Svět myslivosti - Jak dál s nevítanými hosty?

O negativním p?sobení nep?vodních druh? šelem – psíka mývalovitého, mývala severního a norka amerického – na zástupce p?vodní domácí fauny bylo již napsáno dost. Pakliže se ochránci p?írody, myslivci a rybá?i shodují na tom, že se sou?asnou situací je t?eba n?co d?lat, zdá se, že by tomu nem?lo nic bránit. Opak je však pravdou: jedna z cest, po níž by se dalo jít – intenzivní odst?el výše uvedených druh? myslivci – je totiž podstatn? omezena. Legislativa totiž umož?uje odst?el popsaných šelem pouze mysliveckým strážím, tedy jen zlomku myslivc? …
Na otázku, pro? tomu tak je, by m?li odpov?d?t tv?rci naší legislativy. Stejn? tak by bylo dobré znát d?vod, pro? dosud nedošlo k p?ijetí spole?né vyhlášky ministerstva zem?d?lství a ministerstva životního prost?edí o nep?vodních druzích živo?ich?, jak to avizoval ing. Jaroslav Palas v dob?, kdy se stal ministrem zem?d?lství (Sv?t myslivosti ?. 9/2002). Od té doby ub?hly více než ?ty?i roky, o p?etrvávajících problémech se ví, ale nic se nimi ned?lá. P?itom z n?kterých sousedních stát? stále ?ast?ji p?icházejí zprávy o nár?stu po?etních stav? nep?vodních predátor?, který je patrný i z naší myslivecké statistiky (graf). Dost však bylo ohlížení, je t?eba pohlédnout do budoucnosti. V naší anket? jsme respondent?m položili pouze jedinou otázku: Jak ?ešit sou?asnou situaci s nar?stajícími po?etními stavy nep?vodních predátor??

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., vedoucí odd?lení ekologie savc? Ústavu biologie obratlovc? AV ?R v Brn?
Podobn? jako v okolních státech i u nás došlo v posledním desetiletí k výraznému rozší?ení výskytu všech t?í vet?eleckých druh? šelem. To, že jejich vliv na p?vodní obyvatele naší p?írody není bezkonfliktní a že jsou významným rezervoárem závažných onemocn?ní, je všeobecn? známo. Myslivci, ochránci p?írody i rybá?i se v tomto p?ípad? zcela výjime?n? shodují na nutnosti co nejvíce omezit jejich výskyt i po?etnost v naší p?írod?. Proto považuji za velmi kuriózní sou?asný stav, kdy je jejich lov povolen pouze malé skupin? držitel? loveckých lístk?. Obávám se však, že ani probuzení kompetentních ú?edník? ministerstva zem?d?lství a p?íslušná úprava zákona, umož?ující jejich lov všem myslivc?m, situaci již nijak výrazn? nezm?ní. Ovlivnit nar?stající po?etnost a ší?ení t?chto druh? se totiž nepoda?ilo ani ve státech, kde jejich lov nikdo neomezoval od samého po?átku invaze. Navíc jsem p?esv?d?en, že úprava umož?ující lov vet?eleckých predátor? všem myslivc?m bude pouze legalizovat sou?asný stav. Nepochybuji totiž o tom, že celoro?ní odst?el uvedených druh? není výsledkem loveckých aktivit vybraných jedinc?, ale všech myslivc?, kte?í chodí lovit. Nedovedu si totiž p?edstavit jediného myslivce, který by s ohledem na informace, které o t?chto šelmách m?že získat v myslivecké literatu?e, p?i setkání s nimi nest?ílel.
Jaké se tedy nabízí ?ešení vzniklé situace? Tím zásadním, a také asi jediným, je legalizace odst?elu vet?eleckých druh? šelem p?íslušnou legislativní úpravou tak, aby každý držitel loveckého lístku mohl beztrestn? a neomezen? lovit uvedené druhy.
Je nepochybné, že se s výskytem mývala severního, norka amerického i psíka mývalovitého budeme muset v našich honitbách smí?it.

