Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

stojíme na začátku roku 2008 a většina z nás se patrně zamýšlí nad tím, jaký nový rok bude a co přinese. Doma, v zaměstnání a ... samozřejmě v myslivosti. Co se týká posledně jmenovaného, dovolím si vrátit se na závěr loňského roku, protože věc, o níž se chci zmínit, by se za určitých okolností mohla dotknout i roku letošního.

Přidat komentář (0 komentářů)			

Ing. David Vaca, Ph.D.

Doba, která nás dělí od termínu přechodu z olověných broků k brokům z netoxických materiálů při lovu vodního ptactva, se stále zkracuje. Zákon o myslivosti hovoří jasně: posledním dnem, kdy budeme moci vyrazit na lov vodní pernaté zvěře s "normálními" brokovými náboji, je 31. prosinec 2010. Poté již budeme při tomto lovu povinni používat náboje plněné broky z alternativních materiálů – z oceli, bismutu, zinku nebo wolframu. Ministerstvo zemědělství ČR má zájem o to, aby u nás přechod na netoxické střelivo proběhl hladce, a snaží se informovat naše myslivce o změně, která je čeká. V loňském roce vydalo informační brožuru Netoxické broky v teorii a praxi a podpořilo seminář "Litorální ekosystémy, lov zvěře a netoxické střelivo", který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2007.

Jiří Černý

Každé opatření, ať doporučené nebo závazné, může být úspěšné jen tehdy, bude-li smysluplné a nalezne pochopení u těch, kteří jej mají provádět. Jedno ani druhé doporučená opatření, jejichž vydáním MZe sleduje snížení početních stavů spárkaté zvěře v našich honitbách (Svět myslivosti č. 12/2007), nesplňují.

Ing. Ctirad Rakušan

V rozhovoru o černé zvěři, uveřejněném ve Světě myslivosti č. 10/2007, uvádí prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., že „špatná struktura – omlazování populace – není příčinou, ale důsledkem“ trvalého růstu jejího početního stavu. K tomuto tvrzení bych chtěl přispět několika poznámkami.

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) vydalo v listopadu loňského roku doporučená opatření, která by měla vést v lesních honitbách k redukci početních stavů spárkaté zvěře (Svět myslivosti č. 12/2007). K opatřením vyplývajícím z § 39 zákona o myslivosti patří doporučení orgánům státní správy myslivosti povolovat na žádost držitele honitby odstřel srn, srnčat, daněl a daňčat na společném lovu. Po zveřejnění výše uvedeného materiálu se na internetových diskusních fórech strhla ostrá diskuse, v níž řada jejích účastníků odsoudila kromě jiného lov holé srnčí a daňčí zvěře na naháňkách jako neetický. Je tomu však skutečně tak? Náš zákon o myslivosti povoluje odstřel holou zvěř jelena lesního, siky japonského a muflona, tyto druhy se u nás na naháňkách běžně loví a nikdo se nad tím nepozastavuje. Jaký rozdíl je mezi nimi a mezi druhy vyjmenovanými v citovaném doporučení? Ve věci odstřelu srn, srnčat, daněl a daňčat jsme se obrátili na čtyři respondenty, jimž jsme položili následující otázku: Povolili byste odstřel holé srnčí a daňčí zvěře na společných lovech?  

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., a mgr. Miroslava Barančeková, Ph.D.

Ve dnech 14.–17. září 2007 se v malebném italském městečku Fiera di Primiero uskutečnila první mezinárodní konference zaměřená na rod Cervus (jelen – pozn. red.). I když šlo v pořadí o první ročník konference, setkalo se na ní široké spektrum vědců z mnoha oborů, jejichž společným objektem zájmu je rod Cervus. Většina příspěvků se týkala zejména jelena lesního (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon). K exotičtějším druhům patřili např. sambar indický (Cervus unicolor) nebo jelen barasinga (Cervus duvauceli).

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

V minulém čísle Světa myslivosti jsem popsal, jak se do Evropy dostal sika japonský. Ještě před tím jsem se v rozhovoru pro Svět myslivosti č. 11/2007 také zmínil o tom, že když jsme se koncem 70. let minulého století výzkumně zajímali o hybridizaci siky a jelena lesního, byli jsme několik let terčem posměchu tehdejších oficiálních kapitánů mysliveckého výzkumu. Ti se domnívali, že jsme jen snílci vymýšlející si nesmysly. Přitom netušili, že by stačilo nahlédnout do zahraniční literatury. Dnes se to zdá k nevíře, ale naši kritici si několik desetiletí vystačili celkem dobře s tím, že četli jen to, co sami napsali. Domnívám se, že i z těchto důvodů bude docela užitečné, když podrobně popíši historii sledování hybridizace a uvedu podstatné souvislosti.

Před druhou světovou válkou u nás existovalo nesčetně lokálních mysliveckých organizací, které však byly za války nuceny ukončit svoji činnost a po ní již nebyly obnoveny. Na předválečnou tradici chce navázat nově vzniklá Myslivecká matice česká (dále Matice), jejíž představitelé dr. ing. Jiří Hanák a bc. Karel Horký poskytli našemu časopisu krátký rozhovor.