Svět myslivosti - Seminá? o biologii a chovu zv??e v Braniborsku

Doc. ing. Pavel Hell, CSc.

Na základ? pozvání Braniborského zemského mysliveckého svazu jsem m?l p?íležitost zú?astnit se seminá?e uspo?ádaného dne 1. zá?í t. r. v malém m?ste?ku Beelitz jihovýchodn? od Berlína.

Seminá?e se zú?astnilo p?es 200 funkcioná?? státní správy a zástupc? mysliveckého svazu v chovných spole?enstvech (Hegegemeinschaft; tyto celky p?ibližn? na úrovni oblastí chovu v N?mecku již dlouhá léta velmi dob?e fungují), uživatel? honiteb a p?edstavitel? ochrany p?írody. Byli velmi disciplinovaní a vydrželi na seminá?i až do konce, což u nás nebývá zvykem. V krátkosti se pokusím okomentovat referáty, které na seminá?i odezn?ly.

VELKOPLOŠNÉ OBHOSPODA?OVÁNÍ ZV??E MÁ SMYSL
Dr. Kornelia Dobiášová z Braniborského zemského lesnického institutu zhodnotila vývoj po?etnosti a lovu spárkaté zv??e v Braniborsku v uplynulých p?ti letech. Konstatovala, že v posledních dvou letech siln? poklesla po?etnost ?erné zv??e (tak jako v ?R a na Slovensku) a mírn? též muflon?. Struktura odst?elu podle pohlaví a v?ku je nejlepší u srn?í zv??e, u ostatních druh? zatím není optimální.
Dr. Frank Tottewitz, ?len prezidia Braniborského zemského mysliveckého spolku, zhodnotil na základ? rozsáhlé dotazníkové akce poznatky získané v chovných spole?enstvech p?i zavedení sm?rnic o velkoplošném obhospoda?ovaní spárkaté zv??e, které platí ve spolkových zemích Braniborsku a Meklenbursku – P?edním Pomo?ansku od r. 2002. Konstatoval, že byly p?ijaty s porozum?ním a lov zv??e se podle nich realizuje stále d?sledn?ji a úsp?šn?ji. A to i proto, že jsou velmi jednoduché a srozumitelné a ponechávají hodn? iniciativy a zodpov?dnosti na vedení chovných spole?enstev, uživatelích honiteb i jednotlivých myslivcích. Jako p?íklad lze uvést jelení zv??.
Sam?í zv?? se loví v p?ti v?kových t?ídách:
- kolouši v 1. roce života – 45 % z celkového odst?el? samc?,
- špi?áci v 2. roce života – 25 % z celkového odst?elu samc?,
- mladí jeleni v 3.-5. roce života – 15 % z celkového odst?elu samc?,
- st?edn? sta?í jeleni v 6.-10. roce života – 5 % z celkového odst?elu samc?,
- sta?í jeleni v 11. roce života a starší – 10 % z celkového odst?elu samc?.
Sami?í zv?? je rozd?lena do t?í v?kových t?íd a má se lovit následn?:
- kolouši v 1. roce života – 45 % z celkového odst?elu samic,
- lan? v 2. roce života – 15 % z celkového odst?elu samic,
- dosp?lé lan? ve 3. roce života a starší – 40 % z celkového odst?elu samic.
V tomto, resp. velmi podobném pom?ru se mají lovit i ostatní druhy spárkaté zv??e. Je však t?eba dodat, že jde jen o rámec, konkrétní ?ísla plánu lovu vypracují vedení jednotlivých chovných spole?enstev po dohod? se státní správou myslivosti. Pokud by nebylo dosaženo dohody, rozhodne státní správa vyššího stupn?. Je p?ípustné (nap?. u trofejové jelení zv??e) slou?it I. a II., a stejn? tak III. a IV. v?kovou t?ídu, ale potom je pot?eba splnit 70 % odst?elu v první a 20 % odst?elu v druhé v?kové skupin?. Úlovek v jednotlivých v?kových t?