V kv?tnu letošního roku uplynulo 100 let od vysazení prvního kusu kamzi?í zv??e na ?eskokamenicku v okrese D??ín. Významné „kulaté“ výro?í se rozhodl Okresní myslivecký spolek ?MMJ D??ín oslavit uspo?ádáním výstavy kamzi?ích trofejí a seminá?e v?novaného nejen kamzi?í zv??i. Místem konání se staly zrekonstruované prostory zámku v D??ín?, kde sou?asn? prob?hla i p?ehlídka trofejí spárkaté zv??e ulovené na území okresu v uplynulém roce.
STO LET, VYSTAVÍME STO TROFEJÍ … … ?ekli si organizáto?i výstavy kamzi?ích trofejí, která se konala ve dnech 31. kv?tna – 10. ?ervna a od myslivc? z honiteb, v nichž se kamzíci vyskytují, si vyp?j?ili rovnou stovku trofejí této zajímavé zv??e. „Sbírka“ byla vystavena na t?ech panelech, p?i?emž na každém byla p?ipevn?na p?ehledná tabulka informující návšt?vníka výstavy o konkrétní trofeji (pohlaví a v?k zv??e, bodová hodnota CIC, roku ulovení ?i nálezu, jména vlastníka trofeje a název honitby, kde byl kamzík uloven, resp. nalezen). Nejstarší trofej pocházela z r. 1949, nejmladší z lo?ska, takže návšt?vník mohl porovnat trofeje z uplynulých 50 let. Ta s nejvyšší bodovou hodnotou – 122,13 b. CIC – byla z r. 1991: t?ináctiletého kamzíka ulovil Jan Pale?ek v honitb? ?eská Kamenice. Jde o nejsiln?jší kamzi?í trofej ?R. Z ?eskokamenicka ostatn? pochází v?tšina našich nejlepších trofejí. Tamní zv?? má ve srovnání se zv??í z Jeseník?, druhé oblasti výskytu kamzík?, v?tší rozlohu r?žk?, resp. há?k?. Úvodní slova p?i oficiálním otev?ení výstavy 31. kv?tna v rámci zahájení seminá?e „100 let kamzíka na ?eskokamenicku a veterinární problematika spárkaté zv??e“ pronesli p?edseda OMS ?MMJ D??ín ing. Lubomír T?ma, ?estný p?edseda ?MMJ prof. ing. Josef Hromas, CSc., a jednatel ?MMJ ing. Jaroslav Koste?ka, Ph.D. Ing. T?ma poté spole?n? s pam?tníky chovu kamzi?í zv??e krátce zavzpomínal na uplynulá desetiletí a zd?raznil podporu zachování kamzíka v p?írod? ?eskokamenicka do budoucna. Je d?ležité, že souhlas s touto myšlenkou ve?ejn? deklarovali p?edstavitelé Les? ?eské republiky, s. p., držitele v?tšiny honiteb, v nichž dnes kamzík žije, a též Správy Chrán?né krajinné oblasti Lužické hory. Zdá se tedy, že kamzíci mají na ?eskokamenicku za ur?itých p?edpoklad? zajišt?nou budoucnost, což podle severomoravských myslivc? p?ítomných na seminá?i nelze jednozna?n? ?íci o kamzících v Jeseníkách. Ti by m?li stoleté výro?í oslavit za ?ty?i roky. Jaká to bude oslava, ukáže ?as. KRÁTKÝ VÝLET DO HISTORIE Historicky první kamzík, údajn? p?vodem z Bavorskách Alp, byl na D??