M?žete stru?n? zrekapitulovat vývoj situace kolem Interlovu?
Nebylo tajemstvím, že Interlov dlouhodob? vykazuje ro?ní prod?lek n?kolik milión? korun a jeho vedení není schopné p?ijmout taková opat?ení, která by nep?íznivý stav zm?nila. Je však otázkou, zda mu vlastník spole?nosti, tedy ?MMJ, vytvo?il takové podmínky, aby se daly pot?ebné zm?ny realizovat. Aktivitu v této v?ci za?ala vyvíjet teprve sou?asná MR ?MMJ, zvolená na podzim r. 2005. N?kdy v lednu nebo únoru 2006 byla vytvo?ena pracovní skupina, která m?la za úkol analyzovat situaci Interlovu a navrhnout ?ešení, jak z ní ven. ?leny skupiny byli místop?edseda ?MMJ JUDr. Jan Kova?ík, dr. Ji?í Hanák jako expert p?es obchodní organizace, ing. Zden?k Veselý jako ekonom a já. Ing. Veselý se však jednání skupiny kv?li nemoci nezú?ast?oval a nakonec z ní v podstat? „vypadl“, takže jsme pokra?ovali ve t?ech. Po r?zných útrapách a pr?tazích plynoucích ze snahy vedení Interlovu a n?kterých lidí z ?MMJ ovlivnit naši práci a zamaskovat skute?ný stav v?ci vznikla zpráva, kterou jsme p?edložili na jednání MR ?MMJ v kv?tnu 2006. Materiál obsahující analýzu situace a varianty ?ešení byl projednán jak na MR ?MMJ, tak na SZ po?ádaném v ?ervnu a následn? se odvíjely další kroky, které vyústily ve svolání mimo?ádného SZ na podzim 2006, kde se rozhodovalo o další existenci Interlovu. MR ?MMJ šla na mimo?ádný SZ s názorem nepokra?ovat v ?innosti Interlovu a poslat ho do likvidace. Zcela odlišný názor však m?la Dozor?í rada ?MMJ (DR ?MMJ), zejména její p?edseda JUDr. Miroslav Machala, který se snažil Interlov udržet. P?i opakovaném hlasování na SZ získal díky r?zným mylným ?i neférovým vystoupením n?kterých delegát? t?snou p?evahu druhý názor, takže Interlov mohl pokra?ovat dál. Pokud hovo?ím o neférových vystoupeních, mám na mysli zejména o?er?ování ?len? pracovní skupiny pro Interlov, jejich na??ení ze sledování osobních zájm? a prosp?chu, nepravdy o procesu likvidace atd. N?kte?í ú?astníci SZ se tím bohužel nechali ovlivnit, jiní již samoz?ejm? v?d?li, jak budou hlasovat ...

Jak se stane, že SZ za n?kolik m?síc? zcela obrátí názor?
Po zá?ijovém SZ najednou vše utichlo, což jsem nepovažoval za š?astné, protože z mého pohledu bylo d?ležité diskutovat o všech nápadech na revitalizaci Interlovu a snažit se najít nejlepší ?ešení. Na konci roku byl vybrán nový ?editel Interlovu ing. Lucián Papazian, který dostal zadání p?ivést do dvou let Interlov do „?erných ?ísel“. Mantinely pro jeho práci však byly velmi úzké, v podstat? m?l zlikvidovat to, co je nepot?ebné, m?l p?ipravit nový program, ale jeho možnosti s využitím finan?ních prost?edk? byly velice omezené. M?l tedy velmi t?žké zadání. Bohužel jsem za dobu jeho p?sobení nezaznamenal, že by p?išel se zásadním materiálem, jak a co se bude m?nit. P?ednesl pouze ur?ité nápady, jakým komoditám by se m?l Interlov v?novat, ale o restrukturalizaci, o novém výrobním programu ?i o p?edstavení nové obchodní politiky nebyla ?e?. Dne 15. ?ervna t. r. se uskute?nilo spole?né zasedání MR a DR, kde bylo jednohlasn? odsouhlaseno, že na SZ svolaném na 16. ?ervna bude Interlov navržen k likvidaci. SZ vyslechl tento návrh v?etn? informací o prod?lku Interlovu, který ?inil 13 milión? korun za r. 2006 a 3,5 milión? korun za první ?tvrtletí letošního roku, p?i?emž plánovaná ztráta za celý letošní rok byla 6 milión? ... Delegát?m, kte?í vloni hlasovali pro zachování Interlovu patrn? došlo, že situace je ne?ešitelná, a zvedli ruku pro jeho likvidaci.

Na SZ tedy již neprob?hla emotivní diskuse o Interlovu tak jako v lo?ském roce?
Diskuse byla úpln? minimální. Neuv?domuji si, že by n?kdo zásadn? vystoupil pro zachování Interlovu.

