Svět myslivosti - Stavy ?erné zv??e: vrcholu jsme ješt? nedosáhli

Odst?el ?erné zv??e klesl mezi roky 2004 a 2006 o polovinu, což by m?lo signalizovat celkový úbytek druhu. „Stavy divo?ák? na našem území však dlouhodob? rostou a i nadále se budou zvyšovat,“ tvrdí uznávaný odborník na popula?ní dynamiku prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., p?sobící na P?írodov?decké fakult? Univerzity Palackého v Olomouci. Exponenciální r?st, který zjistil u prasete divokého, je v ekologii populací neobvyklý jev. Nejen to bylo dobrým d?vodem k tomu, abychom prof. Tkadlece požádali o rozhovor.

M?žete na úvod ?íci, ?ím se zabýváte?
V?nuji se studiu popula?ní dynamiky savc?, k jejímuž výzkumu používám vedle jiných metod také metodu analýzy ?asových ?ad. Obecn? je možné ?íci, že v posledních letech došlo k velkému rozvoji analytických technik, takže dnes lze p?esn? sledovat, které prom?nné mají vliv na dynamiku – jde nap?. o klimatické faktory, o dostupnost potravy atd. Ve svých výzkumech využívám data získaná v uplynulých desetiletích. Co se tý?e zv??e, jde o statistické výkazy lovu od 50. let minulého století. Protože ro?ní úlovek by m?l být p?ibližn? lineárn? závislý na velikosti populace, mohu ho použít jako zástupnou prom?nnou pro velikost populace a studovat procesy, které se odehrávají v populaci p?íslušného druhu. Údaje o lovu jsou dnes dostupné na celostátní úrovni a p?i troše pátrání také na úrovni regionální.

Jak jste se dostal k praseti divokému jako k objektu výzkumu?
U prasete divokého mne fascinuje zm?na, jež nastala v jeho populaci na území naší republiky v uplynulých 50 letech. Zatímco po druhé sv?tové válce se v celé republice lovilo ro?n? maximáln? n?kolik desítek jedinc?, v roce 2004 dosáhl úlovek výše 120 000!

Jak byste tuto zm?nu vysv?tlil na základ? svých analýz?
To, že stavy divokých prasat stoupají, víme všichni. Podstatné však je odhadnout, jaký bude další pr?b?h. U dynamiky obecn? se hodnotí její trend, který m?že být rostoucí, klesající, m?že mít cyklický charakter atd. Dále se sledují výkyvy kolem tohoto trendu. U prasete divokého je trend jednozna?n? rostoucí. My bychom se m?li snažit odhadnout, jak moc roste, dozv?d?t se o procentuálním r?stu, vysv?tlit výkyvy atd. U prasete jsme na základ? shromážd?ných dat zjistili, že r?st jeho populace je exponenciální a že na n?j zatím nep?sobí brzdné síly. Ty se však jednou musí projevit. Žádná populace se totiž nem?že zv?tšovat donekone?na, její r?st se musí v ur?itém bod? zastavit. To jsou p?írodní zákony. T?žko však odhadnout, v jakém bod? jsme v sou?asnosti my. Jednozna?n? však lze ?íci, že pokud dnes konstatujeme o popula?ní hustot? divo?ák?, že je vysoká, tak do budoucna lze o?ekávat ješt? vyšší hustotu.

Jak hodnotíte uplynulé dva roky, v nichž došlo k poklesu odst?elu ?erné zv??e, z pohledu výsledk? svých analýz?
Dva roky jsou z hlediska ?asové ?ady nic, p?estože došlo k výraznému zakolísání. U popula?ních ?ad se totiž ví, že prom?nlivost je závislá na pr?m?ru. Jinak ?e?eno, když je populace malá, jsou malé i fluktuace, pokud populace naroste, fluktuace se zv?tší. Ze statistického hlediska je podstatné p?evést data do logaritm?, abychom vid?li celkový trend. P?i sou?asné po?etnosti ?erné zv??e lze o?ekávat meziro?ní výkyvy na úrovni nikoli p?ti, ale deseti, ale t?eba i dvaceti, t?iceti, ?ty?iceti tisíc jedinc?. Lo?ský a p?edlo?ský úbytek proto nemusí být z hlediska vývoje populace p?íliš významný. Ostatn? podobné výkyvy tu byly již v minulosti a populace p?esto postupn? rostla a roste i nadále. Jedin? ?as ukáže, zda šlo o náhodný výkyv kolem trendu jako v minulosti, anebo to jsou první p?íznaky zpomalování r?stu populace. Každopádn? si ale myslím, že hodnota z roku 2004 nebyla maximální a bude ješt? p?ekonána.

