Svět myslivosti - Kam se ubírá výzkum zv??e? - Zamyšlení nad XXVIII. kongresem IUGB

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., a doc. ing. Jaroslav ?ervený, CSc.

Ve dnech 13.-18. srpna t. r. se ve švédském m?st? Uppsala uskute?nil XXVIII. kongres Mezinárodní unie biolog? zv??e (International Union of Game Biologists, IUGB). Tato významná akce, která se koná ve dvouletých intervalech, p?inesla zajímavé poznatky z biologie r?zných druh? zv??e z celého sv?ta a sou?asn? potvrdila trendy sou?asného výzkumu.

MYSLIVECKÝ VÝZKUM VE SV?T?
Myslivecký výzkum má ve sv?t? i u nás sice dlouholetou tradici, ale ta sama o sob? není zárukou nových p?ístup? p?i zkoumání ?i ?ešení aktuálních problém? myslivosti. Navíc, a? se nám to líbí nebo ne, myslivost je obor obecn? dosti konzervativní. Zásadní otázka tedy zní, zda myslivecký výzkum sta?í držet krok s bou?livým rozvojem základních v?deckých disciplín (nap?. biologie, chemie, matematika), a zejména s technickým pokrokem. Odpov?? lze hledat r?zným zp?sobem. Velmi jednoduchou cestou je listování v programech v?deckých kongres? IUGB. T?ch již bylo od vzniku IUGB celkem 28, a protože se konají pravideln?, lze sledovat vývoj mysliveckého výzkumu za období delší než je polovina století. Abychom však byli zcela p?esní: sledovat je možné zejména zm?ny a pokrok ve výzkumu zv??e, což sice nep?edstavuje celou jeho ší?i, ale pro v?tšinu myslivc? je to ur?it? ta nejzajímav?jší ?ást.
Co je tedy pro vývoj mysliveckého výzkumu nejvíce charakteristické? Ur?it? jako u všech v?deckých disciplín (i když s ur?itým ?asovým zpožd?ním) je to posun od popisného p?ístupu k p?ístupu experimentálnímu. Z kongres? nap?. postupn? mizí p?ísp?vky morfologické, a to zejména ty, v nichž se jejich auto?i zabývají m??ením paroh? ?i roh? (na letošním kongresu již nebyl takový p?ísp?vek zastoupen). Naopak stále ?ast?ji se objevují p?ísp?vky v?nované hodnocení r?zných fyziologických, parazitologických ?i geobotanických pokus?. Dalším charakteristickým znakem jsou nová témata, jako je management populací, biologická rozmanitost (biodiverzita), vztah predátor? ke ko?isti a prost?edí, ochrana p?írody ?i genofondu, koexistence ?lov?ka a p?írody, konflikty ?lov?ka a velkých šelem, problematika introdukcí a reintrodukcí apod. Tato témata se ?eší pomocí zcela nových metod, jako je nap?. telemetrie (nejprve konven?ní, dnes již GPS), cytogenetika nebo molekulární biologie. To vše p?i využití moderních statistických program? a sofistikovaných po?íta?ových model?. Jediným kongresovým evergreenem z?stávají p?ísp?vky týkající se vyhodnocování úlovk?. I v tomto p?ípad? se však pozvolna upouští od popisného statistického vý?tu ulovených jedinc? ?i vývojových ?ad odst?elu (údaje typu našich jarních kmenových stav? se pro naprostou nev?rohodnost již tém?? nepoužívají) a p?echází se na modelování vývoje populací druh? a spole?enstev (jak v minulosti, tak v sou?asnosti i v budoucnosti). Zcela evidentní je také skute?nost, že p?ísp?vky dostávají stále více multidisciplinární charakter, že jejich autorství p?echází z jednotlivých ?ešitel? na široké autorské kolektivy a že kolektivy ?ešitel? mají stále ?ast?ji mezinárodní složení.