Ing. Jan Šíma, vedoucí odd?lení druhové ochrany MŽP ?R
Zavle?ení nebo vysazení nep?vodního druhu s sebou vždy nese riziko ovlivn?ní p?vodních druh? (konkurencí, predací, p?enosem chorob aj.), narušení rovnováhy p?írodních spole?enstev atd. V p?ípad? psíka mývalovitého, mývala severního, a zejména norka amerického je ?ada negativ z?ejmá. V?tšinov? jsou již tyto druhy vnímány jako nežádoucí, hlavní problém p?i snaze o redukci jejich populací p?edstavují p?edevším legislativní a ?áste?n? též ekonomické p?ekážky.
Zákon ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?írody a krajiny, i zákon ?. 449/2001 Sb. o myslivosti, mají shodn? ve vztahu k zavád?ní nebo k úmyslnému rozši?ování (vypoušt?ní) nep?vodních druh? do p?írody regula?ní charakter a váží je na souhlas, resp. povolení (viz § 5 odst. 4 zákona ?. 114/1992 Sb. a § 4 odst. 2 zákona ?. 449/2001 Sb.). Právní úprava aktivní regulace nep?vodních druh? živo?ich? je však velice omezená. V právním ?ádu chybí u živo?ich? (obratlovc?) obdoba ustanovení rostlinoléka?ského zákona, stanovující povinnost vlastník? pozemk? a dalších subjekt? bránit ší?ení plevel? (mezi n?ž je možné zahrnovat i invazní nep?vodní druhy rostlin). Ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) zákona o myslivosti umož?ující myslivecké stráži usmrcovat n?které vyjmenované živo?ichy v p?írod? nežádoucí je tak jedním z mála ustanovení právního ?ádu, které o regulaci nep?vodních druh? alespo? hovo?í. Bohužel práv? omezení pouze na mysliveckou stráž celou problematiku komplikuje. Systémovým krokem je p?ijetí nové právní úpravy v?nované speciáln? nep?vodním druh?m, založené na moderních p?ístupech a ?ešící jak introdukci nep?vodních druh? (v?etn? analýzy potenciálních rizik a stanovení podmínek nakládání s t?mito druhy podle zjišt?ných nebo p?edpokládaných rizik), tak také postup v p?ípadech invazního ší?ení t?chto druh?, vzniku škod atd. Vše samoz?ejm? s vazbou na sou?asné p?edpisy. Evropská komise již zahájila p?ípravu podklad? pro vznik jednotné právní úpravy (sm?rnice) v této oblasti a nastín?né systémové ?ešení by tak mohlo vzejít z tohoto základu. Situace by se však m?la ?ešit co nejrychleji – s každým prodlením bude populace norka amerického a dalších druh? nar?stat a jejich regulace tak bude náro?n?jší. Nejvhodn?jší by bylo co nejd?íve novelizovat sporné ustanovení zákona o myslivosti omezující možnost usmrcování t?chto druh? pouze myslivecké stráži a spolu s tím upravit také další ustanovení tak, aby byla funk?ní a nevyžadovala k aplikaci složité právní výklady (nap?. § 42 odst. 1 zákona o myslivosti, který váže možnost lovu živo?ich?, kte?í nejsou zv??í, na rozhodnutí orgánu ochrany p?írody; s výjimkou zvlášt? chrán?ných živo?ich? však orgány ochrany p?írody nemají podle zákona ?. 114/1992 Sb. stanovenu rozhodovací pravomoc, a není tedy z?ejmé, jak uvedené ustanovení § 42 aplikovat práv? t?eba v p?ípad? nep?vodních druh?). Jiná ?ešení narážejí na v?tšinou neodstranitelné p?ekážky. Nap?. vytvo?ení vyhlášky, zmín?né v minulosti bývalým ministrem zem?d?lství ing. Palasem, by bylo možné pouze k spornému § 14 odst. 1 písm. f) zákona o myslivosti (jiné ustanovení zákona o ochran? p?írody a krajiny nebo zákona o myslivosti zmocn?ní k vydání vyhlášky týkající se nep?vodních druh? neobsahuje), ?ímž by však došlo pouze k rozší?ení spektra druh?, jež je oprávn?na lovit pouze myslivecká stráž, a tedy k rozší?ení sou?asného problému.
