V lednovém Sv?t? myslivosti jsem popsal, jak byly s prvními importy sik? do Evropy zaznamenány p?ípady jejich k?ížení s p?vodním jelenem lesním. První zmínku o tom máme již z r. 1884. Zmínil jsem se též o cíleném k?ížení ze 30. a 40. let minulého století na jeleních farmách na území bývalého Sov?tského svazu za ú?elem zvýšení produkce pant? a také o v?deckých experimentech dr. Roryho Harringtona v Irsku v 70. a 80. letech. Na Dálném Východ? v oblasti ?eky Ussuri dochází od nepam?ti k hybridizaci spontánn? za p?irozených podmínek a tamní lovci jsou si toho dob?e v?domi. Myslivecká ve?ejnost v Evrop? p?esto bere hybridizaci siky a jelena lesního od prvopo?átku – a více mén? až do dnešních dní – jen jako málo významnou kuriozitu, nikoliv jako tikající ?asovanou bombu.

Správa Národního parku a Chrán?né krajinné oblasti Šumava zahájila v r. 2005 výzkumný projekt s názvem „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a p?irozenou obnovu lesa v oblastech výskytu p?vodních druh? šelem v centrální ?ásti Národního parku Šumava“. Pro sledování zv??e se využívají telemetrické obojky n?mecké firmy Vectronic Aerospace Gmbh. P?ed nasazením obojk? je nutné zv?? imobilizovat. V našem ?lánku popíšeme zkušenosti s imobilizací a ozna?ováním p?edevším jelení zv??e.

V návaznosti na ?lánek Ur?ování stá?í u lišky obecné (Sv?t myslivosti ?. 3/2007) popíšeme v tomto p?ísp?vku stavbu a funkci zajímavého kost?ného útvaru – penisové kosti, kterou se mohou „pochlubit“ samci nejen psovitých šelem. Délka a hmotnost penisové kosti totiž m?že posloužit jako pomocný ukazatel p?i ur?ování jejich v?ku.

V p?ísp?vku zve?ejn?ném na stránkách Sv?ta myslivosti ?. 12/2007 jsem se pokusil objasnit n?které z d?vod? vedoucích k tvorb? abnormálních par?žk?. Co ale víme o paruce u srnce? Jaké p?í?iny vedou k jejímu vzniku a jak se vyvíjí? Troufnu si tvrdit, že o detailech týkajících se vývoje tohoto nesmírn? citlivého hormonáln? ?ízeného útvaru se mezi mysliveckou ve?ejností ví velice málo.

Britští srnci jsou známí velmi dobrou kvalitou. Potvrzením jsou dv? silné trofeje z r. 2006, p?i?emž z jedné se „vyklubal“ nový sv?tový rekord. Verdikt mezinárodní hodnotitelské komise zn?l 275,65 b. CIC. To je o 28,75 b. CIC více, než m?la dosavadní dlouholetá sv?tová rekordní trofej srnce ze Švédska!

V uplynulých letech jsem v rámci svého studijního pobytu opakovan? navštívil Skotsko. Jako myslivec jsem se zajímal o tamní podmínky hospoda?ení se zv??í a mezi skotskými lovci získal ?adu p?átel. Své poznatky jsem se pokusil popsat v ?láncích ve Sv?t? myslivosti ?. 1 a 2/2006. Vloni jsem pozval své dva kamarády Allyho MacAskilla (v textu pod zkratkou „A“), který pracuje jako lesník a profesionální lovec, a Dougala Bairda („D“), jenž je soukromým farmá?em a výrobcem biopotravin, k nám na Moravu na zimní lov ?erné zv??e. „Ur?it? rádi p?ijedeme,“ zn?la odpov??. „I když víme, že ?esko je velmi nebezpe?ná zem?,“ dodal Ally se smíchem do telefonu.