ídách je však nutné vykázat odd?len?. Pokud se lovec zmýlí v ur?ení pohlaví koloucha p?ed odst?elem, ne?eká ho postih. U jelen? nejsou stanovena pravidla pr?b?rného odst?elu podle parametr? paroží. Rozhodnutí, zda bude konkrétní kus uloven, se ponechává na úsudku a zodpov?dnosti lovce, dodržet se však musí v?ková t?ída. Postihuje se nedodržení plánu podle v?ku a pohlaví a ne „nesprávný“ odst?el podle paroží (opa?n? než u nás). N?mci správn? usoudili, že požadovat selekci podle centimetr? a gram? trofeje je nereálné, protože v terénu se to nedá zm??it. P?esto si jednotlivá chovná spole?enstva ur?ují svá kritéria pr?b?rného odst?elu (i podle parametr? trofeje, což považuji za velmi správné), a to po dohod? se státní správou. Jestliže k dohod? nedojde, rozhodne o ?ešení státní správa vyššího stupn?. O vývoji a kvalit? populace rozhoduje p?edevším její pohlavní a v?ková struktura. Každý kus ulovené zv??e se musí p?edložit ke zjišt?ní pohlaví a v?ku. Pom?r pohlaví v populaci má být p?ibližn? 1:1. Pokud je pot?eba snížit po?etnost zv??e, m?že se plán lovu zv??e v 1. a 2. roce života p?ekro?it.
U ?erné zv??e se požaduje, aby zastoupení selat a lon?ák? v úlovku dosáhlo minimáln? 80 %, dosp?lých k?our? maximáln? 5 % a dosp?lých bachyní minimáln? 10 %. Na Slovensku by se toho dalo dosáhnout pouze v honitbách mimo areál vlka a medv?da.
Poznámka autora: již roky požaduji, aby se na p?ehlídkách trofejí hodnotilo (a postihovalo) v prvé ?ad? nedodržování plánu lovu podle pohlaví a v?kových t?íd, protože to je d?ležit?jší než ud?lování zelených a ?ervených bod?. Zatím se to bohužel nerealizovalo. P?i pr?b?rném odst?elu je samoz?ejm? pot?eba p?ihlížet i k trofejové kvalit?, ale bez dogmatických p?edpis? podle centimetr? a gram?.
Výše lovu jednotlivých druh? zv??e se má podle popsané n?mecké sm?rnice ?ídit tak, aby po?etnost zv??e byla v souladu s úživnou kapacitou honitby, resp. oblasti a aby nevznikaly neúnosné škody na lese a v zem?d?lství.
Dr. Ilka Reinhardtová z výzkumné kancelá?e Lupus konstatovala, že ve východním N?mecku žijí již ?ty?i vl?í sme?ky, které letos vyvedly vl?ata. Jedna vl?ice má dokonce osm mlá?at. Autorka se striktn? vyslovila proti regulaci po?etnosti vlk?, ale na otázku, kde se mají usadit mladí vlci v 2., resp. 3. roce života v hust? osídlené krajin? (asi 230 obyvatel/km2), nedovedla odpov?d?t. Faktem je, že jednotliv? se vlci za?ali objevovat již tém?? kdekoliv, ale v?tšinou zahynou na pozemních komunikacích nebo jsou upytla?eni. V N?mecku vlci p?ežijí jen tehdy, pokud budou moci migrovat z Polska. Také Gerd Schuman ze státní ochrany p?írody se vyslovil pro úplnou ochranu vlk?, které soustavn? monitoruje velký po?et „pov??enc? pro vlky“, a požadoval, aby chovatelé domácího zví?ectva zlepšili ochranu svých chov? p?ed touto šelmou.
Doc. ing. Pavel Hell, CSc., p?ednesl referát Velké šelmy a spárkatá zv?? v kulturní krajin?, který se setkal s mimo?ádným zájmem.

