Svět myslivosti - Obora Helena Dív?í Hrad

Ing. Dalibor Pa?es

P?i p?edstavení další z ?ady mladších obor z?staneme na severní Morav?. Z obory Jelenice popsané ve Sv?t? myslivosti ?. 7/2007, se p?esuneme na sever až do Osoblažského výb?žku, kde nedaleko zámku Dív?í Hrad (okr. Bruntál) najdeme stejnojmennou oboru s chovem da??í a mufloní zv??e. Podle tamního, dnes již zaniklého celního ú?adu Na Helen?, dostala p?ízvisko Helena.

HISTORIE DÍV?ÍHO HRADU A OBORY
Opevn?ný renesan?ní zámek Dív?í Hrad, který dal obo?e jméno, stojí poblíž stejnojmenné obce na ostrohu nad údolím ?í?ky Osoblahy. Jeho p?edch?dcem byl st?edov?ký hrad, též zvaný Maidburg, zbudovaný kolem r. 1262 leníky olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Jeho držitelé se ?asto st?ídali. P?i tažení uherského krále Matyáše Korvína Slezskem byl r. 1474 Dív?í Hrad dobyt, pobo?en a dalších sto let z?stal v sutinách. Až r. 1573 za?al Hynek Bruntálský z Vrbna na troskách hradu stav?t opevn?ný renesan?ní zámek, který pravd?podobn? dobudovali Sedlni?tí z Choltic. Po bitv? na Bílé ho?e (1620) byl majetek Sedlnických zkonfiskován a zámek získal ?ád n?meckých rytí?? a záhy poté johanité – Maltézští rytí?i. Ti jej prom?nili v ?ádový d?m, který byl v jejich vlastnictví až do r. 1945.
Druhá sv?tová válka osud rytí?ského sídla zm?nila. Obsadilo jej gestapo, na sklonku války byl vážn? poškozen d?lost?eleckými zásahy a následným požárem. Po válce p?ipadl státu. Nejprve v n?m hospoda?ili zem?d?lci, od poloviny 60. let sloužil jako sklad zdravotnického materiálu a lék?. Po r. 1989 se o zámek neúsp?šn? ucházeli Maltézští rytí?i. Zámek se vrátil do správy ministerstva zdravotnictví, v sou?asné dob? jej využívá p?ísp?vková organizace Zdravotnické zabezpe?ení krizových stav?. Zdravotník?m však chybí prost?edky na celkovou obnovu budovy, navíc nejsou stále vy?ešeny restitu?ní nároky. Proto zámek chátrá a již ?adu let není voln? p?ístupný ve?ejnosti.
Projekt na výstavbu obory vznikl po r. 1983 z popudu tehdejších Státních statk? Osoblaha. Statky oboru dostav?ly v r. 1985 a samy ji užívaly do r. 1992. Poté se v obo?e i p?ilehlé volné honitb? o rozloze kolem 3000 ha vyst?ídala celá ?ada uživatel?. Statky oboru nejd?íve pronajaly v?etn? volné honitby Janu Böhmovi, pozd?ji nechvaln? proslulému aférou s italskými lovci a nezákonným odst?elem zp?vného ptactva. V té dob? získal oboru do správy Pozemkový fond ?R, který ji v letech 1993-1997 pronajímal i s honitbou již zmín?ným Maltézským rytí??m. Poté v obo?e krátce hospoda?ilo MS Dív?í Hrad Bohušov a po nich MS Hlinka Osoblaha. Po skon?ení hospoda?ení posledního uživatele v r. 2003 byla obora v tak žalostném stavu, že M?stský ú?ad Krnov rozhodl na základ? vyjád?ení veterinární správy o jejím zrušení. Obec Dív?í Hrad se však zasadila o znovuotev?ení obory, k n?muž došlo ve druhé polovin? r. 2003 a obora byla pronajata spole?nosti Ostravské opravny a strojírny. Spole?nost však v obo?e nehospoda?ila zcela podle mysliveckých zásad a p?edpis? a po dohod? od nájmu odstoupila. V dubnu 2004 tak mohl do obory nastoupit její zatím poslední nájemce, soukromn? hospoda?ící zem?d?lec ing. Josef Vendolský.

