Svět myslivosti - Jaká je realita sou?asného mysliveckého hospoda?ení?

Ing. Ji?í Kamler, Ph.D., Radim Plhal a Ing. Jan Dvo?ák, Ph.D.

P?i hodnocení jakékoliv lidské ?innosti je velmi podstatné, kdo hodnocení provádí, protože objektivní skute?nosti jsou velmi ?asto zkresleny osobními postoji k dané problematice. Ani myslivecké hospoda?ení není v tomto sm?ru výjimkou. Jde o ?innost, na niž jsou diametráln? rozdílné názory – od zásadního odmítání až po nekritické obhajování. Na konferenci „Zjiš?ování po?etních stav? zv??e a myslivecké plánování“ jsme se prost?ednictvím dotazník? pokusili získat p?ehled o tom, v ?em ú?astníci poci?ují hlavní problematické oblasti mysliveckého hospoda?ení.

Mezi ú?astníky konference p?evažovali lidé, kte?í mají myslivost v pracovní náplni, ?i se jí musejí p?i práci b?žn? zabývat (zástupci státní správy les? a myslivosti, pracovníci Les? ?eské republiky, s. p., Vojenských les? a statk? ?R, s. p., a orgán? ochrany p?írody). P?ed zahájením konference jsme jim rozdali dotazníky obsahující 24 otázek, které se týkaly témat souvisejících s jejím obsahovým zam??ením. Od p?ibližn? 120 oslovených osob jsme obdrželi 75 vypln?ných dotazník?. Odpov?di jsme sumarizovali a jak jsme slíbili, podáváme p?ehled o tom, jaké postoje k ?ešené problematice zaujala oslovená skupina osob.

SOU?ASNÉ HOSPODA?ENÍ SE ZV??Í
První skupina otázek se týkala obecn? sou?asného hospoda?ení se zv??í. Ukázalo se, že jako problematické vnímaly hospoda?ení se spárkatou zv??í více než t?i ?tvrtiny respondent?. V názoru na hlavní problém sou?asného hospoda?ení však již dotazovaní tak jednotní nebyli. Nej?ast?ji spat?ovali jako problém neúnosné škody p?sobené zv??í na lesních porostech, jako další výrazný d?vod nespokojenosti uvád?li nevyhovující stav myslivecké legislativy, vysoké nájmy honiteb a náhrady za škody p?sobené zv??í, škody p?sobené zv??í na polích, nevhodný systém tvorby honiteb, rozpor mezi skute?nými a vykazovanými stavy zv??e a další negativní jevy ovliv?ující myslivecké hospoda?ení. Zajímavým zjišt?ním je, že p?es 50 % dotázaných uvedlo jako možné východisko ze sou?asné situace posílení pravomoci státu a up?ednostn?ní zájm? chovu zv??e p?ed vlastnickými vztahy k pozemk?m (více než 90 % zú?astn?ných se p?iklonilo k názoru, že stát by m?l mít právo rozhodovat v zásadních v?cech). Zdá se, že zkušenosti z praxe vedou odpov?dné pracovníky k záv?ru, že ani majitelé honebních pozemk?, ani nájemci honiteb nezajiš?ují bez dostate?né kontroly kvalitu mysliveckého hospoda?ení, p?i?emž východisko z této situace je ve v?tších pravomocech ú?ad?. V souvislosti s ?ízením chovu respondenti dále uvedli, že by bylo vhodné posílit pravomoci a odpov?dnost mysliveckých hospodá??, zvýšit zodpov?dnost majitel? pozemk? za stav biotopu, stanovit konkrétní závazné postupy pro jednotlivé myslivecké ?innosti, zjednodušit administrativu a zvýšit kontrolu pravdivosti uvád?ných údaj? a v?bec kontrolu veškeré ?innosti myslivc?. Pokud jde o plánování výše odst?elu, vyslovila se rozhodující v?tšina pro to, aby byly mnohem více zohled?ovány škody p?sobené zv??í a obecn? stav vegetace. V p?ípad? vysokých škod by se tak odst?el zvyšoval.

