Tak ostatn? vnímá myslivost v?tšina obyvatel celého sv?ta, zejména lidé žijící ve m?stech. Pravd?podobn? pod vlivem názoru, že myslivost je pro ur?itou skupinu obyvatel sportem, se p?ibližn? v 80. letech minulého století za?alo hovo?it o tzv. ekologizaci myslivosti. Podn?tem pro ekologizaci byly zejména škody p?sobené spárkatou zv??í na lesích ve st?ední Evrop?, tedy ekonomické d?vody. ?ešení problému škod se pochopiteln? nevyhnulo ani našemu státu a výstupem z mnoha jednání na nejr?zn?jších úrovních bylo zvýšení odst?elu spárkaté zv??e, tichá likvidace oblastí jejího chovu a glorifikace velkých predátor? jako reducent? p?emnožené spárkaté zv??e. P?emnožení spárkaté zv??e bylo a je obecn? dáváno do souvislosti se zp?sobem mysliveckého hospoda?ení a systémem plánování chovu a lovu. To má bezesporu zna?ný podíl na sou?asném neut?šeném stavu.

Chceme-li však ?ešit problém škod p?sobených zv??í, potažmo i myslivosti, ekosystémov? a z tzv. ekologického pohledu, musíme otev?en? a up?ímn? hovo?it o všech ekologických faktorech ovliv?ujících po?etní stavy spárkaté zv??e. P?i hodnocení situace a v nejr?zn?jších analýzách se totiž vyhýbáme komplexnímu posouzení p?í?in nár?stu po?etních stav? spárkaté zv??e a ozna?ení podstaty problému. Ve?ejnosti je nap?. p?edkládána informace o tom, že velké šelmy jsou tu proto, aby zajistily redukci p?emnožených druh? spárkaté zv??e a že provád?jí p?edevším zdravotní a v?kovou selekci v populaci. V?tšina vnímavých student? biologických obor? však již ví, že toto tradované tvrzení není zcela pravdivé, nebo? šelmy p?emýšlejí, u?í se a dokáží do ur?ité míry p?i lovu strategicky uvažovat. Takže o cílené selekci hovo?íme na základ? nejnov?jších poznatk? „opatrn?“.

Zám?rn? je zaml?ováno, že býložravci plní v ekosystémech stejnou úlohu ve vztahu k produkci biomasy jako šelmy k býložravc?m. Na nár?st biomasy v lesích i v zem?d?lské výrob? reagují zvýšenou reprodukcí a následným pastevním tlakem na rostliny. Býložravci jsou d?myslným nástrojem p?írody k zachování rovnovážného stavu mezi producenty, konzumenty a destruenty, jenže to neodpovídá ekonomickým zájm?m vlastník? lesa a zem?d?lských pozemk?.

Z objektivního ekosystémového posouzení p?í?in a d?sledk? jednozna?n? vyplývá, že podn?tem k tzv. p?emnožení spárkaté zv??e bylo dramatické zvýšení produkce biomasy v intenzivn? hospodá?sky využívaných oblastech mírného pásma. Pouze neznalost elementárních ekologických vazeb, podcen?ní reakcí n?kterých druh? živo?ich? na lesnické a zem?d?lské hospoda?ení v krajin?, a zejména honba za ziskem vedou k odmítání objektivního pohledu na podstatu problému. Vždy? vedle nár?stu po?etních stav? n?kterých druh? živo?ich? existuje mnohonásobn? v?tší množství živo?išných i rostlinných druh?, které hospodá?skou expanzi lidstva nep?ežily. T?m je ob?as v?nována nostalgická vzpomínka, ale nikdo není pohán?n k odpov?dnosti za jejich vyhubení.

Naše spole?nost však dosp?la do takové situace, ve které je využívání obnovitelných p?írodních zdroj? v lese a na poli nezbytné. Proto hovo?íme-li o tzv. ekologizaci jakékoliv

?innosti, b?ím? tohoto p?ístupu leží na všech, kte?í vstupují do krajiny s podnikatelskými ?i jinými aktivitami a svou ?inností ovliv?ují neživé i živé sou?ásti ekosystému. To se v plné mí?e dotýká též mysliveckého hospoda?ení s živo?ichy za?azenými mezi zv??. Sou?asná situace vyžaduje opustit tradi?ní p?ístupy k hospoda?ení se zv??í, zejména spárkatou. P?edevším je však nutné p?estat odd?lovat lesní a zem?d?lské hospoda?ení od myslivosti a nalézt st?ední cestu pro hospodá?ské využívání lesa i polí a pastvin p?i spole?né odpov?dnosti za zachování všech živo?išných druh?. 

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvě

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)