Svět myslivosti - Ohlédnutí za Interlovem

Ing. Dalibor Pa?es a ing. David Vaca, Ph.D.

Pozorný ?tená?, který sleduje d?ní kolem ?eskomoravské myslivecké jednoty, mohl na jejích internetových stránkách a též na webu ?asopisu Myslivost zaznamenat strohý zápis z jednání Sboru zástupc? ?MMJ ze 16. ?ervna t. r. Ze zápisu vyplývá, že SZ schválil zrušení obchodní spole?nosti Interlov. Firma se známým logem se tak po tém?? 40 letech existence do?kala ukon?ení své ?innosti. Jaká byla historie Interlovu, co p?edcházelo rozhodnutí SZ a co vyplývá z rozhodnutí SZ?

VZNIK A VÝVOJ SPOLE?NOSTI
P?edch?dcem Interlovu bylo samostatné hospodá?ské za?ízení ?eskoslovenského mysliveckého svazu (?SMS) nazvané ?SMS – Odchytové za?ízení. Vzniklo 18. listopadu 1964 a jak vyplývá z jeho pojmenování, zajiš?ovalo p?evážn? odchyt a následn? vývoz živé zv??e. Šlo o zv?? drobnou: ze za?átku to byly hlavn? koroptve a zajíci, pozd?ji také bažanti.
V kv?tnu r. 1969 došlo k p?ejmenování hospodá?ského za?ízení na Interlov Praha. Prvním ?editelem podniku, tvo?eného sedmi závody (Spo?ilov, Báš? u Prahy, Hradec Králové, T?i Sekery u Mariánských Lázní, P?erov, Napajedla a Židlochovice) se stal ing. Rudolf Egner. P?edm?tem podnikání byl mimo jiné odchyt a prodej živé zv??e, nákup a prodej zv??iny, výroba asfaltových ter??, sjednávání poplatkových lov?, chovy zv??e, preparátorské a další služby myslivc?m. V letech 1970-1989 podnik ?ídil MVDr. Karel Sláma. 70. léta se nesla ve znamení nár?stu odchytu zajíc?, na nulu však poklesl odchyt koroptví. Na významu však za?al pozvolna nabývat výkup zv??iny. Hlavní ?innost byla soust?ed?na do závod? Praha (se st?edisky Spo?ilov, Hradec Králové a Báš?), P?erov a T?i Sekery.
Po zm?n? spole?enských pom?r? v r. 1989 podnik pokra?oval ve své ?innosti. V srpnu r. 1992 bylo hospodá?ské za?ízení Interlov zrušeno bez likvidace a vznikla nová spole?nost Interlov Praha, s. r. o., jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem byla ?MMJ. ?editelem byl jmenován ing. Jan Kupka, který Interlov vedl od r. 1989. V porevolu?ním období se za?al projevovat tlak nov? vzniklých podnikatelských subjekt? zejména ve výkupu zv??iny. V ?asopise Myslivost se vícemén? pravideln? objevovaly výzvy, aby myslivci podpo?ili Interlov coby „svoji spole?nost“ a prodávali jí zv??inu. V prost?edí domácího – ?asto divokého – trhu však tyto apely nepadly na úrodnou p?du. Na p?elomu tisíciletí navíc evropský trh se zv??inou ovlivnil dovoz jeleního masa z farem Nového Zélandu a za?alo se otev?en?ji hovo?it o ekonomických problémech spole?nosti.
O problémech Interlovu si cvrlikali vrabci na st?eše, ale jinak se nic ned?lo. Teprve pod tlakem „kauzy Malý“ – n?kolikamiliónového manka v p?erovském závod? – a dlouhodobých milionových prod?lk? z hospoda?ení odstoupil v kv?tnu r. 2005 z vedení Interlovu ing. Kupka. V ?ízení spole?nosti jej na n?kolik m?síc? nahradil ing. Václav Velek, po n?m byl ?ízením spole?nosti pov??en ?editel závodu Praha ing. Josef Roubí?ek. Ten však za?átkem r. 2007 z Interlovu odešel a za?al sám obchodovat se zv??inou. V pr?b?hu r. 2006 se ve vedení ?MMJ naplno rozho?ela vážná diskuse o tom, zda Interlov nadále zachovat (podrobný rozbor situace p?inesl Sv?t myslivosti ?. 8/2006). P?es jednozna?n? kriticky vyznívající zprávu pracovní skupiny pro analýzu hospoda?eni Interlovu, která doporu?ila poslat podnik do likvidace, odhlasoval mimo?ádný SZ v zá?í 2006, že spole?nost dostane ješt? jednu šanci. Posledním v ?ad?, který m?l zachránit „reputaci Interlovu“ a vyvést jej z nezávid?níhodné situace, byl ing. Lucian Papazian, jmenovaný ?editelem spole?nosti na podzim lo?ského roku. Nedostal však p?íliš ?asu ...