ínsku vypušt?n do volné p?írody 10. kv?tna 1907, a to z obory mezi Tokání a Rudolfovým kamenem, v pískovcových skalách ?eského Švýcarska (území dnešního Národního parku ?eské Švýcarsko). Stalo se tak z popudu hrab?te Karla Kinského, majitele tamního panství.. Ve stejném roce bylo postupn? z rakouských a švýcarských Alp dovezeno a vysazeno dalších osm kus? (t?i kamzíci a p?t kamzic), k nimž v lednu 1908 p?ibyly ješt? t?i kusy zv??e (dva kamzíci a kamzice). O rok pozd?ji byly do ob?rky v blízkosti Tokán? vypušt?ny další t?i kusy zv??e dnes neznámého p?vodu. Tato zv?? m?la vytvo?it základ pro další chov. P?i hodnocení výsledk? „chovatelských aktivit“ byl v r. 1911 konstatován neúsp?ch, zejména vlivem nevhodn? vybrané lokality. Obora byla otev?ena a všechna v ní chovaná zv?? vypušt?na do volnosti. Z obav o další osud založeného chovu vzešla myšlenka postavit oboru novou, ale již jinde V letech 1912-1913 tak vznikla obora vzdálená jen n?kolik kilometr? od p?vodního místa vysazení, na úpatí Velkého Javoru – v úživné oblasti ?edi?ových vrch? Lužických hor. Jejími obyvateli byly zpo?átku t?i kusy zv??e – dva kamzíci a kamzice. Na nové míst? se kamzík?m da?ilo již lépe, chov vzkvétal a stavy se zvyšovaly. V r. 1918 byla ob?rka otev?ena a do volnosti se dostalo celkem 15 kus?. Kolem r. 1925 došlo ke spojení obou populací. Zv?? sama našla místa s podmínkami, které jí vyhovovaly, na nich se držela a úsp?šn? se množila. V r. 1933 ?ítaly stavy již kolem 100 a zv?? se za?ala lovit. Po druhé sv?tové válce se stavy kamzík? pohybovaly údajn? kolem 150 kus?. Od r. 1947 byl lov kamzík? zakázán, povoloval se pouze mimo?ádný odst?el pro v?decké nebo veterinární ú?ely. Stavy rostly, zv?? se za?ala objevovat i na vzdálen?jších místech od p?vodních lokalit výskytu. V r. 1976 byla vyhlášena oblast chovu kamzi?í zv??e a s kamzíky se za?alo myslivecky hospoda?it. Byly stanoveny normované stavy 205 kus?, ro?n? se lovilo pr?m?rn? 16 kus?, každoro?ní úhyn byl kolem 15 kus?. Nejvyšších stav? bylo dosaženo v první polovin? 80. let. Po r. 1993 se vlivem rozpadu velkých honiteb státních les? stala situace s chovem kamzík? pon?kud složit?jší. Zm?ny se však poda?ilo „ustát“ a po?ty kamzi?í zv??e výrazn?ji neklesly. V sou?asné dob? ?iní normované stavy ve ?ty?ech honitbách, v nichž se kamzík vyskytuje (vým?ra 6775 ha) celkem 185 kus?. V posledních letech se v nich loví ro?n? loví v pr?m?ru 15-20 kus? kamzi?í zv??e.