Co tomu podle Vás pom?že?
U prasat divokých je d?ležitý charakter po?así na p?elomu zimy a jara, což jsme mohli vid?t v lo?ském roce. Zima byla tuhá, sn?hová pokrývka vydržela neobvykle dlouho a selata z jarních vrh? nep?ežila. To se logicky projevilo v celkových stavech zv??e. Díky tomu, že prasata mají dostatek potravy, však bude ztráta brzy zapomenuta. D?íve byly pro divo?áky nejd?ležit?jší semenné roky dubu a buku, dnes k nim p?ibyla v celém mírném pásu st?ední Evropy bohatá nabídka potravy na polích b?hem každého vegeta?ního období. Semenné roky p?esto považuji z hlediska zvyšování po?etnosti ?erné zv??e za jeden z nejvýznamn?jších faktor?, protože zajistí potravu v dob? strádání. Díky dostatku potravy lze po?ítat s tím, že ztráty se prasat?m poda?í rychle dohnat.

Kdy se u populace divo?ák? spustí Vámi zmín?né brzdné mechanismy?
Základní brzdnou silou je sout?ž o potravní zdroje a ta u prasat, zdá se, zatím nehrozí. Prasata mají i p?i vysoké hustot? populace stále dost potravy a mohou se dob?e rozmnožovat. N?kde jsem ?etl, že vysoké stavy zp?sobuje špatná v?ková struktura. To je však velký omyl. Špatná v?ková struktura – omlazování populace – není p?í?ina, ale d?sledek! Obecn? platí, že jakmile populace roste, vždy je charakterizována mladou v?kovou strukturou. Populace se zv?tšuje, protože na ni nep?sobí inhibi?ní vlivy, jako je vnitrodruhová a mezidruhová potravní kompetice, predace, choroby atd. Podíváme-li se na prase divoké, vidíme, že tyto faktory na n?j mají jen malý vliv. Nesmíme se tedy divit, že jeho stavy jsou takové, jaké jsou. Jakmile byl proces nastartován, jede. Mladé bachy?ky s vysokou reproduk?ní schopností metají další a další selata, populace se zmlazuje, spirála se roztá?í ...

Znamená to, že pokud chceme redukovat stavy divo?ák?, musím se zam??it p?edevším na odst?el mladých bachyn?k?
Ano. Ty mají nejv?tší reproduk?ní potenciál a hodnotu, protože vydrží v populaci déle než staré bachyn?. Nejvíce p?ispívají k popula?nímu r?stu.

P?i své práci jste m?l ur?it? možnost nahlédnout do zahrani?ní literatury. Jaká je situace s ?ernou zv??í jinde v Evrop??
Analýz kupodivu moc neexistuje. Ty, které mám k dispozici, v podstat? popisují jevy pozorované u nás, tedy r?st populace. Stavy divo?ák? se zvyšují v celé Evrop?. Prase se objevuje v oblastech, kde d?íve nežilo – ve vyšších polohách v Alpách, dále na východ v oblastech Sibi?e atd. Obdobn? je tomu v oblastech, kde bylo vysazeno v severní Americe, v Austrálii.

Dá se n?jak odhadnout hranice, kdy již bude napln?na kapacita prost?edí a r?st po?etnosti divo?ák? se p?irozen? za?ne zpomalovat nebo se zastaví?
Obávám se, že nikoli. Taková hranice se v ekologii zpravidla zjiš?uje post hoc, tj. až je p?i ur?itých situacích p?ekro?ena a objeví se negativní d?sledky hustoty na p?ežívaní a reprodukci.

Lze popula?ní k?ivku ?erné zv??e p?irovnat k popula?ní k?ivce jiného živo?icha, najít paralely a vzít si z toho n?jaký p?íklad?
U všech organism? platí, že jejich po?etnost se po vychýlení z rovnovážného stavu má tendenci vracet se do rovnováhy. Jde o to, jaký charakter ten návrat má. Nap?. hlodavci, jimiž se také zabývám, mají t?íleté popula?ní cykly. Ti se vrací po oscila?ní k?ivce, formou tlumených oscilací. Z nich si však p?íklad vzít nem?žeme, protože jsou výrazn? menší než prasata a dožívají se nižšího v?ku. Prase je již dost velký organismus, lze ho srovnávat nap?. s ovcemi. V Tasmánii bylo pozorováno, že po introdukci ovcí na po?átku 19. století jejich po?etnost rostla logisticky, tj. do rovnovážné hustoty dosp?la po esovité k?ivce. Otázka je, jakou po?etnost u prasat p?edstavuje rovnovážný stav a zda by byl akceptovatelný pro ?lov?ka a jeho zájmy. Populaci ?erné zv??e p?edpovídám v následujících letech plynulý nár?st, který se bude postupn? zpomalovat.