KONGRESOVÁ „STATISTIKA“
Jak lze z výše uvedeného pohledu charakterizovat letošní kongres IUGB a jak k n?mu p?isp?li ?eští (a slovenští) zástupci? Kongresu se zú?astnilo celkem 452 osob z 37 stát? sv?ta. ?R zastupovalo 11 ú?astník?, Slovensko ú?astníci dva. Program kongresu byl tématicky rozd?len do 21 samostatných blok?, v nichž bylo prezentováno 335 p?ednášek a poster?. Tzv. plenární p?ednášky se týkaly metod monitoringu p?írody (p?ednášející E. J. Milner-Gulland z Velké Británie), využívání prost?edí zv??í a jeho fragmentace (p?ednášející I. Storch z N?mecka), vlivu lovu medv?d? na jejich populace (p?ednášející J. Swenson z Norska), adaptivního managementu v rozhodovacím procesu (p?ednášející J. D. Nichols z USA) a nemocí tažných vodních pták? (p?ednášející R. C. Clark z Kanady). Nejvíce p?ísp?vk? (84) bylo uvedeno v ?ásti týkající se managementu populací zv??e. Následovala témata predáto?i, býložravci a lesnictví (42 p?ísp?vk?), po?etnost zv??e a statistiky úlovk? (38), návrat a introdukce zv??e (26) a technický pokrok ve výzkumu zv??e (19). Na kongresu však bylo možné navštívit p?ednášky a zhlédnout postery i z dalších specifických tematických okruh?, nap?. z genetiky, monitoringu populací zv??e, biologie drobné zv??e, výb?ru prost?edí zv??í, migrace lovných druh? vodních pták? atd. Stranou nez?stala ani témata jako „lidský rozm?r“ myslivosti, populace zv??e a její lov v Africe apod. Program kongresu jednozna?n? potvrdil trend moderního biologického výzkumu zv??e, který byl nastolen již na minulých kongresech IUGB.
B?hem kongresu uspo?ádali organizáto?i n?kolik exkurzí: do Výzkumné stanice zv??e v Grimsö, do centra Švédského mysliveckého svazu v Öster – Malma, na souostroví u Stockholmu a po stopách slavného p?írodov?dce Carla Linného.

