Svět myslivosti - 1. mezinárodní konference v?nována rodu Cervus

Pravidla

Porota

Hlavní nabídka

Rychlé hledání

Ro?níky

Další informace

Inzerce na Silvarium.cz

Navigace:

?íslo 1 (2008)

1. mezinárodní konference v?nována rodu Cervus

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., a mgr. Miroslava Baran?eková, Ph.D.

Ve dnech 14.–17. zá?í 2007 se v malebném italském m?ste?ku Fiera di Primiero uskute?nila první mezinárodní konference zam??ená na rod Cervus (jelen – pozn. red.). I když šlo v po?adí o první ro?ník konference, setkalo se na ní široké spektrum v?dc? z mnoha obor?, jejichž spole?ným objektem zájmu je rod Cervus. V?tšina p?ísp?vk? se týkala zejména jelena lesního (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon). K exoti?t?jším druh?m pat?ili nap?. sambar indický (Cervus unicolor) nebo jelen barasinga (Cervus duvauceli).

Ú?astníci konference pocházeli nejen z Evropy, odkud jich byla v?tšina, ale také z Indie, Kanady, USA a Jižní Ameriky. Za ?R se konference zú?astnili krom? autorek tohoto p?ísp?vku pracovníci Správy národního parku a chrán?né krajinné oblasti Šumava mgr. Pavel Šustr, Ph.D., a ing. Adam Jirsa. Celkov? se ve Fiera di Primiero setkalo p?ibližn? 150 registrovaných ú?astník?.
Po?adateli konference byli v?dci z Parco Naturale Paneveggio – Pale di San Martino a Univerzity v Sien? spolu se zástupci autonomní provincie Trento a tamní myslivecké organizace. Mezi ?leny v?decké komise se objevila zvu?ná jména mezinárodn? uznávaných odborník? na jelenovité – nap?. prof. Juan Carranza, prof. Tim H. Clutton-Brock nebo prof. Rory Putman. Na úrove? konference a pohostinnost m?žeme p?t jen samou chválu. Pro tamní region p?edstavovala možnost p?ivítat v?deckou komunitu z r?zných ?ásti sv?ta velkou událost. Organizáto?i se postarali i o kulturní program pro ú?astníky, což nebývá zvykem. V pr?b?hu konference jsme m?li možnost zú?astnit se koncertu a navštívit zajímavou výstavu v?novanou jelení zv??i.

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE A ?ESKÁ Ú?AST
Odborný program probíhal od pátku do pond?lí v jediném velkém sálu, takže jsme byli zbaveni t?žkého rozhodování, kam a na kterou p?ednášku se jít podívat, jak tomu bývá na v?tších v?deckých setkáních. V p?ípad? úzce specializované konference však nebyl problém s tím, že by n?která p?ednáška nezaujala. Naopak všechny p?ísp?vky byly pro další sm?rování výzkumu zástupc? rodu Cervus velmi podn?tné.
V pr?b?hu konference bylo p?edneseno osm plenárních p?ednášek: Evolu?ní vztahy a historie komplexu jelena lesního (prof. Adrian Lister, Velká Británie), Vliv lovu a po?así na ekologicko-evolu?ní zm?ny u jelena lesního (dr. Tim H. Coulson, Velká Británie), Druhy a poddruhy: nová klasifikace jelena lesního na základ? adaptivních rozdíl? jako biologicky i evolu?n? podstatného kriteria (prof. Valerius Geist, Kanada), Rozší?ení, po?etnost a management jelena lesního v Itálii (dr. Silvano Toso a kol., Itálie), Ochrana a management jelena ve st?ední Asii (dr. Olga Pereladova, Rusko), Strategie pro management a ochranu zástupc? rodu Cervus (zástupkyn? IUCN dr. Susana González, Uruguay), Jelen lesní a sika ve Velké Británii: sou?asné problémy jejich managementu (prof. Rory Putman, Velká Británie) a ?lov?k jako evolu?ní faktor pro velké savce: p?ípad jelena lesního (prof. Günther B. Hartl, N?mecko). Jak je vid?t, otázka racionálního managementu jelení zv??e z?stává problémem ?íslo jedna nejen u nás.
Na plenární p?ednášky navázalo celkem 30 p?ednášek, které byly dopln?ny více než 40 postery. P?ísp?vky obsáhly všechny hlavní tématické okruhy. Pojednávaly o fylogenezi a evoluci rodu Cervus a genetické variabilit? populací v r?zných ?ástech sv?ta (šest p?ísp?vk?), o morfologii a fyziologii (11 p?ísp?vk?), o managementu, ochran? a s tím spojené problematice introdukce a reintrodukce (19 p?ísp?vk?) a o r?zných aspektech ekologie jelenovitých (38 p?ísp?vk?). Dva p?ísp?vky z ?R p?ipravil kolektiv autor? z Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?, v. v. i.: Genetický p?vod siky japonského v ?R ur?ený na základ? mitochondriálního genu pro cytochrom b (Baran?eková, Vallo, Krojerová, Koubek) a Genetická variabilita populací siky japonského a jelena lesního v ?R ur?ená na základ? mitochondriální DNA (Krojerová, Vallo, Baran?eková, Koubek).
Nejvíce p?ísp?vk? p?edevším ve form? poster? bylo tradi?n? v?nováno r?zným ekologickým otázkám, které se ve v?tší ?i menší mí?e týkaly managementu zv??e. N?kolik plenárních p?ednášek i dalších p?ísp?vk? (v?etn? našich) prezentovalo nové poznatky získané pomocí nejmodern?jších molekulárn?-genetických metod. Je patrné, že tyto otázky jsou velice aktuální a doposud ne zcela jednozna?n? zodpov?zené. Stojí za to zmínit alespo? jednu, která se týká ?R: jde o soužití a možnost k?ížení jelena lesního a siky japonského, které p?edstavuje celoevropský problém. Ve výzkumu za?len?ní (introgrese) gen? nep?vodního (allochtonního) siky japonského do genofondu p?vodního (autochtonního) jelena lesního jsou patrn? nejdál ve Velké Británii. Proto byla velkým p?ínosem p?ednáška prof. Putmana, z níž jsme se dozv?d?li nejen o tom, že na mnoha místech Velké Británie již žijí hybridní populace t?chto dvou druh?, ale také o rozdílech v managementu jelení zv??e v Anglii a Skotsku a o vlivu t?chto r?zných p?ístup? na hybridizaci i velikost škod p?sobených ob?ma druhy v zem?d?lství a lesnictví.

