Doc. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D.
Vážení ?tená?i,
b?eznem skon?il další myslivecký rok a nastal ?as k jeho zhodnocení a naplánování dalších aktivit. ?ada z nás bude pr?b?žn? sledovat aktuální stavy zv??e v honitbách, její zdravotní stav a také výši škod p?sobených zv??í. Zárove? budeme hodnotit, jak se poda?ilo plnit plán lovu, s jakými problémy jsme se museli vyrovnat, zda jsme dosáhli cíl? stanovených v uplynulém období atd. Zkusme k tomuto bilancování p?istoupit s odpov?dností a rozvahou, bez zbyte?ného sentimentu a hlavn? bez p?ístupu, který je v myslivosti velmi ?astý a lze shrnout do v?ty: takhle se to d?lalo vždy. M?jme na pam?ti, že myslivecké tradice vznikly v kontextu úrovn? poznání své doby, tehdejšího stavu spole?nosti, životního stylu lidí a charakteru myslivosti. K našim úkol?m pat?í udržovat je, ale nezakonzervovat. Na to, jak se v posledním desetiletí zm?nilo mnohé v naší myslivosti, je t?eba reagovat zm?nou p?ístupu k hospoda?ení se zv??í. Proto není v po?ádku, když necháváme bez povšimnutí nap?. novinky v poznání biologie zv??e.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Jaké stavy zv??e je snadné udržovat, aneb kap?i si sami rybník nevypustí |
Ing. Radim Plhal a doc. Ing. Ji?í Kamler, Ph.D.
Asi každý náš myslivec zná alespo? základy mysliveckého plánování a je srozum?n s tím, že má povinnost udržovat po?etnost zv??e na úrovni normovaných stav?. Mnoho z nás zárove? tuší, že skute?né stavy v honitbách se od oficiáln? vykázaných výrazn? odchylují a p?iblížení se normovaným by výrazn? omezilo myslivecké vyžití. Protože se postupn? zvyšuje tlak na to, aby se stavy zv??e snížily, m?li bychom se snažit najít pot?ebnou rovnováhu mezi únosností prost?edí a pot?ebami myslivosti.
|
|
|
Krkavec velký – poj?me o n?m diskutovat |
Ing. Josef Novák
V úvodu podotýkám, že nechci vést polemiku s autory ?lánku „Krkavec velký – rozporuplný zástupce naší pta?í fauny“ (Sv?t myslivosti ?. 6/2008). Jsem si v?dom toho, že p?e?etli mnoho publikací a studií o krkavci velkém. V tomto p?ísp?vku chci shrnout své zkušenosti o krkavcích získané v uplynulých t?ech desetiletích v okresech Mladá Boleslav, ?eská Lípa a Ústí nad Labem. Nejdelší pozorování mám z Mladoboleslavska.
|
|
|
Los evropský na Vyšebrodsku |
Jan Märtl
Historie stálého výskytu losa evropského na území Lesní správy Vyšší Brod (Lesy ?eské republiky, s. p.) sahá k r. 1973, kdy byl v oblasti pozorován první kus, který p?išel z?ejm? z Polska. Státní hranice s Bavorskem a Rakouskem byla totiž v té dob? neprodyšn? uzav?ena vysokým, i pro losa obtížn? p?ekonatelným plotem. Tzv. ženijn?-technické zajišt?ní, jak se tomuto za?ízení oficiáln? ?íkalo, m?lo ochránit hranici p?ed narušiteli. Zárove? bylo významnou p?ekážkou pro migrující spárkatou zv??, a to a? šlo o zv?? jelení, srn?í, ?ernou ?i losí, jíž je v?nován tento ?lánek. Po r. 1989 došlo k odstran?ní ženijn?-technického zajišt?ní a zv?? m?že od té doby voln? p?echázet mezi ?R, Bavorskem a Rakouskem.
|
|
Pavel Scherer
Základní tvar srn?ích par?žk? je ovlivn?n geneticky. Par?žky každého srnce jsou však jiné, originální, variabilita tvar? je obrovská. Na podobu par?žk? má totiž vliv totiž celá ?ada faktor?, p?edevším zdravotní stav konkrétního jedince. R?zná poran?ní par?žk? v dob? jejich r?stu, choroby, kterými srnec onemocní, fyzická zran?ní nebo parazitární infekce dokáží typický tvar par?žk? srnce do?asn?, ale v n?kterých p?ípadech i trvale pozm?nit. Pokud negativn? p?sobící faktor pomine, v dalším roce se par?žek m?že tvarov? vrátit do typické podoby.