ŽIVÁ ZV??, ZV??INA A CO DÁL?
P?vodní ?innost – odchyt a prodej koroptví, zajíc? a bažant? do zahrani?í, zejména do Itálie a Francie – byla pro Interlov a tedy i pro jeho z?izovatele po dlouhá léta „zlatým dolem“. Za minulého režimu spole?nost maximáln? využívala výhody, které plynuly z tehdejších „podnikatelských“ podmínek: dodávky živé drobné zv??e a pozd?ji i zv??iny byly pro myslivecká sdružení de facto povinné, výkupní ceny symbolické a postavení Interlovu monopolní. Interlovu tak sta?ilo v krátkém odchytovém období zv?? nakoupit, následn? výhodn? exportovat a dalo se z toho „vyžít“ po zbytek roku. Jakou výhodou byl monopol v obchodování se zv??inou, se naplno ukázalo po r. 1989.
K ohrožení stavu blahobytu však došlo již p?ed r. 1989. První problémy p?inesl konec 70. let, kdy zcela skon?il odchyt koroptví. Byl však ješt? dostatek zajíc? i bažant? (ro?ní odchyty se pohybovaly kolem 30 000 kus? obou druh? živé zv??e) a poda?ilo se „nastartovat“ náhradní program – výkup zv??iny. K jejímu výkupu a uskladn?ní byly postupn? uzp?sobeny závody v Praze-Spo?ilov?, P?erov? a T?ech Sekerách (pozd?ji exportní závody). Krom? toho podnik vybudoval rozsáhlou sí? výkupen zv??iny. Zv??iny byl dostatek, díky nar?stajícím stav?m spárkaté zv??e zbyla jak pro pot?eby myslivc?, tak pro prodej do Interlovu. Ten ji po celou dobu své existence obchodoval p?evážn? v k?ži, z ?ehož profitovaly zpracovatelské firmy v zahrani?í. Jen malá ?ást se d?lila a prodávala „balí?kovaná“.
Další tlak pocítil Interlov koncem 80. a na po?átku 90. let v podob? výrazného poklesu odchytu zajíc? (r. 1990 – 21 815 kus?, r. 1991 – 14 289 kus?, r. 1992 – 9672 kus?). Živé zajíce se již nahradit nepoda?ilo a hlavn? – v obchodu se zv??inou za?ala Interlovu šlapat na paty rodící se konkurence. Podnik sice vyvíjel r?zné alternativní ?innosti, ale výkup zv??iny a její vývoz do zahrani?í tvo?il základ hospoda?ení. Výroba asfaltových ter?? v královéhradeckém st?edisku byla jen dopl?kovou ?inností, lovecká turistika se kv?li personálnímu obsazení, silnému tlaku konkuren?ních spole?ností a prost?edí, v n?mž byla realizována, nerozvíjela a drobné služby myslivc?m v podob? prodeje krmiv, kamenné soli, antiparazitárních p?ípravk? pro zv?? a st?eliva chyb?jící prost?edky nep?inesly.
Smrtící ránu zasadil Interlovu patrn? radikální propad ve vývozu zv??iny v polovin? 90. let (1991 – 1 527 000 kg, r. 1994 – 891 000 kg, r. 1995 – 520 000 kg). Vedení a vlastník Interlovu se z?ejm? stále ješt? spoléhali na monopolní postavení z minulých let a podporu ?MMJ a její široké ?lenské základny. Bylo však po revoluci, nová doba si vyžadovala zcela odlišný p?ístup a ?ešení. Pot?ebná opat?ení však nebyla p?ijata, takže vinou metod ?ízení spole?nosti poplatných dob? p?ed r. 1990 a ned?slednou kontrolou ze strany orgán? ?MMJ p?išel smutný záv?r: letošní SZ svým rozhodnutím dal najevo, že Interlovu jako celku již není pomoci.

PODNIK BUDE JEŠT? NEJAKÝ ?AS FUNGOVAT
Rozhodnutí poslat podnik do likvidace neznamená, že Interlov ze dne na den skon?í s výkupem zv??iny, p?íp. dalšími ?innostmi, na n?ž uzav?el smlouvy. Proces likvidace oficiáln? za?al 19. ?ervna pod dohledem ing. Františka Poláka, jenž byl na SZ jmenován likvidátorem, a podle slov jednatele ?MMJ ing. Jaroslava Koste?ky, Ph.D., bude probíhat p?ibližn? jeden až dva roky. Nadále probíhá výkup zv??iny, podnik dostojí všem závazk?m vyplývajícím z podepsaných smluv. Sou?asn? probíhají v jednotlivých závodech inventury.
Likvidátor má za úkol podnik co nejvýhodn?ji prodat. Jako první p?ijde na ?adu patrn? závod v Hradci Králové, následn? závody v P?erov? a T?ech Sekerách. Jak uvedl ing. Koste?ka, uvažuje se o prodeji ve ve?ejné dražb?.