Svět myslivosti - Myslivost, Vít?zný únor a „ta správná politika“

V letošním roce si p?ipomínáme n?kolik letopo?t? významných pro naši republiku. Z uplynulého století jde o roky 1918, 1938, 1948 a 1968, ?eská televize dokonce p?ipravila na toto téma seriál s názvem Osudové osmi?ky. Pokud by byla mezi myslivci uspo?ádána anketa na téma, který letopo?et byl osudový pro myslivost, patrn? by zvít?zil rok 1948, jenž výrazn? ovlivnil pom?ry v naší myslivosti a mnohdy je stále ješt? ovliv?uje.

V pr?b?hu hledání nám?tu pro rubriku Staré zlaté ?asy do tohoto ?ísla Sv?ta myslivosti (dále Stráž) mne napadlo využít 60. výro?í „Vít?zného února“ a hledat n?jaký p?ísp?vek ve Stráži myslivosti z r. 1948. Zve?ej?ování ?lánk? ze starých ?asopis? mimo kontext doby, v níž vyšly, sice m?že n?komu p?ipadat jako levný zp?sob zábavy, ale je fakt, že se p?i tom krom? pobavení nad jazykem p?íslušného období ?i uchopením konkrétních problém? dá vypozorovat, jak se v naší myslivosti neustále opakuje n?kolik nad?asových témat, která ?ešíme dodnes. Jde nap?. o škody p?sobené zv??í, sousedské vztahy mezi honitbami, dodržování etiky, problémy s pytláctvím atd. Každopádn? však platilo a platí, že se v tisku odrážejí p?edevším hlavní témata p?íslušné doby. V této souvislosti jsem došel k záv?ru, že p?etisknutí n?kterého z ?lánk? ze Stráže z r. 1948 by sice možná u n?koho vyvolalo pousmání, u jiného nostalgické vzpomínání, ale u mnohých nejspíše sk?íp?ní zub?. Došlo mi, že rubrika Staré zlaté ?asy patrn? nebude pro ?lánek z toho období našich d?jin nejvhodn?jší. Každá doba s sebou totiž p?ináší n?co charakteristického, a to, co p?inesl nástup vlády proletariátu, která u nás vydržela ?ty?i desítky let, byla p?edevším všeobecná politizace spole?nosti a vnucování jediného správného názoru. Nevyhnula se to ani myslivosti.

MYSLIVOST A POLITIKA
P?i pro?ítání povále?ných ?ísel Stráže (v?etn? t?ch z první poloviny „revolu?ního roku“) lze vycítit ur?itý optimismus pramenící z hektické doby zm?n a velkých o?ekávání. Sm?lé plány na to, jak v rámci dvouletých plán? zlepšit situaci v myslivosti se nezdály se být nesplnitelné, projevy autor? ?lánk? byly spontánní, až optimistické. Brzy se však zm?nil duch i tón n?kterých p?ísp?vk?.
Od kv?tna 1948 vyst?ídal na pozici vedoucího redaktora Stráže prof. Jaroslava Svobodu p?esv?d?ený komunista Bohumil „Míla“ Paša. Pod jeho vedením ?asopis za?al záhy m?nit. V ?. 19 z 1. ?íjna 1948 byl otišt?n patrn? první skute?n? politický ?lánek reflektující „pot?eby“ své doby. Dnes se již nedozvíme, zda text „Myslivost a politika“ napsal Míla Paša ze svého p?esv?d?ení nebo na n??í p?íkaz. „Myslivost a politika, to je stále ješt? velmi ošemetná záležitost, která p?sobí n?kterým našim myslivc?m trudné potíže; nemohou a nemohou se s ní srovnat. Ve Stráži už bylo o v?ci psáno, ale zdá se, že to byl hrách házený na st?nu. Po?ád jsou ješt? myslivci, kte?í s nejvážn?jší tvá?í prohlašují, že politika do myslivosti nepat?í. Dokonce se stalo, že i z p?edsednických míst byla nepoliti?nost myslivosti zd?raz?ována. Tento trapný, vlastn? nebezpe?ný omyl se udržuje jednak ze setrva?nosti, jednak vzniká z bezelstné, dob?e mín?né naivity; ale ?asto i ze zlé v?le a nekalých d?vod?.“ O n?co níže se do?teme: „Nedomyšlená politika nepoliti?nosti je nesmyslná politika. Organisace sta tisíc lidí je kole?ko, které nem?že vynechávat, ale musí se to?it synchronizovan? s celým soukolím národa. Tak, jak to pot?ebuje celý aparát pro sv?j výkon. I my se musíme za?adit do politického d?ní celku. A p?ed politikou se uzavírat nesmíme a nebudeme; naopak politiku obrozené Národní fronty, politiku lidov? demokratického ?ádu pot?ebujeme jako soli.“ „Tedy jaké strachy?“ ptá se dál Míla Paša. „Rušitelé domácího míru byli pro zdraví celého národa odstran?ni a zbaveni možnosti p?ekážet a bourat“. ?ekn?te sami: bylo by vhodné za?adit tento ?lánek do rubriky Staré zlaté ?asy?

