Svět myslivosti - Vliv invazních predátor? na p?vodní populace živo?ich?

Nep?vodní invazivní druhy živo?ich? (ale i rostlin) jsou považovány za jeden z významných faktor? ohrožující druhovou pestrost na celém sv?t?. Vet?elci ovliv?ují jak domovské druhy, tak jejich p?irozené ekosystémy. Tento vliv je znám p?ímým p?sobením (predací) p?vodních druh?, kompeticí o potravu ?i prost?edí, ale i ší?ením ?i zavle?ením nemocí z domovského prost?edí invazivních druh? do osídlovaných oblastí.

Pokud se náš zájem zúží pouze na ?ád šelem(Carnivora), které se po introdukci ?i úniku z chovných stanic rozší?ily do nep?vodního prost?edí, nalézáme ve sv?t? ?adu p?íklad?. Asi nejznám?jší pochází z australské oblasti, v níž byli vysazeni hranostaj, kol?ava a fretky jako predáto?i, zající za úkol snižovat p?emnožené králíky divoké (taktéž vysazené druh). A?koliv, a to p?edevším v p?ípad? fretky, se tyto šelmy staly d?ležitým regulátorem stav? kralík?, jejich vliv katastrofáln? zasáhl i mnohé p?vodní druhy australské a novozélandské fauny. V evropském kontextu je v souãasnosti asi nejvýrazn?jší invaze psíka mývalovitého, mývala severního a p?edevším norka amerického.

PREDÁTOR ZE ZÁMO?Í
Norek americký (Mustela vison) neboli mink je severoamerický druh, který se u nás rozší?il pfiedevším z kožešinových farmových chov? (And?ra a Hanzal 1996). První zprávy o výskytu této šelmy v naší p?írod? se datují od za?átku 60. let minulého století (Mazák 1964). Ješt? p?ed 20 lety bylo možné rozlišit na území ?R n?kolik samostatných populací norka, z nichž asi nejv?tší obývají okolí ?eky Berounky a oblast St?edního Povltaví (?ervený a Toman 1999). Z t?chto míst však docházelo k velice rychlému a ntenzivnímu osidlování nových území. V rychlosti ší?ení a kolonizací dalších lokalit nemá tento druh v porovnání s ostatními druhy savc? konkurenci. Expanzi mu umož?uje p?edevším jeho velice dobrá p?izp?sobivost, všežravost a chyb?jící p?irození nep?átelé. Biotopy, které v sou?asné dob? osidluje norek americký, byly v minulosti p?irozeným domovem norka evropského (Mustela lutreola), který však z ?ech vymizel koncem 19. století (And?ra a Hanzal 1996).
Pouhé porovnání velikosti obou druhÛ nork? napovídá, že norek americký se díky své velikosti (je asi o 60 procent v?tší než norek evropský) dokáže živit i vûtší ko?istí, a ve srovnání se svým evropským p?íbuzným je konkurenceschopn?jší. Stejn? jako u ostatních druh? ?eledi
lasicovitých je i u norka amerického patrný pohlavní
dimorfismus – samci jsou až o polovinu v?tší než samice.
Norek americký je všežravý predátor, který se živí širokým spektrem potravy, a to p?edevším r?znými drobn?jšími savci, ptáky, rybami, ale i bezobratlými živo?ichy. Mnoho autor? uvádí velké sezónní zm?ny ve složení potravy, závislé p?edevším na specifi?nosti lokality, aktuální potravní
nabídce ?i na ro?ní dob?. Ryby jsou nejd?ležit?jší složkou potravy v Evrop?, zatímco v p?irozeném prost?edí v Severní Americe je potrava charakteristická spíše vyšším zastoupením savc?. Ptáci (p?edevším vodní) hrají d?ležit?jší roli v Evrop? než v Americe. Ryby jsou obecn? hlavním typem potravy v zim? a na za?átku jara (zp?sobeno menší mobilitou vodních obratlovcÛ), savci jsou druhou nejd?ležit?jší složkou a korýši a ptáci jen nepatrnou složkou. B?hem léta se potrava skládá z pest?ejšího spektra živo?ich?, p?edevším pták? a savc?. Na podzim se norci živí p?edevším savci (Dunestone a Birks 1987, Dunestone 1993).
Zajímavým aspektem v potravní ekologii voln? žijících nork? je potravní specializace. N?kte?í jedinci loví p?ednostn? ur?ité druhy živo?ich?, ?ímž mohou na p?íslušné druhy vyvinout velký preda?ní tlak. Studie ze severovýchodního B?loruska ukázala, že z deseti telemetricky sledovaných nork? se t?i specializovali na drobné savce.