|
|
|
„Živá konzerva“ plná parazit? |
MVDr. Rudolf Janto a MVDr. Peter Lazar
V odborné myslivecké literatu?e se v souvislosti s potravou vlka zpravidla uvádí, že loví voln? žijící živo?ichy od velikosti myši až po losa a konzumuje též padliny. Vlk se pokouší ulovit podle možností slabší zví?e – bu? mlád?, nebo starý ?i nemocný kus. V p?írod? tak vykonává d?ležitou selek?ní a asana?ní službu. Uloví však i zdravé a vitální jedince, zejména pokud loví ve sme?ce a pronásledovaná zv?? má ztížené podmínky k úniku (nap?. vyšší sn?hová pokrývka). ?asto p?sobí i škody na hospodá?ských zví?atech, zejména na ovcích. S tvrzeními z odborné literatury lze souhlasit. Sou?asn? je t?eba poznamenat, že v sou?asnosti jsou stavy vlka v n?kterých oblastech Slovenska na hranici únosnosti a vlk?m padne za ob?? mnoho zdravé a vitální zv??e, domácích zví?at, a dokonce love?tí psi. V našem ?lánku se však budeme v?novat sanitární ?innosti vlka v p?írod? a jeho ob?asnému specifickému chování ke ko?isti.
|
|
|
M?žeme dávat zv??i záraz a zape?ovat ji? |
Redakce
Redakce Sv?ta myslivosti byla upozorn?na na sd?lení Krajské veterinární správy pro Jiho?eský kraj ?. j. KVSC/261/2009 z 21. ledna t. r., adresované uživatel?m honiteb Jiho?eského kraje, v n?mž ?editel KVS MVDr. František Kouba upozor?uje myslivce, že nesmí provád?t záraz nebo zape?ení zv??e. Ve sd?lení se doslova píše: „Dnem 1. ?íjna 2008 vešel v platnost zákon ?. 409/2008 Sb., úplné zn?ní zákona ?. 246/1992 Sb., na ochranu zví?at proti týrání, zakazující týrání zví?at a všechny formy propagace týrání zví?at. V § 5h povoluje zákon pro usmrcení zv??e p?i dohledávce pouze manipulaci šíje nebo užití st?elné zbran?, a to jen je-li to v souladu se zvláštními p?edpisy – zákon ?. 449/2001 Sb., o myslivosti. Záraz nebo zape?ení zv??e se nesmí provád?t, bylo by to v rozporu se zákonem na ochranu zví?at proti týrání. V p?ípad? porušení t?chto ustanovení zákona na ochranu zví?at proti týrání lze fyzické osob? za p?estupek uložit pokutu až do 500 000 K?.“ O zodpov?zení otázky, zda je možné provád?t zape?ení zv??e pernaté nebo záraz zv??e spárkaté, nebo zda je takový zp?sob usmrcování zv??e porušením zákona na ochranu zví?at proti týrání, jsme požádali spolupracovníka naší redakce JUDr. Ing. Ji?ího Sta?ka, CSc.
|
|
|
Kde lišky dávají dobrou noc |
Ing. David Vaca, Ph.D.
Linden je malé m?ste?ko v Hessensku, takové, jichž jsou v N?mecku tisíce. Pomalu projíždím ?istými ulicemi, míjím domky s upravenými zahradami a najednou n?co upoutá moji pozornost. Na st?eše jednoho z dom? postaveném v bavorském stylu se to?í v?trná r?žice zdobená siluetou b?žícího zví?ete. Zastavím auto a p?emýšlím. O?i sjedou k železné brance nat?ené bílou barvou a zdobené rovn?ž jakýmsi živo?ichem. Jsem si tém?? jistý. Vystoupím z auta a okukuji zahrádku. Dve?e domku se náhle otev?ou, vyjde z nich starší pán a pátrav? si mne prohlíží. „Dobrý den, jsem tu správn? v Liš?í no?e?“ ptám se. „Ano, poj?te dál. Jste o?ekáván.“
|
|
|
Ro?ník 10 (2009) 