SEMINÁ? „100 LET KAMZÍKA NA ?ESKOKAMENICKU A VETERINÁRNÍ PROBLEMATIKA SPÁRKATÉ ZV??E“ Zahájení teoretické ?ásti seminá?e, která prob?hla ve ?tvrtek 31. kv?tna, p?edcházelo p?edání vyznamenání za zásluhy o chov kamzi?í zv??e Josefu Frimlovi, bývalému pracovníkovi státních les? a MVDr. Ji?ímu Ku?erovi, n?kdejšímu ?editeli Okresní veterinární správy D??ín a dlouholetému p?edsedovi OMS ?MMJ D??ín. Odznak a pod?kování za zásluhy o myslivost p?evzala též ing. Kate?ina Kolá?ová, která se velkou m?rou podílela na p?íprav? oslav „kamzi?ího jubilea“. Teoretická ?ást seminá?e byla rozd?lena do t?í blok?. Po úvodním zamyšlení prof. ing. Josefa Hromase, CSc., o p?vodnosti a nep?vodnosti rostlinných a živo?išných druh? v naší p?írod? pokra?oval program „kamzi?ími“ referáty autor? z OMS ?MMJ D??ín. U ?e?nického pultu se postupn? vyst?ídali Ota Buršík st. (p?ítomné seznámil s referátem Josefa Frimla Minulost i sou?asnost kamzíka horského na ?eskokamenicku), ing. Lubomír T?ma (Vývoj stav? a lovu kamzík? na okrese D??ín), ing. Pavel Bik (100 let chovu kamzíka na ?eskokamenicku) a Jan Pale?ek (Populace kamzíka horského v Labských pískovcích v lesním revíru Všemily Lesní správy Rumburk). Tito auto?i z r?zných aspekt? podrobn? rozebrali historii chovu kamzík? na D??ínsku. V druhém bloku referát? vystoupil nejprve ing. Ji?í Kamler, Ph.D., s p?ísp?vkem Potravní ekologie kamzíka horského a jeho soužití s jinou spárkatou zv??í. Po n?m následovaly dva referáty autor? z druhé oblasti výskytu kamzík? u nás – z Jeseník?. Ing. Ji?í Ml?oušek a posléze RNDr. Ctibor Babi?ka hovo?ili o sou?asné problematice kamzíka horského v Jeseníkách. V t?etím bloku se prolnulo téma kamzík? s veterinárními aspekty chovu spárkaté zv??e. Ota Bušík st. hovo?il o zdravotní problematice kamzíka v Lužických horách, MVDr. Milan Malena o veterinární legislativ? v oblasti voln? žijící zv??e, prof. RNDr. Ji?í Lamka, CSc., o zdravotním stavu kamzíka horského na ?eskokamenicku (výsledky šet?ení z let 2002 až po sou?asnost), Mgr. Vladimír Bádr o ektoparazitech kamzík? na ?eskokamenicku, prof. MVDr. Alfred Hera, CSc., o použití medikovaných krmiv u spárkaté zv??e, MVDr. Aleš Kyral o veterinárních p?ípravcích pro zv??, doc. MVDr. Dušan Rajský, Ph.D., o rozší?ení fascioloidózy u jelenovitých v Podunajské oblasti coby aktuálním riziku pro st?edoevropský region a ing. Matúš Rajský o výživ? zv??e ve vztahu ke škodám jí p?sobeným na lesních kulturách (výsledky z modelových podmínek). T?m, kte?í se na seminá? nedostali, se jist? hodí informace, že sborník referát? lze dodate?n? objednat za cenu 180 K? u jednatele OMS ?MMJ D??ín ?estmíra Vondrá?ka (tel. 737 764 981, 412 552 437, e-mail: , ).
ZA KAMZÍKY NA STUDENEC Na pátek 1. ?ervna byla naplánována terénní exkurze do oblasti s výskytem kamzík? – na ?edi?ový vrch Studenec severovýchodn? od ?eské Kamenice. Ú?astníci nejprve vyslechli z úst ing. Pavla Bika, lesního správce LS Rumburk, stru?nou informaci p?írodních podmínkách daného území, výkonu práva myslivosti a – samoz?ejm? – o kamzi?í zv??i. Poté se vydali na exkurzní trasu, vedoucí po obvodu Studence, který je za?len?n do režijní honitby LS Rumburk nazvané Studený vrch. V této honitb? o vým??e 2195 ha jsou nejvyšší sjednané stavy kamzík? (92 kus?) ze všech ?ty? honiteb, v nichž jsou kamzíci na ?eskokamenicku chováni (již zmín?ných 185 kus?). Cesta vedla rozpadajícími se bukovými porosty, kolem ploch, na nichž se les obnovován jak um?le, tak p?irozenou cestou. Ú?astníci míjeli su?ová pole i smrkové ty?koviny, takže se mohli seznámit s biotopy, v nichž kamzi?í zv?? žije již tém?? sto let. Ke spokojenosti všech se poda?ilo p?ijít k p?ti?lenné kamzi?