Svět myslivosti - Seminá? „Zjiš?ování po?etních stav? zv??e a myslivecké plánování“ (II.)

Ing. David Vaca, Ph.D.

V ?ervencovém ?ísle Sv?ta myslivosti jsme psali o seminá?i „Zjiš?ování po?etních stav? zv??e a myslivecké plánování“, který prob?hl ve dnech 24.-25. kv?tna t. r. v Most?. Pro aktuálnost a význam úst?edního tématu seminá?e jsme se rozhodli v?novat zpráv? o této akci v?tší prostor a rozd?lili ji do dvou ?ísel. Nyní p?inášíme dokon?ení obsahující p?ehled druhé poloviny referát? v?etn? informace o terénní exkurzi do Krušných hor.

REFERÁTY
Jako první ze zahrani?ních p?ednášejících vystoupili ing. Slavomír Fin?o, CSc., a ing. Jozef Bu?ko z Národneho lesníckeho centra ve Zvolenu, kte?í p?ipravili spole?ný referát P?ínos výzkumu ?asov?-prostorové aktivity jelení zv??e pro zlepšení jejího mysliveckého obhospoda?ování. Auto?i shrnuli poznatky o sezónních migracích a denní aktivit? jelení zv??e, které získali b?hem terénního výzkumu v Nízkých Tatrách a na Po?ane v letech 1998-2007. Za tu dobu sledovali pohyb 21 kus? zv??e vybavených telemetrickými obojky. Zv?? rozd?lili z hlediska jejího pohybu na t?i typy – migrující, stálý (sedentární) a p?echodný. Sedm jelen? a jednu la? za?adili k migra?nímu typu, ?ty?i jeleny a sedm laní ozna?ili za stálé typy a jednoho jelena jako p?echodný typ. Migrující typy m?ly velikost domovského okrsku v zim? 13,2 km2, v lét? 11,2 km2, stálé typy v zim? 5,6 km2, v lét? 3,2 km2. Pr?m?rná vzdálenost mezi sezónními okrsky byla u migrujících typ? 9,4 km (2,9-14,7 km), u stálých 0,9 km (0,1-2,6 km). V zim? se zv?? pase obvykle v 5-6 delších pastevních cyklech, p?i?emž se pohybuje na malém území poblíž potravního zdroje. Na ja?e a v lét? má 8-11 pastevních cykl?. Pokud není zneklid?ována, pase se i ve dne. V p?ípad? zneklid?ování p?echází na no?ní aktivitu. Zjišt?né údaje o migraci potvrdily nevhodnost termínu jarního s?ítání jelení zv??e v horských oblastech k 31. b?eznu – až 70 % jedinc? ve sledované oblasti bývá v tu dobu mimo svá letní stávaništ?. ?ešení vidí auto?i v posunu termínu s?ítání na za?átek kv?tna.
RNDr. Miroslav Homolka, CSc. z Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn? vystoupil s p?ísp?vkem Monitoring distribuce trusu – efektivní metoda pro sledování po?etnosti spárkaté zv??e. Metoda s?ítání trusu, používaná dlouhodob? v USA, je založena na p?edpokladu, že býložravá zv?? produkuje denn? p?ibližn? stejné množství trusu, které p?etrvává v prost?edí po ur?itou dobu. Z množství trusu nalezeného v prost?edí lze vypo?ítat po?et jedinc?. P?es ur?itá omezení lze metodu v našich podmínkách využít, jak dokládají autorovy publikované zkušenosti z Králického Sn?žníku (zjiš?ování hustoty populace jelení a srn?í zv??e), Prad?du (jelen, kamzík) a jižních ?ech (los).
