Kde se u vás „králováci“ vzali?
Žijí na dvou místech – v ?ásti honitby nazývané „u Plešovce“, a hlavn? v lese B?eš?áku, kde jste je vid?l. U Plešovce máme voliéru, kde odchováváme nakoupená ku?ata, která na podzim vypouštíme v hlavní lokalit? – v B?eš?áku, vzdáleném asi dva kilometry. Les má vým?ru p?ibližn? 60 ha a obklopují ho pole. Podél okraje protéká siln? regulovaná ?í?ka Mošt?nka. Do 80. let tam byla bažantnice státních les?, v níž byl bažant královský chován. Po zrušení bažantnice se „králováci“ sice p?estali vypoušt?t, ale populace nezanikla. ?lenové našeho MS se zam??ili na jejich ochranu – intenzivn? lovili predátory, více se p?ikrmovalo. Bažant? však za?alo mírn? ubývat. Protože jsme m?li zájem zachovat je v honitb?, padlo za?átkem 90. let rozhodnutí posilovat jejich populaci vypoušt?ním um?le odchované zv??e.

M?žete stru?n? popsat vaši honitbu?
Honitba je spole?enstevní, máme ji má v pronájmu. Je to typická nížinná honitba našeho kraje, nadmo?ská výška nep?ekro?í 200 m. Honitba má rozlohu 1008 ha a je p?evážn? polní. P?ibližn? 20 % rozlohy tvo?í hospodá?ské lužní lesy, v nichž má zv?? velmi p?íhodné životní podmínky. Hlavní spárkatou zv??í je srn?í. Za zmínku stojí, že stále máme relativn? slušné stavy zajíce. Honitbou protéká již zmín?ná ?í?ka Mošt?nka a ?áste?n? i Malá Be?va, což je um?lý kanál odd?lený z Be?vy. V honitb? je n?kolik rybník?, v posledních letech na nich um?le odchováváme kachny.

Jak odchováváte a vypouštíte „králováky“?
Každý rok na podzim, obvykle v ?íjnu, vypouštíme 70-80 odrostlých ku?at v centrální ?ásti B?eš?áku. Ku?ata kupujeme v lét? ve stá?í 6-10 týdn? a v ?íjnu je p?emístíme z voliéry „u Plešovce“ do vypoušt?cí voliéry v B?eš?áku. Chov je celkov? pom?rn? nákladný, ku?e stojí okolo 300 K?. Z vypoušt?cí voliéry bažanti b?hem n?kolika dn? sami odcházejí do lesa, n?kte?í se ješt? vracejí nocovat do voliéry, kterou na noc zavíráme. V jejím okolí „držíme služby“ a intenzivn? lovíme predátory. Hlavní roli v tomto ohledu hrají starší ?lenové sdružení, kte?í mají na pé?i o bažanty více ?asu. My ostatní jim jen pomáháme.

Vypouštíte i „normální“ bažanty?
Ano, na n?kolika místech honitby, i v B?eš?áku.

Liší se n?jak myslivecká pé?e o „králováky“ a „normální“ bažanty?
Neliší, je obdobná. „Královák?m“ však v?nujeme více pozornosti, protože jejich po?ízení je nákladn?jší a jsou naší chloubou a vizitkou.

Co predáto?i …?
Automaticky po?ítáme s tím, že o ?ást obvykle pom?rn? krotké zv??e p?ijdeme vlivem predace. Predáto?i se zpravidla soust?edí na ?erstv? vypušt?né jedince a zbytek populace má alespo? trochu klidu. Ptáci, kte?í p?ežijí, se ?asem stanou pom?rn? obez?etnými. Ve stá?í dvou až t?í let jsou již velmi ostražití a pokud cítí nebezpe?í, okamžit? odlétají a usedají do korun strom?.

Když jsem procházel okrajem lesa u Mošt?nky, všiml jsem si, že úniková vzdálenost bývá u starších pták? desítky metr?. P?elétávají i na druhou stranu ?í?ky. Kolik si myslíte, že jich opustí B?eš?ák a rozší?í se do okolí?
To sice p?esn? nevíme, ale zato dob?e víme, že u soused? mají v mnoha chalupách na st?nách trofeje „kralovák?“. Je tedy jisté, že odlétávají, a jsou loveni. Bereme to však jako b?žný jev – hledají si nová teritoria, což je p?irozené, stejn? jako pravd?podobnost, že je myslivci ze sousedství uloví. Kdo by si nechal takovou p?íležitost ujít, že?

Jak je populace „královák?“ velká?
Odhadujeme, že ?ítá p?ibližn? 100 kus?. Poslední dobou je celkem stabilní. P?estože populaci každý rok výrazn? doplníme, je v ní dost starých kohout?, takže celkový po?et je možná o n?co v?tší.

