00UVOD

Úvodník

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení čtenáři,
před 150 lety byla ulovením posledního českého medvěda ukončena existence dříve početné a prosperující medvědí populace. Vše, co po ní zůstalo, je jedna vycpanina a kamenný pomníček s nápisem Bärenstein 14. 11. 1856, stojící na Šumavě poblíž osady Jelení na místě, kde byla medvědice ulovena. V dějinách české myslivosti (lovectví) to bohužel není jediný pomníček – o něco dříve než medvěda stihl stejný osud rysa. Téměř současně s medvědem byl uloven také poslední český vlk a o něco později i divoká kočka. Jen málo chybělo, aby stejný osud postihl i vydru.

00HIST

150 let od ulovení „posledního šumavského medvěda“ 

Redakce

Před 150 lety, 14. listopadu 1856, byl po mnohaletém pronásledování uloven v želnavském revíru Jokuswaldu Janem Jungwirtem tzv. „poslední medvěd Šumavy a Čech“. Šlo o medvědici o váze 230 pfuntů (115 kg). Ze všech zpráv o medvědích lovech je právě tento lov popsán nejúplněji většinou přímými účastníky. Např. Zábavy myslivecké z r. 1857 otiskly článek Poslední medvěd, sepsaný na základě svědectví Johanna Heyrovského, vrchního lesmistra z Hluboké. Letošní výročí jsme se rozhodli pojmout jako vzpomínku, na níž naváže článek s informací o aktuálním výskytu medvědů na území ČR a další příspěvky.

00HON

Medvěd je opět stálým druhem naší zvěře 

Doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc., a Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Velké  šelmy v posledním desetiletí poutají zvýšenou pozornost nejen našich myslivců, zoologů a ochránců přírody, ale zejména různých sdělovacích prostředků. Medvěd hnědý (Ursus arctos) je sice ve společnosti rysa a vlka z tohoto hlediska poněkud opomíjeným druhem, nicméně i o něm bylo v tomto období publikováno velké množství informací (např. články v mysliveckých časopisech: Myslivost, 1996 (11): 34; Myslivost, 1995 (11): 27; Myslivost, 1996 (8): 34; Myslivost 1997 (1): 20; Svět myslivosti, 2004 (2): 16-20. Přesto určitě není na škodu zopakovat si na tomto místě některé již dříve publikované a snad již i obecně známé skutečnosti.

00ZAHR

Medvěd Bruno uloven – jsme na konci, nebo na začátku? 

Ing. Petr Ziegrosser

V pondělí 26. června t. r. byl v Bavorsku po čtyřtýdenním groteskním „honu“ uloven přibližně dvouletý medvěd, pojmenovaný Bruno. Do bavorských hraničních lesů se dostal přes Rakousko z Itálie. Medvěda ulovil bavorský myslivec, jehož jméno nebylo zveřejněno. Po 170 letech tak byl v Bavorsku střelen medvěd! Zájem médií a veřejnosti o osud Bruna byl tak velký, že často převyšoval sledovanost mistrovství světa ve fotbale.

00ROZH

Změny přijdou postupně 

Změna ve funkci jednatele největší myslivecké organizace v ČR není častou událostí. Od svého vzniku v r. 1923 do konce října t. r., tedy v období dlouhém 83 let, měla naše jednotná myslivecká organizace devět jednatelů a tajemníků. V pořadí desátým se od 1. listopadu t. r. stal ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., představitel mladé myslivecké generace. S novým jednatelem ČMMJ se znám řadu let – měli jsme vedle sebe kanceláře na Ústavu ochrany lesa a myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde jsme oba absolvovali doktorandské studium. Proto jsem si dovolil v následujícím rozhovoru ponechat výjimečně tykání, což mi, doufám, čtenáři prominou. Zajímalo mne, s jakými cíli přichází dr. Kostečka do významné funkce v ČMMJ a co z toho pro naši největší organizaci vyplyne.

00PRAX

Seminář „Jak pomoci koroptvi polní“

Pavel Kříž

V pátek 15. září t. r. se v kulturním domě v Nové Vsi u Heřmanova konal seminář o možnostech pomoci koroptvi polní. Většinu z 60 účastníků tvořili myslivci z honiteb převážně z kraje Vysočina. Proč z tohoto kraje? Protože šlo mimo jiné o akci, zaměřenou k podání informací o záchranném programu koroptve polní, který se připravuje právě pro Vysočinu.

00PRAX

Začíná přikrmování – pozor na acidózy u spárkaté zvěře 

Ing. Jiří Kamler, Ph.D., Doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.

Trávení je u přežvýkavé zvěře mnohem složitější než u jiných druhů, protože přijatou potravu nejprve zpracovávají mikroorganismy v předžaludku a teprve produkty jejich činnosti živí přežvýkavce. Tento systém trávení přežvýkavcům sice umožňuje účinně využívat obtížně stravitelnou hmotu, ale má i nevýhodu: je citlivý na jakékoliv změny, protože určitou dobu trvá, než se mikroorganismy přizpůsobí nové potravě. Při každém narušení složitého světa mikrobů pracuje bachor omezeně a přežvýkavec, jenž je závislý na stavu mikrobiální populace, trpí nedostatkem živin. Cílem naší péče o zvěř by proto mělo být maximálně vyhovět požadavkům mikrobů v bachoru, přičemž z těchto požadavků je nejvýznamnější právě stabilita přísunu potravy a každá její změna (byť k lepšímu) trávení na chvíli naruší.

00PRAX

Siláž – vhodné krmivo pro spárkatou zvěř 

Ing. Dalibor Pačes

S odstupem téměř tří let se vracíme ke článku uveřejněném ve Světě myslivosti č. 1/2004, jenž pojednával o přikrmování srnčí a daňčí zvěře kvalitní siláží. Zajímá nás, jak se dlouhodobé předkládání tohoto krmiva projevilo na kondici a zdravotním stavu zvěře v honitbě Mysliveckého sdružení Bor se sídlem v Pňově (okr. Nymburk).