00INT

ÚVODNÍK

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení ?tená?i,

zima pomalu kon?í, dny se za?ínají stále více prodlužovat a p?estože se v b?eznu tém?? nic neloví, mnozí z nás již za?ínají pošilhávat po do?asn? odložené kulovnici. Hladinu adrenalinu ur?it? pozvedne i návšt?va chovatelské p?ehlídky, kde pod stojany s trofejemi jist? padne nejedno p?edsevzetí o tom, jak "budu letos ?asto chodit do lesa, ráno vstávat na ?ekanou, jak se nezaleknu mrazu a plískanic, nenechám se odradit neúsp?chy, vytrvám a bílá místa na st?n? loveckého pokoje zaplním plody svých loveckých výprav". Skute?nost je sice nakonec ?asto jiná, ale podobná p?edsevzetí se vždy dávala, dávají a dávat budou. Každopádn? bude možné p?edsevzetí a sny porovnat se skute?ností zase za rok na p?íští p?ehlídce. Ponechme však stranou úvahy o lovu, nebo? na ten je zatím skute?n? ješt? ?as a soust?e?me se na chovatelské p?ehlídky. Jako na b?žnou sou?ást mysliveckého života na n? lze pohlížet z n?kolika aspekt? a podle toho je také hodnotit. Pro tento úvodník se podrobn?ji zam??me na dva z nich.

00POL

Novinky z Ministerstva zem?d?lství ?R

Ing. David Vaca, Ph.D.

Ministerstvo zem?d?lství ?R o sob? na sklonku lo?ského roku dalo v?d?t vydáním vyhlášky o bažantnicích.
Na to, co dalšího chystá pro letošní rok nejen v oblasti legislativy, jsme se zeptali ing. Ji?ího Pond?lí?ka, Ph.D., vedoucího odboru rybá?ství, myslivosti a v?ela?ství MZe.

00POL

Evropský soudní dv?r rozhodl ve prosp?ch myslivc?

Wild und Hund, 24/2003, Rš

Podle svého nejnov?jšího rozhodnutí spat?uje Evropský soudní dv?r i v lovu pták? "rozumné" využívání p?írodních zdroj?. Tím se zcela distancoval od návrhu generálního prokurátora ze 6. kv?tna m. r. (Sv?t myslivosti 11/2003 - pozn. red.), který zastával názor, že lov jako aktivita ve volném ?ase nep?edstavuje rozumné využívání ve smyslu sm?rnice EU o ptácích (§ 10, odst. 9).
Krom? toho soud rozhodl, že ptáci se mohou lovit i mimo obvyklou dobu lovu (1. 9. až 31. 1.) i bez pot?ebného zd?vodn?ní, když jde o škody na kulturách. FACE spat?uje ve výkladu Evropského soudního dvora možnost rozší?it dobu lovu n?kterých druh? pernaté zv??e.

00POL

Vrcholné setkání

Jagen weltweit, 6/2004, Rš

Prezident FACE G. de Turckheim se 4. listopadu m. r. sešel v ?ím? s italským ministrem a zárove? p?edsedou evropské ministerské rady G. Alemannem. Spolu s generálním tajemníkem FACE Y. Lecocquem zd?raznili hlavní cíle sedmi milión? evropských myslivc?, totiž zachovat trvale udržitelnou myslivost, biologickou rozmanitost a zdravé a vyrovnané hospoda?ení s voln? žijícími živo?ichy.
Zástupci FACE italského ministra podrobn? seznámili se svými p?edstavami a požadavky. Ministr s nimi projevil souhlas a zavázal se dát v ministerské rad? EU podn?t, aby je prosadila.
Tato nová iniciativa FACE podtrhuje její roli jako nezbytného partnera evropských institucí a podporovatele trvale udržitelné myslivosti v Evrop?.

00VEDA

Migrace jelení zv??e

Ing. Slavomír Fin?o, CSc.

Pohyb a rozmíst?ní zv??e v rozsáhlých lesních komplexech byly až donedávna velkou neznámou. Poznání velikosti území obývaných jednotlivými jedinci, migrace a denní aktivita jsou d?ležitými informacemi také pro správné obhospoda?ování jelení zv??e. Podívejme se, co p?ineslo telemetrické sledování jelení zv??e v Nízkých Tatrách.

00VEDA

Skrytý "zimní spánek" jelení zv??e

Podle ?asopisu Der Anblick ?. 2/2002 zpracoval ing. Ctirad Rakušan

Obvykle se p?edpokládalo, že voln? žijící jelení zv?? pot?ebuje za nep?íznivých zimních podmínek více energie a tomu odpovídají i doporu?ení ohledn? jejího p?ikrmování s d?razem na zimní období. Nové poznatky se ale s t?mito tradovanými zásadami pon?kud rozcházejí a ukazuje se, že zv?? v zim? pot?ebuje p?edevším šet?it energii. V pokusných ob?rkách, kde se zv??i p?edkládala oblíbená potrava v neomezeném množství, se prokázalo, že jí zv?? spot?ebovala vždy mén? než v lét?. Tento problém se pokusil objasnit prof. dr. W. Arnold z Ústavu nauky o zv??i a ekologie Veterinární univerzity ve Vídni.

00VEDA

Na ?em závisí úsp?šnost p?i lapání šelem?

Francouzští v?dci se zabývali výzkumem faktor?, které ovliv?ují úsp?šnost lapání lišek a kun lesních a skalních. P?i své práci analyzovali údaje od 58 lovc?. Celkem bylo na 424 místech p?i pr?m?rné dob? lapání 84 dní (celkov? 35 774 údaj? za nastraženou pas a noc) lapeno 197 lišek (0,95 lišky na 100 pastí), 72 kun skalních a 88 kun lesních. Pro lišky byly použity t?i hlavní zp?soby lapání - "kr?ní" oka, nášlapné pasti na um?lé stop? a ná-šlapné pasti na hromadách hnoje s masitou návnadou. Pro lapání kun byly využity ?ty?i zp?soby: sklopce postavené blízko a daleko od odchoven pernaté zv??e, pružinové pasti a nášlapné pasti. U lišek byla nejúsp?šn?jší "kr?ní" oka a u kun sklopce postavené poblíž odchoven. Úsp?šnost lapání závisela zejména na použité metod?, výskytu pastí v okolí a sezón? (Wildlife biology 2003: 1, 11-19).

00VEDA

Vliv p?ších turist? a paraglidingu na kamzi?í zv??

Ve švýcarských Alpách (národní rezervace Augstmatthorn) byly sledovány reakce kamzi?í zv??e na rušení p?šími turisty a paraglidisty. Na sledovaném území byl b?hem 27 dní sledován pohyb turist? (26 dn?) a paraglidist? (6 dn?). P?estože byl po?et p?ších turist?, kte?í se dostávali na dohled kamzík?, pom?rn? vysoký, byl jejich vliv na narušení pastevního rytmu nízký (pr?m?rná denní ztráta ?asu na pastv? 1,2 %). Naopak v p?ípad? paraglidist? bylo zaznamenáno výrazn?jší snížení pastevní aktivity kamzík? (od 2,2 do 26,5 %), p?i?emž dopady na zv?? se siln? zvyšovaly s dobou, po kterou m?li kamzíci paraglidisty v dohledu. Auto?i ve své studii vytvo?ili model, podle kterého je možné kvantifikovat efekt rušení zv??e i na jiných lokalitách (Wildlife biology 2003: 1, 37-45).

JK