Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení ?tená?i,

stojíme na za?átku roku 2008 a v?tšina z nás se patrn? zamýšlí nad tím, jaký nový rok bude a co p?inese. Doma, v zam?stnání a ... samoz?ejm? v myslivosti. Co se týká posledn? jmenovaného, dovolím si vrátit se na záv?r lo?ského roku, protože v?c, o níž se chci zmínit, by se za ur?itých okolností mohla dotknout i roku letošního.

Přidat komentář (0 komentářů)			

Ing. David Vaca, Ph.D.

Doba, která nás d?lí od termínu p?echodu z olov?ných brok? k brok?m z netoxických materiál? p?i lovu vodního ptactva, se stále zkracuje. Zákon o myslivosti hovo?í jasn?: posledním dnem, kdy budeme moci vyrazit na lov vodní pernaté zv??e s "normálními" brokovými náboji, je 31. prosinec 2010. Poté již budeme p?i tomto lovu povinni používat náboje pln?né broky z alternativních materiál? – z oceli, bismutu, zinku nebo wolframu. Ministerstvo zem?d?lství ?R má zájem o to, aby u nás p?echod na netoxické st?elivo prob?hl hladce, a snaží se informovat naše myslivce o zm?n?, která je ?eká. V lo?ském roce vydalo informa?ní brožuru Netoxické broky v teorii a praxi a podpo?ilo seminá? "Litorální ekosystémy, lov zv??e a netoxické st?elivo", který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2007.

Ji?í ?erný

Každé opat?ení, a? doporu?ené nebo závazné, m?že být úsp?šné jen tehdy, bude-li smysluplné a nalezne pochopení u t?ch, kte?í jej mají provád?t. Jedno ani druhé doporu?ená opat?ení, jejichž vydáním MZe sleduje snížení po?etních stav? spárkaté zv??e v našich honitbách (Sv?t myslivosti ?. 12/2007), nespl?ují.

Ing. Ctirad Rakušan

V rozhovoru o ?erné zv??i, uve?ejn?ném ve Sv?t? myslivosti ?. 10/2007, uvádí prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., že „špatná struktura – omlazování populace – není p?í?inou, ale d?sledkem“ trvalého r?stu jejího po?etního stavu. K tomuto tvrzení bych cht?l p?isp?t n?kolika poznámkami.

Ministerstvo zem?d?lství ?R (MZe) vydalo v listopadu lo?ského roku doporu?ená opat?ení, která by m?la vést v lesních honitbách k redukci po?etních stav? spárkaté zv??e (Sv?t myslivosti ?. 12/2007). K opat?ením vyplývajícím z § 39 zákona o myslivosti pat?í doporu?ení orgán?m státní správy myslivosti povolovat na žádost držitele honitby odst?el srn, srn?at, dan?l a da??at na spole?ném lovu. Po zve?ejn?ní výše uvedeného materiálu se na internetových diskusních fórech strhla ostrá diskuse, v níž ?ada jejích ú?astník? odsoudila krom? jiného lov holé srn?í a da??í zv??e na nahá?kách jako neetický. Je tomu však skute?n? tak? Náš zákon o myslivosti povoluje odst?el holou zv?? jelena lesního, siky japonského a muflona, tyto druhy se u nás na nahá?kách b?žn? loví a nikdo se nad tím nepozastavuje. Jaký rozdíl je mezi nimi a mezi druhy vyjmenovanými v citovaném doporu?ení? Ve v?ci odst?elu srn, srn?at, dan?l a da??at jsme se obrátili na ?ty?i respondenty, jimž jsme položili následující otázku: Povolili byste odst?el holé srn?í a da??í zv??e na spole?ných lovech?  

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., a mgr. Miroslava Baran?eková, Ph.D.

Ve dnech 14.–17. zá?í 2007 se v malebném italském m?ste?ku Fiera di Primiero uskute?nila první mezinárodní konference zam??ená na rod Cervus (jelen – pozn. red.). I když šlo v po?adí o první ro?ník konference, setkalo se na ní široké spektrum v?dc? z mnoha obor?, jejichž spole?ným objektem zájmu je rod Cervus. V?tšina p?ísp?vk? se týkala zejména jelena lesního (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon). K exoti?t?jším druh?m pat?ili nap?. sambar indický (Cervus unicolor) nebo jelen barasinga (Cervus duvauceli).

Prof. Ing. Lud?k Bartoš, DrSc.

V minulém ?ísle Sv?ta myslivosti jsem popsal, jak se do Evropy dostal sika japonský. Ješt? p?ed tím jsem se v rozhovoru pro Sv?t myslivosti ?. 11/2007 také zmínil o tom, že když jsme se koncem 70. let minulého století výzkumn? zajímali o hybridizaci siky a jelena lesního, byli jsme n?kolik let ter?em posm?chu tehdejších oficiálních kapitán? mysliveckého výzkumu. Ti se domnívali, že jsme jen snílci vymýšlející si nesmysly. P?itom netušili, že by sta?ilo nahlédnout do zahrani?ní literatury. Dnes se to zdá k neví?e, ale naši kritici si n?kolik desetiletí vysta?ili celkem dob?e s tím, že ?etli jen to, co sami napsali. Domnívám se, že i z t?chto d?vod? bude docela užite?né, když podrobn? popíši historii sledování hybridizace a uvedu podstatné souvislosti.

P?ed druhou sv?tovou válkou u nás existovalo nes?etn? lokálních mysliveckých organizací, které však byly za války nuceny ukon?it svoji ?innost a po ní již nebyly obnoveny. Na p?edvále?nou tradici chce navázat nov? vzniklá Myslivecká matice ?eská (dále Matice), jejíž p?edstavitelé dr. ing. Ji?í Hanák a bc. Karel Horký poskytli našemu ?asopisu krátký rozhovor.