Pravd?podobn? první zp?sob sokolnického lovu byl ten „nejp?ímo?a?ejší“, tedy lov z p?sti. Teprve pozd?ji se rozvinuly další techniky lovu, p?i nichž byla nap?. nez?ídka využívána spolupráce se psem. Než se sokolník rozhodne, k jakému zp?sobu lovu bude svého dravce vést, musí krom? svých p?edstav zohlednit také jiné faktory, nap?. krajinné prost?edí, v n?mž bude s dravcem lovit, nabídku vhodné ko?isti a v neposlední ?ad? též individuální založení dravce.   

VÝCVIK DRAVCE
Základní výcvik spo?ívá v získání dravcovy d?v?ry, jeho p?ivyknutí na okolní rušný lidský sv?t a v p?íprav? na lov samý.
První, „ocho?ovací“ fázi ?íkáme onášení. Dravec je p?ivykán na nošení na ruce opat?ené sokolnickou rukavicí. Na ruce je také pravideln? krmen. Sokolník musí být v této fázi trp?livý a nezavdat dravci p?í?inu ke zrazení jeho po?ínající k?ehké d?v?ry k ?lov?ku. Sou?asn? s touto fází je dravec, pokud je to pot?eba z hlediska jeho uvažovaného využití, p?ivykán na ?epi?ku. Tato fáze m?že trvat jeden až t?i týdny.
Pokud je dravec klidný, neruší ho vn?jší vlivy, bez problém? snáší zastín?ní (nasazená ?epi?ka) a jeví zájem o potravu p?edloženou sokolníkem, je ?as za?ít nacvi?ovat p?ílety na ruku. Princip spo?ívá v tom, že pokud dravec na zavolání p?esko?í a pozd?ji p?iletí na ruku, je vždy odm?n?n chutným soustem. Tato ?ást výcviku je p?edevším u dravc? nízkého letu a orl? velmi d?ležitá pro jejich pozd?jší ovladatelnost. Protože trénink je pro dravce také leteckou pr?pravou, sokolníci do n?ho ?asto za?azují p?ílety dravce ze vzdáleností až stovek metr?, ze svahu a do svahu, mezi p?ekážkami (nap?. stromy) apod.
Další pom?ckou k vyp?stování fyzické zdatnosti a obratnosti u dravc? nízkého letu a orl? je simulace lovu pomocí vle?ky. Vle?ku ?asto p?edstavuje vycpaná k?že zv??e, která je tažena p?ed dravcem, jenž se ji snaží „ulovit“. Vle?ky zvyšují fyzickou kondici mladého dravce a p?i použití k?že ur?itého druhu zv??e jej metodicky navád?jí na druh budoucí ko?isti.
U dravc? vysokého letu bývá ?ást výcviku zahrnující p?ílety na p?st podstatn? zkrácena, n?kte?í sokolníci ji zcela vynechávají. K letovému tréninku a p?ivolávání sokol? se tradi?n? používá vábítko. Skládá se z koženého jádra opat?eného ?emínkem v délce p?ibližn? 1,5 m, pomocí n?hož sokolník vábítkem otá?í ve vzduchu, a tím k n?mu láká sokola. K jádru vábítka jsou p?ipevn?na vyschlá pta?í k?ídla, v ideálním p?ípad? z druhu, jenž by m?l být v budoucnu dravcovou ko?istí. Mezi k?ídla se upev?uje odm?na, která dravci náleží po „ulovení“ vábítka. Zpo?átku u?í sokolník sokola na vábítko opat?ené odm?nou p?ešlápnout, pozd?ji p?esko?it a poté p?ilet?t.
Když je sokol na vábítko dostate?n? potravn? fixován, m?že za?ít trénink jeho fyzické kondice a obratnosti. Ten spo?ívá v tom, že sokolník otá?í vábítkem na ?emínku a sokol na n?j doráží. T?sn? p?ed dravcem sokolník vábítkem prudce „uhne“, sokol proletí okolo, vystoupá a útok opakuje. Zpo?átku je pot?eba pouze jeden ?i dva takové pr?lety, aby se sokol nezradil. Po?et pr?let? se však postupn? zvyšuje a dobrý sokol je schopen absolvovat 50, ale i 100 pr?let?, než je mu dovoleno vábítko „ulovit“ a nasytit se.
Sokolníci, kte?í mají v úmyslu cvi?it svého sokola nebo raroha k lovu z krouživého ?ekání, nejsou v?tšinou v tréninku na vábítko tak d?slední. Své dravce se snaží spíše p?im?t ke kroužení nad sebou a k ?ekání na vábítko, které vyhodí obloukem do vzduchu, a to je dravcem „uloveno“. Je to simulace chování p?i lovu.

