Ing. Petr Zvolánek
Vážení ?tená?i,
do rukou se vám dostává ?íslo Sv?ta myslivosti, které se v?nuje mj. sokolnictví. Nás sokolníky t?ší zájem myslivecké ve?ejnosti o tuto tradi?ní sou?ást myslivosti a rádi se d?líme o své zkušenosti s dravci, kte?í jsou neodmyslitelnou sou?ástí našich sokolnických život?.
Domnívám se, že ?ada z vás, erudovaných myslivc?, dokáže dob?e pochopit pouto mezi ?lov?kem a vycvi?eným zví?etem. Nejznám?jším a nejrozší?en?jším p?íkladem je lovecká kynologie, v jejímž p?ípad? jde o sep?tí ?lov?ka – myslivce a domestikovaného zví?ete – loveckého psa. Známe také fretkování, bohužel u nás dnes již tém?? nepoužívané, a i další, pro nás exotické zp?soby lovu, nap?. lov antilop cvi?eným gepardem ?i ryb ocho?enými kormorány. Zvláštní je i pouto mezi sokolníkem a jeho dravcem. |
|
Celý článek...
|
|
|
Sokolnictví – významný faktor pro bezpe?nost leteckého provozu |
Ing. Vladimír Spejchal
Sokolnictví má ve?ejnost spojené p?edevším s lovem, málokoho však napadne, že v dnešní moderní dob? m?že mít tento starý zp?sob lovu velký význam pro ochranu tak technických vymožeností, jako jsou letadla.
|
|
|
K historii a poslání biologické ochrany letiš? |
Ji?í Gallat
Biologická ochrana letiš? s využitím dravc? se jako první zkušebn? zavád?la na letišti v Madridu v r. 1970. U nás ji zavedla armáda v r. 1981 na vojenských letištích a podle jejich vzoru se o n?co pozd?ji za?aly stanice zakládat i na civilních letištích. V použití dravc? pro ochranu letadel p?ed ptáky jsme tedy nebyli první, ale výjime?nost našeho projektu spo?ívala v tom, že jsme jako první slou?ili n?kolik metod ochrany – za?ala se vypracovávat metodika pro ochranu letadel p?ed st?ety s ptáky.
|
|
|
Když dravci pomáhají chránit dravce |
Ing. David Vaca, Ph.D.
Základna taktického letectva v ?áslavi pat?í k nejd?ležit?jším armádním objekt?m v ?R, ale je významná též z pohledu Severoatlantické aliance, jíž jsme ?lenem. Jsou na ní soust?ed?ny všechny naše stíhací letouny. Také ?áslavská základna má svou stanici biologické ochrany letiš?. Naším pr?vodcem v ní byl její dlouholetý pracovník Miroslav Heiser. A?koliv pojem biologická ochrana letiš? je široký a zahrnuje více ?inností, ?e? se to?ila p?edevším o využití loveckých dravc? p?i plašení ptactva a zv??e na základn? a v jejím blízkém okolí. |
|
|
Ve vzduchu není ?as vyhýbat se ptactvu |
Ing. David Vaca, Ph.D.
P?estože systém biologické ochrany letiš? významným zp?sobem snižuje po?et p?ípad? st?et? pták? s letadly, zcela eliminovat toto nebezpe?í nelze. O pocitech pilota, který musí podv?dom? po?ítat s tím, že se jeho stroj m?že ve vzduchu st?etnout s jednotlivými ptáky ?i jejich hejny, jsme hovo?ili s velitelem letecké základny v ?áslavi plk. Ing. Petrem Mikulenkou. |
|
Ing. Milan Slavinger
Ve Sv?t? myslivosti ?. 2/2010 se šéfredaktor Ing. David Vaca, Ph.D., zamýšlí nad lovem bachyní. Pln? se s ním ztotož?uji v tom, že mnoho bachyní se st?elí omylem ?i náhodou na nahá?kách a že mnozí myslivci koncem doby lovu necht?jí bachyn? st?ílet proto, že již v sob? nosí zárodky budoucího potomstva. Dalším d?vodem je pokles stav? drobné zv??e, kterou ?erná nahradila, nehled? na atraktivitu jejího lovu. A tak odpov?? na otázku položenou v záv?ru ?lánku Ing. Vacy („Co zm?ní náš postoj k odst?elu bachyní?“) není jednoduchá. ?ekl bych, že musí být p?edevším v?le chtít n?co zm?nit. A to nejen myslivci samými, ale i legislativn?. Muselo by jít o celou ?adu r?zných opat?ení. Problematika lovu nejen bachyní, ale ?erné zv??e obecn? je velmi složitá a závisí na mnoha faktorech. O n?kterých se chci zmínit. |
|
|
Reakce na ?lánek „Národní lesnický program II a myslivost“ |
Milan Cihelka
Ze ?tení ?lánku „Národní lesnický program II a myslivost“ (Sv?t myslivosti ?. 2/2010) je z?ejmá pouze jediná v?c, a to, že spárkaté zv??e je v našich lesích neúm?rn? mnoho a že je t?eba ji vyst?ílet. Je však logické, že obzvlášt? jelení zv?? je vzhledem ke své velikosti a s ní souvisejícím množstvím potravy, které musí k zachování života nutn? p?ijmout, více zviditeln?na. Tím spíš v zimním období p?i déletrvající sn?hové pokrývce, kdy se shlukuje do tlup. Tehdy okusuje pupeny a letorosty nejen plevelných, ale i hospodá?ských d?evin a škodí loupáním. Je tedy vyst?ílení zv??e tou nejsprávn?jší, nebo jen nejsnazší cestou k zamezení škod na lesních porostech? |
|
|
Ovlivní dosavadní zp?sob ?ízení myslivosti výši škod p?sobených zv??í? |
Ing. František Havránek, CSc.
M?j p?ísp?vek je reakcí na ?lánek Milana Cihelky, kterou si autor sám vyžádal. Ve svém ?lánku se snaží upozornit širokou mysliveckou ve?ejnost na zásadní problémy sou?asného mysliveckého hospoda?ení v honitbách a na jeho následky.
Skute?ností je, že krom? místn? závažných škod zp?sobených jelení zv??í na lese, a to jak na starších porostech loupáním, tak na mladých kulturách okusem, nebo krom? ovlivn?ní druhového složení porostu v lese, vznikají nemén? významné škody na zem?d?lských pozemcích, které p?sobí ?erná zv??. Naposledy jmenovaný problém považuji na základ? kontakt? se zem?d?lci za faktor, který m?že stejnou m?rou ovlivnit sou?asnou myslivost, ne-li ješt? výrazn?ji než škody na lese.
|
|
|
Ro?ník 11 (2010) 