METODY S?ÍTÁNÍ A STANOVENÍ NORMOVANÝCH STAV?
Druhá skupina otázek se týkala stanovení normovaných stav? zv??e a metod s?ítání. Za únosné považovalo 64 % ú?astník? ankety 25 kus? jelení zv??e na 1000 ha plochy v pr?m?rn? úživném prost?edí s dosahem pastevních ploch (14 % uvedlo maximáln? 10 kus?, což je mimochodem podle sou?asné legislativy také minimální stav jelení zv??e na 1000 ha a 15 % respondent? 50 ks). Dnešní s?ítání zv??e ve vyhlášených termínech vyšlo v anket? jako zcela nevhodné a tím i zbyte?né (61 % ú?astník?). Další více než t?etina ú?astník? jej ozna?ila za možné, avšak p?i v?tší disciplinovanosti uživatel? honiteb. Za hlavní p?í?inu nesouladu mezi vykazovanými a skute?nými stavy zv??e uvedlo 56 % dotazovaných nereálnost požadavku zjišt?ní skute?ných stav? spolu se zám?rným zkreslováním údaj?. Spor vzniká v otázce normovaných stav? zv??e: 46 % respondent? hodnotilo sou?asné normované stavy zv??e jako odpovídající únosnosti prost?edí, ale v honitbách nedodržované a 48 % vnímalo normované stavy zv??e jako zbyte?n? nízké, neumož?ující ?ádné myslivecké hospoda?ení a tím nereálné ve v?tšin? honiteb.
Uživatelé honiteb nemají podle ú?astník? ankety p?íliš dobrý odborný kredit a jako zcela „nepoužitelné“ pro s?ítání zv??e náro?n?jší metodou je vid?lo tém?? 60 % respondent?. Celkem 38 % z nich si však myslí, že alespo? polovina uživatel? by byla schopná a ochotná n?kterou ze složit?jších metod využít. Jedna z mála plošn? využitelných metod je s?ítání hromádek trusu. Tato metoda je b?žn? popisovaná ve v?deckých studiích a byla citována též v n?kolika referátech na seminá?i. Podle názoru ú?astník? konference je však tato metoda v praxi omezen? použitelná, 58 % respondent? ji považovalo za zcela nepoužitelnou z d?vodu pracnosti a neochoty uživatel? honiteb a jen 34 % si myslí, že by tato metoda mohla být použita alespo? v polovin? honiteb. Jako návrhy na zp?esn?ní odhad? po?etnosti spárkaté zv??e byly nej?ast?ji uvád?ny možnosti kombinace r?zných metod a s?ítání ve více termínech, pop?. v pr?b?hu celého roku. N?kolikrát byla zmín?na i možnost využití termovize, stopových transekt? ?i analýza mysliveckých statistik. Že by m?la státní správa termíny a metody s?ítání uživatel?m pouze doporu?ovat, si myslí 39 % dotázaných. O 7 % menší skupina by však státní správ? dala pravomoc uživateli striktn? ur?it metodu i termín s?ítání a vše kontrolovat.

