Seminá? moderoval ing. Ji?í Janota, který po p?ivítání p?ibližn? 150 ú?astník? z celé republiky p?edal slovo ing. Janu Ferklovi, ?editeli KI L?R Teplice, jenž p?ítomné seznámil s organiza?ními pokyny.
S úvodním slovem vystoupil za Ministerstvo zem?d?lství ?R, pod jehož záštitou a za jeho finan?ního p?isp?ní akce probíhala, ing. Martin Žižka, Ph.D., ?editel odboru rybá?ství, myslivosti a v?ela?ství. Na sv?j krátký pozdravný projev navázal referátem Problematika zjiš?ování po?etních stav? zv??e a mysliveckého plánování. Podle ing. Žižky nejsou v sou?asné dob? problémem rozdílné p?ístupy ke s?ítání zv??e, ale p?edevším v?le držitel?, p?íp. nájemc? honiteb zodpov?dn? sestavovat plány mysliveckého hospoda?ení. Za nesouladem mezi plány a skute?ností je p?edevším nechu? vykonávat nepopulární kroky. Náš zákon o myslivosti podle p?ednášejícího obsahuje dostatek „nástroj?“, které mohou držitelé honiteb využít k ovlivn?ní mysliveckého hospoda?ení ve svých honitbách.  
Za ?editelství L?R vystoupil v úvodním bloku programu ing. Josef Vlášek, jenž „zasko?il“ za omluveného výrobn?-technického ?editele podniku ing. Vladimíra Dolejského, Ph.D. Ten pro konferenci p?ipravil referát Škody p?sobené zv??í na lesních porostech z historického pohledu. Referát za?azený do sborníku obsahuje historické informace o škodách p?sobených zv??í, právních úpravách ?ešících škody p?sobené zv??í a prevenci proti nim, právních úpravách náhrad za škody p?sobené zv??í a metodikách zjiš?ování škod a jejich oce?ování. Nechyb?la ?ást v?novaná problematice škod p?sobených zv??í na lese u L?R.
Ú?astníky pozdravil též jednatel ?eskomoravské myslivecké jednoty ing. Jaroslav Koste?ka, Ph.D., který v souvislosti s tématem konference upozornil na proces projednávání Národního lesnického programu (NLP), jehož n?které pasáže jsou v?novány této problematice  (samostatný ?lánek v?novaný NLP najdete na str. 8-9 tohoto ?ísla ?asopisu – pozn. red.). Ing. Koste?ka upozornil na to, že myslivci by si m?li uv?domit d?ležitost svého po?ínání, což v souvislosti se s?ítáním zv??e a plánováním lovu znamená p?edevším zodpov?dn?ji p?istupovat k celé problematice. Mohlo by se totiž stát, že by se situace obrátila proti myslivc?m a spole?nost by mohla jejich „selhání“ v pé?i o krajinu ?ešit hledáním alternativních prost?edk?, které by vedly k dosažení požadovaných cíl?. N?které problémy hodlají ur?ité zájmové skupiny ?ešit zm?nou zákona o myslivosti. Již nyní je podle ing. Koste?ky patrný zájem o otev?ení jeho projednávání, p?i?emž krom? jiného lze po?ítat nap?. se snahou snížit minimální vým?ru honitby.
Úvodní ?ást zakon?ilo vystoupení ing. Jana Dvo?áka, Ph.D., zástupce LDF MZLU, který ve stru?nosti p?edstavil aktivity svého pracovišt? – Ústavu ochrany lesa a myslivosti –
na poli v?dy a výzkumu v otázce ?ešení škod p?sobených spárkatou zv??í na lese.
Další program byl již ve znamení p?ednesu jednotlivých referát?.