LOV Z P?STI
Lov z p?sti je nejstarší zp?sob sokolnického lovu. Spo?ívá v tom, že sokolník jdoucí p?šky nebo jedoucí na koni vypouští dravce z p?sti na letící nebo b?žící ko?ist. Dravec tedy „startuje“ na ko?ist, kterou vidí, jeho útok je p?ímý. V Evrop? a na americkém kontinentu jsou pro lov z p?sti používáni p?edevším dravci nízkého letu, mén? orli a výjime?n? – nap?. v Anglii k lovu vran – dravci vysokého letu. St?edoasijské národy používají k tomuto zp?sobu lovu tradi?n? orla skalního, Arabové dravce vysokého letu.
Nejtypi?t?jším p?íkladem lovu z p?sti v našich podmínkách je lov zajíce jest?ábem lesním. Lov probíhá jako osam?lý i spole?ný. Sokolník nebo ?ada sokolník? prochází honitbou a v p?ípad? vypíchnutí zajíce z lože vypustí nejbližší sokolník jest?ába. Útok bývá velmi prudký, v?tšinou na krátkou vzdálenost. Jest?áb ko?ist váže, nebo ji mine. N?kte?í jest?ábi jsou schopni po neúsp?šném prvním útoku tyto v sérii opakovat. Úsp?šnost útoku závisí p?edevším na fyzické p?ipravenosti jest?ába, na schopnosti vyrovnat ?asto velmi krkolomné kli?ky uhán?jícího zajíce a ve finální fázi na zp?sobu vázání ko?isti.
Další typickou ko?istí jest?ába je v posledních desetiletích bažant. Lov probíhá podobn? jako v p?ípad? zajíce. Bažant neklade svému pronásledovateli odpor kli?kováním a není schopen tak ú?inné obrany jako zajíc. Jeho devizou je však velmi rychlý start a let. Jestliže se k lovu zajíc? používají fyzicky zdatné jest?ábí samice, na bažanta sta?í jest?ábí same?ek – ter?ek. Ten je vhodný i k lovu králík?, populárnímu p?edevším v Anglii a Špan?lsku.
K lovu zajíc? se používají též orel skalní, kán? Harrisova nebo kán? rudochvostá. Pokud je lov jest?ábem „sprinterskou“ záležitostí, lov orlem nebo kání p?edstavuje delší letecký zážitek, protože kán? je podobn? jako orel schopna úto?it na dlouhé vzdálenosti.
Lov z p?sti dravci vysokého letu spl?uje nejvyšší kritéria „rytí?ských souboj?“ ve výškách. Vzhledem k tomu, že tímto zp?sobem lovu v?tšinou byla, pop?. je lovena ko?ist letov? až akrobaticky nadaná (nap?. je?ábi, volavky, havrani a dropi obojkoví), je kladen velký d?raz na dravcovy letecké schopnosti. Lovení ptáci p?i napadení sokolem v?tšinou nevyhledávají záchranu na zemi nebo v krytu, ale snaží se uniknout kli?kováním ve výškách. Dravec musí být natolik zdatný, aby byl schopen vystoupat nad pronásledovanou ko?ist a seshora zaúto?it. Obratnost ko?isti zp?sobuje mnoho neúsp?šných útok?, a proto se popsaný d?j n?kolikrát opakuje se zvyšující se výškou souboje a vzdáleností od sokolníka. V sou?asné dob? tento zp?sob lovu provozují p?edevším arabští sokolníci, kte?í od pradávna loví se svými rarohy dropy obojkové.
Co se tý?e vhodnosti jednotlivých druh? dravc? vysokého letu k lovu z p?sti, je t?eba vycházet ze specifik tohoto lovu. Dravec musí být schopen rychle stoupat tak, aby se n?kolikrát po sob? dokázal dostat nad pronásledovanou ko?ist, a po náro?ném úto?ném letu musí mít ješt? tolik sil, aby relativn? velkou a ?asto obranyschopnou ko?ist udržel. T?mito dv?ma základními vlastnostmi vyniká p?edevším raroh lovecký. Vhodným dravcem, který se cení p?edevším pro houževnatost a schopnost absolvovat dlouhé úto?né lety, je raroh velký. Sokol st?hovavý sice byl v minulosti ?asto používán k lov?m z p?sti, avšak proporcemi svého t?la nedosahuje pro tento zp?sob lovu kvality raroh?. Jeho doménou je lov z krouživého ?ekání.  

