00UVOD

Úvodník

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení ?tená?i,
p?ed 150 lety byla ulovením posledního ?eského medv?da ukon?ena existence d?íve po?etné a prosperující medv?dí populace. Vše, co po ní z?stalo, je jedna vycpanina a kamenný pomní?ek s nápisem Bärenstein 14. 11. 1856, stojící na Šumav? poblíž osady Jelení na míst?, kde byla medv?dice ulovena. V d?jinách ?eské myslivosti (lovectví) to bohužel není jediný pomní?ek – o n?co d?íve než medv?da stihl stejný osud rysa. Tém?? sou?asn? s medv?dem byl uloven také poslední ?eský vlk a o n?co pozd?ji i divoká ko?ka. Jen málo chyb?lo, aby stejný osud postihl i vydru.

00HIST

150 let od ulovení „posledního šumavského medv?da“ 

Redakce

P?ed 150 lety, 14. listopadu 1856, byl po mnohaletém pronásledování uloven v želnavském revíru Jokuswaldu Janem Jungwirtem tzv. „poslední medv?d Šumavy a ?ech“. Šlo o medv?dici o váze 230 pfunt? (115 kg). Ze všech zpráv o medv?dích lovech je práv? tento lov popsán nejúpln?ji v?tšinou p?ímými ú?astníky. Nap?. Zábavy myslivecké z r. 1857 otiskly ?lánek Poslední medv?d, sepsaný na základ? sv?dectví Johanna Heyrovského, vrchního lesmistra z Hluboké. Letošní výro?í jsme se rozhodli pojmout jako vzpomínku, na níž naváže ?lánek s informací o aktuálním výskytu medv?d? na území ?R a další p?ísp?vky.

00HON

Medv?d je op?t stálým druhem naší zv??e 

Doc. Ing. Jaroslav ?ervený, CSc., a Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.

Velké  šelmy v posledním desetiletí poutají zvýšenou pozornost nejen našich myslivc?, zoolog? a ochránc? p?írody, ale zejména r?zných sd?lovacích prost?edk?. Medv?d hn?dý (Ursus arctos) je sice ve spole?nosti rysa a vlka z tohoto hlediska pon?kud opomíjeným druhem, nicmén? i o n?m bylo v tomto období publikováno velké množství informací (nap?. ?lánky v mysliveckých ?asopisech: Myslivost, 1996 (11): 34; Myslivost, 1995 (11): 27; Myslivost, 1996 (8): 34; Myslivost 1997 (1): 20; Sv?t myslivosti, 2004 (2): 16-20. P?esto ur?it? není na škodu zopakovat si na tomto míst? n?které již d?íve publikované a snad již i obecn? známé skute?nosti.

00ZAHR

Medv?d Bruno uloven – jsme na konci, nebo na za?átku? 

Ing. Petr Ziegrosser

V pond?lí 26. ?ervna t. r. byl v Bavorsku po ?ty?týdenním groteskním „honu“ uloven p?ibližn? dvouletý medv?d, pojmenovaný Bruno. Do bavorských hrani?ních les? se dostal p?es Rakousko z Itálie. Medv?da ulovil bavorský myslivec, jehož jméno nebylo zve?ejn?no. Po 170 letech tak byl v Bavorsku st?elen medv?d! Zájem médií a ve?ejnosti o osud Bruna byl tak velký, že ?asto p?evyšoval sledovanost mistrovství sv?ta ve fotbale.

00ROZH

Zm?ny p?ijdou postupn? 

Zm?na ve funkci jednatele nejv?tší myslivecké organizace v ?R není ?astou událostí. Od svého vzniku v r. 1923 do konce ?íjna t. r., tedy v období dlouhém 83 let, m?la naše jednotná myslivecká organizace dev?t jednatel? a tajemník?. V po?adí desátým se od 1. listopadu t. r. stal ing. Jaroslav Koste?ka, Ph.D., p?edstavitel mladé myslivecké generace. S novým jednatelem ?MMJ se znám ?adu let – m?li jsme vedle sebe kancelá?e na Ústavu ochrany lesa a myslivosti Fakulty lesnické a d?eva?ské Mendelovy zem?d?lské a lesnické univerzity v Brn?, kde jsme oba absolvovali doktorandské studium. Proto jsem si dovolil v následujícím rozhovoru ponechat výjime?n? tykání, což mi, doufám, ?tená?i prominou. Zajímalo mne, s jakými cíli p?ichází dr. Koste?ka do významné funkce v ?MMJ a co z toho pro naši nejv?tší organizaci vyplyne.

00PRAX

Seminá? „Jak pomoci koroptvi polní“

Pavel K?íž

V pátek 15. zá?í t. r. se v kulturním dom? v Nové Vsi u He?manova konal seminá? o možnostech pomoci koroptvi polní. V?tšinu z 60 ú?astník? tvo?ili myslivci z honiteb p?evážn? z kraje Vyso?ina. Pro? z tohoto kraje? Protože šlo mimo jiné o akci, zam??enou k podání informací o záchranném programu koroptve polní, který se p?ipravuje práv? pro Vyso?inu.

00PRAX

Za?íná p?ikrmování – pozor na acidózy u spárkaté zv??e 

Ing. Ji?í Kamler, Ph.D., Doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.

Trávení je u p?ežvýkavé zv??e mnohem složit?jší než u jiných druh?, protože p?ijatou potravu nejprve zpracovávají mikroorganismy v p?edžaludku a teprve produkty jejich ?innosti živí p?ežvýkavce. Tento systém trávení p?ežvýkavc?m sice umož?uje ú?inn? využívat obtížn? stravitelnou hmotu, ale má i nevýhodu: je citlivý na jakékoliv zm?ny, protože ur?itou dobu trvá, než se mikroorganismy p?izp?sobí nové potrav?. P?i každém narušení složitého sv?ta mikrob? pracuje bachor omezen? a p?ežvýkavec, jenž je závislý na stavu mikrobiální populace, trpí nedostatkem živin. Cílem naší pé?e o zv?? by proto m?lo být maximáln? vyhov?t požadavk?m mikrob? v bachoru, p?i?emž z t?chto požadavk? je nejvýznamn?jší práv? stabilita p?ísunu potravy a každá její zm?na (by? k lepšímu) trávení na chvíli naruší.

00PRAX

Siláž – vhodné krmivo pro spárkatou zv?? 

Ing. Dalibor Pa?es

S odstupem tém?? t?í let se vracíme ke ?lánku uve?ejn?ném ve Sv?t? myslivosti ?. 1/2004, jenž pojednával o p?ikrmování srn?í a da??í zv??e kvalitní siláží. Zajímá nás, jak se dlouhodobé p?edkládání tohoto krmiva projevilo na kondici a zdravotním stavu zv??e v honitb? Mysliveckého sdružení Bor se sídlem v P?ov? (okr. Nymburk).