Svět myslivosti - Návrat bez návratu? Seminá? o návratu velkých savc? do st?ední Evropy

Doc. Ing. Jaroslav ?ervený, CSc.

Návrat velkých savc? do volné p?írody p?ináší ?adu problém? nejen v ?R, ale i v ostatních státech st?ední Evropy. Spole?ným znakem tohoto regionu je to, že v n?m ?lov?k tém?? všude vytvo?il kulturní krajinu a p?vodní nebo p?írod? blízké ekosystémy, které jsou pro výskyt velkých savc? nejvhodn?jší, z?staly pouze ostr?vkovit? roztroušené na prostorov? velmi omezených územích. Navíc lidé z valné v?tšiny dot?eného území si za n?kolik set let absence velkých savc? odvykli jejich p?ítomnosti a s jejich návratem se nedokáží vyrovnat.

Velmi odmítav? je chápán p?edevším návrat velkých šelem – vlka obecného, medv?da hn?dého a rysa ostrovida. Podstatn? kladn?ji je p?ijímán návrat velkých kopytník? – prasete divokého, jelena lesního a losa, p?estože ur?itá ?ást ve?ejnosti považuje výskyt t?chto druh? ve st?ední Evrop? za nežádoucí. Obecn? a velmi zjednodušen? se dá konstatovat, že návrat velkých savc? (zejména šelem) rozd?lil obyvatelstvo st?ední Evropy na odp?rce návratu (p?evážn? venkovské obyvatelstvo zastoupené hlavn? ?ástí myslivc? a chovateli hospodá?ských zví?at) a jeho p?íznivce (zpravidla m?stské obyvatelstvo, ochránci p?írody, ekologické iniciativy). Velmi specifický a protich?dný postoj vyvolává návrat velkých savc? u myslivc? a lesník?. V?tšina myslivc? odmítá kv?li konkurenci v lovu p?ítomnost velkých šelem a vítá spárkatou zv??, zatímco u zna?né ?ásti lesník? je tomu z d?vodu ochrany lesa naopak.
Dne 14. ?ervence t. r. uspo?ádal bavorský Ekologický myslivecký spolek (Ökologischer Jagdverein Bayern, ÖJV) v Norimberku seminá? nazvaný „Návrat bez návratu?“ s podtitulem „Šance velkých savc? p?i návratu do naší p?írody“. Seminá? se konal v p?ednáškovém sále norimberské zoologické zahrady a zú?astnilo se ho p?ibližn? 80 poslucha?? nejen z Bavorska, ale i z dalších zemí N?mecka. P?ívlastek „mezinárodní“ zajistili seminá?i vedle domácích p?ednášejících auto?i z Rakouska a ?R. Seminá? uvád?l a diskusi moderoval dr. Wolfgang Kornder, p?edseda bavorského Ekologického mysliveckého svazu.
Odbornou ?ást seminá?e zahájil Josef H. Reichholf, vedoucí odd?lení obratlovc? Bavorského zemského muzea p?i Technické univerzit? v Mnichov?, p?ednáškou Pot?ebujeme velké savce v našich ekosystémech? V p?ísp?vku byla obecn? shrnuta problematika ekologie kulturní, ?lov?kem pozm?n?né krajiny a zejména vliv velkých savc? na tuto krajinu. Autor se ve své p?ednášce nedržel striktn? pouze velkých savc?, ale uvedl p?íklady ovliv?ování krajiny též p?íslušníky dalších zoologických skupin (nap?. ptáci ?i ryby). Podrobn?ji popsal obecný význam predátor? a primárních konzument? (býložravc?) na ekosystémy. N?které pasáže p?ednášky (nap?. úvahy o vlivu úplného odstran?ní populací jelena lesního z lesního prost?edí ?i o eliminaci bobr? na regulovaných tocích) p?sobily zám?rn? provokativn? a v následné diskusi vedly k bohaté, ale v?cné vým?n? názor?.
Lorenz Sanktjohanser z bavorského Ministerstva životního prost?edí p?ednesl p?ísp?vek Právní statut druhové ochrany našich velkých navrátilc?. Legislativní problematika je sice pro management p?írody, a tedy i zv??e naprosto zásadní, avšak v?tšina poslucha?? se vždy pon?kud ztrácí v množství citovaných paragraf? a souvislostí. Tak tomu bylo i v tomto p?ípad?. Pro nás m?že být slabou út?chou, že n?mecký právní ?ád týkající se ochrany p?írody a myslivosti se zdá být ješt? složit?jší než náš. Stejn? jako u nás pat?í legislativní odpov?dnost za n?které druhy zv??e zárove? r?zným ministerstv?m (zem?d?lství a životní prost?edí). Krom? federálního zákonodárství však existuje legislativa jednotlivých spolkových zemí a ta bývá ?asto rozdílná.