DOKON?IT O?ISTU!
V r. 1949 se mašinérie propagandy režimu a vnucování politických názor? strany a vlády rozjela na stránkách Stráže naplno. Tém?? v každém druhém ?ísle byly reprodukovány fotografie ze Sv?ta sov?t? prezentující ?innost sov?tských myslivc?. ?asopis se ?ím dál tím více hemžil nadpisy a hesla typu „P?tiletka – cesta k š?astn?jšímu zít?ku, k socialismu“, „Bez znalosti marxismu-leninismu nelze budovat socialismus“ ?i „Káze? jednotlivce – základ úsp?chu celku“. Vedoucí redaktor Paša neopomn?l p?i prvním výro?í únorového p?evratu detailn? popsat pr?b?h revolu?ních dní. Od tohoto ?ísla si pak každý rok ?tená?i pravideln? p?ipomínali vít?zství pracujícího lidu nad nejurputn?jší reakcí.
V jarních m?sících roku 1949 políbila Mílu Pašu velmi revolucioná?ská múza, nebo? ve Stráži zasypal ?tená?e sérií ?lánku nazvanou „Sv?t již nechce být klamán“. V tomto p?ípad? šly již veškeré servítky stranou – autor naplno kastoval myslivce a rozhodoval o tom, kdo bude moci myslivost vykonávat, obvinil n?které p?edvále?né p?edstavitele ?eskoslovenské myslivecké jednoty z – p?inejmenším – malé politické prozíravosti a nepochopení doby a pochvaloval si, jak ti prozíraví „pochopili“.
Ne vše se však da?ilo tak, jak si mocní té doby p?edstavovali. I Míla Paša si ve Stráži ?. 22 z 20. 11. 1949 st?žuje, že nap?. „kulturn? výchovný úsek trpí, že nemáme odborného mysliveckého spisovatele, který by se neuzavíral do výlu?ného odbornictví, který by vid?l a p?imkl se k socialistické výstavb? a ?in? se jí ú?astnil. Tady musíme hledat nové cesty a nové lidi a nebát se, že vy?azením „nepolitických“ odborník? by byla naše myslivost poškozena …“ Za prvo?adé považoval „dokon?it – ?ádn? a poctiv? – o?istu. Naše myslivost se musí dát novými cestami. A je bezpodmíne?n? nutné, aby ji vedla vp?ed nejpokrokov?jší, t?ídn? nejuv?dom?lejší vrstva d?lník? a drobných zem?d?lc?.“
Míla Paša byl vedoucím redaktorem Stráže do r. 1950, kdy ho nahradil Josef „Géza“ Novotný. Prof. Svoboda, jenž stál u zrodu ?asopisu, si možná trochu oddechl ...

ZA ZLIDOV?NÍ MYSLIVOSTI
Probírat se politickými ?lánky zve?ejn?nými ve Stráži a posléze v Myslivosti postupn? b?hem ?ty? desítek let „vlády lidu“ je zna?n? nezáživné. Propaganda správného politického uv?dom?ní se vloudila všude – krom? stránek ?asopisu také do odborných i beletristických knih, na plakáty na výstavách trofejí, na kynologických a st?eleckých sout?žích atd. Její plody sklízíme dodnes. Minulému režimu se nap?. poda?ilo dokonale zprofanovat termín lidová myslivost. V?tšina lidí si jej spojuje s érou budování socialismu, a?koliv byl používán již po pozemkových reformách ve 20. letech v souvislosti s umožn?ním výkonu myslivosti širším vrstvám obyvatelstva. To však bylo komunist?m málo – t?ídní složení tehdejších loveckých spolk? za?len?ných v 20. letech do ?SMJ podle nich jasn? dosv?d?ovalo, že myslivost byla výsadou buržoazie.
Jeden z posledních politických úvodník? k výro?í vít?zného února byl zve?ejn?n Myslivosti ?. 2/1988, tedy 40 let po „velkých“ událostech. Jeho autorem byl dr. Ludvík Ve?e?a, CSc. Z ?lánku nemá smysl citovat – všechna hesla o buržoazii, reakcioná?ích, velkém u?iteli Leninovi a jeho žáku Gottwaldovi byla stokrát rozm?ln?na a nastavované kaši v??ili snad jen ti nejv?rn?jší. Za p?ldruhého roku p?išla sametová revoluce a s ní návrat k demokratickým pom?r?m. I v myslivosti, by? se ob?as zdá, že n?kdo se s tím dodnes stále t?žko smi?uje.
Po p?e?tení t?chto ?ádk? se možná leckterý ?tená? zamyslí nad tím, pro? byla tématu, které je dávno za námi, v?nována celá dvoustrana. Snad proto, abychom si uv?domili, že je mnohem lepší ?íst si v mysliveckém ?asopise o myslivosti a mít možnost diskutovat o aktuálních a problémech, než ?ešit otázku politického uv?dom?ní a pravideln? s ní obt?žovat ostatní a že je dob?e, že éra jediného správného názoru je již opravdu minulostí.