Svět myslivosti - Obora Radou?ka

P?i výjezdu z Jind?ichova Hradce sm?rem na Kardašovu ?e?ici nelze po pravé stran? silnice p?ehlédnout masivní plot vinoucí se kolem lesního komplexu. Plot ohrani?uje oboru Radou?ku, v níž je chována ?erná zv??. Tuto menší oboru jsme navštívili p?i p?íprav? dalšího pokra?ování našeho seriálu.

HISTORIE OBORY
Radou?ka stojí na území bývalé Jem?inské obory, jež vznikla koncem 16. století a m?la vým?ru kolem 1000 ha. Bývalá obora s jelení, pozd?ji s da??í, srn?í a také zaje?í zv??í sloužila p?edevším k reprezentaci jiho?eského šlechtického rodu ?ernín?. Údaje o stavech zv??e a odst?elech se bohužel nedochovaly.
P?i odtržení pohrani?ního území naší republiky v r. 1938 oboru zabrali N?mci. Po zahájení okupace v r. 1939 se obora zm?nila ve cvi?išt? nacistické armády, ?ímž v podstat? zanikla. Krátce po r. 1945 v ní byli internováni zajatí n?me?tí vojáci. Majetek ?ernín? v?etn? obory p?ešel do správy státu, který nem?l v povále?ných letech zájem o obnovu oborního chovu. P?vodní kamenná ze? se postupn? rozpadala, ?ást zdiva byla použita na opravy cest a stavby r?zných objekt?.
Teprve koncem 70. let bylo rozhodnuto o oplocení malé ?ásti z p?vodní vým?ry historické obory a vznikla obora nová. Zadavatelem a realizátorem projektu byl s. p. Jiho?eské státní lesy ?eské Bud?jovice, Lesní závod Jind?ich?v Hradec. Obora pro ?ernou zv?? o vým??e 91 ha byla uznána koncem r. 1980 a dostala jméno Radou?ka podle obce, v jejímž katastru se rozkládá.
Do r. 1992 byla obora režijní honitbou státních les?, po vzniku Les? ?eské republiky, s. p., je pronajímána. Vyst?ídalo se v ní n?kolik nájemc?, od r. 2005 je jejím uživatelem ing. Vladimír Doležal, majitel ?eskobud?jovického nakladatelství Dona.

P?ÍRODNÍ PROST?EDÍ A VYBAVENÍ OBORY
Radou?ka leží v Jind?ichohradecké pahorkatin? severozápadn? od Jind?ichova Hradce v nadmo?ské výšce 470-496 m. Reliéf obory je mírn? zvln?ný. V?tšinu rozlohy tvo?í lesní p?da (77 ha), zbytek p?ipadá na zem?d?lskou p?du (9 ha), vodní plochu (3 ha) a ostatní plochy (2 ha). V lesích p?evažují jehli?nany (84 %), zastoupené smrkem a borovicí. Mezi listná?i dominuje dub zimní.
Obora netrpí nedostatkem vody. V jejím t?sném sousedství, v bažantnici akciové spole?nosti ?eský Rudolec, je rybník Grilovec napájený Ratmírovským potokem. Z Grilovce vedou t?i vodote?e do rybník? Zármutek a Kadalovec a dalších ?ty? rybní?k? uvnit? obory.
Oplocení tvo?í z?ásti p?vodní kamenná ze? (1080 m), z?ásti d?ev?ný plot z p?lených ty?í, p?ipevn?ných na dubových sloupcích (4425 m). Do obory se vstupuje dv?ma branami, s ohledem na chov ?erné zv??e je však návšt?va pouze „na vlastní nebezpe?í“.
K celoro?nímu krmení zv??e slouží dv? krmelišt? v?etn? „ohrádek“ umož?ujících p?ístup pouze selat?m. U jednoho z krmeliš? najdeme centrální sklad krmení. Pod hrází rybníka Grilovec stojí odchytové za?ízení, uzp?sobené k odchytu všech v?kových kategorií divo?ák?.
T?ináct krytých pozorovatelen je postaveno v?tšinou na pr?secích nebo na jiných vhodných místech tak, aby mohly být využity jak k individuálnímu, tak ke spole?nému lovu.