ŠKODY P?SOBENÉ ZV??Í
Další otázky sm??ovaly ke škodám p?sobeným zv??í v lesních porostech. P?ibližn? polovina respondent? považuje náhrady za škody zp?sobené zv??í v lesních porostech tak, jak je definuje vyhláška ?. 55/1999 Sb., za p?im??ené a pouze 14 % dotázaných bylo názoru, že náhrady jsou p?íliš vysoké. Polovina odpov?dí se také vyslovila pro to, aby v p?ípadech, kdy výši škod ovliv?ují i jiné faktory (nap?. zneklid?ování zv??e turistikou), p?ispíval na kompenzaci škod stát.
Ú?astníky ankety rozd?lil problém potravn? atraktivních d?evin. Jedna polovina by ned?lala rozdíl mezi úhradou škod na atraktivních a ostatních d?evinách a povinnost kompenzovat tyto škody by z?stala na uživateli honitby. Druhá polovina si myslí, že by tyto škody nem?l hradit uživatel honitby, ale m?l by za n? nést odpov?dnost lesní hospodá?, který by m?l po?ítat s poškozováním d?evin atraktivních pro zv?? a jako takové by je m?l d?sledn? chránit. Jedno procento povinn? oplocovaných kultur je p?íliš nízké – alespo? takto se vyjád?ilo 62 % dotázaných. Dalších 36 % si myslí, že tento podíl chrán?ných kultur je p?im??ený. Náklady na ochranu lesních porost? p?ed škodami zv??í by nechalo zcela v režii lesních hospodá?? 46 % ú?astník? ankety. Podle ostatních by se na nákladech na ochranu porost? m?li významn? podílet i uživatelé honiteb.
Poslední skupina otázek se týkala zimního p?ikrmování zv??e, které je podle 70 % ú?astník? prosp?šné lesu i zv??i. Vnad?ní spo?ívající v sypání krmiv na hromady chápe jako vhodnou sou?ást mysliveckého hospoda?ení v honitb? 41 % dotázaných, ostatní uvedli, že je tato ?innost všestrann? škodlivá a m?la by být zakázána.

ZÁV?RY
Výsledky ankety potvrdily, že v našem mysliveckém hospoda?ení zdaleka není vše v po?ádku a poukázaly na hlavní a v podstat? tušené problémy. P?estože názory na ?ešení nejsou jednotné, je z?ejmé, že v?tšin? odborné ve?ejnosti chybí výrazn?jší pravomoci ú?ad? p?i ?ízení chovu zv??e, protože v dnešních malých honitbách lze jen obtížn? prosazovat složit?jší a dlouhodob?jší cíle. Ukázalo se také, že mnohé problémy jsou dány i sou?asnou legislativou, která trvá na vykazování obtížn? zjistitelných dat a neumož?uje zapojit zdravý rozum tam, kde pracujeme s velmi nev?rohodnými údaji. Uživatel?m honiteb se na jedné stran? ukládá vypl?ovat složité formulá?e, avšak málokdo ov??uje pravdivost použitých dat. Rovn?ž chybí vzorové metodiky na to, jak správn? myslivecky hospoda?it, a to v?etn? systému kontroly. O t?chto problémech ale bylo napsáno a ?e?eno dost a zatím nevypadá, že by se chystaly zásadní zm?ny. Z toho d?vodu pouze optimisticky založená polovina ú?astník? hodnotilaa konferenci za p?ínosnou pro zlepšení mysliveckého hospoda?ení, zatímco druhá – skepti?t?jší ?i reáln?jší – polovina ji ozna?ila za sice zajímavou akci, která však p?ináší jen malé šance n?co zm?nit. Tento záv?r na jedné stran? není p?íliš optimistický, na druhé stran? se ale p?ece jen poda?ilo nastínit ur?itá ?ešení díl?ích oblastí a diskutovat o ú?innosti mechanism?, ovliv?ujících myslivecké hospoda?ení. P?es 90 % respondent? projevilo zájem o p?ípadnou ú?ast na další akci s podobnou tématikou, z ?ehož lze usuzovat, že by nebylo rozumné v tomto ohledu „házet flintu do žita“ a spíše se snažit dalšími odbornými ?i odborn?-vzd?lávacími akcemi podpo?it zlepšení situace v díl?ích oblastech mysliveckého plánování a hospoda?ení. Snad k tomuto cíli p?isp?je malým dílem i zve?ejn?ní výsledk? této ankety.
Auto?i p?sobí na Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?1 a Lesnické a d?eva?ská fakult? MZLU v Brn?2.