00PES

Lymská borelióza - ?lov?k a pes

Lam

Lymská borelióza se podle stadia projevuje u ?lov?ka kožními poruchami, celkovou únavou, bolestivostí kloub?, sval?, poškozením kloubních chrupavek, zán?ty centrálního nervového systému, poruchami srdce. Infekce se m?že p?enést i na plod t?hotné ženy. Nelé?ená borelióza m?že vést až k t?žkému poškození zdraví.

00PES

Podorlické lesní zkoušky malých plemen

Text a foto Ludvík Lesný

Dvanáct ú?astník? nastoupilo první srpnovou sobotu k lesním zkouškám malých plemen, po?ádaným v honitb? vamberského Mysliveckého sdružení "Letná". Dev?t z nich zvládlo všechny náro?né disciplíny.
V kategorii slídi?? si nejlépe vedl n?mecký k?epelák Gabi Jezbo?ice Ji?ího Zavackého z Potštejna s 350 body. V kategorii jezev?ík?, teriér? a retrívr? dosáhl nejvíce bod? - 243 - hladkosrstý jezev?ík Gilbert C. of Silvetta Origin vedený MVDr. Josefem Jansou z Rájce (na snímku). V I. cen? skon?ili ?ty?i, ve II. cen? dva a ve III. cen? t?i psi.
Jak je již tradicí, lesní zkoušky byly pe?liv? p?ipravené a všestrann? zabezpe?ené, v?etn? celodenního ob?erstvení.

00OBOR

Obora T?ebenice

Ing. Ond?ej Kozub

V hloubi duše se p?eneste do doby, kdy se romantické pe?eje na Vltav? - Svatojánské proudy u Št?chovic - staly rájem milovník? p?írody, tramp? a turist?. Tehdy - za?átkem 20. století - ve Št?chovicích kotvily parníky, divokými Svatojánskými proudy proplouvaly vory a naložené šífy a trampské osady ležící na Vltav? mezi Št?chovicemi a T?ebenicemi prožívaly období nejv?tší slávy. Krása t?chto míst sice zmizela v r. 1943 pod hladinou Št?chovické p?ehrady, ale obdivovatelé tamní p?írody a nov? i klidné hladiny Vltavy z?stali. Dnes se k nim ?adí jist? v?tšina návšt?vník? obory T?ebenice, do níž se podíváme v dalším

00VYRO

Myslivecká výro?í – ?íjen

Rš

Naše vzpomínka je v tomto m?síci v?nována dv?ma mysliveckým literát?m.
Prvním je ing. František Fric, který zem?el p?ed 30 lety 7. ?íjna 1975 v Hranicích na Morav?. Narodil se 22. ?ervence 1911 v Praze. Po studiích na reálce absolvoval v r. 1936 pražskou lesnickou fakultu a b?hem druhé sv?tové války byl zam?stnán jako lesní asistent na velkostatku Kunštát. Po osvobození v r. 1945 se stal profesorem Vyšší lesnické školy v Hranicích, odkud musel v r. 1948 odejít z politických d?vod?. Nejprve pracoval u vojenských, pak u státních les?, v lesnickém výzkumu a v letech 1964 až 1971 v p?írodov?deckém odd?lení Vlastiv?dného muzea v P?erov?.

00VYLE

Grillenburg - malé muzeum lesnictví a myslivosti

Ing. David Vaca, Ph.D.

Jihozápadn? od Dráž?an se rozkládá jedno z nejhez?ích p?írodních území Saska - Tharandtský les. Krom? lesnické fakulty sídlící v m?ste?ku Tharandt, které dalo oblasti jméno, najdeme v Tharandtském lese mimo jiné také lovecký zámek Grillenburg s muzeem lesnictví a myslivosti.

00HON

Z našich honiteb

Myslivecké slavnosti Vyso?iny
Dne 11. zá?í t. r. uspo?ádaly ?ád sv. Huberta, m?sto Chot?bo? a statek Doubravka tradi?ní Myslivecké slavnosti Vyso?iny. Do chot?bo?ského zámeckého parku zavítalo u této p?íležitosti p?ibližn? 400 návšt?vník?.

00ZAHR

Ze zahrani?í

Krutý lov tule??
Sezóna lovu tule?? v Kanad? letos vyvolala velmi ostré st?ety mezi ú?ady a ochránci p?írody. Kanadská vláda podporuje legitimitu lovu tule?? a obvi?uje ekologické aktivisty ze zkreslování obrazu lovu a poškozování obrazu Kanady v zahrani?í. Aktivisté se brání argumentem, že zabíjení tule?? m?že mít závažné d?sledky pro celý ekosystém. Navíc poukazují na to, že lov tule?? nemá smysl, protože zatímco produkce kanadského mo?ského rybá?ství dosahuje ro?n? produkce v hodnot? miliard eur, lov tule?? p?ináší pouze 13 milión? eur.

00CASY

Staré zlaté ?asy

Vysoká zv?? v ?echách

Zv?? v?tší, ohrožující užitek práce lidské a pop?ípad? i ?lov?ka sama, vždy krut?jšímu jest vystavena zápasu o své bytí. V hust? zalidn?ných kon?inách Evropy veliký po?et zástupc? velké zv??e zpe?etil již konec zápasu toho svým vyhynutím a jen ?ást nepatrn?jší mén? nebezpe?ných, pro zábavu loveckou vhodných nebo jinak užite?ných zví?at zachována dob? nové tím, že v ?as bylo pomýšleno na ochranu jejich zbytk? bu? zákonnými ustanoveními v p?í?in? jich set?ení, bu? ohražením prostor jím p?ikázaných, oborami. Posledním opat?ením odstran?na i p?í?ina mnohých stížností, jež zvlášt? rolnictvo právem pronášelo na škody, zv??í takovou p?sobené, na druhé stran? však neprosp?lo se tím p?íliš zv??i hájené, nebo? za ?as objevily se následky krevní plemenitby, jakéž je zv?? v oborách hájená vystavena. Tu pak moderní myslivost p?ikro?iti musela k jiným ješt? prost?edk?m, aby zdravotní i plemenný stav zv??e v oborách udržela, a to hlavn? ku obnov? krve p?isazováním zv??e z jiných vzdálených okršlk?. Jeví se nám proto za dnešních pom?r? stav vysoké zv??e, pokud je v oborách chována, ne více zcela p?irozeným, nýbrž podobným již více mén? stavu polozdomácn?lému.