Svět myslivosti - Tet?ívek obecný a v?trné elektrárny

V souvislosti se zm?nou legislativy na podporu obnovitelných zdroj? energie zaru?ující výkupní ceny a s vývojem moderních technologií dochází v sou?asné dob? k prudkému rozmachu v?trné energetiky. Tento trend s sebou nese krom? pozitivních efekt? využití relativn? ?isté a obnovitelné energie také n?které problémy. Ve v?tší mí?e se projevují konflikty se zájmy ochrany živo?ich? a také zachování krajinného rázu. Zatímco ochrana krajiny je prioritou funkce chrán?ných krajinných oblastí (CHKO), národních park? (NP) a p?írodních park? (PP), životní podmínky živo?ich? ?eší n?kolik právních norem z oblasti ochrany p?írody a také myslivosti.

Problémy vznikající p?i výstavb?a existující p?i provozu v?trných elektráren se nejvíce dotýkají pták? a netopýr? (Brejšková 2003). Negativní p?sobení v?trných elektráren
a zvlášt? „v?trných farem“ na tyto skupiny živo?ich? lze shrnout do ?ty? okruh?: rušení, zm?ny biotopu, p?ímé usmrcování listy rotoru a migra?ní p?ekážka (nap?. Langston a Pullman 2002).

NEGATIVNÍ P?SOBENÍ V?TRNÝCH ELEKTRÁREN NA ŽIVO?ICHY
1. Rušení zp?sobuje hluková zát?ž, stroboskopický efekt rotujících vrtulí, vibrace, zvýšený po?et lidí a strojÛ na lokalit? apod. Tento nep?ímý vliv se m?ní v závislosti na druhu živo?ich? obývajících dot?enou lokalitu, na morfologii terénu apod. M?že vést k opušt?ní lokality, k p?emíst?ní až vylou?ení místní populace daného druhu. Míra rušení se zvyšuje vlivem dalších aktivit v sousedství v?trných elektráren (nutná údržba za?ízení, p?íjezdových komunikací atd.). Pro n?které druhy pták? m?že mít rušivý efekt i permanentní p?ítomnost vertikálních pohybujících
se struktur v krajin?.
2. Ztrátu, fragmentaci biotopu nebo jeho poškození p?edstavuje zábor p?dy pro stožár v?trné elektrárny, v?etn? doprovodných za?ízení, zpevn?né a nezpevnûné komunikace, trafostanice, odstra?ování porost? apod. P?i výstavb? m?že jít o nezanedbatelnou plochu.
3. P?ímé usmrcování – zabíjení jedinc? pohybujících se v dosahu rotujících list? vrtulí. V?tšina studií ukazuje nízkou mortalitu p?sobenou kolizemi živo?ich? ve „v?trných farmách“. Výjimku tvo?í velké „v?trné farmy“, nevhodn? umíst?né v oblastech, kde se koncentruje více pták? (zvlášt? tažných) a netopýr?. V t?chto p?ípadech je skute?ná úmrtnost v d?sledku kolizí živo?ich? s vrtulí vysoká. Je z?ejmé, že i malé zvýšení míry úmrtnosti m?že být významné pro populace n?kterých druh?, konkrétn? t?ch s vyšší délkou života, s nízkým ro?ním p?ír?stkem a s pomalým dospíváním. V p?ípad? netopýr? se setkáváme s nedostatkem dat popisujících skute?né ztráty.
4. Migra?ní bariéra – tento vliv shrnuje p?edchozí faktory
p?sobící na tažné ptáky a netopýry. A?koliv nemusí docházet k p?ímému usmrcování jedincÛ, m?že zm?na struktury konkrétní lokality p?edstavovat p?ekážku a zm?nu migra?ního chování. Jde p?edevším o velké „v?trné farmy“ umíst?né v migra?n? exponovaných místech.
V ?eských podmínkách, kde nejsou známy významné migra?ní koridory a velká ?ást zám?r? na výstavbu v?trných elektráren je soust?ed?na do horských oblastí, lze mezi druhy nejvíce ovlivn?né zám?ry na výstavbu v?trných elektráren ?adit tet?ívka obecného. Tohoto ptáka není t?eba blíže p?edstavovat. Kdo m?l možnost vid?t souboje a tance kohoutk? p?i toku, na sv?j zážitek asi t?žko zapomene. Tet?ívek však bohužel zažívá od druhé poloviny 20. století prudký „ústup ze slávy“. Zatímco v dob? vrcholu své po?etnosti byl rozší?en tém?? na celém území ?R, ke
konci 20. století byl jeho výskyt již omezen tém?? pouze na
pohrani?ní poho?í. Tento trend se p?es mnohé snahy neda?í zastavit. V sou?asnosti se tak m?žeme s tet?ívkem setkat jen v Krušných a Jizerských horách, na Šumav? a v Krkonoších. Již jen velmi málo po?etné populace p?ežívají ve vojenských prostorech Libavá a Doupovské hory, v Novohradských horách, ve Slavkovském lese, na Králickém
Sn?žníku a v Jeseníkách. Minulostí jsou tet?ívci v ?eském
lese a na ?eskomoravské vyso?in?.
Tet?ívek obecný pat?í mezi druhy P?ílohy I sm?rnice Rady ?. 79/409/EHS, o ochran? voln? žijících pták?. Po vstupu ?R do EU byla tato sm?rnice transponována do ?eské legislativy na ochranu p?írody a krajiny – zákona ?. 114/1992 Sb. V souvislosti s tím v ?R vyvstala povinnost vymezit na území státu oblasti s prioritou ochrany druh? z výše jmenované p?ílohy – pta?í oblasti (PO).