ZV?? V OBO?E
Obora byla vybudována výhradn? pro ?ernou zv??. Zazv??ena byla divo?áky „jem?inského typu“ z režijních honiteb LZ Jind?ich?v Hradec – Jem?ina a Vojí?ov. Ti se vyzna?ují v?tším t?lesným rámcem a vyšší hmotností, zbran? k?our? však nemají pot?ebnou ší?ku a navíc trpí lámavostí. Krom? jem?inské zv??e byli do Radou?ky vysazeni divo?áci z obory Sedlice a ze Staré obory. Zv?? „sedlického typu“ je menší, ale zbran? k?our? se nelámou a mají dobré obvody. Chybí jim však délka. Cílem chovu je v ideálním p?ípad? vyprodukovat „velké divo?áky se silnými zbran?mi“. Cesta k tomu ale není snadná, pouhé k?ížení dvou uvedených typ? divo?ák? kýžený výsledek zatím nep?ineslo. Zám?rem sou?asného uživatele po dohod? s držitelem obory a veterinární správou je osv?žit krev nákupem kvalitní zv??e z našich, p?íp. slovenských obor. Dosud nejsiln?jší trofejí obory jsou zbran? k?oura uloveného v r. 1998: 128,65 b. CIC.
Za pozornost stojí, že v obo?e žije srn?í zv??, a to navzdory ?asto zmi?ovanému preda?nímu tlaku divo?ák?. Srny údajn? b?žn? vodí srn?ata.
Vhodným dopl?kem hospoda?ení v obo?e je odchov a následný poplatkový lov kachny divoké na dvou ze zmín?ných rybník?.
Vzhledem k tomu, že se obora rozkládá poblíž velké bažantnice, stahuje se do jejího okolí zna?né množství predátor? (krom? jiných nap?. norek americký ?i orel mo?ský).

PÉ?E O ZV?? A JEJÍ LOV
S nástupem sou?asného uživatele byl v obo?e zaveden systém celoro?ního krmení bez pevn? stanovené hodiny p?edkládání krmiva. Divo?áci si tak zachovávají v?tší plachost. Zv?? dostává je?men, brambory, krmný chléb a jiné krmné odpady, p?íležitostn? také kuku?i?nou siláž. Bachyním se v dob? metání a odchovu selat „p?ilepšuje“ sušeným mlékem a pr?myslov? vyráb?nou krmnou sm?sí pro domácí prasata. Pro záchranu selat z ?asných metání koncem zimy se osv?d?ilo p?edkládání balík? slámy. Bachyn? ji vd??n? p?ijímají ke stavb? záleh?. Zv?? je pod stálým veterinárním dohledem, pravideln? se provádí antiparazitární lé?ba.
Lov trofejové zv??e probíhá podle p?ání lovce v?tšinou na ?ekané, jen výjime?n? šouláním. K lovu mladé zv??e jsou po?ádány tzv. „tiché nátla?ky“ pro skupiny do deseti lovc?. P?i tomto zp?sobu lovu lovci sedí s doprovodem na pozorovatelnách. Honci zv?? zvednou, ta zvolna prochází oborou a doprovod má dostatek ?asu na její obeznání a ur?ení vhodných kus? k odst?elu.
B?hem krátkého p?sobení v obo?e se sou?asný uživatel zam??il p?ednostn? na lov mladé zv??e (zejména selat z pozdních nebo druhých metání) a p?estárlých bachyní. Spolu s kvalitní pé?í a s uvažovaným zám?rem osv?žení krve se mu v budoucnu jist? poda?í dovést chov k medailovým trofejím.