Rozhodnutí poslat firmu do likvidace ur?it? podléhá n?jakým pravidl?m. Jak jste na to byli p?ipraveni?
Protože DR se p?ipojila k MR ve v?ci návrhu SZ poslat Interlov do likvidace, bylo možné p?ipravit pot?ebné kroky pro p?ípad, že SZ tento návrh schválí. Na SZ, který se konal následující den po jednání MR a DR, byl tudíž pozván notá?, aby vše bylo podle pravidel. Jinak by nebylo možné rozb?hnout proces likvidace. Také díky tomu mohl být na SZ vybrán likvidátor, aby mohlo vše b?žet podle pravidel.  

Jak bude probíhat proces likvidace?
Na to by bylo lepší zeptat se p?ímo likvidátora, já jsem v t?chto v?cech laik. P?edpokládám, že se rozb?hne n?jaký standardní proces, který bude mít ur?itý ?asový rámec a bude kontrolován MR ?MMJ. Jisté je, že likvidátor dostal zadání provést sv?j úkol tak, aby z toho m?l vlastník Interlovu maximální prosp?ch.

Ješt? se vrátím ke zpráv? pracovní skupiny pro Interlov, jíž jste byl ?lenem. Protože ?MMJ zprávu p?es závažné záv?ry a doporu?ení p?ed svými ?leny p?íliš neprezentovala, budilo to dojem, že materiál byl, jak se ?íká, zameten pod koberec ...
Jako pracovní skupina jsme zprávu p?edložili na jednání MR ?MMJ a oficiáln? ji rozeslali všem OMS. To, že jsme zprávu poslali na okresy, nám n?kte?í lidé vytýkali. Ud?lali jsme to, nebo? jsme se domnívali, že jde o tak zásadní v?c, že by o tom OMS m?ly v?d?t. To je ostatn? m?j obecný p?ístup k práci v MR ?MMJ, která je voleným orgánem a jeho ?lenové by se podle toho m?li chovat v??i t?m, kte?í je zvolili. Rozeslání zprávy na OMS nebylo v?bec myšleno jako ší?ení poplašné zprávy, jak nám bylo také podsouváno. Nám šlo o to, aby OMS informovaly o Interlovu své ?leny. P?ílohou elaborátu byly i zprávy auditorských organizací, které již p?ed námi provád?ly podobné analýzy a jejich záv?ry byly stejné jako naše. Chci upozornit, že není pravda, že by naše pracovní skupina navrhla pouze likvidaci. Zpráva obsahovala šest r?zných variant ?ešení, krom? jiného i variantu dalšího pokra?ováni ?innosti Interlovu. Nicmén? po zvážení všech skute?ností jsme navrhli likvidaci. Z mého pohledu ?lena pracovní skupiny, který se podílel na vypracování zprávy, nebyla zpráva zametena pod koberec. Jak jednotlivé OMS se zprávou naložily, je v?c jiná. Bylo evidentní, že její zve?ejn?ní n?kterým lidem velmi vadilo.

Cítíte nyní zadostiu?in?ní, když se potvrdilo, že práce skupiny nep?išla vnive? a záv?ry zprávy se opakovan? potvrdily? Byli jste p?ece obvin?ni nap?. dr. Machalou, že zpráva je jednostranná a že jejím zve?ejn?ním sledujete své osobní cíle.
Podívejte se, zadostiu?in?ní bych možná mohl cítit, pokud bychom neztratili rok ?asu a 16 milión? korun, o n?ž jsme p?išli kv?li prodloužení ?innosti Interlovu. Jsem jen rád, že se zejména u mé osoby nepotvrdily spekulace o osobních zájmech na likvidací Interlovu.

Situace kolem Interlovu a r?zné další faktory zp?sobují u n?kterých ?len? ?MMJ tzv. „blbou náladu“ a vyvolávají u nich otázku, zda má další setrvání v organizaci smysl. Jak na tuto v?c nahlížíte z pozice ?lena MR?
Na svou nominaci do MR ?MMJ za OMS Benešov, kde vykonávám funkci p?edsedy, jsem kývnul z toho d?vodu, že jsem si p?edstavoval, že se budu pravideln? setkávat s odborníky, s nimiž budeme ?ešit d?ležité v?ci ku prosp?chu myslivosti a naší organizace. Po prvním roce ?lenství v MR ?MMJ jsem byl zna?n? otrávený z toho, že se neustále zabýváme pouze obchodními organizacemi. Bohužel musím ?íci, že ohromné množství nevy?ešených v?cí, a? šlo o Interlov, pojiš?ovnu Halali, záležitosti kolem mistrovství Evropy v lovecké st?elb? v Krom??íži atd., jsme zd?dili po p?edchozí MR ?MMJ. Dát vše rychle dohromady bylo pro ?leny MR pom?rn? vy?erpávající, ?ešení n?kterých v?cí se logicky za?alo zpož?ovat, na vypracování p?ipomínek k r?zným dokument?m státní správy bylo velmi málo ?asu, n?co není uspokojiv? vy?ešené dosud atd. Z?ejm? v tom lze spat?ovat základ toho, že n?kte?í ?lenové za?ali mít pocit, že vedení nic ne?eší, že pro n? nic ned?lá, a tudíž nemá smysl být v ?MMJ. Chápu to jako zásadní problém, kterým se musíme zabývat.

