen 948 Beran byl nalezen na za?átku zá?í 2005 uhynulý na úbo?í hory K?emelná, takže data o jeho pohybu jsou k dispozici jen od kv?tna do zá?í 2005. V zim? 2005/2006 byl obojek nasazen dalšímu jelenovi (jelen Radek). U jelena 945 Franty p?estal obojek fungovat záhy po vypušt?ní z p?ezimovací ob?rky. V pr?b?hu další zimy po jelenovu návratu do ob?rky mu byl obojek sejmut a odeslán výrobci k oprav?. Franta dostal jiný obojek, data za roky 2006 a 2007 budeme mít k dispozici až nyní, v zim? 2007/2008. U jelena 949 Richarda p?estal obojek p?ibližn? po roce fungovat. Jelen se však b?hem celé zimy nevrátil do p?ezimovací ob?rky, takže obojek nešlo vym?nit. P?išli jsme tím o data za rok 2006. Na ja?e 2007 se však poda?ilo obojek u tohoto jelena vym?nit a data za rok 2007 již máme k dispozici.

MIGRANTI A USEDLÍCI
Je zajímavé, jak velké rozdíly v prostorové aktivit? mezi jedinci jsme zjistili. N?kterým jelen?m sta?í po dobu celého roku malé území okolo 2000–4000 ha, se zm?nou ro?ních období nikam nemigrují a z?stávají trvale v širším okolí ob?rky (jeleni 943 Petr, 944 Pepa, 948 Beran, 948 Radek, 949 Richard) (p?íklad na obr. 2). Jiní naopak pot?ebují k životu mnohonásobn? v?tší území – i p?es 12 000 ha – a sezónn? migrují mezi nejvyššími partiemi Šumavy v lét? a údolími v zim? (jeleni 700 Vincek, 946 Lojza, 947 Julek, 945 Rudla) (obr. 3a, b, c).
Období ?íje se u jelen? projevuje zvýšenou migrací. U jedinc?, kte?í se pohybují v okolí ob?rky, dochází jen k „výlet?m“ do okolí širšího, než je obvyklé v jiné ?ásti roku. U migrujících jedinc? je naopak ?astý p?esun na ?íjišt? na delší vzdálenosti, a to i na 20 a více kilometr?. Na tomto míst? je ovšem t?eba p?ipomenout, že sledovaní jedinci spadají do kategorie p?evážn? mladších jelen? (I. v?ková t?ída).

TRADI?NÍ CHOVÁNÍ
Cht?li jsme také zjistit, zda zv?? využívá každý rok stejné území, nebo jestli se v jednotlivých letech toto území m?ní. V pr?b?hu našeho sledování se všichni pozorovaní jeleni vraceli v následujících letech pravideln? na stejná nebo velmi podobná místa – p?íklad na obr. 3a, b, c.
P?ekvapivým zjišt?ním bylo i to, že jeleni z ?eské a bavorské strany Šumavy využívají území tak, jak bylo p?ed dobou pom?rn? již vzdálenou odd?leno „dráty“" – bavorská populace p?esahuje v lét? až na ?eské území, zatímco v?tšina ?eských jelen? pohrani?ní h?ebeny hor nevyužívá.
Data rovn?ž ukázala, že jeleni velmi dob?e „znají“ p?ezimovací ob?rky. V pr?b?hu celé doby sledování se všichni jeleni vrátili (pokud se vrátili) do stejných p?ezimovacích ob?rek, kde byli ozna?eni. P?ekvapivé však pro nás bylo zjišt?ní, že b?hem návratu ?asto „navštívili“ i další ob?rky, ale nakonec vždy skon?ili v té „své“. Návrat byl v?tšinou velmi rychlý a p?ímo?arý, impulsem bylo zpravidla první v?tší množství sn?hu (obr. 4).

DOMOVSKÉ OKRSKY
Pro informaci o tom, jak velký prostor jelen pot?ebuje ke svému životu, nás zajímaly i velikosti domovských okrsk?. Podle definice je domovský okrsek územím využívaným zví?etem v pr?b?hu daného období, nap?. dne, m?síce, roku. Pro výpo?et velikosti domovského okrsku se používá n?kolik metod, pro ú?ely tohoto ?lánku jsem použil nejjednodušší výpo?et metodou Minimum Convex Polygon (MCP – Mohr 1947). Tento výpo?et se p?es svou jednoduchost dodnes ?asto využívá pro srovnání s jinými pracemi. Domovské okrsky byly po?ítány z kompletní série dat pro dané roky.
Pr?m?rná velikost domovských okrsk? námi sledovaných jelen? byla tém?? 60 km2. U skupiny migrujících jelen? je velikost okrsku v?tší, p?ibližn? 60–120 km2, „usedlíci“ pot?ebují menší území, a to 20–50 km2. Velikosti domovských okrsk? jednotlivých jelen? jsou uvedeny v tab. 2. Domovské okrsky vybraných jelen? jsou zachyceny na p?ehledové mapce (obr. 5.)

Projekt stále pokra?uje, o jeho pr?b?hu a výsledcích se (krom? v?decké literatury) m?žete dozv?d?t nap?. z internetu na adrese www.npsumava.cz v ?ásti v?nované v?d? a výzkumu na Šumav? nebo p?ímo na adrese telemetrie.npsumava.cz.
V pokra?ováních tohoto ?lánku se dozvíte více o migrací sledovaných laní a také o aktivit? a chování jelena lesního na Šumav?.

Autor pracuje na Správ? NP a CHKO Šumava, v odboru zoologie, sekce výzkumu a ochrany p?írody.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvě

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)