00UVOD

ÚVODNÍK

RNDr. Petr Koubek, CSc.

Vážení ?tená?i,

poslední b?eznový den je pro každého z nás termínem, ke kterému hodnotíme uplynulý myslivecký rok. Jako správní hospodá?i s?ítáme zisky a také vy?íslujeme ztráty. Ne snad proto, abychom trestali viníky našich nezdar?, ale p?edevším proto, abychom se v p?íštím mysliveckém roce pojmenovaných chyb vyvarovali. Jaký tedy byl ten práv? kon?ící?

00POL

Aktivity Asociace profesionálních myslivc? neustávají

Ing. David Vaca, Ph.D.

Slušný rozruch mezi našimi ?tená?i zp?sobil rozhovor s prezidentem Asociace profesionálních myslivc? ?R (APM) dr. ing. Liborem ?ehákem v lo?ském kv?tnovém ?ísle Sv?ta myslivosti. Dodnes chodí do redakce dopisy, v nichž se polovina odesílatel? jízliv? ptá, kde dnes je APM se svými radikálními myšlenkami, jimiž sice roz?e?ila hladinu ?eské myslivosti, avšak do širšího pov?domí nevstoupila a neuchytila se. Druhá polovina se naopak seriózn? zajímá o aktivity APM. Faktem je, že od lo?ska o APM nebylo moc slyšet, její internetový zpravodaj dokonce zcela zanikl. V souvislosti s další ?inností APM jsme položili n?kolik otázek ing. Zde?ku Bestovi, viceprezidentu APM a p?edsedovi jejího výkonného výboru.

00POL

Poslanci p?ijali novelu zákona o ochran? p?írody a krajiny

2. b?ezna t. r. p?ijala Poslanecká sn?movna Parlamentu ?R na druhý pokus klí?ovou novelu zákona o ochran? p?írody a krajiny, která po?ítá s vytvo?ením evropské soustavy zvlášt? chrán?ných oblastí Natura 2000. Pokud by parlament nep?ijal novelu v?as (tak, aby za?ala platit od 1. 5. 2004 - pozn. red.), hrozily by republice po vstupu do EU vysoké finan?ní sankce do doby, než by zjednala nápravu.

00VEDA

Tet?ívek obecný - ohrožený druh Evropy

Ing. Petra Málková

Ve dnech 8. - 12. zá?í lo?ského roku prob?hla na pražské lesnické fakult? mezinárodní konference v?novaná problematice tet?ívka obecného s p?ízna?ným názvem "Tet?ívek - ohrožený druh Evropy". Organizáto?i - katedra ekologie Fakulty lesnické a environmentální ?ZU Praha a ?eská spole?nost ornitologická - p?ivítali více než 50 odborník? z 15 stát?. Toto setkání zabývající se problematikou tet?ívka obecného na území Evropy bylo již druhé v po?adí. První konference se konala v r. 2000 v belgickém Lutychu.

00ZAHR

Na lesních kurech ve Švédsku

RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Skandinávské lesy jsou mojí dlouholetou láskou.
Již od druhé poloviny 90. let, kdy jsem pracovn? pobýval n?kolik let na Švédské zem?d?lské univerzit?, bylo mým velkým snem ulovit tet?eva. Populace lesních kur?, nejen tet?ev?, ale i tet?ívk?, je?ábk? a b?lokur?, je ve Švédsku stále po?etná. Kv?li nedostatku ?asu i p?íležitostí jsem se však b?hem svého dlouhodobého pobytu k lovu nedostal, i když jsem v lesích p?i své práci tyto kurovité ?asto potkával. P?ed ?ty?mi lety jsem byl lovit lesní ptáky v Norsku, ale tam jsem nem?l št?stí (Myslivost ?. 10/2000). Proto mne velmi pot?šilo pozvání, které jsem dostal vloni na podzim od svého švédského kolegy.

00PRAX

K problematice snížení škod p?sobených ?ernou zv??í

Ing. Václav Velek

Od svých osmnácti let, tj. již t?icet p?t let, se aktivn? a pom?rn? intenzivn? zabývám myslivostí. P?ibližn? stejnou dobu pracuji na r?zných úrovních ?ízení zem?d?lské výroby. V posledních letech s velkým zájmem sleduji diskusi kolem problematiky p?emnožené ?erné zv??e. Je neoddiskutovatelnou skute?ností, že tento druh je na území st?ední Evropy nejp?izp?sobiv?jší zv??í, což vedlo k tém?? nekontrolovatelnému nár?stu jeho stav?, v?etn? nep?íznivé v?kové struktury populace. Tato situace vede k vzniku citelných škod na porostech zem?d?lských plodin.

00ANK

Nenastal ?as zm?nit metody, termíny a v?bec pohled na s?ítání zv??e?

Prvním dubnovým dnem za?íná nový myslivecký rok. Ješt? p?edtím, v únoru a b?eznu, jsme stihli nas?ítat, kolik zv??e b?há v našich honitbách, abychom mohli sv?domit? p?ipravit plány lovu a po dohod? s držiteli honiteb je p?edložit k evidenci státní správ? myslivosti. Zastavme se u dvou kouzelných slov použitých v p?edchozím souv?tí: "nas?ítat" a "sv?domit?". Pro? ty uvozovky a ironický tón? P?i pohledu na výsledky myslivecké statistiky, zejména p?i porovnání hodnot jarních kmenových stav? a kone?né výše úlovk? v horizontu n?kolika let, je na míst? pochybovat o tom, zda sou?asné termíny s?ítání (únor-b?ezen) a v praxi užívané metody (u spárkaté zv??e nap?. s?ítání u krmelc?) dávají reálný obraz o po?tech zv??e v našich honitbách. Dochází ke zna?nému zkreslení, vykazují se nižší stavy zv??e, než které v honitbách skute?n? jsou. Nebylo by lepší nap?. spárkatou zv?? s?ítat až v dubnu, kdy již intenzivn? vychází na pastvu na volná prostranství a je možné snadn?ji i objektivn?ji zjistit její stavy, navíc bez zimních úhyn?? A co ostatní druhy zv??e?

00DISK

Sen o kvalifikovaném odhadu po?etnosti zv??e

Ing. Petr Ziegrosser

V r. 1997 padlo na Lesní správ? Hluboká nad Vltavou (Lesy ?eské republiky, s. p.) rozhodnutí vyplotit severní ?ást Staré obory. D?vody byly ?ist? lesnické - zajišt?ní obnovy lesa. Stavba plotu byla dokon?ena v r. 1998, vyplocená ?ást má vým?ru cca 150 ha (mýtní porosty cca 30 % vým?ry, probírky 40 %, mlaziny a kultury 30 %). Rovn?ž bylo rozhodnuto, že se v této ?ásti obory vyst?ílí veškerá spárkatá zv??.
V té dob? jsem ve Staré obo?e pracoval jako oborník a mým úkolem bylo zajistit "likvidaci" zv??e, a to do po?átku jarních prací v r. 1999.