|
RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Vážení ?tená?i,
v posledních týdnech vzbudil mezi myslivci pozornost dopis úst?edí ?eskomoravské myslivecké jednoty, vyzývající k protest?m kv?li údajnému pokusu státu zmenšit minimální vým?ru honiteb na 250 ha. Protože je tato informace vytržena z mnohem širšího kontextu, dovolím si uvést ji na pravou míru, což je t?eba ud?lat trochu obšírn?ji. |
|
Celý článek...
|
|
|
Národní lesnický program II a myslivost |
Ing. Miroslav Sloup
V sou?asné dob? se mezi myslivci stále ?ast?ji hovo?í o Národním lesnickém programu II (NLP II) a jeho dopadech na myslivost. Coby koordinátor projektu za Ústav pro hospodá?skou úpravu les?, jenž byl pov??en zpracováním návrhu konkretizace opat?ení pro jednu z tzv. klí?ových akcí, jíž je dosažení vyváženého stavu mezi lesem a zv??í, jsem byl redakcí Sv?ta myslivosti požádán o zpracování informace na toto téma. |
|
|
Stanovisko ?MMJ k projednávání nástroj? NLP II |
Ing. Josef Pubal
Již p?i projednávání Národního lesnického programu II (NLP II) bylo stanovisko ?eskomoravské myslivecké jednoty (?MMJ) velice zdrženlivé. Souhlasné stanovisko s tímto materiálem bylo avizováno v okamžiku, kdy se Ministerstvo zem?d?lství (MZe) a Ministerstvo životního prost?edí (MŽP) z úrovn? ministr? zavázala, že cílem NLP II nebude otev?ít zákon o myslivosti ?. 449/2001 Sb., ale pouze zm?nit vyhlášku ?. 553/2004 Sb. P?i projednávání nástroj? NLP II v koordina?ní rad? (KR) NLP II se však naše obavy bezezbytku naplnily. |
|
|
Metodika stanovení výše lovu na základ? stavu ekosystému je na sv?t?. A co dál? |
Doc. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D.
Škody p?sobené spárkatou zv??í na lese jsou bezesporu jedním z nejv?tších dlouhodobých problém? naší myslivosti. I když si jejich význam nemusíme pln? uv?domovat, je faktem, že jde o jeden z mála faktor?, které mohou zásadn? zm?nit celé myslivecké hospoda?ení. Smy?ka požadavk? lesník?, p?íp. zem?d?lc? a ekolog? kolem jelení, mufloní a další spárkaté zv??e se stahuje již od 80. let minulého století a v mnoha oblastech již bylo dosaženo díl?ích úsp?ch?. I p?es prokazatelnou redukci zv??e a snížení škod je to však pro mnohé stále málo a poslední m?síce p?inesly n?kolik zm?n, které se ?asem mohou promítnout i do hospoda?ení v honitbách. |
|
|
Zm?ny p?edpis? o ochran? p?írody |
JUDr. Ing. Ji?í Stan?k, CSc.
Rok 2009 byl poznamenán, mimo jiné, ?ilou legislativní aktivitou Ministerstva životního prost?edí (MŽP). Zejména v oblasti ochrany p?írody a jejích složek bylo vydáno n?kolik právních p?edpis?, z nichž nejd?ležit?jší jsou nepochybn? n?kolikeré významné zm?ny zákona ?. 114/1992 Sb., o ochran? p?írody a krajiny. Tyto p?edpisy se n?kterými ustanoveními p?ímo nebo nep?ímo dotýkají také myslivosti, a proto je vhodné si je p?ipomenout. |
|
|
Další krok k ?ešení problematiky pytláctví v ?R |
Petr Horák a Ing. Libor ?ehák, Ph.D.
V pátek 15. ledna t. r. se v aule Lesnické a d?eva?ské fakulty ?eské zem?d?lské univerzity v Praze uskute?nilo jednání zástupc? subjekt? zainteresovaných v myslivosti a odborné ve?ejnosti. Cílem svolání akce byla diskuse o posuzování celospole?enské nebezpe?nosti pytláctví a objektivním ur?ování hodnoty všech druh? zv??e. |
|
|
Hodnocení populací jelení zv??e podle složení paroží |
Tomás Landete-Castillejos, Laureano Gallego, Andrés García a José Estevez
Chov voln? žijící zv??e prochází zm?nami a p?i ?ešení mnoha problém?, v?etn? zlepšování kvality trofejí, je stále více zapot?ebí v?decký p?ístup. N?které problémy souvisejí se špatnou praxí chovatel?, jiné jsou biologické ?i obecné povahy. V ?ad? biotop? je nap?. limitujícím faktorem chovu zv??e obsah živin v potrav?. Pokud jde o bílkoviny nebo o celkový nedostatek potravy, je pom?rn? snadné situaci vy?ešit. Jestliže však je limitujícím faktorem složení potravy (nap?. nedostatek n?kterých prvk?), je v?decký p?ístup na míst?. |
|
-ta-
Životní podmínky naší zv??e se b?hem posledních desetiletí pronikav? zm?nily. Zm?ny se projevují, jak m?že každý pozorovat, rozdíln? podle druhu zv??e, pozitivn? ?i negativn?. Zatímco drobné zv??e ubývá, stavy velké zv??e vzr?stají. Také stavy lišek se podstatn? zvýšily. D?vod? je n?kolik, významné jsou dva: plošné o?kování proti vzteklin? a prom?ny krajiny. Dnes je lišek p?tkrát více než p?ed 20 roky, což samoz?ejm? ovliv?uje jejich zp?sob života: s liškou se ?ím dál tím více setkáváme v blízkosti m?st. Není to nový poznatek; již švýcarští výzkumníci p?ed ?asem prokázali, že r?st po?tu lišek souvisí s r?stem m?st. |
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 Následující > Konec >>
|
| Výsledky 1 - 16 z 21 |
Ro?ník 11 (2010) 