Krom? legislativních p?ekážek nás omezuje také nákladnost, resp. neefektivnost lovu norka amerického a dalších druh? (likvidace invazních druh? rostlin a živo?ich? obecn?). V této oblasti se MŽP v rámci svých možností snaží podporovat opat?ení na likvidaci nebo omezování nep?vodních druh?. Již ?adu let je sou?ástí resortních dota?ních program? podpora opat?ení na likvidaci nep?vodních druh? rostlin a živo?ich? (program pé?e o krajinu, podpora projekt? nestátních neziskových organizací, v minulosti též podpora v rámci program? Státního fondu životního prost?edí). Nyní byla podpora opat?ení zam??ených na p?edcházení zavlékání, regulaci a likvidaci populací invazních druh? rostlin a živo?ich? za?azena též do Opera?ního programu Životní prost?edí (prioritní osy 6 Zlepšování stavu p?írody a krajiny, oblasti podpory 6.2 Podpora biodiverzity). Zda se poda?í využít tyto prost?edky, závisí jak na postupu p?i ?ešení nastín?ných legislativních p?ekážek, tak na aktivit? a zájmu zainteresovaných subjekt?, v tomto p?ípad? p?edevším mysliveckých sdružení.
Vzhledem k tomu, že panuje shoda v pot?eb? eradikace nebo alespo? omezení stavu norka amerického, psíka mývalovitého, mývala severního, p?íp. dalších druh? nep?vodních živo?ich?, nezbývá než doufat, že p?eváží spole?ný zájem na ochran? naší p?írody a pot?ebné zm?ny nebudou zma?eny vzájemnou ned?v?rou, spory o „jediný správný názor“, politika?ením a podobnými v?cmi, s nimiž se lze ve vztahu myslivc? a orgán? ochrany p?írody ?asto setkat.

Ing. Jaroslav Koste?ka, Ph.D., jednatel ?eskomoravské myslivecké jednoty
Psík mývalovitý, mýval severní a norek americký se bohužel stali nejen nezvanými hosty v naší p?írod?, ale v sou?asnosti je již musíme brát jako trvalou složku ?eské fauny, a p?edevším jako pom?rn? p?izp?sobivé predátory, kte?í vyplnili volné niky a postupn? za?ínají mít významný vliv na naše voln? žijící druhy.
Hlavn? posledn? jmenovaný norek americký je druh, který svou expanzí, dokonalou p?izp?sobivostí a negativním p?sobením na naší p?írodu již dávno p?ekonal nej?ern?jší scéná?e zoolog? a ekolog?. Jak ukázalo telemetrické sledování nork? v r?zných výzkumných projektech, je tento druh schopný b?hem jediné noci „kontrolovat“ i p?es 20 km vodního toku, p?i?emž nepohrdne ni?ím, co dokáže ulovit, a to až do velikosti divoké kachny ?i malého zajíce. Již dnes lze konstatovat, že v n?kterých lokalitách se stal limitujícím faktorem i pro mnoho chrán?ných a ohrožených druh? živo?ich?, jako jsou r?zné druhy bah?ák?, rak kamená?, škeble rybni?ná, perlorodka ?í?ní, užovka podplamatá, ješt?rka zelená, vranka obecná, jejichž populace jsou již nenávratn? zlikvidované. Takže pokud p?ijde jakékoliv rozhodnutí, které bude mít vliv na snižování populace norka v naší p?írod?, nebude to „za p?t minut dvanáct“, ale již „hodina po dvanácté“!
Musím konstatovat, že co se týká všech t?í výše uvedených druh?, zaspaly p?edevším orgány ochrany p?írody. Dokonce mám n?kdy pocit, že p?ed daným problémem zavírají o?i nebo strkají hlavu do písku, jako by se jich to v?bec netýkalo.
