V lednovém Světě myslivosti jsem popsal, jak byly s prvními importy siků do Evropy zaznamenány případy jejich křížení s původním jelenem lesním. První zmínku o tom máme již z r. 1884. Zmínil jsem se též o cíleném křížení ze 30. a 40. let minulého století na jeleních farmách na území bývalého Sovětského svazu za účelem zvýšení produkce pantů a také o vědeckých experimentech dr. Roryho Harringtona v Irsku v 70. a 80. letech. Na Dálném Východě v oblasti řeky Ussuri dochází od nepaměti k hybridizaci spontánně za přirozených podmínek a tamní lovci jsou si toho dobře vědomi. Myslivecká veřejnost v Evropě přesto bere hybridizaci siky a jelena lesního od prvopočátku – a více méně až do dnešních dní – jen jako málo významnou kuriozitu, nikoliv jako tikající časovanou bombu.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zahájila v r. 2005 výzkumný projekt s názvem „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem v centrální části Národního parku Šumava“. Pro sledování zvěře se využívají telemetrické obojky německé firmy Vectronic Aerospace Gmbh. Před nasazením obojků je nutné zvěř imobilizovat. V našem článku popíšeme zkušenosti s imobilizací a označováním především jelení zvěře.

V návaznosti na článek Určování stáří u lišky obecné (Svět myslivosti č. 3/2007) popíšeme v tomto příspěvku stavbu a funkci zajímavého kostěného útvaru – penisové kosti, kterou se mohou „pochlubit“ samci nejen psovitých šelem. Délka a hmotnost penisové kosti totiž může posloužit jako pomocný ukazatel při určování jejich věku.

V příspěvku zveřejněném na stránkách Světa myslivosti č. 12/2007 jsem se pokusil objasnit některé z důvodů vedoucích k tvorbě abnormálních parůžků. Co ale víme o paruce u srnce? Jaké příčiny vedou k jejímu vzniku a jak se vyvíjí? Troufnu si tvrdit, že o detailech týkajících se vývoje tohoto nesmírně citlivého hormonálně řízeného útvaru se mezi mysliveckou veřejností ví velice málo.

Britští srnci jsou známí velmi dobrou kvalitou. Potvrzením jsou dvě silné trofeje z r. 2006, přičemž z jedné se „vyklubal“ nový světový rekord. Verdikt mezinárodní hodnotitelské komise zněl 275,65 b. CIC. To je o 28,75 b. CIC více, než měla dosavadní dlouholetá světová rekordní trofej srnce ze Švédska!

V uplynulých letech jsem v rámci svého studijního pobytu opakovaně navštívil Skotsko. Jako myslivec jsem se zajímal o tamní podmínky hospodaření se zvěří a mezi skotskými lovci získal řadu přátel. Své poznatky jsem se pokusil popsat v článcích ve Světě myslivosti č. 1 a 2/2006. Vloni jsem pozval své dva kamarády Allyho MacAskilla (v textu pod zkratkou „A“), který pracuje jako lesník a profesionální lovec, a Dougala Bairda („D“), jenž je soukromým farmářem a výrobcem biopotravin, k nám na Moravu na zimní lov černé zvěře. „Určitě rádi přijedeme,“ zněla odpověď. „I když víme, že Česko je velmi nebezpečná země,“ dodal Ally se smíchem do telefonu.