KRUŠNÉ HORY: „V?TRNÍKY“ VERSUS TET?ÍVEK
Nejpo?etn?jší a nejvýznamn?jší populace tet?ívka obecného v ?R a s výjimkou Alp v podstat? celé st?ední Evropy žije v Krušných horách (Šímová et al. 2000). Z tohoto d?vodu byly v této ?ásti naší republiky vymezeny dv? pom?rn? rozsáhlé pta?í oblasti – PO Novodomské rašeliništ?-Ková?ská a PO Východní Krušné hory. V?tšina dalších PO, kde je tet?ívek p?edm?tem ochrany (Jizerské hory, Krkonoše, Šumava), je již v sou?asné dob? chrán?na formou velkoplošných zvlášt? chrán?ných území (CHKO, NP).
Krušné hory jsou však sou?asn? poho?ím s nejv?tším v?trným potenciálem v ?R. Je z?ejmé, že nejvíce st?et? mezi ve?ejným zájmem na ochranu ohroženého druhu a zájmy investor? do v?trné energie, vzniká práv? zde. Z odborného hlediska není nutné vymezovat celou plochu PO. Pro ú?innou ochranu druhu posta?uje, poda?í-li se uchovat vhodné podmínky v klí?ových segmentech biotopu tet?ívka. Výsledek posuzování zám?r? pro výstavbu v?trných elektráren je nutné odvíjet od situace v konkrétním míst? (v?tšinou jde o tokaništ?, hnízdišt?, potravní biotopy nebo místa k zimování). Je však skute?ností, že již dnešní hranice PO jsou výsledkem kompromisu a zahrnují p?edevším tyto ?ásti biotopu.
Jakékoliv postavení stožáru v?trné elektrárny nebo dokonce
„v?trné farmy“ je tedy nutné velmi pe?liv? zvážit, musí být
podep?eno p?esnými daty získanými na základ? výzkumu
trvajícího minimálnû rok.
Dosud byla v?tšina zám?r? investor? koncentrována do bezlesých enkláv na náhorní planin? Krušných hor. Tato místa ovšem bývají velmi ?asto tet?ív?ími tokaništi, na nichž je výstavba z hlediska ochrany tet?ívka jen t?žko p?ípustná.
Stejn? tak nov? se vyskytnuvší zám?ry stavby elektráren do porost? náhradních d?evin jsou velmi nevhodné. Naopak umíst?ní do blízkosti lidských sídel má pro ochranu tet?ívka mnohem menší následky. V t?chto p?ípadech se však objevují problémy spojené se zájmy ochrany krajinného rázu, turistiky, místních obyvatel apod.
Je z?ejmé, že problematika výb?ru vhodných lokalit pro
výstavbu v?trných elektráren v ?R je dosti složitá a ?ešení je ?asto výsledkem kompromisu mnoha r?zných a oprávn?ných zájm?. Požadavky na ochranu vysoce ohroženého druhu – tet?ívka obecného, ale i dalších chrán?ných druh? zpravidla žijících na stejných místech (nap?. ?áp ?erný, bekasina otavní, ch?ástal polní, tet?ev hlu?ec, je?áb popelavý) však nelze p?ehlížet.

Auto?i p?sobí v Ob?anském sdružení Ametyst a na Kated?e
ekologie a životního prost?edí Fakulty lesnické a environmentální ?ZU v Praze.
Citovaná literatura je uložena u autor?