|
Ing. Adam Jirsa a MVDr. František Lešek Správa Národního parku a Chrán?né krajinné oblasti Šumava zahájila v r. 2005 výzkumný projekt s názvem „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a p?irozenou obnovu lesa v oblastech výskytu p?vodních druh? šelem v centrální ?ásti Národního parku Šumava“. Pro sledování zv??e se využívají telemetrické obojky n?mecké firmy Vectronic Aerospace Gmbh. P?ed nasazením obojk? je nutné zv?? imobilizovat. V našem ?lánku popíšeme zkušenosti s imobilizací a ozna?ováním p?edevším jelení zv??e.
NARKOTIZA?NÍ PUŠKA
Srn?í zv?? byla imobilizována a ozna?ována v odchytových boxech bez použití narkotiza?ní látky. V p?ípad? jelení zv??e se uvažovalo o postavení odchytového za?ízení nebo o zakoupení narkotiza?ní pušky. Protože projekt vyžaduje ozna?ování zv??e na více místech NP Šumava a ozna?eným jedinc?m je t?eba po ?ase sejmout obojky a vym?nit je, což znamená imobilizovat konkrétní kusy, byla jako vhodn?jší ?ešení zvolena narkotiza?ní puška. P?i rozhodování pro nás byly velmi cenné konzultace s MVDr. Pavlem Forejtkem, CSc., a dr. Miroslavem Vod?anským ze St?edoevropského institutu ekologie zv??e.
Odchytové boxy byly vyzkoušeny k ozna?ení laní. Náhodn? odchycené kusy však bylo nutné imobilizovat v boxu narkotiza?ní látkou kv?li vylou?ení rizika poran?ní zv??e i personálu, resp. stresování ozna?ovaných jedinc?. P?i ozna?ování zv??e odchytávané do box? sice odpadá ?ekání na ni, ale není možné vybrat si konkrétního jedince (ozna?uje se náhodn? odchycený kus). Proto se po t?ech odchytech od této varianty u jelení zv??e upustilo.
Správa NP a CHKO Šumava je držitelem zbrojní licence skupiny „J“ (zabezpe?ování úkol? podle zvláštního právního p?edpisu). P?i nákupu narkotiza?ní pušky padla volba na zbra? DistInject M 70 ráže 11–13 mm, s tím, že oprávn?ní používat ji budou mít t?i pracovníci, aby byla zajišt?na zastupitelnost. Prozatím se využívají st?ely MiniJect 2000 o objemu 3 ml a do zbran? se vkládá vložná hlave?, ráž 11 mm. St?ely lze plnit a používat opakovan?, pokud nedojde k jejich poškození nebo ztrát? (nap?. p?i vypadnutí st?ely ze zasaženého kusu a její zašlapání odbíhající zv??í do sn?hu). Pro ráž 13 mm jsou ur?eny jednorázové st?ely PneuDart, které by m?ly být p?esn?jší na v?tší vzdálenost. To však zatím nebylo v podmínkách NP Šumava v praxi ov??eno.
VYUŽITÍ P?EZIMOVACÍCH OB?REK
V režijních honitbách Správy NP a CHKO Šumava funguje od r. 2001 systém p?ezimovacích ob?rek pro jelení zv??. Krom? jednoho jelena ve volnosti byli všichni ostatní jedinci ozna?eni v p?ezimovacích ob?rkách, a to v m?sících únor až duben.
Naprostá v?tšina jelení zv??e se nast?eluje z kryté pozorovatelny, pouze dva jeleni byli nast?eleni ze zem?. Druhý zp?sob m?že být rychlejší, pokud se zv?? natla?í na vybrané místo. Chybí však klid a ?as pro odhad nebo zm??ení vzdálenosti, nastavení tlaku pro výst?el apod. Pokud se imobilizuje konkrétní kus (ne náhodný jedinec), z?ídka p?ijde ke st?elci tak, aby na n?j bylo možné vyst?elit s maximální pravd?podobností úsp?šného zásahu. Každá neúsp?šná st?ela však znamená zvýšené náklady. Zv?? by m?la být natla?ena ke st?elci citliv?, v klidu a pozvolna, s využitím jejích ochoz? tak, aby nebyla nadm?rn? stresována.