Ze Saska p?ijel na seminá? dr. Dirk-Roger Eisenhauer, pracovník s. p. Saské lesy (Sachsenforst). Tento autor není ?tená??m Sv?ta myslivosti neznámý, v letošním kv?tnovém ?ísle jsme zve?ejnili ?lánek o mysliveckém hospoda?ení se spárkatou zv??í v Saských lesích, k jehož zpracování nám poskytl pot?ebné informace a veškeré podklady. Protože jeho referát se velkou m?rou shodoval s uvedeným ?lánkem, odkazujeme zájemce na Sv?t myslivosti ?. 5/2007. P?ipome?me jen základní rozdíl v systému hospoda?ení se spárkatou zv??í v honitbách Saských les? a u nás: aby si Saské lesy udržely maximální možnou míru dohledu nad tím, jak se v jejich honitbách hospoda?í, své honitby nepronajímají, ale každý rok prodávají zájemc?m povolenky k lovu. Protože cht?jí podpo?it „povolenká?e“ k pln?ní plánu lovu, snaží se je motivovat nap?. vracením poplatku za vydání povolenky ?i jeho snížením, pokud „povolenká?“ splní plán lovu nebo alespo? jeho odpovídající ?ást. Více ve výše uvedeném ?lánku.
Jednatel ?MMJ ing. Jaroslav Koste?ka, Ph.D., obhájil v r. 2003 na brn?nské lesnické fakult? diserta?ní doktorskou práci, na jejímž základ? p?ipravil p?ísp?vek Sledování po?etnosti a prostorové aktivity jelení a mufloní zv??e v obo?e Moravský Krumlov. Ke zjiš?ování po?etních stav? uvedených druh? zv??e použil jak metodu p?ímého s?ítání, tak metodu s?ítání trusu na transektech. Cílem výzkumu bylo up?esnit velikost obor pro chov jednotlivých druh? zv??e.
S diskusn? lad?ným referátem, kritizujícím sou?asný zp?sob s?ítání spárkaté zv??e, vystoupil ing. Petr Ziegrosser, vedoucí st?ediska myslivosti Lesní správy Lány Kancelá?e prezidenta republiky. S?ítání zv??e v praxi je podle p?ednášejícího pouhá formalita, která nemá smysl, což dokládají pr?b?žn? se zvyšující stavy zv??e a škody na lese. Svá tvrzení op?el o vývoj odst?elu jelení zv??e v letech 1925-2005 na území ?R. Po p?epo?tu na jarní kmenové stavy a jejich následným porovnáním s oficiáln? uvád?nými s?ítanými stavy je jasné, že s?ítání a plánování je zcela mimo realitu. V této souvislosti autor zmínil své zkušenosti s „vyst?elováním“ ?ásti obory a nep?esným odhadem po?tu zv??e, která byla v uvedené ?ásti uzav?ena (odhad se lišil o 100 %). Pokud chceme zv?? skute?n? s?ítat, je podle ing. Ziegrossera pot?eba vyrazit do lesa a skute?n? s?ítat, ne vypl?ovat kolonky s?ítacího formulá?e v kancelá?i.
Podle ing. Ji?ího Janoty, ?editele Vojenských les? a statk? ?R, s. p., divize Mimo?, který sv?j p?ísp?vek nazval Problematika s?ítání spárkaté zv??e, plánování a pln?ní plán? lovu, by m?l být kritériem posouzení konkrétní lokality k chovanému množství zv??e stav lesních porost? daného ekosystému. Za rozhodující kritéria pro posuzování stavu lesa by použil zajišt?nost kultur v zákonné lh?t? (p?í?inou nezajišt?né kultury, která bude p?edm?tem žádosti o odklad zajišt?ní, nesmí být jako d?vod uvedeno poškození zv??í) a stav lesa po posledním výchovném zásahu do 40 let (celkové poškození porostu ohryzem a loupáním nesmí být vyšší než 10 % cílových d?evin). Vyhodnocení by se m?lo provád?t po 3-5 letech. Pokud by se objevilo vyšší poškození lesa, než p?ipouští výše uvedená kritéria, p?istoupilo by se ke zvýšení odst?elu zv??e ve více honitbách. V této souvislosti autor zmínil vhodnost chovu zv??e v oblastech chovu (spole?né s?ítání, plánování a hodnocení odst?elu). Ohledn? zjiš?ování nesnadnosti stav? zv??e uvedl p?íklad z mimo?ské divize VLS, kde byla v r. 2000 dokon?ena výstavba obory Židlov (3800 ha). V obo?e se po?ítá s chovem jelení zv??e, da??í zv??, která uvnit? z?stala po uzav?ení obory, je nežádoucí. Od r. 2001 se zv?? velmi intenzivn? loví, její stavy se v prvních ?ty?ech letech zjiš?ovaly s?ítáním z posed?, v posledních dvou letech probíhá s?ítání liniovou metodou (100 s?íta?? prochází v linii celou oborou). P?estože jde o oboru a mohlo by se zdát, že s?ítání v uzav?eném prostoru je snazší, opak je pravdou: stále existuje velký rozdíl mezi vykazovaným s?ítáním a výší odst?elu. I to je d?kaz, že bychom se m?li zamyslet nad smyslem sou?asného zp?sobu s?ítání spárkaté zv??e.