SYMPOSIUM O MANAGEMENTU JELENA LESNÍHO
Ned?le byla v?nována symposiu o managementu jelena lesního a s tím souvisejícímu problematickému ur?ování kondice zv??e, její popula?ní hustoty a využívání prost?edí, které jsou d?ležitými faktory pro správný myslivecký i ochraná?ský management. Krom? registrovaných ú?astník? se symposia zú?astnilo i velké množství místních myslivc?, kte?í, což možná není v našich podmínkách p?íliš obvyklé, velice úzce spolupracují s tamní v?deckou komunitou. Jejich spole?ným zájmem je p?edevším racionální management zv??e.
Stále více využívaným zdrojem pot?ebných informací se ukazuje být telemetrie za použití GPS, která již tém?? zcela nahradila klasickou radiotelemetrii. Ekologická data se zpracovávají pomocí nejmodern?jších po?íta?ových program? a stále ?ast?ji jsou prezentovány zajímavé syntézy založené na dlouholetém výzkumu. Ty p?inášejí nový náhled na otázku jak správn? hospoda?it se zv??í.

EXKURZE DO NÁRODNÍHO PARKU
V rámci konference byla zejména pro zahrani?ní ú?astníky zorganizována exkurze do národního parku Paneveggio – Pale di San Martino. Rozlohou 197 km2 pat?í k relativn? malým národním park?m (jen pro p?edstavu: NP Šumava, nejv?tší národní park v ?R, má vým?ru 690 km2). P?ekvapením pro nás bylo pom?rn? velké množství pasoucího se hov?zího dobytka, kv?li n?muž jsou alpínské louky pokryty hustou sítí chodní?k?. Eroze p?dy, kterou dobytek zp?sobuje, však nep?edstavuje pro vedení parku vážn?jší problém.
V pr?b?hu exkurze jsme m?li možnost obdivovat nejen krásy p?írody, ale navštívit i velmi dob?e za?ízené informa?ní centrum, které je zajímavé jak pro dosp?lé, tak pro nejmenší návšt?vníky. P?íchozí se v n?m mohou dozv?d?t vše o faun?, fló?e i geologii území parku a získají též informace o probíhajících výzkumných projektech. Vše je p?ehledn? graficky znázorn?no na panelech a dopln?no množstvím p?írodních artefakt?. Vystaveny jsou nejen preparovaní živo?ichové, ale též nap?. semena r?zných rostlin, k?ra a listy strom?, kameny atd. Návšt?vníci mohou zhlédnout zajímavé videosekvence ze života fauny žijící v parku. Je vid?t, že na osv?tu je kladen velký d?raz.
Krom? informa?ního centra jsme m?li možnost navštívit jedno z odchytových za?ízení používaných p?i ozna?ování jelení zv??e GPS obojky a též jelení oboru. Jelen lesní je díky úsp?šnému reintroduk?nímu programu v sou?asné dob? trvalou sou?ástí fauny parku.

CO JE P?ÍNOSEM ÚZCE SPECIALIZOVANÝCH KONFERENCÍ
Na rozdíl od velkých konferencí vládla ve Fiera di Primiero velice p?átelská až rodinná atmosféra, kterou si všichni pochvalovali. Pro mladé ú?astníky byla konference obrovskou p?íležitostí setkat se s osobnostmi, jejichž jména dosud znali jen z literatury. Navazování kontakt?, p?íp. zajímavé mezinárodní spolupráce je velikým p?ínosem menších a úzce specializovaných konferencí. Druhá mezinárodní konference v?nována rodu Cervus by se m?la konat za t?i nebo ?ty?i roky. Zájem o její uspo?ádání projevily Indie a Portugalsko.
Sborník abstrakt? z konference je k dispozici na Ústavu biologie obratlovc? AV ?R, v. v. i., Kv?tná 8, 603 65 Brno.