Základní taktikou pro nast?elení zv??e v podmínkách NP Šumava je její p?ilákání v p?ezimovací ob?rce k vhodn? umíst?ným krmným za?ízením, v jejichž blízkosti stojí pozorovatelna. Ta musí být postavena na dobrém míst? – zejména s ohledem na sm?r p?evládajícího v?tru. D?ležitá je volba správné výšky pozorovatelny, odpovídající konfiguraci terénu (aby se nemuselo st?ílet pod p?íliš ostrým úhlem), dále velikost oken a možnost jejich zatemn?ní. V p?ezimovacích ob?rkách je uzav?ena zv?? z volné p?írody, která neztrácí ostražitost. Výhodou je zateplení pozorovatelny.
Zv?? má v p?ezimovacích ob?rkách trvale k dispozici objemná krmiva – senáž nebo seno. K p?ilákání p?ed imobilizací se do krmných za?ízení p?edkládá omezené množství atraktivního krmiva, které zv?? ráda p?ijímá – krmná ?epa, mrkev, jablka, oves apod. Dalším vhodným p?edpokladem úsp?chu je krmení zv??e ve stejnou denní dobu, dovážení krmiva stejným vozidlem (auto, traktor) a stejným pracovníkem, na n?hož si zv?? zvykne a je schopna tento „rituál“ z odpovídající vzdálenosti pozorovat.
Výrobce zbran? DistInject M uvádí, že vhodná vzdálenost pro nast?elování narkotiza?ní st?elou je do 50 m. Bylo vyzkoušeno, že lze nast?elit i zv?? stojící ve v?tší vzdálenosti – údajn? až 88 m. Podle našich zkušeností je pro efektivní využití u voln? žijící zv??e vhodná vzdálenost do 30 m. Tomu jsme p?izp?sobili podmínky v našich p?ezimovacích ob?rkách. Pozorovatelny a krmná za?ízení jsme umístili tak, aby se nast?elovalo na vzdálenost p?ibližn? 25 m, maximáln? do 30 m. Zatímco v po?átcích jsme se vše „u?ili“, zv?? nast?elovali i na vzdálenost p?evyšující 30 m, p?i?emž n?které st?ely se odrážely a úsp?šnost byla sotva 50 %, poslední dv? sezóny dosáhla úsp?šnost tém?? 80 %. V?tšina „chybených ran“ zpravidla znamená ztrátu narkotiza?ní látky, která po nárazu st?ely na tvrdý povrch vyte?e. N?kdy se m?že poškodit jehla nebo st?ela, což p?edstavuje zvýšené náklady.
Režim v p?ezimovacích ob?rkách je nastaven tak, aby efektivita naší ?innosti byla co nejvyšší p?i sou?asném zachování biologických pot?eb zv??e. Narkotiza?ní pušku jsme vybavili kolimátorem, protože p?i výb?ru vybraného jedince a mí?ení je nutné mít p?ehled též o zv??i stojící v jeho blízkosti.
D?LEŽITÉ: DÁVKOVÁNÍ IMOBILIZA?NÍ LÁTKY A UMÍST?NÍ ST?ELY
Dávky imobiliza?ních i „probouzecích“ prost?edk? musí být p?izp?sobeny hmotnosti zv??e. K imobilizaci se používá tzv. Hellabrunská sm?s a další kombinace ketaminu a xylazinu. Po nasazení obojku a ozna?ení ušní zna?kou se imobilizovanému jedinci aplikuje protilátka (Divascol nebo yohimbin a kofein), která urychlí odbourání Hellabrunské sm?si. Kus se následn? „probudí“. U dosp?lé zv??e je ?asto pot?eba p?izp?sobit (koncentrovat, kombinovat) imobiliza?ní prost?edky parametr?m imobiliza?ní st?ely (v našem p?ípad? o objemu 3 ml).