Má v sou?asné situaci smysl ?ernou zv?? s?ítat a plánovat její lov systémem, který se u nás praktikuje n?kolik desetiletí?
Abych ?ekl pravdu, na tohle nejsem odborník, touto otázkou jsem se nezabýval. Pracuji s již „hotovými“ statistikami. Vím však, že ?lov?k musí být p?i práci s t?mito ?ísly pozorný, protože mohou být zmanipulována. N?kolikrát jsem zaznamenal, že n?kte?í myslive?tí hospodá?i si ?ísla vymýšleli kv?li plánu lovu. Nechci však paušalizovat. Na druhou stranu je totiž známo, že lidé, kte?í se dlouhodob? pohybují v ur?itém terénu, jsou schopni intuitivn? provád?t vcelku dobré odhady, takže mohou pomoci p?i stanovení po?etnosti populace. I s takto získanými údaji se však musí pracovat „opatrn?“. Záv?ry lze vyvozovat teprve po ov??ení s ?ísly získanými z nezávislých zdroj?, nap?. pomocí korela?ní analýzy.

Když jste porovnával stavy ?erné zv??e v r?zných oblastech, kde byly její nejlepší životní podmínky?
Zjednodušen? lze ?íci, že nejlepší podmínky jsou vždy zpravidla tam, kde je nejdostupn?jší potrava. Z tohoto pohledu vycházely jako optimální oblasti pro ?ernou zv?? nap?. zem?d?lské oblasti Olomoucka a Litovelské Pomoraví. Jde o velmi produktivní regiony, kde mají prasata b?hem vegeta?ního období velmi dobrý p?ístup k potrav?. Po sklizni, na podzim a v zim?, se stáhnou do lužních les?, kde mají kryt a potravu ze semen strom?, zvlášt? vydatnou v semenných letech. R?st populace v této oblasti byl v n?kterých letech skute?n? markantní.

Jakou roli hraje v popula?ní ekologii ?erné zv??e ?lov?k – myslivec?
Jak jsem již ?ekl, žádná populace neporoste donekone?na. Kdyby tu nebyl ?lov?k, popula?ní r?st by se sám ?asem zastavil kv?li limitovaným potravním zdroj?m. Pokud však vycházíme z p?edpokladu, že ?lov?k má zájem o to, aby mechanismy zp?tné vazby p?sobily d?íve, bude muset sám vstoupit do t?chto proces? a stát se faktickým predátorem. V p?ípad? ?erné zv??e se jím zatím nestal, po?etnost prasat již n?kolik desetiletí roste konstantním tempem. Každý rok se populace pravideln? zv?tšuje p?ibližn? o 10 %. Nabízí se však otázka, zda to spole?nost v?bec považuje za d?ležitý problém. D?ležitost problému je prokázána tím, že dojde k jeho medializaci.

Co by mohlo zp?sobit, aby spole?nost za?ala považovat stavy ?erné zv??e za problém?
„Problém prase divoké“ se za?ne ?ešit, až nastanou konfliktní situace, tedy reálný problém – až bude více dopravních nehod zp?sobených srážkami dopravních prost?edk? s divo?áky, až se budou zem?d?lci na nám?stích bou?it, že jim prasata likvidují úrodu, až budou chovatelé domácích prasat hodn? nahlas k?i?et, že jejich chov?m hrozí v d?sledku vysoké po?etnosti divokých prasat nákaza klasickým morem prasat, až se o tom za?ne mluvit v televizi, psát v novinách atd. To však zatím nenastalo. My spolu hovo?íme o problému, který v podstat? není celospole?enským, nebo – chcete-li – politickým problémem. Politickým problémem se konkrétní v?c stává teprve tehdy, když se o ní za?ne hovo?it v médiích, ve spole?nosti, když dojde ke spole?enskému pnutí. Když se to tak vezme, v?tšina myslivc? se chová – ze svého pohledu – velmi pragmaticky a racionáln?. Protože jim zatím nic nehrozí, nikdo je nevolá k odpov?dnosti, vysokou po?etnost divokých prasat nejsou nuceni ?ešit. Naopak, mohou být za ni dokonce rádi. Ale pozor: situace se m?že rychle zm?nit! Všem, nejen myslivc?m, bych doporu?il v?c nepodcenit. Pokud dnes nedokážeme odebírat z populace ro?ní p?ír?stek, m?li bychom se zamyslet nad tím, jak za?ídit, aby to šlo a abychom p?edešli vzniku p?ípadného hlubšího celospole?enského problému, o n?mž již byla ?e?. Jestliže z?staneme v klidu, m?žeme být sv?dky takového problému pom?rn? brzy.

Jak to ale ud?lat, aby si v?tšina myslivc? uv?domila, že ta hrozba tu je? V odborném mysliveckém tisku se na problém opakovan? upozor?uje, ale mnoho myslivc? nad tím jen mávne rukou ...
Ke konfliktu mezi spole?ností a myslivci kv?li vysoké popula?ní hustot? prasat d?íve nebo pozd?ji dojde a bude se muset najít všeobecn? p?ijatelný kompromis. Zatím to hodnotím tak, že tlak ze strany spole?nosti na myslivce je malý a ti proto logicky nejsou nuceni v?c moc ?ešit. V klidu jsou ale také zem?d?lci, kte?í si dosud také pln? neuv?domují blížící se problém. O to tvrdší procitnutí z tohoto blaženého stavu nám všem hrozí.