Svět myslivosti - Jak nás vidí jeleni?

Ing. Ji?í Kamler, Ph.D.

Že je zrak pro ?lov?ka (a pro myslivce zvláš?) d?ležitým smyslem, není t?eba p?ipomínat. Navzdory vymoženostem dnešní doby, které nám umož?ují korigovat o?ní vady, p?ibližovat vzdálené objekty ?i vid?t i v noci, jsou dobré o?i p?i lovu nenahraditelné. Lovecký úsp?ch je i v dob? zam??ovacích dalekohled? s variabilním zv?tšením a p?esných kulovnic založen na tom, zda zv?? uvidíme d?íve než ona nás a dokážeme se k ní nepozorovan? p?iblížit. Zv?? je ovšem ostražitá, ?asto sta?í jeden neopatrný pohyb a je pry?.

Mnohého myslivce v takových chvílích asi nejednou napadlo, jak zv?? vidí a jak se p?ed ní ú?inn? skrýt. Získat p?esné odpov?di na tyto otázky je pom?rn? složité a vyžaduje to nákladné experimenty. V posledních letech prob?hlo zejména v Americe n?kolik pokus? s jelenci b?loocasými, p?i nichž byly zdokumentovány schopnosti tohoto druhu sledovat zrakem své okolí za r?zných podmínek. Znalost zrakových schopností jelenovitých se m?že hodit i nám, myslivc?m, p?i hledání cest, jak to ud?lat, aby nás zv?? b?hem lovu nezpozorovala.
Na úvod se snad hodí p?ipomenout trochu teorie. Sv?tlo, které vnímáme, je elektromagnetické zá?ení o ur?ité vlnové délce. Toto zá?ení nás obklopuje v širokém spektru od krátkovlnného kosmického zá?ení až po dlouhovlnné rádiové vlny. Jeho nejviditeln?jším zdrojem je slunce. ?ást zá?ení, jež jsme schopni vnímat zrakem, ozna?ujeme jako viditelné. Jeho vlnová délka je p?ibližn? od 400 do 700 nm. Vnímáme p?itom zá?ení, které zachytí naše oko ze zdroje, p?íp. odražené od p?edm?t?. Barevné rozdíly objekt? vznikají tak, že v dopadajícím zá?ení jsou p?ítomny jen ur?ité ?ásti spektra a jiné pohlcuje povrch daného objektu. Okem vnímáme t?i základní barvy – modrou, zelenou a ?ervenou, jimž odpovídají vlnové délky 435, 546 a 700 nm. Bílá barva a ostatní barevné odstíny vznikají kombinací t?chto t?í základních barev. Dopadající zá?ení zachycuje sítnice oka s receptory, které ozna?ujeme jako ty?inky a ?ípky. Na jejich množství a druhu závisí rozlišovací schopnosti oka.
Sv?tla jelenovitých se od o?í ?lov?ka do ur?ité míry liší. P?edevším jejich sítnice obsahuje vysoký po?et receptor? citlivých p?i nízkých intenzitách sv?tla, což zv??i umož?uje výborn? vid?t i za šera. Naopak její barevné vid?ní je pon?kud omezené. V receptorech na sítnici zv??e p?evládají pigmenty citlivé v oblastech 450-460 nm (modrá) a okolo 497 a 537 nm (žluto-zelená). Za denního sv?tla proto jelenovití dob?e rozlišují barevné odstíny, které vnímáme jako modré, p?es zelenou až po žlutozelenou. Jelenovití jsou také schopni ?áste?n? rozlišovat delší vlnové délky (?ervenou a oranžovou) od st?edních vlnových délek (zelená). Jejich schopnost rozeznávat r?zné odstíny ?ervené je však malá. Za šera rozeznávají p?edevším odstíny modré a modro-zelené.
Z hlediska využití výše uvedených poznatk? pro lov je dobré v?d?t, že jelenovití jsou schopni velice dob?e rozeznávat odstíny zelené barvy, takže pro loveckou praxi jsou ur?it? lepší maskovací vzory, než tradi?ní zelená na našich uniformách. Naopak na odstíny ?ervené je zrak zv??e pom?rn? málo citlivý, takže není nutné obávat se jejího zrazování „na dálku“ p?i nošení ochranných dopl?k? na honech. Na co je ovšem t?eba dát si zvláš? velký pozor, jsou bílé a reflexní dopl?ky, které zv?? vnímá výrazn?. Také je t?eba pamatovat na to, že jelenovití vidí díky širokému zornému poli (310 o), danému umíst?ním o?ních bulv, bez pohnutí hlavy i „dozadu“. Spolu s ostatními smysly jim zrak umožnil p?ežít v dobách, kdy byli pod stálým ohrožením velkými šelmami.
My myslivci se p?i lovu snažíme p?ekonat smysly jelenovitých, k ?emuž nám m?že pomoci i vhodná barva oble?ení. P?esto je na míst? uvážlivost p?i volb? barev od?vu, protože myslivostí není jen lov. Je t?eba dbát také na tradice a na to, jak p?sobíme na ve?ejnost.

Autor pracuje v Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?.