ZÁSTUPCI ?R SE V UPPSALE NEZTRATILI
Naše republika, která v nedávné minulosti bohužel výrazn? ustoupila z p?edních pozic sv?tového mysliveckého výzkumu, byla od r. 1990 na kongresech IUGB zastoupena ojedin?le, a to p?edevším pracovníky Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn? a ?eské zem?d?lské univerzity v Praze. V Uppsale však ?R po dlouhé dob? reprezentoval v?tší po?et ú?astník? z více pracoviš?, tak jak by se vzhledem k historii mysliveckého výzkumu u nás slušelo.
Tradi?ní zastoupení m?ly ÚBO AV ?R (P. Koubek, J. ?ervený) a Fakulta lesnická a environmentální, resp. dnes po rozd?lení Fakulta lesnická a d?eva?ská ?ZU Praha (J. ?ervený) a Fakulta životního prost?edí ?ZU Praha (K. Š?astný, V. Bej?ek). Své p?ísp?vky však p?edstavila i další pracovišt?: IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystém?, s. r. o. (F. Havránek), Výzkumný ústav lesního hospodá?ství a myslivosti ve Zbraslavi (F. Havránek), Národní park a Chrán?ná krajinná oblast Šumava (L. Bufka, P. Šustr), P?írodov?decká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (P. Musil). Velkým p?íslibem pro návrat ?eského mysliveckého výzkumu na výsluní byla aktivní ú?ast student? a doktorand? obou výše zmín?ných fakult ?ZU Praha (M. Nentvichová, M. Hu?ko, M. Ježek). Na uvedených prezentacích se však podíleli i další pracovníci uvedených institucí, P. Marhoul z Agentury ochrany p?írody a krajiny ?R, M. Suk z Vojenských les? a statk? ?R, s. p., divize Horní Planá, M. And?ra z Národního muzea v Praze a ze zahrani?í pracovníci Národního parku Bavorský les a bavorského ministerstva životního prost?edí.
Co naši výzkumníci p?edstavili?
P?ednášky: Výsledky záchranného programu tet?eva hlušce v ?R (Bej?ek, Š?astný, Marhoul, Bufka, ?ervený), Využití dat z GPS telemetrie pro vyhodnocení aktivity a chování zv??e (Šustr, Löttke, Heurich), Prostorová organizace reintrodukované populace rysa ostrovida na Šumav? a v Bavorském lese – výsledky radiotelemetrie (Bufka, ?ervený, Wölfl, Heurich, Koubek, Kocurová).
Postery: Prostorová aktivita srnce obecného na Šumav? – výsledky radiotelemetrie (Bufka, ?ervený, Suk, Šustr, B?lková), Potrava lišky obecné v r?zném prost?edí Šumavy (?ervený, Fejklová, Bufka, Koubek), Srovnání potravy lišky obecné a rysa ostrovida na Šumav? (?ervený, Fejklová, Bufka, Koubek), D?ležitost pastvy na diverzitu rostlinných spole?enstev (Havránek, Hu?ko, Ježek), Zm?ny rozší?ení a po?etnosti norka amerického v ?R (?ervený, Daniszová, And?ra), Preference prost?edí psíka mývalovitého v ?R (Nentvichová, ?ervený, Mrštný), Dlouhodobé zm?ny (1966-1997) po?etnosti a rozší?ení zimujících vodních pták? v ?R (Musil, Musilová), Po?etnost a p?ežívání potápivých kachen v mozaikovité krajin? rybník? jižních ?ech (Musil, Nachtigalová, Musilová, Albrecht, Brožová, Horák, Klva?a, Pasavová), Zubní anomálie lišky obecné (Nentvichová, And?ra).
Naši auto?i byli navíc zastoupeni i v p?ísp?vcích prezentovaných zahrani?ními ú?astníky konference: P?eshrani?ní výzkum vztahu predátor – ko?ist v Bavorském lese a na Šumav? (Heurich, Bufka, Šustr, Löttker, Stache, Baierl, Kiener) a P?esnost a efektivita GPS radiotelemetrie v závislosti na hustot? podrostu, sezón? a denní dob? v jedlobu?inách Evropy (Stache, Šustr, Löttker, Heurich).
Od slovenských autor? zazn?la p?ednáška o ohroženém endemickém poddruhu kamzíka tatranského (R. Kropil, Lesnická fakulta Technické univerzity ve Zvolenu) a byl vystaven poster o po?etnosti zv??e na Slovensku a škodách, které tato zv?? p?sobí v zem?d?lství (J. Slame?ka, Slovenské centrum zem?d?lského výzkumu, myslivecké pracovišt? odd?lení malých hospodá?ských zví?at, Nitra).

ZA DVA ROKY V RUSKU
Velmi d?ležité a doslova p?elomové bylo zasedání národních zástupc? IUGB. Unie biolog? zv??e sice existuje již od r. 1954, ale teprve letos, po mnohaletém úsilí, byla za ú?asti zástupc? ze 17 stát? (v?etn? ?R a Slovenska) oficiáln? založena jako nezisková organizace s mezinárodním ?lenstvím a se sídlem ve Švýcarsku (Stampa). Zasedání zárove? rozhodlo o míst? konání 29. kongresu. Uskute?ní se za dva roky v Rusku, a to bu? v Moskv?, nebo v Petrohradu. Na zasedání byl rovn?ž zvolen nový prezident IUGB, jímž se stal Vladimír Melnikov z Ruska.
Záv?rem snad ješt? jedna poznámka, které zdánliv? p?ímo nesouvisí s výzkumem zv??e. Na kongresu byli p?ítomni nejen v?dci, ale též p?edstavitelé ministerstev, která v jednotlivých státech ?ídí myslivost, národních mysliveckých svaz?, Federace mysliveckých svaz? Evropské unie, Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zv??e ?i zástupci r?zných firem vyráb?jících za?ízení pro výzkum zv??e. Mimo oficiální program se totiž živ? diskutovalo, dohadovala se spolupráce, zajiš?ovaly se návšt?vy, lobbovalo se ve prosp?ch regionální myslivosti apod. Jednoduše ?e?eno – vládl ?ilý spole?enský ruch. N?kte?í naši ú?astníci byli v tomto ohledu pon?kud zasko?eni otázkou zahrani?ních host?, zda jsou v Uppsale p?ítomni také zástupci ?eskomoravské myslivecké jednoty ...