Dalším p?edpokladem úsp?šné imobilizace je správné umíst?ní st?ely. Je d?ležité, aby se co nejv?tší množství látky dostalo do prokrveného místa na t?le zv??e (sval) a došlo k rychlému nástupu imobiliza?ního efektu. Jde o to, aby zv?? neodešla na v?tší vzdálenost, nemusela být dlouho hledána nebo aby se aplikace nemusela opakovat. P?edejde se tím zneklid?ování ostatní zv??e v ob?rce a riziku poran?ní pouze ?áste?n? imobilizované zv??e (nap?. p?i nekoordinovaném pohybu v ?asto t?žce sch?dných terénech – svah, kameny, vývraty, suché v?tve apod.). M?že se samoz?ejm? stát, že siln?jší proud?ní v?tru odchýlí st?elu, nebo že zv?? nedostate?n? zaujatá p?ijímáním krmiva ?i jistící zaslechne výst?el (n?kdy i st?elu vidí) a sta?í ud?lat pohyb. St?ela pak nemusí zasáhnout ideální místo, odrazí se nebo mine cíl. U nedostate?n? imobilizovaného jedince je nutné imobilizaci opakovat, p?i?emž je t?eba rychle se rozhodnout, jaké množství prost?edku je nutné p?idat, aby bylo dosaženo pot?ebného efektu a nedošlo k p?edávkování zv??e.
Krom? hmotnosti zv??e a umíst?ní zásahu má na úsp?šnost imobilizace velký vliv i zna?n? odlišná vnímavost jednotlivých kus?, a to jak na narkotiza?ní látku, tak na „probouzecí“ prost?edky. Roli hraje kondice zv??e, její v?k i zneklid?ování b?hem imobiliza?ního procesu. B?hem let jsme získali zkušenosti s r?znými zásahy – jak do kýty, tak na plec. N?kdy i zdánliv? ideální umíst?ní st?ely (do svalu v kýt?) nem?lo stoprocentní efekt a zv?? musela být „p?ispána“. Jindy kuriózní zásah (nap?. do kelky) jedince b?hem p?ti minut bezpe?n? uspal.
MOBIL VYPNOUT!
Chování ostatní zv??e k „usínajícímu“ kusu není nikterak agresivní. Jakmile za?ne imobiliza?ní p?ípravek p?sobit, zbylá zv?? nast?eleného jedince opouští a odbíhá od n?j. Pouze v jednom p?ípad? jsme pozorovali p?i nastupujícím efektu narkotiza?ní látky u lan? snahu jelena I. v?kové t?ídy postrkovat ji do krytu (z louky do smrkové probírky).
P?i manipulaci se zv??í je velmi d?ležitý klid, ticho a vyvarování se rychlých prudkých pohyb?. Vypnutí mobilních telefon? je v dnešní dob? obzvláš? aktuální.
Imobilizovanou zv?? ozna?ujeme pomocí aplika?ních kleští ušní zna?kou do pravého slechu. Na zna?ce je nápis „NP Šumava“, dvoj?íslí roku (nap?. 05 v r. 2005) a po?adové ?íslo. Každý rok mají ušní zna?ky jinou barvu. Deset jelen? a deset laní bylo opat?eno telemetrickým obojkem s vysíla?kou a zdrojem energie. Obojek má hmotnost do 1000 g, p?i?emž hlavní podíl p?ipadá na zdroj energie pro vysíla?ku. Obojek se na krk nasazuje s ur?itou rezervou, aby zv?? neomezoval p?i jejím r?stu a pohybu, ale aby zárove? nebyl p?íliš volný a nesmekl se zv??i p?es hlavu. Velmi uvítáme jakékoli informace o pozorování, nalezení ?i ulovení takto ozna?ené zv??e mimo území NP Šumava.
B?hem t?í let práce na imobilizaci jsme nem?li vážn?jší problém s probuzením p?ibližn? 70 kus? zv??e. Všechny uspané kusy byly vráceny do volné p?írody bez újmy na zdraví. Jeleni, které jsme m?li možnost pozorovat v následujících letech, nikdy nem?li náznak deformace paroží nebo jeho oslabení vlivem imobilizace. P?es mnohé zkušenosti je každý p?ípad individuální a stále je t?eba po?ítat s n??ím novým, což práce se živou zv??í p?ináší.
Auto?i pracují jako referent sekce pé?e o ekosystémy NP Šumava1, resp. jako p?edseda poradního sboru ?editele NP Šumava pro otázky pé?e o zv??2.
V p?íštích ?íslech Sv?ta myslivosti budou p?edstaveny výsledky projektu „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a p?irozenou obnovu lesa v oblastech výskytu p?vodních druh? šelem v centrální ?ásti Národního parku Šumava“.
Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den) Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny) Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny) Běží díky PowerAkocomment 3.0 |
Ro?ník 9 (2008) 