O možnostech s?ítání zv??e pomocí termovize hovo?il prof. ing. Lud?k Bartoš, DrSc., který sv?j referát p?ipravil s kolegy z odd?lení etologie Výzkumného ústavu živo?išné výroby, v. v. i., v Praze-Uh?ín?vsi. Využití termovize p?i s?ítání zv??e je u nás zatím pom?rn? neznámé. Auto?i shromáždili zahrani?ní odborné publikace na uvedené téma a p?ipravili z nich rešerši. Termovize vychází z optického záznamu povrchové teploty snímaných p?edm?t?. Pokud sledujeme konkrétního živo?icha, r?zné ?ásti jeho t?la se zobrazují r?znými barvami podle toho, jaká je jejich teplota. Obraz živo?icha snímá p?ístroj, který jej p?enáší do dalšího p?ístroje, nej?ast?ji videorekordéru, kde se záznam ukládá. S tímto záznamem se pozd?ji pracuje – rozlišují se druhy zaznamenaných živo?ich? a jejich po?etnost. Každý živo?išný druh vydává odlišné množství tepla v závislosti na velikosti, v?ku, kvalit? osrst?ní, vlhkosti a teplot? prost?edí, osvitu slune?ním zá?ením, svojí produkcí tepla (pohyb, úrove? výživy aj.), které je na termovizním záznamu rozeznatelné na základ? rozdílu teplot prost?edí a povrchové teploty živo?icha. Podle zp?sobu snímání objektu se rozlišuje pozemní a letecká termovize. Velký vliv na úsp?šné zaznamenání objektu termovizním p?ístrojem má charakter lesního porostu, v n?mž se objekt pohybuje (nap?. jehli?natý les dokáže blokovat „tepelnou viditelnost“ a navíc vydává své teplo), konfigurace terénu, letové podmínky p?i termovizním snímání (letadlo nebo helikoptéra musí let?t ur?itou konstantní rychlostí, v ur?ité výšce tak, aby bylo možné provést kvalitní záznam) atd. Je z?ejmé, že výsledek s?ítání pomocí termovizního za?ízení podléhá komplexu r?zných faktor?. R?znorodost podmínek, za nichž bylo s?ítání popsané v zahrani?ních pracích provád?no, brání vy??ení jednozna?ného záv?ru o jeho využití v praxi. Zdá se však, že p?íslušná technika je vhodná a že p?i dodržení srovnatelných podmínek p?i opakovaných m??eních lze o?ekávat pom?rn? standardní odhady po?t? zv??e. Pro lepší p?edstavivost ú?astník? seminá?e o termovizním s?ítání v praxi popsal prof. Bartoš dosavadní zkušenosti s leteckou termovizí v podmínkách Krušných hor a promítl videozáznam jelení zv??e po?ízený nad lesním porostem. Na plátn? pro porovnání b?žel obraz zachycený kamerou bez termovizního p?ístroje a paraleln? vedle n?j týž obraz, ale zaznamenaný se zapnutým p?ístrojem.
