Svět myslivosti - Pozor na škody p?sobené zv??í na slune?nici!

Ing. Ji?í Kamler, Ph.D., RNDr. Miloslav Homolka, CSc., ing. Radim Cerkal, Ph.D., mgr. Jarmila Prokešová, mgr. Miroslava Baran?eková, RNDr. Marta Heroldová, CSc., ing. Jan Dvo?ák, Ph.D.

V posledních letech se výrazn? zvýšily plochy slune?nice, která se za?ala p?stovat i na mén? vhodných lokalitách, kde se zárove? stále ?ast?ji dostává do blízkosti lesa, kde má svá stávaništ? spárkatá zv??. Slune?nice p?itom z hlediska škod p?sobených zv??í není považována za p?íliš atraktivní a rizikovou plodinu. Toto hodnocení má reálný základ v tom, že zv?? slune?nici nepoškozuje v dob?, kdy vytvá?í semena, takže u ní nevznikají tak markantní škody jako nap?. u kuku?ice. Na druhou stranu však slune?nice pat?í mezi rostliny, které jsou velmi citlivé na poškození r?stového vrcholu a pokud by ji zv?? poškozovala b?hem r?stu, mohlo by to mít významný vliv na výnos. Proto jsme se rozhodli ov??it skute?ný vliv zv??e na slune?nici na potenciáln? ohrožené lokalit?.

Pro sledování poškození slune?nic jsme vybrali pole na jižní Morav?, obhospoda?ované spole?ností Agros Mork?vky, které navazovalo na komplex lesa o velikosti p?ibližn? 250 ha s výskytem srn?í a da??í zv??e. Podle stop bylo z?ejmé, že zv?? je zvyklá „vylepšovat si“ nabídku potravy na okolních polích.
Na poli jsme ihned po zasetí v polovin? kv?tna vyty?ili dev?t párových ploch ve t?ech liniích v r?zných vzdálenostech od okraje lesa. Z párových ploch byla jedna vždy pokusná (zv?? do ní mohla voln? vstupovat a okusovat rostliny slune?nice), druhá kontrolní (ošet?ená repelentem Lanol N, který je ur?en k ochran? letorost? listnatých d?evin v dob? vegetace a má pachov? odrazovat zv?? od okusu). Tyto plochy jsme pravideln? kontrolovali v intervalu 2-4 týdny až do poloviny ?ervence, kdy rostliny za?aly intenzivn? kvést a p?estaly být potravn? atraktivní pro zv??. P?i kontrolách jsme zjiš?ovali po?et poškozených a nepoškozených rostlin a obnovovali nást?ik repelentu. V polovin? ?íjna, t?sn? p?ed sklizní, jsme na plochách zjistili výnos. ?ást okousaných rostlin jsme navíc ozna?ovali a sledovali jejich další vývoj.