VLIV NORKA NA POPULACE KO?ISTI
S expanzním rozšifiováním Norka amerického po celé Evrop? vyvstává otázka jeho vlivu na voln? žijící populace mnohých p?vodních druh? živo?ich?. Nevelký predátor totiž p?sobí velké starosti ochránc?m p?írody, rybá??m I myslivc?m.
Predace je jedním z hlavních faktor? ovliv?ujících p?ežívání, reproduk?ní úsp?šnost a chování populace ko?isti (Rickefs 1969, Norrdahl a Korpimäki 1998). Preda?ní tlak se lišív závislosti na ?ase a prostoru, ale v?tšina živo?ich? je nejv?tšímu tlaku vystavena v období rozmnožování. Vlivu norka amerického jsou vystaveni jak obratlovci, tak bezobratlí.
V mok?adních biotopech je popisována predace populací vodních pták?. Studie ze západního Polska ukazuje, že b?hem jara a léta tvo?í potravu norka z 35-60 % vodní ptáci. Hlavní složkou potravy byla lyska ?erná, z jejíž populace norek b?hem jara odebral 7,8 % jedinc?. Významný vliv norka byl zaznamenán i na populace kachen, u nichž celková predace ?inila 11,2%. Velký preda?ní tlak norek vytvá?el i na kachní hnízda. Na hnízdních podstavcích pro husy velké bylo úsp?šn? vyvedeno jen 13,6% sn?šek, p?i?emž norek se na predaci podílel z 35-77%. Podobný tlak vyvíjel i na kachny divoké a husice liš?í, hnízdící v um?lých budkách (Bartoszewicz a Zalewski 2003).
Obdobný výzkum prob?hl v povodí ?eky Temže ve Velké Británii. Norek tam pr?kazn? ovliv?oval po?etnost hnízd lysek a množství vylíhlých mlá?at, stejn? jako hnízdní úsp?šnost slípky zelenonohé. Preda?ní vliv norka b?hem
hnízdní sezóny byl st?ední až velký pro slípky (16-27% dosp?lých jedinc?, 46-79% sn?šek) a vysoký pro lysky (30-51% dosp?lc? a 50-86% sn?šek) (Ferreras a MacDonald 1999). Preda?ní tlak norka byl považován za klí?ový faktor poklesu populace hryzce vodního ve Velké Británii (Barreto et al. 1998).
Z našeho území jsou zmínky o preda?ním vlivu norka amerického zatím jen kusé. V?tšinou jde o informace z lokáln? omezených studií, které však vydávají varovná sv?dectví. Za zmínku stojí p?edevším silný vliv norka na kriticky ohroženého raka kamená?e na P?íbramsku.
Predace byla zjiš?ována pomocí sb?ru nestravitelných zbytk? rak? (nohy, ?ásti kruný?e) na toku ?eky Klabavy (úsek v délce 7 km). První p?ípady predace byly zaznamenány v r. 2000 a v r. 2004 byl v d?sledku preda?ního tlaku norka na této lokalit? popisován 53% úbytek ra?í populace (Fisher in lit.).
Další výzkum popisuje hnízdní úsp?šnost poláka velkého na T?ebo?sku (Albrecht et al. in press, Šálek et al. 2005), která u tohoto druhu dosahovala v letech 1999-2000 na um?lých ostrovech 65%. Situace se však radikáln? zm?nila
v r. 2003, kdy byl na ostrovech zaznamenán první výskyt norka – úsp?šnost vyhnízd?ní polákÛ okamžit? klesla na 30%. V rozmezí let 2003-2005 bylo ve sledované oblasti odhadnuto, že populace poláka velkého poklesla o 50%. Na Slavonicku norek zni?il 19% monitorovaných um?lých hnízd umíst?ných na rybnících(vlastní data).

JAK DÁL?
Podle sou?asné myslivecké legislativy pat?í norek americký k druh?m, které m?že lovit pouze myslivecká stráž. Jedním z ?ešení zamezení dalšího ší?ení a po?etního nár?stu tohoto
nep?vodního invazivního druhu by mohlo být jeho p?e?azení mezi zv??, již je možné obhospoda?ovat lovem. V oblastech s výskytem zvlášt? chránûných živo?ichÛ a na významných hnízdištích vodních pták? by se m?lo p?istoupit k plošné eradikaci. Jedno je jasné. Stojíme p?ed závažným ekologickým problémem poslední doby. Jeho opomenutí by mohlo p?ijít naši faunu velice draho.

Autor pracuje na Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie v?d ?R v ?eských Bud?jovicích a zpracovává diserta?ní práci “Ekologie lasicovitých šelem” na Biologické fakult? Jiho?eské univerzity v ?eských Bud?jovicích.
Citovaná literatura je uložena u autora.