Velmi zajímavou p?ednášku na téma Soužití medv?da a ?lov?ka v alpské kulturní krajin? p?ipravil dr. Georg Rauer z projektu „Bärenwald“ na ochranu medv?da v Horním Rakousku a Štýrsku. Z autorova p?ísp?vku vyplynulo, že v Rakousku, kam medv?di p?irozen? migrují ze sousedního Slovinska, se medv?d trvale vyskytuje ve dvou alpských oblastech v celkovém po?tu 15-25 jedinc?. Návrat, který byl v minulosti podpo?en i vysazením n?kolika jedinc?, je v Rakousku p?ijímán velmi rozdíln?, obecn? však asi p?ízniv?ji než v sousedním N?mecku. Zásadní pro management tohoto druhu v Rakousku je existence tzv. „Management plánu“, což je soubor pravidel ochrany, pé?e, monitoringu, možného obhospoda?ování a osv?ty. Po p?ednášce se rozproudila živá diskuse, která se mimo jiné týkala i mediáln? známého p?ípadu zast?elení medv?da Bruna v N?mecku.
Dr. Manfred Wölfl, bavorský pov??enec pro voln? žijící zv?? p?i zemském Ú?adu pro životní prost?edí, vystoupil s p?ednáškou Rys ostrovid v N?mecku. V reakci na p?edchozí diskusi však nejprve informoval o n?meckém „Management plánu“ pro medv?da hn?dého. Ve své p?ednášce se poté zabýval p?edevším r?znými aspekty koexistence rysa s aktivitami ?lov?ka. Lze konstatovat, že vnímání rysa spole?ností je v N?mecku obdobné jako u nás. Stejn? jako u nás je závažným problémem pytláctví.
Doc. ing. Jaroslav ?ervený, CSc., z Ústavu biologie obratlovc? Akademie v?d ?R v Brn? a Katedry ochrany lesa a myslivosti Lesnické a d?eva?ské fakulty ?eské zem?d?lské univerzity v Praze p?ednesl p?ísp?vek, který p?ipravil se svými kolegy RNDr. Milošem And?rou, CSc., ing. Milanem Sukem, doc. RNDr. Petrem Koubkem, CSc., a doc. ing. Vladimírem Hanzalem, CSc., Los v ?eské republice: šance na p?ežití ve st?ední Evrop?. Auto?i zd?raznili nejen jedine?nost naprosto izolované ?eské populace losa (kolem 50 jedinc?), která je vzdálená n?kolik set kilometr? od areálu souvislého rozší?ení tohoto druhu v severovýchodní Evrop?, ale zejména význam prost?edí s dostatkem vhodné potravy pro nejv?tšího evropského voln? žijícího kopytníka. Zárove? konstatovali, že po odstran?ní „železné opony“ na hranicích s Rakouskem, která byla pro losy nepr?chodná, a po legalizaci lovu losa v Dolním Rakousku, u nás (zejména na Jind?ichohradecku) po?etnost tohoto druhu poklesla.
Poslední p?ísp?vek Zlý vlk nebo ?lov?k? Zkušenosti s vlky p?ednesl Werner Freund, chovatel vlk? ze Sárska. Nešlo o obvyklou p?ednášku, ale o promítání autobiografického filmu o soužití autora s doma odchovanými vlky. Autor by se p?i troše nadsázky dal ozna?it za n?meckého Ludvíka Kunce nebo Václava Chaloupka. Film p?inesl zásadní poznatky o chování vlk? v r?zných situacích, následná diskuse se týkala též výskytu vlk? ve st?ední Evrop? ?i jejich významu v lesních ekosystémech.
Seminá? byl velmi zda?ilý a lze konstatovat, že výrazn? p?isp?l k pochopení problematiky návratu velkých savc? do st?ední Evropy. Akce se t?šila zájmu noviná??, pro n?ž organizáto?i zajistili tiskovou konferenci a interview se všemi p?ednášejícími. V n?meckém tisku následn? vyšly jak ?lánky o pr?b?hu a výsledcích seminá?e, tak o práci jednotlivých p?ednášejících.