P?ÍRODNÍ PODMÍNKY A VYBAVENÍ OBORY
Obora Helena Dív?í Hrad se rozkládá v p?írodní oblasti Osoblažská nížina v pr?m?rné nadmo?ské výšce kolem 350 m. Poblíž obory najdeme chrán?ný p?írodní výtvor Oblík, paleontologickou lokalitu uhelného vápence s nalezišti zkamen?lých lilijic, korál?, hlavonožc? a ramenonožc?.
V?tšina z 261 ha celkové vým?ry obory p?ipadá na lesní porosty (198,5 ha) s p?evahou listná?? (dub, lípa) nad jehli?nany (smrk, borovice, mod?ín). Zbytek tvo?í orná p?da (40,2 ha), louky a pastviny (17,2 ha) a ostatní plochy (5,1 ha).
Pot??ek vyv?rající z jednoho ze dvou prameniš? v lokalit? Za Helenou protéká dv?ma t?etinami území obory a v její jižní ?ásti zásobuje vodou t?i um?lá napajedla. Vody je dostatek i v dobách sucha.
Více než polovina z celkové délky oplocení (8 km) p?iléhá t?sn? ke státní hranici s Polskem. Plot je tvo?en pletivem o výšce 200 cm, sv?tlosti ok 14x14 cm a tlouš?ce drátu 3,8 mm, zav?šeným na betonových sloupcích. Pro optické zvýšení plotu jsou nad pletivem p?ipevn?na d?ev?ná ráhna. Oboru neprotíná žádná ve?ejná komunikace. Vstup je zajišt?n šesti branami.
Sklady veškerého jadrného i objemného krmiva jsou mimo oboru. Podle pot?eby se krmiva dopl?ují do t?í oboroh?, 16 malých krmelc? a 21 koryt na jádro.
Obora je vybavena odchytovým za?ízením, k lovu je možné využít dev?t krytých a 12 otev?ených pozorovatelen.

ZV?? V OBO?E
Obora byla p?vodn? postavena jen pro da?ka evropského. Základem chovu se stalo 40 kus? da??í zv??e ze známé oblasti Gyulay v Ma?arsku. Protože v dalších letech nebyl chov dopl?ován zv??í z našich obor, m?že se obora Dív?í Hrad pochlubit „?istým ?ulajákem“, jak ?íká ing. Ji?í Ml?oušek, který stál p?i zakládání mnoha obor na severní Morav?. Trofeje jsou charakteristické p?íznivou délkou lodyh s lomením tém?? do pravého úhlu, dobrou délkou lopat, silnými obvody, výrazným krajkováním a tmavou barvou. Nejsiln?jší dan?k obory byl uloven v r. 1990, trofej má hodnotu 209,60 b. CIC. Oproti domácím populacím da??í zv??e jsou ma?arští da?ci výrazn? slabší ve zv??in?.
Po t?ech letech od založení obory p?ibyli do její menší odd?lené ?ásti další obyvatelé – mufloni. Zv?? pochází z Bruntálska (Roudno, Volárna), Vítkova u Opavy a Zaje?in. Mufloni jsou vesm?s sedloví. Toulce se vyzna?ují pravidelným vinutím, nedochází u nich k vr?stání, ale ?asto se objevuje odlup?ivost. Rekordem obory je trofej berana uloveného v r. 1990: 221,35 b. CIC.
V sou?asné dob? se v obo?e pohybují mladí da?ci a mufloni s trofejemi kolem 180 b. CIC, resp. 200 b. CIC (viz fotografie).

PÉ?E O ZV?? A JEJÍ LOV
Podobn? jako v jiných oborách podmi?uje výsledky chovu úživnost prost?edí a pé?e o zv??. Sou?asný uživatel je díky svému oboru podnikání garantem odpovídajícího hospoda?ení v obo?e zejména na orné p?d?, loukách a pastvinách, a též dostatku kvalitního jadrného i objemného krmiva pro zv??, vyprodukovaného mimo oboru.
Pr?b?rný odst?el v obo?e probíhá zatím p?evážn? v kategorii sami?í zv??e a zajiš?uje jej personál. Trofejová zv?? se musí „nechat dor?st“. P?edchozí nájemci totiž p?edali oboru tém?? bez da?k? a muflon? II. a III. v?kové t?ídy. ?ást získané zv??iny spot?ebuje uživatel, v?tšina jde na prodej. K jejímu uskladn?ní slouží chladicí za?ízení v areálu zem?d?lské výrobny v Bohušov?.
Na držitele obory ?eká nelehký úkol – generální oprava oplocení a veškerého za?ízení v obo?e. Zatím v tom brání neukon?ené spory s n?kterými bývalými nájemci. Nezbývá než pop?át, aby se vše poda?ilo zdárn? vy?ešit. Potom bude jen otázkou ?asu, kdy se v obo?e zase objeví silné trofeje.