VYUŽÍVÁNÍ SLEDOVANÉHO POROSTU ZV??Í
Zv?? pole pravideln? navšt?vovala. P?ekvapilo, že jsme na n?m zradili pasoucí se tlupu da??í zv??e již p?i první kontrole, kdy vzcházející rostliny m?ly výšku kolem 10 cm. P?i této kontrole jsme zjistili na první linii ploch v blízkosti lesa p?ibližn? 10 % poškozených rostlin a na dalších dvou liniích ve v?tší vzdálenosti od lesa v pr?m?ru 5 % poškozených rostlin. Okus se ukázal jako extrémn? škodlivý, v?tšina poškozených rostlin nep?ežila a z?staly po nich jen krátké pahýly. Zv?? rostliny okusovala i v dalších fázích r?stu. V dob?, kdy rostliny m?ly výšku p?ibližn? 15 cm, bylo poškozeno v pr?m?ru 4,3 % rostlin na první, 2,3 % na druhé a 0,6 % na t?etí linii ploch. V období, kdy dosáhly výšky p?ibližn? 40 cm, bylo okousáno 13 % na první, 7,9 % na druhé a 6,7 % na t?etí linii ploch. V další fázi r?stu za?aly rostliny vytvá?et kv?ty a zv?? se p?i spásání soust?edila na listy, p?íp. na náhradní výhony po d?íve okousaných výhonech. V dob? plného kv?tu již slune?nice p?estala být pro zv?? potravn? atraktivní, takže k poškozování rostlin a pozd?ji semen již nedocházelo.
Ošet?ení repelentem nezajistilo plnou ochranu kontrolních ploch p?ed okusem, jehož intenzita byla p?ibližn? polovi?ní ve srovnání s neošet?enými plochami.
Zjišt?ný výnos na okusovaných plochách v první linii od lesa byl ve srovnání s kontrolními plochami nižší o p?ibližn? 40 %, na druhé linii p?edstavoval rozdíl p?ibližn? 15 %, na t?etí linii se výnosy z okusovaných a kontrolních ploch nelišily. Rozdíly ve výnosu na okusovaných a kontrolních plochách byly významné i p?esto, že kontrolní plochy nebyly repelentem zcela ochrán?ny a i na nich byla ?ást rostlin poškozena. Skute?ná ztráta proto bude ješt? vyšší, než se nám poda?ilo prokázat. Z našeho sledování vychází p?ibližná celková ztráta 30 % výnosu na polovin? pole blíže k lesu, druhou polovinu lze považovat za nepoškozenou.
Potvrdilo se, že slune?nice je velmi citlivá na poškození terminálního vrcholu. Z rostlin, které byly poškozené v dob?, kdy m?ly výšku do 10 cm, v?tšina odum?ela a po dalších dvou až t?ech týdnech po nich nez?staly viditelné zbytky a mezery v ?ádcích. Z rostlin poškozených p?i dosažení výšky 10-15 cm tak, že byly ukousnuty ve výšce 1-10 cm nad zemí, odum?elo celkem 12,5 %, u ostatních vyrazilo jeden až p?t náhradních výhon?. Na p?ibližn? t?etin? t?chto náhradních výhon? nevzniklo žádné ?i zcela nepatrné kv?tenství, na další t?etin? byla kv?tenství o pr?m?ru 6-8 cm a na další t?etin? o pr?m?ru 8-10 cm. Vyšším rostlinám zv?? okusovala listy, p?íp. vrchol. Okus list? nem?l na jejich další r?st znatelný vliv. P?i poškození vrcholu rostlina tvo?ila náhradní výhony s malými úbory.

PREVENCE SE VYPLATÍ
Okus rostlin sledovaného porostu slune?nice da??í a srn?í zv??í se projevil významným snížením výnosu. Porost slune?nice je pro zv?? potravn? velmi atraktivní po vzejití, kdy jej zv?? aktivn? navšt?vuje a rostlinám nej?ast?ji ukusuje celý r?stový vrchol, což vede bu? k úhynu celé rostliny, nebo k tvorb? náhradních výhon? s malými úbory. Stanovení míry poškození je velmi pracné, protože nejvýznamn?jší škody vznikají v dob? intenzivního r?stu a v dob? sklizn? již nejsou patrné. Pro p?stování slune?nice je vhodné využívat lokality mén? „dostupné“ pro zv??. Tam, kde to není možné, je na míst? n?který ze zp?sob? ochrany porost?, p?i?emž se nabízí spolupráce zem?d?lc? s myslivci. Kritické období, kdy je okus nejvýznamn?jší, za?íná po vzcházení rostlin a trvá do za?átku kv?tu. Vzhledem ke krátké dob?, kdy hrozí nejvyšší škody, lze na ohrožených lokalitách využít pachové, zvukové a sv?telné plaši?e a elektrické ohradníky nebo zv?? v krátkých intervalech zrazovat. Prevence se ur?it? vyplatí.

Auto?i p?sobí na Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?1 a na Mendelov? zem?d?lské a lesnické univerzit? v Brn?2.
Pod?kování: terénní práce byly realizovány za souhlasu spole?nosti Agros Mork?vky. Výzkum byl finan?n? podporován NAZV, projekt ?. QF4192.