Ing. Zdeněk Navrátil
Vážení čtenáři,
současný zákon o myslivosti definuje myslivost jako:
- soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a
- spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
|
|
Celý článek...
|
|
|
„Rekreační myslivost“ z pohledu ekonomiky a efektivity hospodaření se zvěří |
Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., a Ing. Radim Plhal
Evropská civilizace se za posledních 50 let výrazně změnila. Především došlo ke stěhování obyvatelstva z venkova do měst a k úbytku osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví. Stále více lidí žije v městských aglomeracích, pracuje na úřadech, ve státních či soukromých firmách atd. a přírodu vnímá pouze jako místo pro příležitostnou rekreaci. Myslivost je pro většinovou populaci okrajovou záležitostí, veřejnost myslivcům v lepším případě nerozumí a nezajímají ji, v tom horším k nim má odmítavý vztah. Do budoucna nás myslivce čeká nelehká cesta obhájit vlastní existenci před veřejností. Situaci nám komplikuje fakt, že myslivecká populace stárne, mladých zájemců o myslivost je málo, a pokud se objeví, mnohdy se nedostanou k výkonu myslivosti v honitbách.
|
|
|
Lze ve volných honitbách myslivecky hospodařit? |
Petr Žaba
Článek Ing. Radima Plhala a doc. Ing. Jiřího Kamlera, Ph.D., „Jaké stavy zvěře je snadné udržovat, aneb kapři si sami rybník nevypustí“ (Svět myslivosti č. 4/2009), zejména jeho závěr opřený o Ing. Petra Ziegrossera, nám nedává mnoho nadějí obhájit před veřejností „naše myslivecké hospodaření“. Nic z toho, co je v článku uvedeno, nelze bohužel ani v nejmenším zpochybnit. O to větší by měla být naše snaha změnit současný stav.
|
|
|
Deklarace o myslivosti v České republice |
Redakce
V květnovém čísle Světa myslivosti jsme informovali o Shromáždění myslivců ČR, které proběhlo 14. března t. r. ve Velkém Meziříčí. Organizátor akce, jímž byla Unie mysliveckých organizací ČR, přislíbila ústy svých představitelů připravit na základě jednání „Deklaraci o myslivosti v ČR“, která se stane základem otevřeného dopisu ministru zemědělství a poslancům Parlamentu ČR a petiční akce mezi myslivci a příznivci myslivců. Deklaraci jsme se v rámci diskuse rozhodli zveřejnit v celém znění.
|
|
Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., Mgr. Miroslava Barančeková Ph.D., Ing. Josef Pubal
Návratu bobra na naše území a jeho šíření v posledních několika letech bylo ve Světě myslivosti v minulosti věnováno několik příspěvků (např. ve Světě myslivosti č. 3/2005). Ke čtenářům se také dostala informace o situaci v Polsku, kde byl v r. 2003 povolen regulační odstřel bobrů (Svět myslivosti č. 6/2005). Bobr u nás v současnosti nemá přirozené nepřátele (vlk, medvěd) a projevy jeho přirozeného chování mohou někdy působit lidem problémy. Před přijetím případných regulačních opatření je však nutné dokonale prozkoumat všechny aspekty života bobrů.
|
|
|
Vítané druhy, či vetřelci? (I.) – Ptáci hrabaví |
Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Nepůvodní druhy představují součást naší flóry a fauny již řadu století. U některých z nich si jejich cizí původ ani neuvědomujeme, protože se staly takřka nedílnou součástí naší přírody – z rostlin např. některé lesní dřeviny, z živočichů třeba pstruh duhový, králík divoký či ondatra pižmová. Jiné působí na své okolí agresivně a mění celý charakter biotopů, např. bolševník velkolepý či křídlatka. Něco podobného platí i pro druhy živočišné. Cizí druhy raků likvidují domácí račí populace, a to ani ne třeba fyzicky, ale přenosem račího moru. Prudce se šířící norek americký je na říčních březích nebezpečným predátorem raků, obojživelníků, ale i ptáků, a potravním i stanovištním konkurentem našich původních druhů, třeba vydry říční či hranostaje. Takové invazivní nepůvodní druhy svým šířením ohrožují biologickou diverzitu (druhovou bohatost) naší přírody. Jak je na tom v tomto smyslu naše ptačí fauna?
|
|
|
Odezva na článek „Mortalita spárkaté zvěře na pozemních komunikacích“ (Svět myslivosti č. 1/2009) |
Redakce
Článek o úmrtnosti spárkaté zvěře na pozemních komunikacích, uveřejněný v 1. čísle letošního ročníku Světa myslivosti, jehož autorem je Ing. Tomáš Kušta, vzbudil pozornost v sousedním Německu. Člen předsednictva Zemského mysliveckého svazu v Sasku (Landesjagdverband Sachsen, e. V.) prof. dr. Dieter Rost nám zaslal dopis, v němž upozorňuje na zcela nový typ odrazek, v současné době zkoušených v okrese Budyšín. Jejich vynálezcem je Ing. Konrad Löhnert z Bayreuthu.
|
|
|
Několik poznámek ke kladení srnčat, k prvním dnům jejich života a ke ztrátám na srnčatech působených |
Pavel Scherer
Symbolem června, měsíce myslivosti, je malé srnče. Velká část srnčat však přichází na svět již v květnu (zejména v jeho druhé polovině), zcela výjimečně v dubnu a opožděně též v červenci. Jak probíhá kladení, co prožívá nové srnčí pokolení v prvních dnech svého života a proč je člověk jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících ztráty na srnčatech?
|
|
|
Ročník 10 (2009) 