í tlup?, tvo?ené t?emi dosp?lými kusy a dv?ma kamzí?aty. O n?kolik set metr? dál se však naskytl smutn?jší pohled – p?ímo u cesty leželo padlé kamzí?e. Jak ukázala pitva, p?í?inou úhynu p?ibližn? sedmi- až desetidenního kamzí?ete bylo traumatického poškození pravé plece a hlavn? krku. Perforace k?že na krku odpovídala opakovanému uchopování kamzí?ete predátorem, s velkou pravd?podobností psem. Každá ztráta hraje u málopo?etné populace kamzík? velkou roli … Exkurzní trasa kon?ila na vrcholu Studence (736 m n. m.) u dnes již nefunk?ní kovové rozhledny, postavené v r. 1888 D??ínským horským spolkem pro ?eské Švýcarsko. Vrchol je v sou?asnosti sice zarostlý lesem, takže z n?j není moc vid?t, ale p?kné výhledy do okolního kraje se nabízely z n?kolika níže položených míst. P?EHLÍDKA TROFEJÍ – REKORDNÍ PO?ET MEDAILOVÝCH JELEN? Za p?ehlídkou trofejí, získaných v honitbách okresu D??ín v uplynulém mysliveckém roce, museli ú?astníci seminá?e a její návšt?vníci sejít do sklepení d??ínského zámku. Ješt? než došli chodbou ke stojan?m s trofejemi, míjeli malou výstavku fotografií jelení zv??e, které po?ídil v obo?e Židlov fotograf Hubert Hirsch. P?ehlídka byla rozd?lena do ?ty? sklepních místností. V první byly srn?í trofeje, v druhé jelení, ve t?etí trofeje da?k?, kamzík?, muflon? a ?erné zv??e. Samostatná prosv?tlen?jší místnost s vyšším stropem byla vyhrazena nejsiln?jším trofejím okresu. Krom? nich v ní byly vystaveny ješt? jelení trofeje z n?kolika honiteb. Celkov? bylo na území okresu D??ín (honební plocha 70 868 ha, 52 honiteb) v lo?ském mysliveckém roce uloveno 639 kus? jelení zv??e (140 jelen?, 245 laní, 254 kolouch?), 15 kus? da??í zv??e (t?i da?ci, p?t dan?l a sedm da??at), 65 kus? mufloní zv??e (25 muflon?, 25 muflonek, 15 muflon?at), 744 kus? srn?í zv??e (387 srnc?, 188 srn, 169 srn?at), 15 kamzík? (osm kamzík? a sedm kamzic) a 813 kus? ?erné zv??e (222 k?our?, 155 bachyní, 463 selat). Podle statistiky vedené OMS ?MMJ D??ín lze ?íci, že v porovnání s p?edchozími lety výrazn? poklesl odst?el ?erné zv??e (ve srovnání s r. 2004 a 2005 o více než polovinu), nep?ehlédnuteln? též u srn?í zv??e (v porovnání s r. 2004 a 2005 o 250, resp. 150 kus?) a mírn? tém?? u všech ostatních druh? spárkaté zv??e. Vliv na lo?ské stavy zv??e m?la tvrdá zima 2005/2006. Letos se naopak o?ekává následkem mírné zimy a dostatku potravy vyšší p?ír?stek. Tolik medailových jeleních trofejí jako letos d??ínská hodnotitelská komise dlouho nepamatovala. Zatímco v sezón? 2002/2003 byl uloven v okrese jeden medailový jelen (bronzová medaile) a o rok pozd?ji rovn?ž jeden (bronzová medaile) a další byl nalezen uhynulý (st?íbrná medaile), v sezón? 2004/2005 se poda?ilo ulovit již ?ty?i medailové jeleny (všichni bronzová medaile) a v sezón? 2005/2006 rovn?ž ?ty?i (jedna st?íbrná medaile a t?i zlaté), ale další dva „bronzoví jeleni“ byli nalezeni uhynulí a jeden byl upytla?en. Lo?ská sezóna potvrdila výše nazna?ený trend – ulovilo se dokonce 11 medailových jelen? (jeden st?íbrný a deset bronzových) a další jelen z?stal t?sn? za hranicí pro ud?lení bronzové medaile! ?ty?i trofeje byly z honiteb na levém b?ehu Labe, což stojí za pozornost, protože v?tšina trofejí z uplynulých let pocházela zpravidla z honiteb z „druhé strany“ ?eky. Nejsiln?jší paroží nosil jelen ulovený v honitb? Jedlová: 192,09 b. CIC, v?k 12+ (další medailové trofeje: 187,51; 185,23; 183,50; 181,30; 180,60; 180,46; 176,90; 173,73; 172,42; 171,87 b. CIC). Z pohledu ostatních druh? spárkaté zv??e byly na p?ehlídce vystaveny t?i medailové mufloní trofeje (jedna zlatá /224,50 b. CIC/ a dv? st?íbrné), dv? medailové kamzi?í trofeje (st?íbrná a bronzová) a jedny medailové zbran? prasete divokého (bronzová medaile).