BEZOLOVNATÉ ST?ELIVO – DV? STRANY MINCE
Další diskutovaný okruh problém? se týkal použití bezolovnatého st?eliva. Dr. Oliver Krone z berlínského Leibnizova ústavu pro výzkum živo?ich? tvrdil, že ro?n? uhyne mnoho orl? mo?ských na otravu olovem. Jeho p?vodcem jsou údajn? malé úlomky pocházející z olov?ných jader polopláš?ových st?el, které se do t?l pták? dostanou nap?. když konzumují vývrhy spárkaté zv??e. Autor však na druhou stranu konstatoval, že v N?mecku nikdy nežilo tolik orl? mo?ských jako v sou?asnosti a jejich po?et se nadále zvyšuje. Stavy tohoto majestátného dravce tedy výrazn? nar?stají navzdory st?elám s olov?ným jádrem!
Poznámka autora: zdá se mi, že v argumentaci dr. Kroneho n?co nesouhlasí. Pokud se v t?lech uhynutých orl? (nebylo jich nalezeno mnoho) olovo našlo, neznamená to ješt?, že ptáci uhynuli na otravu tímto toxickým prvkem, p?í?ina smrti mohla být i jiná. Tuto problematiku je pot?eba dále zkoumat, a ne hned obvi?ovat myslivce. N?co jiného je používání olov?ných brok? p?i lovu pernaté zv??e v mok?adech, kde k její otrav? – pokud konzumuje broky místo gastrolit? – skute?n? dochází. Velký spad olova je ur?it? i v bažantnicích a na st?elnicích, ale v terénu se broky rozkládají velmi pomalu a v?tšina bažant? žije v bažantnicích jen velmi krátce, takže nestihnou zkonzumovat v?tší množství brok?.
Dipl.-Ing. Carl Gremse, vedoucí výzkumné kancelá?e GWSM, zahájil výzkum s cílem porovnat ú?innost olovnatých a bezolovnatých st?el p?i lovu spárkaté zv??e, zejména pokud jde o vzdálenost, na kterou zasažená zv?? odbíhá. Zjistil, že p?i zásahu z v?tší vzdálenosti odbíhá zv?? zasažená st?elou bez oloveného jádra dále než p?i zásahu polopláš?ovou st?elou s oloveným jádrem. Rozdíl však nebyl statisticky pr?kazný. Ve výzkumu je t?eba pokra?ovat.
Ing. Helmut Kinsky, známý odborník z N?mecké zkušebny loveckých a sportovních zbraní (DEVA), jednozna?n? konstatoval, že zatím nemáme vhodnou náhradu za olovnaté st?elivo, a to ani brokové, ani kulové. Vyráb?jí se sice r?zné druhy bezolovnatého st?eliva, ale bu? je neuspokojivá jejich balistika a ú?innost, nebo jsou p?íliš drahé, p?íp. nadm?rn? poškozují hlavn? zbraní. Nap?. ocelové broky, které se používají jako nej?ast?jší náhrada za olov?né broky, jsou velmi lehké, mají menší dolet a pr?bojnost (zejména na v?tší vzdálenost), což znamená, že musí mít v?tší pr?m?r. Do nábojnice se jich tudíž vejde výrazn? mén? než olov?ných brok? a jejich šokový ú?inek na drobnou zv??, který závisí na po?tu vst?el?, není dostate?ný. P?echod na bezolovnaté st?elivo by se m?l uskute?nit teprve poté, co se najde srovnatelná náhrada za olovo.
Velmi podn?tný a užite?ný seminá? ukon?il dr. Wolfgang Bethe, p?edseda Braniborského zemského mysliveckého svazu. Zajímavé a p?ínosné byly debaty a vým?ny názor? v kuloárech, stejn? jako domlouvání spolupráce na výzkumných projektech.