Podobné problémy jste musel znát z okresní úrovn? …
Z prvního roku p?sobení v MR jsem m?l velmi smíšený pocit zejména kv?li tomu, že jsem porovnával práci ve „velké“ MR s prací v okresní myslivecké rad? (OMR Benešov). S výjimkou obchodních organizací se na obou úrovních ?eší p?ibližn? stejné otázky. Problémy ?MMJ, jako je úbytek ?lenské základny, málo adept?, chyb?jící kroužky pro d?ti, komunikace a spolupráce s ochránci p?írody, spolupráce se státní správou a samosprávou na po?ádání p?ehlídek trofejí, propagace myslivosti p?ed ve?ejností atd. v našem okrese nemáme. Ve „velké“ MR se o t?chto v?cech ?asto hovo?í jako o velmi obtížn? ?ešitelných zásadních problémech ?MMJ ovliv?ujících stav ?eské myslivosti a celé ?MMJ. Já tvrdím, že pokud se tyto problémy nebudou ?ešit na úrovni OMS, „velká“ MR to již nedožene. Ta se má zabývat koncep?ními otázkami, sm??ováním celé organizace, mysliveckou politikou, komunikací s orgány státní správy atd. Má to svou logiku: OMS jsou pro ?adové myslivce mnohem d?ležit?jší než „n?jaká“ MR v Praze, protože jim jsou blíž pro ?ešení b?žných problém?. Jestliže OMS nebudou spolupracovat s uživateli honiteb a ?adovými myslivci, po?ádat pro své ?leny dostatek kynologických, st?eleckých a odborných akcí na okresní úrovni atd., bude mít ?MMJ jako celek opravdu velký problém, protože stále více myslivc? nebude brát ?lenství v ?MMJ za p?ínos. Proto považuji roli OMS v budoucnosti ?MMJ za klí?ovou.

Popsal jste patrn? ideální model fungování OMS. Co ale s tím, pokud OMS takto nepracuje? Je další existence takových OMS pro ?MMJ nezbytná?
N?které aktivity OMS jsou samoz?ejm? ovlivn?ny specifickými podmínkami konkrétního okresu, takže n?kde jdou provád?t lépe, jinde h??e. I z tohoto pohledu je pot?eba posuzovat funk?nost OMS. Existuje však možnost spolupracovat nap?. p?i organizování kynologické akce se sousedním OMS. Jiná otázka je, pokud má OMS málo ?len?, takže chybí peníze na zajišt?ní provozu, plat jednatele apod. Záleží na konkrétních podmínkách, ale pokud nastane taková situace, je jednou z možností uvažovat o slou?ení s n?kterým silným sousedním OMS.

Objevují se stesky n?kterých ?len? ?MMJ, že je pot?eba, aby na OMS „sed?li“ na pozicích jednatel? šikovní manaže?i, kte?í budou schopni organizaci n?co p?inést. K tomu, aby bylo možné takové lidi angažovat, jsou však pot?eba peníze a t?ch v?tšinou nikdy není nazbyt. Jak zajistit, aby OMS dob?e fungoval i za takových ztížených podmínek?
Já to vidím trošku jinak. V podstat? existují dva modely práce OMS. První model vypadá tak, že na OMS je silná MR, která dob?e ?ídí chod OMS, a jednatel je normální zam?stnanec, který je v podstat? jen úkolován, p?ipravuje materiály pro jednání MR, poskytuje veškerý servis odborným komisím a zajiš?uje fungování sekretariátu. Tento model je podle m? jediný správný. Druhý model vypadá tak, že MR je slabá a na OMS vládne jednatel. Tento model již správný není. Myslím, že to byl bohužel p?ípad p?edchozí MR ?MMJ. Samoz?ejm? bychom mohli uvažovat i o t?etím modelu, kdy je MR i jednateli vlastn? jedno, jak OMS funguje, ale o tom se snad rad?ji nebudeme bavit. ?ili jako optimální vidím kombinaci silné MR a schopného jednatele. Tak bych si p?ál, aby OMS fungovaly a platí to i pro MR ?MMJ.

D?kuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo devět

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)