LOV Z KROUŽIVÉHO ?EKÁNÍ
Zatímco k lovu z p?sti jsou podle druhu ko?isti používáni zástupci všech skupin loveckých dravc?, lov z krouživého ?ekání je doménou pouze dravc? vysokého letu. Tento lov je založen na sou?innosti sokola, psa a sokolníka. Krom? arabských a tradi?ních st?edoasijských stát? dnes jde o nejrozší?en?jší zp?sob lovu se sokoly (sokolníky používaný výraz sokol ?asto zahrnuje celou skupinu sokolovitých dravc? využívaných v sokolnictví – sokoly, rarohy, d?emlíky atd.).
Jak vypadá lov z krouživého ?ekání? Sokolník nese zastín?ného sokola na p?sti a jeho oha? prohledává okolní terén. Pokud najde a vystaví pernatou zv?? (v našich dnešních podmínkách bažanta), sokolník dravce odstíní (sejme mu ?epi?ku) a ten po krátkém rozhlédnutí odletí z p?sti a za?ne spirálovit? vytá?et pravidelné kruhy, až dosáhne „své“ výšky. N?kte?í sokoli preferují p?ed spirálovitým stoupáním p?ímo?aré šikmé odlétnutí vzh?ru. Poté se sokol vrátí nad psa a sokolníka již v lovecké výšce. Oha? stále vystavuje zv?? a zkušený sokol pe?liv? sleduje jeho po?ínání. V p?íhodnou chvíli, když je sokol nato?en sm?rem k oha?i, vydá sokolník povel a oha? zv?? vypíchne. Bažant, který „drží“ do poslední chvíle, vyletí. V ten moment se sokol sou?asn? ve výši p?eklopí dop?edu, n?kolikrát prudce ude?í p?iv?enými k?ídly, poté je zcela stáhne k t?lu a ?ítí se st?emhlavým, závratn? rychlým letem v ideálním kapkovitém tvaru na ko?ist, kterou svými pa?áty prudce ude?í. ?asto již zhaslý bažant bezvládn? padá k zemi. Sokol sou?asn? vyrovnává sv?j úto?ný let, vyto?eným obloukem se vrací ke ko¬?isti a postaví se na ni. P?isp?chavší sokolník položí na úlovek chutné sousto jako od¬m?nu, sokola sejme, zastíní jej, ko?ist uloží do brašny a lov m?že pokra?ovat.
K výcviku ke krouživému ?ekání jsou vhodní tzv. „lehcí sokoli“. Tento termín nesouvisí s hmotností sokola, ale s jeho ochotou stoupat. Sokol p?ed útokem musí vystoupat do výšky 100 až 300 m v závislosti na typu terénu. Terén ?eského typu, ?asto protknutý zarostlými p?íkopy, struhami a jinými kryty, není vhodný k extrémním výškám. Velmi efektní útok z velké výšky trvá n?jakou dobu a nemusí být díky blízkosti krytu ú?inný. Sokol si v?tšinou s nar?stajícími zkušenostmi najde „svoji“ výšku. Lov z krouživého ?ekání považují mnozí sokolníci za absolutní vrchol sokolnického um?ní.
Autor je ?lenem výboru Klubu sokolník? ?MMJ.

Klub sokolník? ?MMJ srde?n? zve všechny p?átele sokolnictví na jubilejní 40. setkání sokolník?, které prob?hne ve dnech 10.-13. ?íjna t. r. v Opo?n?.

PROGRAM
St?eda 10. ?íjna 2007
10:00 vernisáž výstavy v Letohrádku (40. výro?í založení Klubu)
12:00 létání s dravci na Balón (sraz na nám?stí, spole?ný odjezd)

?tvrtek 11. ?íjna 2007
8:30 slavnostní Svatohubertská mše
9:30 zahájení setkání a sokolnických lov? na nádvo?í zámku, sokolnické lovy
19:00 vý?ad na nádvo?í zámku

Pátek 12. ?íjna 2007
10:00 nástup na nádvo?í zámku, sokolnické lovy
19:00 vý?ad na nádvo?í zámku

Sobota 13. ?íjna 2007
9:00 nástup na nádvo?í zámku
10:00 ukázky výcviku dravc? pro ve?ejnost, sokolnické lovy
19:00 vý?ad na nádvo?í zámku a slavnostní zakon?ení setkání

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvě

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)