Jedni z mála, kdo by v této v?ci mohli velice významn? p?isp?t k ochran? p?írody, jsou myslivci ve svých honitbách. Bohužel p?i tvorb? zákona o myslivosti, který vznikl kompromisem dvou návrh?, jež p?ipravily r?zné iniciativní skupiny poslanc?, prosadila skupina, v níž byl i bývalý ministr životního prost?edí Libor Ambrozek, že výše uvedené druhy m?že lovit pouze myslivecká stráž. Tímto p?edpisem bylo v podstat? rozhodnuto o tém?? nerušeném ší?ení invazních druh? naší krajinou.
Jelikož v sou?asné dob? není reálné iniciovat novelu zákona o myslivosti, domnívám se, že jedinou cestu k náprav? mají správní orgány ochrany p?írody. Tuto možnost jim podle mého názoru dává § 42 zákona o myslivosti, podle n?jž mohou rozhodnout o lovu živo?ich?, kte?í nejsou zv??í a stanovit konkrétní podmínky. P?ed tímto rozhodnutím by bylo jist? vhodné spole?né jednání orgán? státní správy myslivosti a ochrany p?írody s uživateli honiteb, pop?. by tomuto jednání mohlo p?edcházet stanovení základních postup?, na nichž by se m?lo dohodnout p?edevším MZe, MŽP a celostátn? p?sobící myslivecké organizace.
Pokud by rozhodnutí o odst?elu výše uvedených invazních druh? m?lo mít šanci na úsp?ch, m?lo by každopádn? jít ruku v ruce s motiva?ní zainteresovaností uživatel? honiteb – nap?. v rámci Programu pé?e o krajinu, kdy jedním z bod? je i odstra?ování invazních druh?.

Ing. Martin Žižka, Ph.D., ?editel odboru rybá?ství, myslivosti v?ela?ství MZe ?R
Problematiku usmrcování mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrie ?í?ní u nás ?eší zákon o myslivosti, konkrétn? § 14 odst. 1 písm. f). Oprávn?ní usmrcovat tyto a další vyhláškou stanovené zavle?ené a v p?írod? nežádoucí druhy živo?ich? má pouze myslivecká stráž. Aktuální podoba zákona o myslivosti, jako zákona vzniklého poslaneckou iniciativou, vychází z dohody všech zú?astn?ných zájmových skupin. Na základ? dohody byl zákon v této podob? schválen poslaneckou sn?movnou Parlamentu ?R. MZe respektuje výsledky této dohody.
P?i úprav? problematiky živo?išných druh?, uvedených v ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) zákona o myslivosti, bylo zám?rem tv?rc? zákona umožnit lov t?chto živo?ich? pouze myslivecké stráži. V sou?asné dob? nemám informace o politické v?li novelizovat zákon o myslivosti. Vydání vyhlášky, která stanoví druhy zavle?ených živo?ich? v p?írod? nežádoucích, situaci pochopiteln? ne?eší, nebo? na základ? zmocn?ní uvedeného v zákon? m?že pouze rozší?it vý?et druh?.
Pokud by bylo prioritním zájmem zásadn? redukovat populaci n?kterého „nežádoucího“ druhu živo?icha (v tomto p?ípad? mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického) v p?írod?, optimální ?ešení by p?edstavovalo povolit jeho lov nejen myslivecké stráži, ale všem uživatel?m honiteb bez výrazných omezení (nap?. doba lovu, zp?sob lovu). Povolit lov v?tší skupin? osob, než je skupina osob ustanovených orgány státní správy myslivosti jako myslivecké stráže, by umožnila novela zákona o myslivosti.
K lovu zv??e ?i k usmrcování jmenovaných živo?ich? je t?eba doplnit, že lov lze provád?t odst?elem nebo odchytem. Významná ú?innost lovu odchytem se však v p?ípad? ?ady živo?išných druh? podce?uje. Je na míst? podpo?it využití tohoto zp?sobu pro ?ešení situace.

MVDr. Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA
První krok se nabízí: umožnit novelou zákona o myslivosti provád?t odst?el nep?vodních predátor? nejen ?len?m myslivecké stráže, ale všem myslivc?m. V p?ípad? norka amerického by bylo vhodné také zavést eradika?ní program finan?n? podporovaný státem. Sou?ástí programu by byly podpory – nap?. vyplácení zást?elného. Osobn? jsem ale k ú?innosti možných opat?ení mírn? skeptický.