Ing. Vladimír Krchov, Ph.D.

Vážení čtenáři,

krajinu střední Evropy člověk významně ovlivňuje po několik tisíc let. Především rozvoj zemědělství a s ním spojený nárůst populace vyžadovaly vždy další a další zemědělské plochy, kterým ustupoval les. Ten ve své původní podobě dočasně přetrval jen v oblastech vzdálených od lidských sídel, v horských a i jinak zemědělsky obtížně využitelných územích. I tam jej však člověk dostihl, když za lesem, jako zdrojem energie, přestěhoval své hutě. Byl to ale také člověk, který lesy obnovil a začal je pěstovat podle potřeb společnosti. Následně však byly tyto pozměněné lesy obětovány společností ve prospěch krátkodobých a krátkozrakých efektů a cílů. Dlouhodobá imisní zátěž zničila nebo vážně poškodila značnou část nepůvodních lesů, které byly nahrazeny dřevinami, u nichž se ve své době předpokládala nejvyšší odolnost proti exhalacím.

MVDr. Pavel Forejtek, CSc.

České bažantnictví má mnohasetletou historii a pojmy jako český bažant či bažantnice na Konopišti nebo v Židlochovicích jsou dodnes velmi dobře známy mezi evropskými lovci bažantí zvěře. Bažantnice ve své dlouhé historii vždy představovaly místa, kde člověk svojí činností vytvářel vhodné podmínky pro chov a hlavně pro následný intenzivní lov bažantí zvěře.

Ing. Netolička Marek

"Míti zazvěřený revír předpokládá uměti si zvěř vychovati. Naší snahou však nebývá dosáhnouti jen určitého množství, nebo-li myslivecky řečeno "stavu" zvěře, nýbrž dosáhnouti také její přiměřené jakosti a odolnosti proti živlům přírodním a nemocem. Je také samozřejmým, že kvalitní zvěře nedosáhneme v revíru přezvěřeném. Všechny naše chovatelské snahy by byly marné, kdyby se zvěři nedostávalo základních existenčních podmínek."
Josef Žalman: "Základy myslivosti"

RNDr. Jaromír Fiedler, DrSc., Doc. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. a Václav Perner

Toto je třetí a poslední pokračování článků vyvolaných informacemi o bílé jelení zvěři v 11. a 12. čísle Světa myslivosti z loňského roku. V letošním lednovém čísle jsme se zamýšleli nad tím, jak v oboře v Žehušicích udržet původní zbarvení tamní bílé jelení zvěře, které se liší od bílých jelenů pravděpodobně všech ostatních chovů. Jde o to, že se v Žehušicích vyskytuje zvěř skutečně čistě bílá, občas s přesně ohraničenými pigmentovanými skvrnami. Nevyskytovalo se tam zbarvení "plášťové", tedy jednobarevné, bez pigmentových skvrn, více či méně bílé, s nádechem jakoby do růžova, do žluta, do hněda, či téměř nikdy zcela čistě bílé s tmavými skvrnami. Aby bylo toto zbarvení zachováno, je lepší, když se zvěř nemísí se zvěří nepříbuznou. Takový chov se však stává uzavřenou populací a může pak mít problémy s důsledky příbuzenské plemenitby.

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Z hlediska možnosti využití pozemků pro výkon práva myslivosti rozlišuje nejen myslivecká praxe, ale i zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") pozemky na honební a nehonební. Zatímco nehonební pozemky jsou zákonem definovány taxativním výčtem (§ 2 písm. e), honební pozemky jsou definovány jen obecně a rámcově jako všechny ostatní pozemky, které nejsou pozemky nehonebními (§ 2 písm. f).

Doc. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Volně žijící živočichové mohou velmi významně ovlivňovat zdravotní stav doma či hospodářsky chovaných zvířat, ale i člověka. Mezi těmito živočichy hraje zásadní roli zvěř. Porozumět problematice jejího chovu a chorob a získat povědomí o myslivosti potřebují také posluchači veterinárních fakult na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (VFU). O tom, jak se budoucí veterinární lékaři učí o zvěři, jsem se zeptal MVDr. Jiřího Pikuly, Ph.D., z Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí, který je výukou pověřen.

Jan Novák, student FLE ČZU Praha

V současné době se na Fakultě lesnické a environmentální České zemědělské univerzity (FLE ČZU) vyučuje v rámci oboru "lesní inženýrství" předmět Myslivost.