Za kolektiv autor? z ÚBO AV ?R v Brn? vystoupil ing. Ji?í Kamler, Ph.D., s p?ísp?vkem nazvaným Únosný stav zv??e – komplex vztah? mezi býložravci a vegetací. Termín „únosný stav“ lze posuzovat z r?zných hledisek a podle r?zných kritérií (v souvislosti s myslivostí p?edevším s poškozováním vegetace zv??í). R?zné subjekty mohou mít na výši únosných stav? r?zný pohled (hledisko ekonomické, ekologické). Obecn? lze ?íci, že záleží na kapacit? prost?edí, na tom, kolik zv??e se dokáže uživit na konkrétním území, aniž by zp?sobila jeho ekologický kolaps. Je tudíž pot?eba definovat ekologickou únosnost našich honiteb. Používání termínu „p?irozené stavy zv??e“ (v?etn? snahy p?iblížit se jim) je podle autora neš?astné – nelze totiž srovnávat sou?asný stav krajiny se stavem p?ed n?kolika sty lety, protože tém?? není možné zjistit, jaká byla popula?ní dynamika zv??e a úživnost prost?edí v dávné historii. Navíc je t?eba ?íci, že první záznamy, z nichž lze odhadnout po?etnost zv??e, pocházejí z doby, kdy byla krajina a zv?? již pod vlivem lidské ?innosti. O tom, že je dnes celá krajina k nepoznání zm?n?na a že došlo k výrazným posun?m jak v populacích živo?ich?, tak v jejich potravní nabídce, není t?eba diskutovat. Za nejd?ležit?jší hledisko pro hospoda?ení se zv??í a stanovení jejích únosných stav? ozna?il ing. Kamler stav vegetace.
Ji?í ?erný z Krajského ú?adu Libereckého kraje p?ipravil diskusn? lad?ný p?ísp?vek Zpracování plán? mysliveckého hospoda?ení z pohledu státní správy myslivosti Libereckého kraje, v n?mž navázal na ?lánek „S?ítání trochu jinak“, zve?ejn?ný ve Sv?t? myslivosti ?. 3/2007. Autor se kriticky vyjád?il k vyhlášce MZe ?. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospoda?ení v honitb? (tzv. „plánovací vyhláška“). Ta by podle n?ho m?la být zrušena a m?l by se zm?nit systém s?ítání. Ú?astníci byli seznámeni s návrhy, které by p?inesly zm?nu v dosavadním nefunk?ním systému s?ítání zv??e a plánování lovu: jiný termín s?ítání zv??e pro zpracování plán? mysliveckého hospoda?ení (s?ítání by se m?lo provád?t v dubnu), zm?ny ve zpracování plán? mysliveckého hospoda?ení, p?enesení odpov?dnosti na toho, kdo má právo plán schvalovat atd. Autor p?ipravil své návrhy s ohledem na to, aby nebylo nutné m?nit zákon o myslivosti, ale aby sta?ilo využít jeho sou?asné zn?ní.
Zajímavý referát Poškození zv??í z pohledu obnovy lesa ve východních Krušných horách, p?í?iny a zp?sob ?ešení p?ednesl ing. Jan Ferkl. Ve svém vystoupení shrnul p?í?iny sou?asného neuspokojivého stavu poškozování lesa zv??í a na statistice odst?elu jelení zv??e na území lesních správ Klášterec a Litvínov (Lesy ?eské republiky, s. p.) v letech 2001-2006 demonstroval zásadní nedostatky mysliveckého plánování. Plánovat lov na základ? sou?asného zp?sobu s?ítání s použitím nep?esných výchozích údaj? je naprosto neú?inné. Na území zmín?ných LS (vým?ra p?es 42 000 ha) se v posledních t?ech letech s?ítá pr?m?rn? 1800 kus? jelení zv??e ro?n?, ale loví se 2600 kus? a zv??e neubývá! Autor p?edstavil postup KI L?R Teplice p?i stanovování plánu lovu ve vlastních honitbách tak, aby bylo možné dosáhnout skute?ného snížení stav? zv??e, a tím i tlaku na obnovované lesní porosty. Postup lze rozd?lit do t?í etap:
-    I. etapa, rok 2004 – na základ? posouzení stavu lesa byl skokov? navýšen plán lovu a byl stanoven cíl dosáhnout do p?ti let únosného stavu lesa,
-    II. etapa, 2005-2006 – byla provedena kategorizace lesních porost? z pohledu poškozování zv??í (?ty?i kategorie),
-    III. etapa, 2007-2008 – plán lovu se stanovuje s ohledem na odst?el v p?edešlém roce a posun stavu lesa k lepším kategoriím. Nejvyšší odst?el je plánován v honitbách s p?evahou lesa za?azeného do nejhorší kategorie (IV.). Letos v lét? se má op?t provést inventura nezajišt?ných kultur a prob?hne p?ehodnocení kategorizace lesních porost?.