Rozmnožují se „králováci“ p?irozen?? Biotop lužního lesa se zdá být vhodný …
Up?ímn? ?e?eno, moc spolehlivých informací o reprodukci nemáme. Po mnoho let se ?íkalo, že slepici s ku?aty údajn? ob?as n?kdo vid?l, ale teprve z lo?ského léta máme stoprocentn? potvrzen její výskyt s potomstvem. Vid?lo ji n?kolik ?len? sdružení nezávisle na sob?. P?i hodnocení toho, jak „je zv?? vid?t“, je však nutné vzít v potaz její skrytý zp?sob života. Také to, že jste ji u nás zaznamenal teprve nedávno – a je t?eba ?íci, že šlo o ?erstv? vypušt?nou zv?? – je d?kazem, že se v honitb? chová pom?rn? ostražit?.

?ást honitby, v níž „králováci“ žijí, byla p?i povodních v roce 1997 zcela pod vodou a hladina dosahovala asi metrové výšky. Jak to zv?? postihlo?
Ztráty byly, ale ne p?íliš velké, a to p?edevším díky tomu, že bažanti p?e?kali kritický týden na stromech.

Traduje se, že se „královák“ špatn? snáší s „normálním“ bažantem. Jaká je vaše zkušenost?
?áste?n? to tak je. V místech, kde je více „královák?“, „normální“ bažanti p?íliš nejsou. Ale p?ejdete o 100 metr? dál a tam už zase jsou. Když „honíme“ B?eš?ák, vyletí postupn? t?eba 40 královák?, ale „normální“ bažanty tu také st?elíme. V zim? jsou u zásyp? ?asto vid?t blízko sebe. Nepozorovali jsme, že by na sebe aktivn? úto?ili, ale je patrné, že „oby?ejný“ bažant tak trochu vyklízí pozice.

A co lov „královák?“?
Ro?n? lovíme kolem 20 kohout?, a to vždy až v b?eznu. ?ást uloví poplatkoví lovci, ?ást ?lenové našeho sdružení. Co se tý?e poplatkového lovu, jezdí k nám stálá skupina rakouských lovc?, majících o lov velký zájem. V Rakousku m?že každý z nich st?elit t?eba deset kamzík?, ale „královák“ je pro n? rarita. Poplatkov? se uloví p?ibližn? 15 kohout?, zbytek se obvykle rozd?lí mezi ?leny – n?kdo má životní jubileum, jiný zajistil krmivo pro zv?? nebo jiné služby pro MS. Také král honu na kachny má právo na jednoho kohouta. Poplatkový lov není výd?le?ná ?innost, všechny peníze dáme do nákupu ku?at a krmení. D?láme to proto, abychom u nás „králováky“ udrželi, jinak by populace pravd?podobn? pom?rn? brzy zanikla. Je to taková naše myslivecká vizitka.

M?žete p?iblížit, jak vypadá lov?
Pomalu ploužíme lesem „v podkov?“, p?i?emž každý st?elec si vyhlédne „svého“ kohouta. Ten zpravidla odlétá, protože starší ptáci jsou plaší. Postupujeme zvolna za ním a st?elec se snaží dostat do dobré pozice. Není to tak jednoduché, jak se zdá, protože sta?í kohouti se drží v korunách strom? a ty tu máme po?ádn? vysoko …

Máte do budoucna n?jaké plány s rozší?ením chovu „královák?“?
Nechceme chov rozši?ovat, v sou?asném rozsahu je na hranici našich finan?ních i lidských možností. Chceme jen, aby od nás „králováci“ nezmizeli, abychom je mohli „rozumn?“ lovit a abychom je zachovali generaci myslivc?, která p?ijde po nás.

D?kuji za rozhovor.
RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Bažant královský

Bažant královský pochází ze st?ední a severní ?íny. První pokusy o jeho reintrodukci do Evropy probíhaly na p?elomu 19. a 20. století. Ve volné p?írod? se krátce vyskytoval nap?. ve Skotsku a v Rakousku. Vypoušt?ním um?le odchovaných jedinc? se dnes udržují malé populace v N?mecku a ve Francii. V ?R se bažant královský chová od 30. let minulého století. P?es úsp?šnou aklimatizaci však není stabilizace divoké populace bez vypoušt?ní um?le odchovaných ku?at možná. Chov se proto zpravidla soust?e?uje do bažantnic.
Ideálním biotopem jsou ?ídké listnaté nebo smíšené teplé lesy s bohatým k?ovinným podrostem. Hnízdní biologie je podobná jako u bažanta obecného. Také složení potravy
je obdobné.
Kohouti jsou vyhledávanou trofejovou zv??í – jejich klín m?že dosáhnout délky až 180 cm. Doba lovu kohout? je od 16. 10. do 15. 3., slepice se mohou lovit pouze v bažantnicích, a to od 16. 10. do 31. 12.

J. ?ervený a kol.: Encyklopedie myslivosti, 2003

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo stoosmdesátdva

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)