Každoročně se na našem knižním trhu objeví vedle mnoha beletristicky laděných titulů i několik odborných knih pro myslivce. Redakce oslovila několik respondentů, jimž položila dvě otázky:

1) Jaká je podle Vašeho mínění úroveň současné odborné myslivecké literatury, která u nás vychází?

2) Ke které knize se rád vracíte?

Již třetím rokem je prosinec měsícem vyhlášení výsledků soutěže Rarita roku.

Letos bylo do šesti základních soutěžních kol přihlášeno celkem 137 trofejí, z nichž se do Velkého finále probojovalo 12. Výsledky hodnocení poroty i čtenářů již známe, pojďme se podívat, které trofeje stanuly na stupních vítězů.

Vyhlášením výsledků VI. kola soutěže se současně uzavřel soubor finalistů, z nichž bude porota vybírat absolutního vítěze a čtenáři svého vítěze.

Můžeme si tak představit kompletní finálovou sestavu nejzajímavějších trofejí z letošního ročníku soutěže.

Výsledky hlasování zprávami SMS byly zveřejněny společně s výsledky hlasování odborné poroty v listopadovém Světě myslivosti a samozřejmě je naleznete i v článku.

V předposledním kole soutěže Rarita roku 2009 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej, které mělo uzávěrku 4. září, svedlo pomyslný souboj o postup do Velkého finále 23 trofejí.

S probíhající loveckou sezónou srnců přichází do soutěže stále více trofejí srnců ulovených v letošním roce. Nejinak tomu bylo i v pátém kole. Současně je znát, že se informace o soutěži dostala již do povědomí slovenských myslivců – počet trofejí ze Slovenska se kolo od kola zvyšuje. Je to jen dobře – zdravá konkurence je pro soutěž přínosná.

III. kolo soutěže Rarita roku 2009 o nejzajímavější abnormální srnčí trofej bylo co do počtu přihlášených trofejí z dosud proběhnutých kol nejbohatší – o postup do Velkého finále v něm soupeřilo 28 trofejí. Vítězkou se zcela jednoznačně stala impozantní trofej srnce ze Slovenska.

V posledních letech se stále silněji prolíná chov zvěře ve volných honitbách, oborách a na farmách. Ve farmových chovech přitom dochází vlivem vývoje vědy a výzkumu k aplikaci nejmodernějších metod plemenitby a tyto postupy se přenášejí – přímo nebo nepřímo – i do myslivosti (především produkce silných trofejí). Výsledkem je stále silnější narušování systému hodnocení trofejí (nejsou záruky o jednoznačnosti původu lovené zvěře). Co to do budoucna přinese?

Zmenšení zájmu o lov trofejové zvěře obecně, nebo naopak přijetí těchto postupů myslivci a další prohloubení komercionalizace myslivosti? Jak je to však s obecnými principy myslivosti? Na jedné straně máme zvěř chovanou v malých oborách, podléhající přísnému „šlechtitelskému“ dohledu s cílem maximálního využití jejího potenciálu, na straně druhé deklarujeme myslivost jako péči o volně žijící populace zvěře s odkazem na principy trvalé udržitelnosti. Respondentům v naší anketě jsme položili následující otázku: Co ještě je a co již není myslivost?