Posledním p?ednášejícím byl ing. Ladislav Šimerda, ?editel Správy les? Kristiny Colloredo-Mansfeldové, jenž ú?astníky seznámil s p?ísp?vkem Lesní hospodá?ství a myslivost na majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové v Opo?n?.
Ve zbývajícím ?ase prob?hla krátká diskuse nad p?ednesenými referáty. Názory ú?astník? seminá?e nejlépe vyjad?ují výsledky ankety uspo?ádané organizátory akce (viz Sv?t myslivosti ?. 7/2007, ?lánek Jaká je sou?asná realita mysliveckého hospoda?ení?).
Sborník referát?, který je možné objednat na sekretariátu ?eské lesnické spole?nosti (tel. 221 082 384, 603 163 409, 731 576 710, ) obsahuje ješt? další dva p?ísp?vky autor?, kte?í se nemohli seminá?e zú?astnit: Stavy spárkaté zv??e jako klí?ový faktor závažnosti škod p?sobených zv??í na lese (ing. Vladimír Zatloukal a kolektiv z IFER – Ústavu pro výzkum lesních ekosystém?, s. r. o.) a Jak optimalizovat vliv zv??e na stav lesa (ing. Josef Vovesný, Sdružení vlastník? obecních a soukromých les? ?R).

TERÉNNÍ EXKURZE
Druhý den vyrazily dva autobusy s ú?astníky seminá?e do Krušných hor. Trasa exkurze p?ipravená pracovníky Krajského inspektorátu Les? ?eské republiky, s. p., Teplice, vedla územím Lesní správy Litvínov (L?R), Les? m?sta Chomutov a Lesní správy Klášterec (L?R). Na n?kolika zastávkách m?li ú?astníci možnost zhlédnout a posoudit r?zné stupn? poškození lesních porost? jelení zv??í, k ?emuž jim byl podán odborný výklad. Na záv?r exkurze byla p?ipravená prohlídka jedné z nov? postavených p?ezimovacích ob?rek pro jelení zv??.
Lesní porosty v Krušných horách prošly v uplynulých 50 letech neradostným obdobím. V d?sledku intenzivního p?sobení imisí z Podkrušnohorské pánve došlo na h?ebenech Krušných hor k oslabení a velkoplošnému odum?ení smrkových porost?. Tamní lesníky ?ekal nelehký úkol – zalesnit vzniklé holiny a obnovit na nich les. Dnes jsou již Krušné hory op?t zelené, za ?ímž je t?eba vid?t práci mnoha lesník?, kte?í v oblasti p?sobili a dodnes p?sobí. Na jejich po?est byl na úpatí Jelení hory nad P?íse?nickou p?ehradou slavnostn? odhalen malý pomní?ek. U této p?íležitosti vystoupili s krátkými projevy ?editel KI L?R Teplice ing. Jan Ferkl, bývalý ?editel Severo?eských státních les? Teplice ing. Leo Vala a jeho kolega, n?kdejší ?editel Lesního závodu Klášterec ing. Jan Pavliš.
Odhalení pomní?ku bylo symbolickou te?kou za zajímavou akcí, za jejíž p?ípravu a organizaci je t?eba vyslovit uznání p?edevším ing. Ji?ímu Kamlerovi, Ph.D., a pracovník?m KI L?R Teplice v ?ele s ing. Janem Ferklem. Nelze po?ítat s tím, že po konferenci za?nou všechny zainteresované subjekty jako mávnutím kouzelného proutku d?lat vše pro to, aby se stavy zv??e okamžit? dostaly do souladu s jejím prost?edím. D?ležité je, že byly nazna?eny sm?ry, jimiž by se dalo v otázce zjiš?ování po?etnosti spárkaté zv??e jít. Sou?asn? bylo v potvrzeno staré známe po?ekadlo „když se chce, tak to jde“. Zda se skute?n? „bude chtít“, záleží jen na nás.