D??ínským myslivc?m se poda?ilo p?ipravit velmi d?stojnou oslavu jubilea založení chovu kamzi?í zv??e v oblasti ?eské Kamenice. Pod?kování pat?í všem, kte?í se do zapojili do náro?né organizace celé akce. Nezbývá než si p?át, aby za dalších sto let bylo možné uspo?ádat podobnou akci. Záv?r ze seminá?e „100 let kamzíka na ?eskokamenicku a veterinární problematika chovu spárkaté zv??e“
Ú?astníci seminá?e „100 let kamzíka na ?eskokamenicku a veterinární problematika chovu spárkaté zv??e“ konaného dne 31. 5. 2007 v D??ín? vyslechli a prodiskutovali ?adu referát? týkajících se chovu kamzíka na ?eskokamenicku a Jesenicku. Z diskuse vyplynuly zejména tyto záv?ry a doporu?ení: 1. Ú?astníci oce?ují dosažené výsledky v chovu kamzík? na ?eskokamenicku a zejména vliv pozitivní spolupráce L?R, profesionální ochrany p?írody a uživatel? honiteb. Na seminá?i ú?astníci vyslovili uznání a pod?kování všem, kte?í se zasloužili o dosažené výsledky za celou historii chovu kamzíka na ?eskokamenicku. 2. Zachovat existenci kamzíka horského v ?R v lokalitách jeho dlouhodobého výskytu. Jde o populace kamzíka horského na ?eskokamenicku a Jeseníkách, které dlouhodob? vykazují trvalé znaky zdravé a prosperující populace pravideln? se rozmnožující po více než 30 generací. 3. Po?etní stavy kamzíka horského je nutné zachovat ve výši, jež odpovídá ekologické stabilit? prost?edí, ve kterém se sou?asné populace vyskytují. Sou?asn? by minimální po?etnost populací nem?la ohrozit vlastní podstatu existence daného druhu v trvale izolované lokalit?. Podle dlouhodobých zkušeností by samostatná populace nem?la poklesnout pod 200 kus? na celou oblast. 4. Podle platné legislativy EU p?evzít do legislativy ?R formulaci sm?rnice vztahující se k p?vodnosti živo?išných druh?. Tato sm?rnice definuje, že nep?vodním voln? žijícím živo?ichem je geograficky nep?vodní nebo geneticky nevhodná nebo geneticky neprov??ená populace živo?ich? vyskytujících se na daném území mén? než t?i po sob? jdoucí generace populace. Tato definice je již pevn? zakotvena v platné právní norm?, a to v zákon? ?. 99/2004 Sb., o rybá?ství. 5. Podpo?it ?MMJ Praha v p?ipomínkovém ?ízení k novelizaci zákona ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?írody a krajiny, v problematice voln? žijících druh?. 6. Ú?astníci seminá?e žádají po?ádající OMS ?MMJ D??ín, aby toto stanovisko zaslal kompetentním orgán?m a seznámili s ním odbornou ve?ejnost.