Ing. Ferkl zd?raznil, že cílem lesník? v Krušných horách není likvidace zv??e, ale dosažení jejích únosných stav?. Je t?eba nejen snížit po?etní stavy zv??e, ale též zvýšit úživnost prost?edí honiteb. L?R proto p?ijaly p?íslušná opat?ení (výstavba sít? p?ezimovacích ob?rek – v sou?asné dob? jich je v provozu p?t, výstavba a obnova sb?rných míst zv??iny atd.) a sou?asn? nabídly uživatel?m honiteb spolupráci v konkrétních oblastech myslivecké ?innosti (poskytnutí ploch pro založení zv??ních polí?ek, umožn?ní výstavby mysliveckých za?ízení k usnadn?ní lovu v?etn? poskytnutí materiálu, zp?ístupn?ní porost? náhradních d?evin roz?le?ovacími liniemi, vy?ezání st?eleckých linií atd.).  
Na p?ísp?vek ing. Ferkla navázal ing. Miroslav Sloup z plze?ské pobo?ky Ústavu pro hospodá?skou úpravu lesa Brandýs nad Labem referátem Vliv zv??e na lesní ekosystém Krušných hor. Z dosavadních šet?ení vyplývá, že v oblasti Krušných hor je vysoký potenciál p?irozené obnovy, který však není využit; poškození okusem, loupáním a ohryzem je neúnosné (u smrku a je?ábu 60 % všech jedinc?); stavy zv??e jsou velmi vysoké, pom?r pohlaví je nevyvážený ve prosp?ch sami?í zv??e, redukce stav? a úprava pom?ru pohlaví je pro další vývoj lesa nezbytná (auto?i však zárove? zd?raz?ují, že zv?? je nedílnou sou?ástí lesního ekosystému a cestu ze sou?asné situace nelze hledat v její likvidaci); dosavadní zp?soby plánování lovu, vycházející ze s?ítání zv??e, nejsou dostate?n? vypovídající, je pot?eba zvolit zp?sob, jímž bude možné posuzovat kompletní vliv zv??e na lesní ekosystém; zv?? v dané oblasti zp?sobuje neúnosné škody lesnímu hospodá?ství; výživa zv??e je nevyvážená; zv?? je stále více zneklid?ována ?lov?kem, trvale se zvyšuje návšt?vnost lesa, což má negativní vliv na životní rytmus zv??e; ?lov?k negativn? narušuje p?irozenou migraci zv??e; myslivost nem?že spoléhat na zájmovou ?innost rekrea?ních myslivc?, vyžaduje ?ízenou a koordinovanou ?innost s maximální odborností.
Bc. Radim Plhal z LDF MZLU v Brn? p?ipravil se svými kolegy ing. Ji?ím Kamlerem, Ph.D., a ing. Janem Dvo?ákem, Ph.D., p?ehled metod použitelných ke s?ítání spárkaté zv??e v?etn? informací o jejich využívání v praxi. V p?ísp?vku Jaké jsou reálné stavy zv??e a jak je zjistit? informoval též o vytvo?ené databázi literárních pramen? týkajících se problematiky s?ítání velkých býložravc?. Pro porovnání s našimi normovanými stavy spárkaté zv??e jsou zajímavé údaje o zjišt?né po?etnosti u n?kterých druh? zv??e, publikované ve zpracovaných literárních pramenech: jelen lesní 21-2180 kus?/1000 ha, pr?m?rn? 340 kus?/1000 ha; srnec obecný 15-593/1000 ha, pr?m?rn? 109 kus?/1000 ha; sika japonský 43-1180 kus?/1000 ha, pr?m?rn? 412 kus?/1000 ha. Za pozornost stojí „oblíbenost“ používaných s?ítacích metod: 1. p?ímé pozorování zv??e (r?zné modifikace), 2. s?ítání trusu (r?zné modifikace), 3. analýza loveckých statistik.  

V p?íštím ?ísle p?ineseme p?ehled druhé poloviny referát? a informaci o terénní exkurzi.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo dvěstětřicetosm

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)